PONTUS
[moře].
Oblast na S Malé Asie podél Černého moře (Pontu Euxinu). Jméno Pontus dostala tato část sev. Malé Asie při pobřeží Pontu Euxinu, jak se toto moře kdysi jmenovalo, ještě v předkřesťanské době. Pontus se táhl od dolního toku řeky Halys na Z (poblíž Bithýnie) směrem na V podél pobřeží až k jv. konci moře. Podél tohoto úrodného pobřeží jsou teplá léta a mírné zimy. Vnitrozemí Pontu tvoří sv. cíp centrální náhorní plošiny, která je přerušována mnoha říčními údolími, v nichž se pěstovalo obilí. Horské svahy byly zalesněné a poskytovaly dřevo na stavbu lodí. Podél pobřeží byl patrný vliv řeckých kolonií, ale lidé z vnitrozemí měli těsné svazky s Arménií na V.
Pontus byl nějakou dobu pod perským vlivem a pak bylo ve 4. století př. n. l. zřízeno samostatné Pontské království. Tamní králové nesli jméno Mithradatés a měli úzké styky s Římem. Avšak Mithradatés VI. Eupatór se postavil římské moci na odpor a své království velmi rozšířil. Po řadě válek ho asi v roce 66 př. n. l. Římané pod Pompeiovým velením porazili. Většina Pontu byla tehdy připojena k Bithýnii na Z a vznikla tak složená provincie zvaná Bithýnie a Pontus. Východní část Pontu však byla připojena k provincii Galácie (Galatský Pontus). Později bylo něco z této vých. části dáno Polemónovi (asi v roce 36 př. n. l.) a stalo se to součástí Polemónovy říše. (MAPA, sv. 1, s. 127) A tak se v prvním století n. l. vztahoval výraz Pontus jednak na celou zeměpisnou oblast podél pobřeží, jednak na tu část, která tvořila součást provincie zvané Bithýnie a Pontus, a jednak na vých. část, jež se stala částí Galácie a Polemónovy říše.
Židovský spisovatel z 1. století Filón napsal, že se Židé rozšířili po celém Pontu. Židé z Pontu byli v Jeruzalémě o Letnicích roku 33 n. l. (Sk 2:9) Někteří z těchto pontských Židů, kteří slyšeli Petrovu řeč, se možná stali křesťany a vrátili se do svého domovského území. Asi o 30 let později Petr adresoval svůj první kanonický dopis (asi v letech 62–64 n. l.) „dočasným usedlíkům, kteří jsou rozptýleni v Pontu“ a v jiných částech Malé Asie. (1Pe 1:1) Vzhledem k tomu, že se zmiňoval o ‚starších mužích‘, kteří měli pást stádo, pravděpodobně v Pontu existovaly křesťanské sbory. (1Pe 5:1, 2) Žid jménem Aquila, rodák z Pontu, cestoval do Říma a pak do Korintu, kde se setkal s apoštolem Pavlem. (Sk 18:1, 2)