Meziřádkové překlady Bible

1. Jaké dvojjazyčné rukopisy byly vypracovány a jakou mají cenu?

EXISTUJÍ rukopisy, které mají na téže stránce vedle sebe text inspirovaných Řeckých písem a text latinské Vulgaty. To umožňuje srovnání textů v obou jazycích. Může být o latinském překladu, který je dílem katolického překladatele Hieronyma, řečeno, že tlumočí „správná slova pravdy“? Nechť znalci řečtiny a latiny porovnají oba texty a sami si udělají úsudek!

2. a) Kterou svatou knihu přeložil Santi Pagnini a kde Servet vydal tento překlad? b) Který Španěl pracoval na Antverpské polyglotní Bibli? Pod jakým patronátem vyšla a kdo ji vytiskl?

² V roce 1528 uveřejnil italský mnich jménem Santi Pagnini v Lyonu ve Francii dílo, na němž pracoval třicet let. V českém překladu zní latinský název tohoto díla: „Nový překlad Starého a Nového zákona“. Byl to překlad do latiny. Později (1542) uveřejnil Servet vydání tohoto díla v Lyonu. Mezitím však byl španělský kněz a orientalista jménem Arias Montanus pověřen španělským králem Filipem II., aby pracoval na polyglotní Bibli, kterou dal král vydat na podnět slavného tiskaře Plantina. Tato Bible byla nakonec vytištěna v Antverpách v letech 1569–1572. Její latinský titul v češtině zní: „Svaté Písmo v hebrejštině, chaldejštině, řečtině a latině, od krále Filipa II., katolické ve svatosti a studiu, pro použití nejsvětější církve“. Plantin ji vytiskl v osmi (8) svazcích na foliovém formátu. Protože byla vytištěna v Antverpách, označuje se všeobecně jako „Antverpský Polyglot“. Někdy je též nazývána „královská Bible“, protože vyšla pod patronátem krále Filipa II., nebo podle tiskaře „Plantinská Bible“.a

3. a) Který italský mnich vypracoval latinský překlad pojatý do Antverpské polyglotní Bible? b) Jak bylo latinského překladu tohoto mnicha použito při sestavování meziřádkového překladu Bible a jaké letopočty jsou v exemplářích, které má Společnost Strážná věž?

³ Do Antverpské polyglotní Bible pojal španělský kněz Arias Montanus opravené vydání latinského překladu Bible od Santi Pagniniho. Arias Montanus zemřel v roce 1598. V letech 1599 a 1610–1613 vyšla vydání Pagniniho latinského překladu Bible, v nichž byl latinský text slovo za slovem vytištěn mezi řádky nad hebrejským textem opatřeným samohláskovými tečkami. Tato hebrejsko-latinská Bible byla dlouho považována za nejvhodnější Bibli pro studující hebrejštiny. Pennsylvánská biblická a traktátní společnost Strážná věž má jedenáct svazků tohoto meziřádkového překladu vytištěného Plantinem s daty vydání 1610, 1611, 1612, 1613 a 1615. Latinský název prvního svazku, který obsahuje biblické knihy 1. a 2. Mojžíšovu, zní v češtině: „Hebrejská Bible s latinským meziřádkovým překladem od Santi Pagniniho z Luccy.“

4. Jak bylo v tomto překladu Bible použito latinského překladu Španěla Ariase Montana?

⁴ Název desátého svazku, který začíná Matoušovým evangeliem, zní v češtině: „Řecký Nový zákon s běžně užívaným latinským překladem řeckého textu uvedeným mezi řádky, který však . . . zřejmě pro tlumočení spíše smyslu než slov nachází se též na okraji knihy, a dalším [překladem] požehnaného Aria Montana, Španěla, . . .“ V tomto svazku je doslovný latinský překlad nad řeckým textem.

5. a) Jaký druh biblického překladu se tedy již dávno objevil? b) Jak později použil anglický biskup dr. Brian Walton tohoto textu v cizojazyčném meziřádkovém překladu?

⁵ Koncem 16. a začátkem 17. století již tedy existoval tento meziřádkový a doslovný překlad Bible. Zmíněný meziřádkový text byl pojat do polyglotní Bible, kterou vydal v letech 1654–1657 známý anglický biskup dr. Brian Walton. Exempláře původního vydání tohoto rozsáhlého osmisvazkového díla jsou majetkem Pennsylvánské Biblické a traktátní společnosti Strážná věž. V nadpise k hebrejskému textub a v nadpise k řeckému textuc jsou jako prameny uvedeny překlady italského mnicha Pagniniho a španělského kněze Ariase Montana.

