ŠARON

1. Přímořská pláň mezi Dorskou plání (na J od Karmelu) a Filistejskou plání. Její sev. hranici tvoří Krokodýlí řeka (Nahr ez-Zerqa). Odtud se Šaron táhne asi 60 km na J do oblasti Joppe a jeho šířka kolísá mezi 16 a 19 km. Podél pobřeží jsou rozsáhlé písečné duny. Šaronem vedly silnice, a tak měl ve starověku značný vojenský a obchodní význam.

Šaron byl proslulý svou úrodností (srovnej Iz 35:2); byl to dobře zavlažovaný kraj, kterým protékalo několik potoků. Pásla se tam stáda. (1Pa 27:29; srovnej Iz 65:10.) Kdysi zabíraly sev. část Šaronu rozsáhlé dubové lesy, kdežto již. část byla pravděpodobně více obdělávaná, stejně jako dnes. Zdá se, že velká část tohoto kraje byla během vpádu Asyřanů v osmém století př. n. l. zpustošena. (Iz 33:9)

V Šalomounově písni se Šulamitka označuje za „pouhý šafrán z pobřežní pláně“. Zjevně tím myslí jen obyčejnou květinu, jednu z mnoha, jež v Šaronu rostou. (Pís 2:1)

2. Podle 1. Paralipomenon 5:16 bydlel kmen Gad „v Gileadu, v Bašanu a v jeho závislých městečkách a na všech šaronských pastvinách“. Podle názoru některých učenců to znamená, že Gadovci pásli svá stáda na pobřežní pláni Šaron. Ale Gad dostal území na V od Jordánu, a jak Gilead, tak Bašan jsou na té straně. Mnozí tedy docházejí k závěru, že na území kmene Gad existoval nějaký kraj, kterému se říkalo Šaron.