Nebesa podporují kázání království

„Jehovův anděl otevřel dveře vězení, vyvedl je ven a řekl: ‚Jděte . . . a mluvte dále lidu všechna slova o tomto životě.‘“ — Skut. 5:19, 20, NS.

1. a) Jaká jistota může člověka přimět k tomu, aby konal horlivě své dílo? b) Co proto dělávají světští vůdcové? Proč je však Bůh nepodporuje?

KDO má jistotu, že jej v jeho díle podporuje všemohoucí Bůh a jeho neviditelní andělé, může pociťovat útěchu a důvěru. Tato jistota mu vlévá odvahu a vyvolává v něm takovou horlivost, že jej žádná překážka nemůže přimět k tomu, aby ochabl ve své činnosti nebo se jí zcela vzdal. Je proto pochopitelné, že církevní i světští mocnáři často podněcovali svůj lid ujišťováním, že je podporuje Bůh. Tak jednají často v dobách válek a nakonec obě proti sobě bojující strany tvrdí, že je podporuje všemohoucí Bůh. Ve skutečnosti však tito lidé nemají žádné skutečné důkazy o tom, že jejich činnost má nebeskou podporu. Naopak, protože sledují své vlastní cíle a nedbají Božího zákona, je před Bohem i jejich ‚modlitba . . . ohavností‘. — Přísl. 28:9; Jak. 4:1–3.

2. a) Jaké máme důkazy, že Ježíš měl podporu z nebe? b) Proč měl tuto nebeskou podporu?

² Naproti tomu Ježíš Kristus, který se plně podřídil božské vůli a kázal poselství o Božím království, mohl počítat s podporou svého nebeského Otce. V poslední noci svého pozemského života, když byl v zahradě Getsemanské, řekl svému apoštolu Petrovi: „Myslíš si, že bych se nemohl obrátit na svého Otce, aby mi opatřil v tomto okamžiku víc než dvanáct legií andělů?“ (Mat. 26:53, NS) Ježíš nemluvil jen o tom, že je podporován z nebe, ale byl si tím naprosto jist, protože jen několik málo minut předtím, než řekl tato slova Petrovi v oné zahradě, „ukázal se jemu anděl z nebe, posiluje ho“. Také tři a půl roku předtím, na počátku jeho pozemské služby, „andělé přistoupili a sloužili jemu“. (Luk. 22:43; Mat. 4:11) Ježíš obdržel tuto pomoc z nebe proto, že konal Boží vůli. Jehova Bůh měl velké zalíbení v činnosti svého Syna, který kázal království, a podporoval jej.

3. Které biblické texty nás ujišťují, že Jehova pomáhá svým služebníkům a chrání je?

³ Inspirovaný apoštol Pavel potvrzuje ve svých spisech, že Bůh podporuje kazatelskou činnost svých služebníků, neboť píše o kazatelském díle: „Co je tedy Apollo? Ano, co je Pavel? Služebníci, skrze které jste uvěřili, tak jak Pán každému udělil. Já jsem sázel, Apollo zaléval, ale Bůh neustále dával vzrůst. Takže ani ten, kdo sází, není nic, ani ten, kdo zalévá, ale Bůh, který dává vzrůst. Neboť my jsme Boží spolupracovníci. Vy jste Božím polem k obdělávání, Boží stavbou.“ (1. Kor. 3:5–7, 9, NS) Jak podivuhodné je vědomí, že Jehova Bůh pomáhá svým služebníkům a podporuje je! Jeho spolupracovníci mohou s důvěrou zpívat se žalmistou: „Jehova se mnou, nebudu se báti. Co mi může učiniti člověk? Síla má a písnička má [můj štít a má síla, NS] jest Jehova, on byl můj vysvoboditel.“ — Žalm 118:6, 14.

JEHOVA PODPORUJE SVÉ SLUŽEBNÍKY PROSTŘEDNICTVÍM ANDĚLŮ

4. Kdo by mohl pochybovat o tom, že Boží služebníci mají nebeskou podporu, a který muž v dávné minulosti měl zřejmě takovéto pochybnosti?

⁴ Věříš skutečně, že Jehova Bůh pomáhá svým služebníkům a že je podporuje prostřednictvím svých andělů? Lidé, kteří tak dobře neznají Jehovova díla, o tom snad pochybují. V 10. století př. n. l. žil v izraelském národě muž, který zřejmě takto pochyboval: služebník Jehovova proroka Elizea.