6. a) Jaké dílo vydal Benjamin Wilson v roce 1864 v Geneva (Illinois) a co znamená název tohoto díla? b) Komu bylo v roce 1902 darováno nakladatelské právo a desky tohoto díla a kdy započal tisk tohoto díla na vlastních lisech?

⁶ O dvě stě let později vyšlo dílo, které má všeobecně praktickou cenu pro badatele Bible. V roce 1857 vydal Benjamin Wilson, redaktor novin Geneva (Illinois, U. S. A.), první díl svého meziřádkového překladu inspirovaných Řeckých písem. Poslední díl vyšel v roce 1863. V roce 1864 vyšlo celé dílo v jednom svazku pod názvem „The Emphatic Diaglott“. Jméno „Diaglott“ znamená doslova „jazykem“, má však význam slova „meziřádkový“. V roce 1902 bylo od firmy Fowler a Wells v New Yorku zakoupeno vydavatelské právo a bylo darováno Biblické a traktátní společnosti Strážná věž, jejímž presidentem byl tehdy Charles Taze Russell. V roce 1927 začala tato společnost tisknout Diaglott na svých vlastních tiskařských lisech a vydává jej dodnes.

7. Co je na každé stránce tohoto díla v levém sloupci a co je v pravém?

⁷ V širokém levém sloupci na každé stránce tohoto díla je řecký text podle recense německého učence dr. J. J. Griesbacha (1775 až 1777), a pod každým řeckým slovem je odpovídající slovo anglické. V úzkém sloupci vpravo na každé straně je moderní anglický překlad od Benjamina Wilsona.

8. a) Jakou biblickou pravdu poznal C. T. Russell prostřednictvím Diaglottu, a pod jakým titulem proto vydal svůj časopis? b) Který dříve vydaný jiný překlad měl podobný rys?

⁸ Na základě díla Emphatic Diaglott poznal první president Společnosti Strážná věž, C. T. Russell, že v inspirovaných Řeckých písmech se mluví o druhé „přítomnosti“ Kristově, neboť v Diaglottu je slovo parousia překládáno správně, totiž jako „přítomnost“, nikoli jako „příchod“, jak je na příklad uvedeno v Kralické bibli. Když C. T. Russell začal v červenci 1879 vydávat nový biblický časopis, nazval jej proto Sionská Strážná věž a hlasatel Kristovy přítomnosti. Dnes, po devadesáti letech, má tento časopis název „Strážná věž hlásající Jehovovo království“ a vychází v sedmdesáti dvou jazycích. Při volbě jména tohoto časopisu v roce 1879 redaktor Russell pravděpodobně vůbec nevěděl, že v roce 1862 neboli rok před vydáním Emphatic Diaglott vydal dr. Rober Young v Edinburgu (ve Skotsku) biblický překlad, takzvaný „Youngův doslovný překlad Písma svatého“, a že v tomto překladu je slovo parousia rovněž přeloženo jako „přítomnost“, nikoli jako „příchod“. Také ve své Analytické konkordanci k Bibli překládá Young na straně 188 v 1. sloupci slovo parousia jako „bytí při něčem“ neboli „přítomnost“. V anglickém vydání Strážné věže z dubna 1883 byla tato konkordance doporučena badatelům Bible.

9. a) Které meziřádkové překlady byly vydány ve vydavatelství Samuel Bagster a synové v letech 1877 a 1960? b) Který meziřádkový překlad Bible byl uveřejněn v roce 1896 v Chicagu (Illinois)?

⁹ Po Emphatic Diaglott vyšly ještě další meziřádkové překlady Písma svatého. V roce 1877 vydalo nakladatelství Samuel Bagster a synové, společnost s ručením omezeným, tak zvaný „Angličanův řecký nový zákon“, v němž byl pod řeckým textem Stephanovým (1550) meziřádkový doslovný překlad a ve vnějším sloupci na každé stránce text Autorizovaného překladu (Krále Jakuba) z roku 1611. V roce 1960 vydalo totéž nakladatelství Meziřádkový řecko-anglický Nový zákon. V tomto díle je v pravém sloupci každé stránky řecký text, který vydal v r. 1898 německý učenec Eberhard Nestle, a pod ním doslovný překlad dr. Alfreda Marshalla. V levém sloupci na každé straně je text Autorizovaného Překladu (krále Jakuba).d V roce 1896 vyšel v Chicagu (Illinois, U. S. A.) meziřádkový překlad Hebrejských písem. Z tohoto díla vyšel pouze první svazek, který obsahuje 1. a 2. knihu Mojžíšovu s meziřádkovým překladem od dr. fil. George Rickera Berryho.e

NOVÝ MEZIŘÁDKOVÝ PŘEKLAD

10. a) Který nový meziřádkový překlad byl uveřejněn na mezinárodních kongresech, které pořádali svědkové Jehovovi v roce 1969 pod mottem „Pokoj na zemi“, a které jsou jeho zvláštní rysy? b) Co můžeme činit s každým překladem Řeckých písem na základě tohoto díla?

