ZRÁDCE

Ten, kdo zrazuje důvěru druhého člověka, kdo je nevěrný svým povinnostem, nebo ten, kdo jedná zrádně proti zájmům své země nebo svého vládce. Nejhanebnějším zrádcem, o kterém se Bible zmiňuje, byl ‚Jidáš Iškariotský, který se stal zrádcem‘. (Lk 6:16) Řecké podstatné jméno pro·doʹtes („zrádce“, které pochází ze slovesa, jež znamená „vydat nebo předat; zradit“) vhodně popisuje Jidáše, protože potom, co byl vybrán jako apoštol, se stal chamtivým zlodějem, který si zvykl krást (Jan 12:6), a nakonec Ježíše zradil autoritám za poměrně nízký obnos. (Mt 26:14–16, 25, 48, 49) Nešlo zde o to, že by Ježíše pouze dočasně opustil, že by uprchl ve zdánlivě nebezpečné situaci (Mr 14:50), ale úmyslně ho zradil těm, kteří usilovali o jeho život.

Židovští náboženští vůdci byli správně označeni jako ‚zrádci a vrazi‘, protože využili zrádného Jidáše a osobně předali Římanům svého krajana, Krista, potom znásilnili právo, postavili se proti prohlášení, že Ježíš je nevinen, a dožadovali se jeho smrti. (Jan 18:28–19:16; Sk 3:13–15; 7:52)

Dalším nechvalně známým příkladem, který je uveden v Bibli, byl zrádce Achitofel. Přestože býval rádcem, kterému David důvěřoval, připojil se k Absalomově vzpouře. (2Sa 15:12, 31; 16:20–23; srovnej Ža 55:20, 21.) Bůh překazil zrádnou Achitofelovu radu, což vedlo k rádcově sebevraždě. (2Sa 17:23) David měl zřejmě ještě další zkušenosti s lidmi, kteří se obrátili proti němu. Mnoho novodobých překladů Bible překládá v Žalmu 59:5 tvar množného čísla hebrejského přechodníku ba·ghadhʹ (který znamená „jednat zrádně“) jako ‚zrádci‘: „Neprojevuj přízeň žádným zrádcům, kteří ubližují.“ (JB, ČB-Hč, NS, Mo) Nadpis napovídá, že tento žalm popisuje dobu, kdy Saul vyslal muže, aby střežili Davidův dům a aby Davida zabili. (1Sa 19:11–18) A tak ‚zrádci‘, o nichž se Žalm 59:5 zmiňuje, možná byli Davidovi společníci, kteří ho opustili nebo kteří byli ochotni ho v této hodině zkoušky zradit. Jelikož však David předtím žádal Boha, aby obrátil svou pozornost ke „všem národům“, může se výraz ‚zrádci‘ vztahovat také na všechny odpůrce Boží vůle, ať v Izraeli, nebo mimo něj.

Proroctví ve 2. Timoteovi 3:1–5, které popisuje podmínky, jež nastanou v „posledních dnech“, ukazuje, že bude mnoho zrádců (řec. pro·doʹtai). Křesťanům byla dána rada, aby se od takových lidí ‚odvraceli‘, jak se to sluší pro lidi, kteří usilují o to, aby byli ve všem věrně oddaní a poctiví. (1Te 2:10; Heb 13:18)