5, 6. a) Proč chtěl syrský král zajmout Elizea? b) Jak byl Elizeus se svým služebníkem zachráněn, ačkoli byli obklíčeni?

⁵ Izraelité byli Božím vyvoleným lidem. Když Syřané válčili proti Izraeli, odhalil Jehova svému služebníku Elizeovi, jakou válečnou strategii sledoval syrský král. Protože Elizeus potom varoval Izraelity, několikrát unikli záludným útokům, které na ně byly přichystány. Když se syrský král nakonec dověděl, kdo prozrazuje jeho dobře připravené válečné plány, vyslal silné vojsko, aby Elizea zajalo. Biblická zpráva říká: „Přitáhše v noci, oblehli město. Vstav pak ráno služebník muže Božího, vyšel, a aj, vojsko obklíčilo město, koni i vozové. I řekl služebník ten jeho k němu: Ach, pane můj, což budeme dělati?“ — 2. Král. 6:14, 15.

⁶ Vypadalo to, že Syřané skutečně zajmou Elizea. Byl se svým služebníkem obklíčen. Nebylo pro ně žádného východiska. Či snad ano? Elizeus byl pevně přesvědčen o tom, že jim nebesa budou pomáhat; proto řekl svému služebníku: „Neboj se, nebo mnohem více jich s námi jest než s nimi. I modlil se Elizeus a řekl: Ó Jehovo, otevři, prosím, oči jeho, aby viděl. A tak otevřel Jehova oči služebníka toho, a viděl, a aj, hora ta plná koňů, a vozové ohniví okolo Elizea.“ (2. Král. 6:16, 17) Ano, mocné nebeské zástupy stály na straně Elizeově! Zachránily jej i jeho služebníka, neboť ranily nepřátelské vojsko slepotou. Slovo ze žalmu je skutečně pravdivé: „Vojensky se klade anděl Jehovův okolo těch, kteříž se ho bojí, a zastává jich.“ — Žalm 34:8; 91:11.

7, 8. a) Proč byli ve starém Babylónu tři Izraelité vrženi do ohnivé pece? b) Jak a kdo chránil tyto muže?

⁷ Jehova podporoval a zachraňoval své věrné služebníky v minulosti, a to nejen v tomto jediném případě, ale ještě v mnoha dalších. Když například v Babylóně byla na příkaz krále Nabuchodonozora postavena obrovská zlatá socha, nechtěli se tři Izraelité, Sidrach, Mizach a Abdenágo, před ní sklánět a uctívat ji. Drželi se biblického zákona a vzývali pouze Jehovu Boha. (2. Mojž. 20:3–5; 5. Mojž. 6:5) Král Nabuchodonozor je proto dal hodit do pece, jež byla neobyčejně silně vyhřátá. Byla tak horká, že byli dokonce usmrceni silní muži, kteří je do ní házeli. Co se však stalo s třemi Izraelity?

⁸ Když se král Nabuchodonozor podíval do plamenů, zvolal: „Zdaliž jsme neuvrhli tří mužů do prostřed peci svázaných? Odpověděli a řekli králi: Pravda jest, králi. On pak odpovídaje, řekl: Aj, vidím čtyři muže rozvázané, procházející se u prostřed ohně, a není žádného porušení při nich, a čtvrtý na pohledění podobný jest synu Božímu [synu bohů, NS].“ Bylo to úžasné! Nebesa podpořila tyto věrné Jehovovi služebníky. Když je Nabuchodonozor poprosil, aby vyšli, a když zjistil, že se jim neožehly ani vlasy a že ani nebyli cítit ohněm, řekl: „Požehnaný Bůh jejich, totiž Sidrachův, Mizachův a Abdenágův, kterýž poslal anděla svého, a vytrhl služebníky své, kteříž doufali v něho.“ — Dan. 3:24–28.

9, 10. a) Proč byl Daniel uvržen do lví jámy? b) Jak a kdo jej tam chránil?

⁹ Jen o několik let později podpořil Jehova Bůh podobným způsobem, prostřednictvím anděla, svého izraelského služebníka Daniela. Médové a Peršané zatím porazili Babylón a Daniel zastával vysoký úřad v nové vládě. Měl úspěchy a druzí vládní úředníci se proto snažili jej odstranit. Ve své zlomyslnosti přiměli krále, a aby vydal zákon, který zakazoval po třicet dní prosit o něco některého jiného boha nebo člověka kromě krále. Daniel nemohl respektovat tento zákon. Král byl nucen nechat uvrhnout Daniele do lví jámy, neboť Daniel nemohl ani jeden den přestat se vzýváním Jehovy Boha. — Dan. 6:1–17.

