MERAJOT

[možná „vzpurní“].

1. Kněžský potomek Árona a Eleazara; je nazýván ‚syn Zecharjáše‘. (1Pa 6:3–7, 52; Ezr 7:3, 4)

2. Kněz, který je označen jako ‚syn Achitubův, vůdce domu pravého Boha‘, a zdá se, že byl otcem Cadoka. (1Pa 9:10, 11; Ne 11:11)

3. Zakladatel kněžského otcovského domu, jehož hlavou byl za dnů Jojakima Chelkai. (Ne 12:12, 15) „Merajot“, jak se nazýval tento dům po návratu Židů z vyhnanství v Babylóně, je možná obměnou výrazu „Meremot“, jména jednoho z kněží, který v roce 537 př. n. l. doprovázel Zerubbabela do Jeruzaléma. (Ne 12:1, 3)