KUPEC

Ten, kdo kupuje, prodává či vyměňuje zboží a snaží se z toho mít zisk; obchodník nebo obchodnice. Hebrejské slovo, které se překládá jako „kupec“, označuje člověka, který ‚cestuje‘ za obchodním účelem. (1Mo 34:10, Rbi8, ppč)

Lidé se již ve velmi raném období svých dějin dobře vyznali v určitých oblastech činnosti a jako jednotlivci se zaměřovali na určité povolání. (1Mo 4:20–22) Obchodování přirozeně patřilo mezi tato povolání a během doby se mnozí jedinci věnovali výlučně obchodování s velmi rozmanitým zbožím jako kupci a obchodníci. Když Abraham přišel začátkem druhého tisíciletí př. n. l. do Kanaánu, používaly se a uznávaly určité kupecké váhy a míry. (1Mo 23:16) Mojžíšský Zákon přikazoval, že všechno, čím kupci vážili a měřili zboží, musí být ocejchované a přesné. (5Mo 25:13–16; Př 11:1; 20:10; Mi 6:11)

Někteří kupci měli vlastní prodejny, jiní obchodovali na tržištích a bazarech. (Ne 13:20) Někteří z nich vlastnili loďstvo, které se plavilo po hlubokých mořích a přiváželo spoustu cenného zboží ze vzdálených zemí. (Ža 107:23; Př 31:14) Další obchodníci cestovali po četných obchodních cestách spojujících starověký svět. (1Kr 10:14, 15; 2Pa 9:13, 14) Josefa prodali jeho bratři právě takovým cestujícím kupcům, kteří byli na cestě do Egypta. (1Mo 37:25, 28)

Všechny národy, malé i velké, měly své kupce a mnohé z nich díky činnosti kupců zbohatly. Kupci pocházeli z Etiopie (Iz 45:14), z Asýrie (Na 1:1; 3:16), ze Šalomounova království (1Kr 10:28; 2Pa 1:16) i ze Sidonu a Tyru (Iz 23:2, 8).

V Ezekielově proroctví je město Tyros popisováno jako velké obchodní středisko, kam připlouvaly kupecké lodi a kam přicházely za obchodem karavany ze všech končin světa. Proroctví také vypráví, že tito kupci obchodovali s velmi rozmanitým zbožím, například se stříbrem, s železem, cínem a olovem, s předměty z mědi, s koňmi a muly, se slonovinou, s ebenem, tyrkysem, vlnou, barevnými látkami, korály, rubíny, pšenicí, se zvláštními potravinami, s medem, olejem, balzámem, vínem, kasiovou skořicí, třtinou, s oděvy z tkaných látek, s voňavkami, s drahokamy a se zlatem — a z toho všeho přístavní město Tyros zbohatlo. (Ez 27:2, 12–25)

Řeckým slovem emʹpo·ros (poʹros znamená „cesta“) je míněn cestující kupec nebo ten, kdo je „na cestě“. Příkladem je cestující kupec z Ježíšova podobenství, který hledal znamenité perly velké ceny. (Mt 13:45) A v symbolické knize Zjevení se o cestujících kupcích říká, že zbohatli díky ‚velké nevěstce, Velkému Babylónu, matce nevěstek,‘ a že pláčí a truchlí nad pádem a zničením Velkého Babylóna. (Zj 17:1, 5; 18:3, 11–15) Velký Babylón má také své vlastní cestující kupce a jsou to „muži vysokého postavení na zemi“. (Zj 18:23)