¹⁰ Král nemohl oné noci spát. Když konečně nadešlo ráno, spěchal ke lví jámě a smutně volal: „Danieli, služebníče Boha živého, Bůh tvůj, kterémuž ty sloužíš ustavičně, mohl-liž tě vysvobodit od lvů?“ Daniel odpověděl: „Bůh můj poslal anděla svého, kterýž zavřel ústa lvů, aby mi neuškodili.“ (Dan. 6:19–23) Nebeští andělé v minulosti skutečně podivuhodně podporovali Boží věrné služebníky.

NEBESA PODPORUJÍ PRVNÍ KŘESŤANY

11. a) Komu Jehova projevil svou přízeň? b) Proč museli být tito lidé podporováni z nebe?

¹¹ Po určité době odňal Jehova svou přízeň nevěrnému národu izraelskému a věnoval ji následovníkům svého Syna Ježíše Krista, kterého poslal. Jako Boží nebeské zástupy podporovaly Ježíše a mnohé věrné Izraelity, kteří žili před Ježíšem, tak podporovaly i členy křesťanského sboru. První křesťané potřebovali podpory, neboť poselství o Ježíši, které kázali, se setkávalo s velkou nelibostí duchovních vůdců prvního století.

12. S jakým odporem se setkali Petr a Jan a jak na to reagovali?

¹² Již krátce po vzkříšení Ježíše a po vylití svatého ducha na jeho 120 následovníků o letnicích roku 33 n. l. byli jednoho večera zatčeni apoštol Petr a Jan a byli uvrženi do vazby. Ačkoli byli poprvé ve vězení, nebáli se. Příští den statečně vydali svědectví před duchovními vůdci, kteří je dali zatknout. Když jim bylo přikázáno, aby již nekázali, řekli: „Rozhodněte sami, zda je spravedlivé před Bohem, poslouchat vás více než Boha. My však nemůžeme přestat mluvit o věcech, které jsme viděli a slyšeli.“ Jaká to byla odvaha! Jaká nebojácnost! Ježíš Kristus, Syn Boží, jim přikázal kázat, a oni si v tom nedali nikým a ničím zabránit! Protože duchovní vůdcové viděli, že nic nezmohou proti rozhodnosti apoštolů, pohrozili jim a propustili je. — Skut. 4:1–22, NS; Mat. 28:19, 20; Skut. 1:8.

13, 14. a) Za co prosili křesťané po osvobození apoštola Petra a Jana? b) Co způsobilo smělé, nebojácné svědectví apoštolů?

¹³ Petr a Jan se potom ihned odebrali ke svým křesťanským spolukazatelům a vyprávěli jim, co se stalo. Když malá skupinka věrných křesťanů slyšela o tom, že je kazatelskému dílu kladen odpor, pozdvihli všichni své hlasy k Bohu a vznesli mu prosbu: „Jehovo, povšimni si jejich hrozeb a dej svým otrokům, aby stále mluvili tvé slovo se vší smělostí.“ Jakmile pronesli tuto úpěnlivou modlitbu, Bible říká, že se „zatřáslo . . . místo, kde byli shromážděni, a všichni byli naplněni svatým duchem a s odvážností mluvili Boží slovo“. Jejich modlitba byla vyslyšena! Ano, tento zřejmý důkaz podpory z nebe je naplnil horlivostí a vlil jim odvahu, takže pokračovali v kazatelském díle přes odpor, s nímž se setkávali. „S velkou mocí apoštolové dále vydávali svědectví o vzkříšení Ježíše Krista“, říká Bible. — Skut. 4:23–33, NS.

¹⁴ Výsledky byly úžasné. „Neustále [byli] přidáváni věřící v pána, množství mužů i žen“, čteme v Bibli. (Skut. 5:14, NS) Mnozí obyvatelé Jeruzaléma rádi poslouchali poselství o Ježíši Kristu a o Božím království, ale duchovní vůdcové nikoli; byli naplněni zlobou. Chtěli bezpodmínečně ochromit kazatelské dílo. „Velekněz a všichni ti, kteří byli s ním, tehdy existující sekta saduceů, povstali a byli naplněni žárlivostí, a vložili ruce na apoštoly a vsadili je do veřejného místa vazby.“ (Skut. 5:17, 18, NS) Nyní se Petr a Jan dostali po druhé do vězení, tentokrát však měli společnost. Ostatní apoštolové byli uvězněni s nimi, ale ne nadlouho.

