POVSTÁNÍ

Řecké slovo staʹsis, které v zásadě znamená ‚stání‘ (Heb 9:8), přejalo význam „povstání“. (Mr 15:7; Lk 23:19, 25, Int) Může být přeloženo také jako „rozkol“ (Sk 15:2) a v některých případech zahrnuje myšlenku násilnosti. (Sk 23:7, 10)

Účastnit se povstání nebo podporovat srocení či podílet se na něm bylo pod římským zákonem hrdelním zločinem. Proto městský tajemník varoval srocený dav v Efezu před nebezpečím, které jim hrozilo. Řekl: „Jsme totiž skutečně v nebezpečí, že budeme pro dnešní událost obviněni z povstání, jelikož neexistuje jediná příčina, která nám dovolí zdůvodnit toto neukázněné srocení.“ (Sk 19:40) A velmi závažné bylo obvinění, které před římským místodržitelem Felixem vznesl Tertullus, totiž že Pavel „popuzuje k povstáním mezi všemi Židy“. Kdyby totiž byl Pavel shledán vinným, byl by odsouzen k trestu smrti. (Sk 24:5)