¹⁰ V roce 1969 byl na mezinárodních kongresech svědků Jehovových „Pokoj na zemi“ uveřejněn pro anglicky čtoucí publikum Meziřádkový překlad království Řeckých písem. Toto jednosvazkové dílo má 1 184 stran. Jako podklad pro text sloužil řecký text zpracovaný Westcottem a Hortem vydaný v roce 1881. Pod tímto řeckým textem je uveden doslovný překlad a v pravém sousedním sloupci je text revidovaného anglického Překladu nového světa Svatých písem. Pro doslovný meziřádkový překlad řeckého textu však nebylo prostě vzato celé anglické znění Překladu nového světa a vytištěno pod řecký text, nýbrž pod každým řeckým slovem je uvedeno odpovídající anglické slovo, které překládá základní význam řeckého slova podle jeho gramatické stavby, bez ohledu na to, zda doslovně souhlasí s Překladem nového světa. Jako badatelé Bible bychom měli chtít vědět, co říká řecký základní text. Pouze tehdy, známe-li význam základního textu, můžeme zjistit, zda Překlad nového světa nebo kterýkoli jiný překlad Bible je správný neb nesprávný.

11. Co například ukazuje Meziřádkový překlad vzhledem ke slovům „důstojník“, „vojenský velitel“ a „shromáždění“?

¹¹ Na příklad u Matouše 8:5 používá Překlad nového světa výrazu „důstojník“; v Meziřádkovém překladu je však pod dotyčným řeckým slovem výraz „centurio“, protože doslova tak je označen tento příslušník armády v řeckém textu. U Marka 6:21 nacházíme slovo „vojenští velitelé“; pod řeckým slovem však čteme „chiliarchové“, což znamená „velitelé nad tisíci vojáky“, a to je řecké slovo, jímž je doslova označen tento důstojník. Ve Skutcích apoštolů 19:41 je v Překladu nového světa slovo „shromáždění“; v Meziřádkovém překladu však je výraz „ekklesia“ jako v řeckém textu, neboť v tomto verši tento výraz neznamená „církev“ nebo „sbor“ jako na jiných místech. Tímto způsobem získáváme tedy poučení o zvláštních jednotlivostech.

12. Která zvláštní část anglického vydání Překladu nového světa Křesťanských řeckých písem z roku 1950 byla pojata do Meziřádkového překladu království a z kterého důležitého důvodu?

¹² Meziřádkový překlad království obsahuje jak předmluvu tak i dodatek z anglického vydání Překladu nového světa Křesťanských řeckých písem z roku 1950. Předmluva a dodatek jsou velmi důležité, neboť Meziřádkový překlad království obsahuje poznámky pod čarou, které odkazují čtenáře na předmluvu, dodatek a na „vysvětlení znamének použitých v poznámkách“. Některé z těchto poznámek pod čarou odkazují na příklad na předmluvu ve spojení s otázkou, proč se v Překladu nového světa Křesťanských řeckých písem vyskytuje božské jméno Jehova.

13. Který hebrejský obrat je použit v řeckém textu Westcottově a Hortově a jak jej podává Meziřádkový překlad království v meziřádkovém znění a jak jej tlumočí novodobé překlady, a které poznámky pod čarou obsahuje?

¹³ Jméno Jehova nebo Jahve přirozeně není obsaženo ve Westcottově a Hortově textu samotném. Ve Zjevení 19:1, 3, 4, 6 však řecký text obsahuje slovo Hallelouiá, a pod tímto řeckým slovem je v Meziřádkovém překladu vždy doslovný přepis řeckého slova, „Hallelujah“. V tomto případě je to vlastně hebrejský slovní obrat, který znamená „chvalte Jah“, přičemž slovo „Jah“ je zkrácením slova Jehova. Překlad nového světa překládá v pravém sloupci tento obrat slovy „Chvalte Jah!“. Na jiných místech, kde se v Překladu nového světa vyskytuje božské jméno Jehova, jsou pod odpovídajícími slovy řeckého textu od Westcotta a Horta slova „Bůh“ nebo „Pán“ nebo „ten Pán“. Poznámky pod čarou však udávají, které hebrejské překlady inspirovaných Řeckých písem používají na uvedených místech božské jméno Jehova. Poznámky pod čarou dále ukazují, že dokonce i Emphatic Diaglott obsahuje ve svém moderním překladu jméno Jehova, ale nikoli ve znění meziřádkovém.

