ŠIMEIOVCI

[ze Šimeie; (patřící k) Šimeiovi].

Potomci Šimeie, Geršonova syna a vnuka Leviho. (2Mo 6:16, 17) Když bylo v pustině provedeno první sčítání lidu, ze Šimeiovců a z rodiny Libniovců (‚rodin Geršonovců‘) bylo sepsáno celkem 7 500 osob. (4Mo 3:20b–22) Šimeiovci tábořili společně s Libniovci „za svatostánkem“, tedy na Z. Byli to Geršonovci, a proto k jejich levitským povinnostem patřilo přenášení, stavění a údržba svatostánku a také péče o přikrytí svatostánku i o závěsy nádvoří, o zástěnu (vchodu do nádvoří i vchodu do stanu) a o stanové šňůry. (2Mo 26:1, 7, 14, 36; 27:9, 16; 4Mo 3:23–26)

Šimei měl čtyři syny — Jachata, Zinu, Jeuše a Beriu. Jeuš a Beria však neměli mnoho synů, a proto se spolu spojili a stali se „otcovským domem pro jednu úřední třídu“. Tato zmínka je z Davidovy doby, kdy služba ve svatostánku, jež byla přidělena Šimeiovcům, byla zřejmě rozdělena mezi tři rodiny. (1Pa 23:6, 7, 10, 11) V Zecharjášově proroctví, které se vztahuje na Ježíše, je rodina Šimeiovců zvlášť jmenována mezi těmi, kdo budou hořekovat ‚nad Tím, jehož probodli‘. (Ze 12:10–13; Jan 19:37)