RECHUM

1. Jeden z těch, kdo jsou uvedeni na začátku seznamu vyhnanců, kteří se se Zerubbabelem a Ješuou vrátili z Babylóna do Jeruzaléma. (Ezr 2:1, 2) Jeho jméno je v Nehemjášovi 7:7 zapsáno jako Nechum.

2. Kněz, jenž je vyjmenován mezi těmi, kdo se vrátili se Zerubbabelem. (Ne 12:1, 3) Jednoduchou transpozicí hebrejských znaků by se dosáhlo změny jeho jména na Charim, jak se uvádí u Nehemjáše 12:15 i na jiných místech. (Viz heslo CHARIM č. 1.)

3. „Vrchní vládní úředník“ (Perské říše), který bydlel pravděpodobně v Samaří a který poskytoval vedení při psaní dopisu králi Artaxerxovi, v němž vznesl falešné obvinění, jež se týkalo pohnutek, s nimiž Židé obnovovali Jeruzalém. V odpovědi panovník nařídil Rechumovi a jeho krajanům, aby šli do Jeruzaléma a násilím zastavili obnovovací práce Židů. (Ezr 4:8–24) Zanedlouho však Ageus a Zecharjáš Židy podnítili, aby pokračovali v obnově, která byla s konečnou platností schválena, když Peršané přezkoumali Kýrův původní výnos. (Ezr 5:1–6:13)

4. Levita, syn Baniho, jenž pomáhal při opravách jeruzalémské zdi. (Ne 3:17)

5. Hlava jedné poexilní rodiny, jejíž představitel, nebo možná on sám, stvrdil smlouvu věrnosti v době, kdy byl místodržitelem Nehemjáš. (Ne 10:1, 14, 25)