14. Jak jsou zodpovídány otázky týkající se duše pomocí Meziřádkového překladu království?

¹⁴ Často bývá špatně rozuměno českému slovu „duše“. Většina věřících lidí se domnívá, že Bible používá tohoto slova v takovém smyslu, jako by člověk měl v sobě nesmrtelnou, neviditelnou duši, která při smrti opouští tělo. Meziřádkový překlad království ukazuje, že to je omyl, neboť v Meziřádkovém předkladu je pod řeckým slovem psyché vždy slovo „duše“. V 1. Korintským 2:14; 15:44, 46 a na jiných místech je v Meziřádkovém překladu pod řeckým slovem psychikos přídavné jméno „duševní“ a Překlad nového světa toto slovo překládá slovem „tělesný“ [fyzický], nikoli „psychický“. U Matouše 10:28 je řečeno, že duše neboli psyche může být zničena, a ve Zjevení 16:3 se mluví o tom, že duše neboli psyche umírá. Lidská duše není nesmrtelná.

15. a) Co ukazuje Meziřádkový překlad království ve spojení s neurčitým členem? b) Co ukazuje ve spojení s určitým členem?

¹⁵ Meziřádkový překlad království také jasně ukazuje, že v hovorové řečtině, v níž Ježíšovi učedníci napsali inspirovaná Řecká písma, neexistoval neurčitý člen. Jak to můžeme poznat? Z toho, že v Meziřádkovém překladu nikde není neurčitý člen. To je velmi důležité, neboť neurčitý člen může vyvolat rozdíl ve smyslu. Může například být rozdíl mezi výrazy „Bůh“ a „jeden Bůh“. Tak je tomu zvlášť v případech, kdy je v řečtině určitý člen před titulem „Bůh“. V těchto případech je v Meziřádkovém překladu výraz „ (ten) BŮH“ (nebo „ten Bůh“). V případech, kdy se řecký výraz „ (ten) BŮH“ vztahuje na toho, jehož zastánci trojice označují jako „Boha Otce“, nevyskytuje se však v Meziřádkovém znění překladu vydaných Samuelem Bagsterem a syny určitý člen „ten“, ačkoli je v řeckém textu. Vydavatel Emphatic Diaglott neváhal uvést slovo „ten“ pod řecký určitý člen, kde je toto slovo před titulem „BŮH“.

16. Jak zní Jan 1:1, 2 v meziřádkovém překladu a v hlavním textu v Emphatic Diaglott?

¹⁶ Povšimněme si v této souvislosti sporných veršů u Jana 1:1, 2, které uvádí duchovenstvo křesťanstva jako důkaz svého učení o trojici neboli o jednom Bohu ve třech osobách — Bohu Otci, Bohu Synu, a Bohu Duchu svatém. Řecký výraz, který se vyskytuje v těchto verších, je Logos a znamená „slovo“. Meziřádkový překlad tohoto textu tedy v Diaglott zní: „Na jednom počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u toho Boha, a jeden bůh bylo to Slovo. Toto bylo na počátku u toho Boha.“ V moderním znění však byl vynechán člen „toho“ před „Boha“, a titul „BŮH“ je celý vytištěn velkými písmeny. Dále byl vynechán člen „jednom“ před slovem „počátku“ a „jeden“ před „bůh“, a místo toho byl před slovem počátek vytištěn určitý člen a slovo „bůh“ bylo vytištěno s velkým „B“. Text moderního překladu tedy zní takto: „Na tom počátku byl LOGOS, a LOGOS byl u BOHA, a LOGOS byl Bůh. Ten byl na počátku u BOHA.“ Tímto způsobem ukazuje pouze typ písma, že je rozdíl mezi výrazy „[ten] Bůh“ a „[jeden] bůh“.

