ZVĚDOVÉ

Lidé, kteří získávají informace tajným sledováním. V roce 1512 př. n. l. Mojžíš vyslal z izraelského tábořiště v pustině Paran 12 náčelníků (zastupující všechny kmeny kromě Leviho), aby prozkoumali zemi Kanaán. Jehova tak vyhověl žádosti Izraelitů, kteří řekli: „Nech přece, ať pošleme před sebou muže, aby pro nás prozkoumali tu zemi a přinesli nám zpět slovo o cestě, kterou bychom měli vyjít, a o městech, ke kterým přijdeme.“ (5Mo 1:22, 23) Cestovali zemí a pravděpodobně se rozdělili, nejspíše do dvojic. Šli až na S „ke vstupu do Chamatu“ a na Z směrem k moři. (4Mo 13:21; viz heslo CHAMAT.) Při návratu se sice shodli na tom, že země skutečně „oplývá mlékem a medem“, ale deset zvědů podalo zkreslenou zprávu, která v Izraelitech vzbudila strach. Pouze Jozue a Kaleb národ vybízeli, aby do země vstoupil a zabral ji. Izrael byl ovlivněn špatnými zprávami a chyběla mu víra, proto Bůh rozhodl, že všichni muži, kterým bylo 20 a více let, zemřou v pustině během putování, které bylo prodlouženo o 40 let. Netýkalo se to Jozua, Kaleba a kmene Levi. (4Mo 13:1–33; 14:6–38; 5Mo 1:24–40)

V roce 1473 př. n. l. vyslal Jozue dva zvědy přes Jordán, aby vyzvídali v Jerichu. Nevěstka Raab zvědům pomohla, a když Jericho padlo, byla se svou rodinou zachráněna. (Joz 2:1–24; 6:1, 22–25; Heb 11:31) O dalších případech vyzvídání je zmínka u Soudců 1:22–26; 18:1–10, 14, 17 a v 1. Samuelově 26:4. Davidovi poslové, kteří přišli k ammonskému králi Chanunovi, byli nařčeni, že jsou zvědové, a byli zneuctěni. (2Sa 10:1–7) Absalom vyslal zvědy po celém Izraeli ani ne tak proto, aby získal informace pro své spiknutí proti Davidovi, ale proto, aby získal podporu pro své podvratné jednání. (2Sa 15:10–12)

Pavel psal o své návštěvě Jeruzaléma s Barnabášem a Titem, a zmiňoval se, že v tu dobu tam byli ‚falešní bratři, kteří byli tiše uvedeni, kteří se vloudili, aby slídili po naší svobodě, kterou máme ve spojení s Kristem Ježíšem‘. (Ga 2:1–5)