HEMŽÍCÍ SE TVOROVÉ

[heb. šeʹrec].

Kořenné slovo, od něhož je tento výraz odvozen, znamená „hemžit se“. (1Mo 8:17; 2Mo 8:3) Podstatným jménem byla patrně označována malá zvířata, která se vyskytují ve velkém počtu. (2Mo 8:3; Ža 105:30; srovnej 2Mo 1:7.) Tento výraz je poprvé použit v 1. Mojžíšově 1:20 v souvislosti s prvními živými dušemi, které se objevily v pátém stvořitelském dnu, kdy se vody zahemžily živými dušemi. Všichni pozemští ‚hemžící se tvorové‘, kteří nebyli v arše, byli zničeni potopou. (1Mo 7:21)

Ze zákona týkajícího se čistých a nečistých věcí vyplývá, že se tento výraz může vztahovat na vodní zvířata (3Mo 11:10); na okřídlená zvířata, k nimž patří i netopýři a hmyz (3Mo 11:19–23; 5Mo 14:19); na suchozemská zvířata, k nimž patří i hlodavci, ještěři a chameleoni (3Mo 11:29–31), a také na zvířata lezoucí po „břiše“ a zvířata, která mají více nohou (3Mo 11:41–44). Mnohá, i když ne všechna tato zvířata byla v Zákoně označena jako „nečistá“ k jídlu.