17. Jak překládá Lutherova Bible text u Jana 1:1, 2?

¹⁷ V jiných překladech Bible byl neurčitý člen zcela vynechán, před slovem „počátek“ byl nahražen určitým členem; byl vynechán určitý člen před slovem „Bůh“. Tento text zní tedy například v Lutherově Bibli takto: „Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a Bůh byl to Slovo. To bylo na počátku u Boha.“ — Jan 1:1, 2.

18. a) Jak je text u Jana 1:1, 2 uveden v Meziřádkovém překladu království v doslovném znění a v hlavním textu? b) Jak to, že učení o trojici není podporováno ani jinými novodobými překlady?

¹⁸ Meziřádkové doslovné podání Meziřádkového překladu království však zní: „Na počátku bylo Slovo, a Slovo bylo k Bohu, a bůh byl to Slovo. Ten byl na počátku k Bohu.“ Toto doslovné podání jasně ukazuje, že pisatel, apoštol Jan, mluví o dvou různých osobách a že mezi osobami, z nichž jedna byla u druhé, je rozdíl. V Překladu nového světa Svatých písem, který je uveden vedle Meziřádkového překladu království, byla snaha ukázat tento rozdíl tím, že byl tento text po gramatické i naukové stránce správně podán takto: „Na [určitý člen] počátku bylo Slovo a Slovo bylo u Boha a Slovo bylo jedním bohem. To bylo na [určitý člen] počátku u Boha.“ V jiných překladech je například místo výrazu „jeden bůh“ uveden výraz „božská bytost“ (Menge a Stage); a Nová anglická bible — Nový zákon [The New English Bible — New Testament] uvádí výraz „co byl Bůh,“ to znamená, „co byl Bůh, to bylo Slovo“. Ani těchto překladů Bible nelze tedy použít k potvrzení nauky o trojici.

19. Proč zastánci nauky o trojici nemohou v tomto případě uvést žádný závažný důvod proti použití slova „jeden“ (neurčitý člen) v tomto případě, uvědomíme-li si, jak je v jejich překladech používáno neurčitého a určitého členu?

¹⁹ Zastánci nauky o trojici nemohou uvést žádný závažný důvod proti použití slova „jeden“ [neurčitého členu] před výrazem „bůh“, neboť ve všech ostatních překladech Bible je neurčitý člen před jinými slovy několiksetkrát, ačkoli v řeckém původním textu se nevyskytuje. Nejen to, ale v těchto překladech je na různých místech před určitými slovy vložen také určitý člen, kde v řečtině není. Mnoho takových případů je ve spojení se slovem „duch“ nebo s výrazem „svatý duch“. Jsou například případy, kdy v řeckém textu před těmito slovy není určitý člen. Překladatelé ovlivnění učením o trojici zabarvili své překlady tím, že v těchto případech prostě vložili určitý člen před výrazy „duch“ nebo „svatý duch“, takže nyní znějí „[ten] duch“ a „[ten] svatý duch“. Někteří dokonce v těchto případech napsali slovo „svatý“ velkými písmeny, což v čtenáři vyvolávalo dojem, že jde o inteligentní osobu, o třetí osobu trojice.

20. Jak je v takových případech používáno slovo „duch“ v Meziřádkovém překladu království a co je tím ukázáno?

²⁰ V těchto případech vyplývá z doslovného překladu Meziřádkového překladu království skutečnost, že v řeckém textu určitý člen není a v Překladu nového světa nebyl uveden, a slovo „svatý“ také nebylo napsáno velkými písmeny, ale je použito prostě výrazu „duch“ nebo „svatý duch“. Tak například podle Skutků apoštolů 6:3 řekli apoštolové shromáždění v Jeruzalémě: „Vyhledejte mezi sebou sedm osvědčených mužů, plných ducha a moudrosti.“ A Jan Křtitel podle slov u Matouše 3:11 o přicházejícím Ježíši Kristu řekl: „Ten vás bude křtít svatých duchem a ohněm.“ Toto znění řeckého textu je v souladu s biblickou pravdou, že Boží duch je neviditelná účinná síla, které je používáno ke svatému účelu a svatým způsobem.

21. Jak zní výraz pro „Bohem inspirovaný“ (2. Tim. 3:16) v meziřádkovém doslovném textu?

²¹ Svým svatým duchem inspiroval Bůh pisatele Svatých písem. Ve 2. Timoteovi 3:16 čteme: „Celé Písmo je inspirováno Bohem a je užitečné k učení.“ Z meziřádkového doslovného překladu však vyplývá, že řecké slovo přeložené výrazem „inspirováno Bohem“ zní doslovně „od Boha vdechnuté“. Je tomu tak, jako by Bůh dechl na muže, které inspiroval k psaní Bible.

