TAJEMNÍK

Obvykle jmenovaný úředník, který byl zručným písařem a uměl vést záznamy. Hebrejské slovo so·ferʹ může být také překládáno jako „písař“ a „opisovač“.

V Izraeli býval — alespoň v některých dobách — dvorní úředník, který se těšil důvěře a zastával vysoké postavení jako „králův tajemník“ nebo ‚tajemník‘. (2Pa 24:11; 2Kr 19:2) Nebyl to pouhý písař, jehož zaměstnáním by bylo vyhotovovat doklady, ani to nebyl pouhý opisovač Zákona. (Sd 5:14; Ne 13:13; srovnej 2Sa 8:15–18; 20:23–26; viz hesla OPISOVAČ; PÍSAŘ, ZNALEC ZÁKONA.) Králův tajemník se příležitostně zabýval i finančními záležitostmi (2Kr 12:10, 11) a v postavení, které se podobalo postavení dnešního ‚ministra zahraničí‘, mluvil jako představitel krále. (Iz 36:2–4, 22; 37:2, 3) Za Šalomounovy vlády je o dvou z „knížat“ jmenovitě řečeno, že byli tajemníky. (1Kr 4:2, 3; srovnej 2Pa 26:11; 34:13.)

Bible se zmiňuje nejen o ‚královu tajemníkovi‘, ale také o ‚tajemníkovi velitele vojska‘ (2Kr 25:19; Jer 52:25) a o ‚tajemníkovi Levitů‘. (1Pa 24:6) Baruk byl písařem a tajemníkem Jeremjáše. (Jer 36:32)