SELA

[skalní útes].

1. Místo na hranici území Amorejců potom, co se Izraelité zmocnili Zaslíbené země. (Sd 1:36) Jeho poloha dnes není známa. Někteří badatelé tuto Selu ztotožňují se Selou v Edomu (2Kr 14:7), není však možné nijak dokázat, že se území Amorejců rozkládalo tak daleko na J do krajiny ovládané Edomity.

2. Významné edomské město, které dobyl judský král Amacjáš a přejmenoval ho na Jokteel. (2Kr 14:7) Sela může být nejmenované ‚opevněné město‘, o němž je zmínka v Žalmu 108:10.

Někteří badatelé toto město ztotožňují se skalnatým opevněným návrším Umm el-Bijara ležícím asi 100 km na SSV od sev. cípu Akabského zálivu. Toto místo leží na záp. výběžku pláně, kde bylo později vybudováno nabatejské město Petra. Tato pláň je dobře chráněná, protože je k ní přístup pouze z úzké, klikaté rokliny a protože je obklopena strmými pískovcovými útesy. Působivé rozvaliny Petry, kde jsou zbytky chrámů, hrobů a obydlí vytesaných do skály, ke starověkému edomskému městu Sela nepatřily. V poslední době se badatelé domnívají, že Selu je možné ztotožnit s místem ležícím asi 4 km na SSZ od Bocry.

3. Místo, o němž je zmínka v prohlášení proti Moabu. (Iz 15:1; 16:1) Není jisté, zda se toto místo dá ztotožnit se Selou č. 2, nebo ne.