22. a) Proč se muselo v době apoštolů vyučovat převážně ústně? b) Co vyplývá z meziřádkového doslovného textu v Galatským 6:6 ohledně ústního poučování?

²² Ve dnech apoštolů neexistovalo ještě mnoho opisů Svatých písem. Také ještě neexistovaly žádné knihy o Bibli nebo knihy, které by Bibli vysvětlovaly. Biblické poučení tedy přicházelo největší měrou ústně tím, že žáku byly určité biblické verše předčítány a pak vysvětlovány. V Galatským 6:6 čteme: „Nechť každý, kdo je ústně poučován v slovu, sdílí se ve všech dobrých věcech s tím, kdo takové ústní poučení uděluje.“ Meziřádkový text však nám umožňuje poznat základní význam řeckých slov, kterých je použito ve spojení s výrazem „ústní poučování“. Tlumočí tato místa výrazy „ten (jeden), jemuž je vštěpováno“ a „ten (jeden), který vštěpuje“. To jasně ukazuje, že zvuk hlasu učení vnikl do uší toho, který je poučován o Bibli, a tak se toto poučování stalo vyučováním ústním.

OCHRANA PŘED OMYLEM

23. a) Který překlad Křesťanských řeckých písem nám pomůže zvlášť dobře poznat uvedené body? b) Jak se překladatelé tohoto překladu snažili napodobit „shromažďovatele“ a na čí pomoc se spoléhali?

²³ Mohli bychom uvést ještě mnoho dalších příkladů, abychom ukázali, jak Meziřádkový překlad království Řeckých písem vyjadřuje ve svém doslovném překladu pod řeckým textem přesný význam. Badatelé Bible, kteří mají Překlad nového světa Křesťanských řeckých písem kromě angličtiny také v holandštině, francouzštině, němčině, italštině, portugalštině nebo španělštině, budou to moci zvlášť dobře poznat. Uvidí, že Překlad nového světa tlumočí Boží Slovo, jež je obsaženo v řeckém základním textu, v těchto jazycích „správnými slovy pravdy“. To neznamená, že tyto moderní překlady jsou inspirovány Bohem. Překladatelé museli — podobně jako inspirovaný pisatel Bible, „shromažďovatel“, král Šalomoun — hledat, aby ‚nalezli líbezná slova a napsali správná slova pravdy‘. (Kaz. 12:10, NS) Při všem svém hledání se spoléhali na to, že je Boží duch sice nebude inspirovat, ale bude je vést. Šalomoun napsal své knihy, jež jsou obsaženy v Bibli, skutečně ‚líbeznými slovy‘. Překladatelé se snažili jej napodobit.

24. Proč je Meziřádkový překlad království dnes ochranou před omylem, zvláště před názory duchovních, kteří tvrdí, že umějí řecky?

²⁴ Protože Meziřádkový překlad království podává doslovný význam slov, jež se vyskytují v základním textu Bible, může být pro ně ochranou před omylem v dnešní době, kdy tolik náboženských vědců učí nesprávné věci a překrucují psané Boží Slovo. Duchovní křesťanstva se snaží ovlivnit upřímné badatele Bible tím, že tvrdí, že znají jazyky, v nichž byla Bible původně napsána, a že proto vědí, co je v ní řečeno. S pomocí Meziřádkového překladu království může však badatel nyní pomocí meziřádkového doslovného překladu sám zjistit, jak zní základní biblický text. Může tudíž zkoumat zda to, co říkají tito domýšliví duchovní, je pravda nebo ne. Tímto způsobem se může každý hájit a chránit se, aby nebyl od biblické pravdy sveden do omylu.

25. Jak budou mít čtenáři spisů Strážné věže, kteří neumějí anglicky, nepřímý užitek z této nové pomůcky ke studiu Bible?

²⁵ Meziřádkový překlad království bude zvlášť velkou pomocí čtenářům, kteří ovládají angličtinu. Ale jeho vydavatelé, Biblická a traktátní společnost Strážná věž, budou jej používat při přípravě svých časopisů, knih, brožur a jiných publikací a tak budou mít užitek z tohoto překladu nepřímo i naši čtenáři, kteří neovládají angličtinu, a to pomocí spisů, které Společnost vydává v jiných jazycích. Proto mohou všichni přátelé psaného Božího Slova děkovat Bohu za tuto novou pomůcku ke studiu Bible.

[Poznámky pod čarou]