15. a) Jaké myšlenky, ve spojení s anděly, mohly vyvstat apoštolům v mysli, když byli ve vězení? b) Co bylo apoštolům jasné poté, když se jim objevil anděl a dal jim pokyny?

¹⁵ V noci dostali další důkaz o tom, že je Bůh podporuje v jejich kazatelském díle, neboť byli podivuhodným způsobem osvobozeni. Apoštolové znali zaslíbení ze žalmů: „Andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých“ a: „Vojensky se klade anděl Jehovův okolo těch, kteříž se ho bojí, a zastává jich.“ (Žalm 91:11; 34:8) Věděli o podivuhodných případech záchrany, které způsobili andělé v minulosti. Snad si také vzpomněli na slova Ježíšova: „Neboť vám pravím, že jejich andělé v nebi stále hledí na tvář mého Otce, který je v nebi.“ (Mat. 18:10, NS) Když byli ve vězení, snad jim myslí procházely tyto myšlenky o Božích andělích. Přesto však byli jistě překvapeni, když v noci Jehovův anděl otevřel dveře vězení, vyvedl je ven a řekl: „Jděte a postavte se v chrámě a mluvte dále lidu všechna slova o tomto životě.“ (Skut. 5:19, 20, NS) Mohli dostat ještě nějaký zřetelnější důkaz o tom, že Jehova podporuje kazatelskou činnost svého lidu? Jak byli potěšeni, jakou měli důvěru a jak byli vděční! Jednali správně! Duchovní vůdcové oné doby se mýlili a bojovali proti Bohu.

16. Jak se Petrovi později dostalo podobné podpory z nebes?

¹⁶ O něco později, když se kazatelské dílo opět setkávalo s prudkým odporem, dostalo se prvním křesťanům opět podobné podpory z nebe. Král Herodes Agrippa dal mečem popravit apoštola Jakuba. Dal zatknout též Petra a uvrhnout jej do vězení. Tentokrát byl Petrův život skutečně v nebezpečí. Herodes měl v úmyslu předvést jej lidu a bezpochyby jej chtěl dát popravit. (Skut. 12:1–5) Oné noci se však náhle vedle Petra postavil Jehovův anděl, řetězy spadly Petrovi s rukou a byl proveden kolem stráží na svobodu. (Skut. 12:6–10) Ano, Petr byl zázračně osvobozen, aby mohl jít dále v čele kazatelského díla.

17. Jaký bezprostřední podíl měli andělé na kazatelském díle, jak je to patrné ze setkání Filipa s etiopským eunuchem?

¹⁷ Boží andělé však nepůsobili jen jako ochránci Božích pozemských služebníků, ale účastnili se také bezprostředně kazatelského díla, neboť pomáhali křesťanům, aby se dostali do styku se spravedlivě smýšlejícími lidmi. V jednom případě například mluvil Jehovův anděl „k Filipovi: ‚Vstaň a jdi k jihu na cestu, jež vede z Jeruzaléma do Gázy‘ . . . vstal a šel. A hle, jakýsi Etiopec seděl na svém voze a četl proroka Izaiáše.“ Filip byl vyzván, aby se přiblížil k vozu, a když muži vysvětlil biblické pravdy o Ježíši Kristu, tento je radostně přijal a dal se pokřtít. Jaká to byla podivuhodná výsada pro první křesťany, že mohli sloužit pod vedením nebeských andělů! — Skut. 8:26–38, Ži.

18, 19. Jak se Jehovův anděl postaral o to, aby bylo kázáno také lidem nežidovského původu?

¹⁸ Krátce nato se Jehovův anděl postaral o to, aby poselství o království bylo přineseno neobřezaným neizraelitům, neboli nežidům. Po tři a půl roku po Ježíšově smrti, neboli až do roku 36 n. l., byli do křesťanského sboru přijímáni pouze Židé nebo židovští proselyté. Pouze Židé tedy měli příležitost stát se členy nebeského království. Ze Židů přijal tuto podivuhodnou příležitost však jen malý počet, a proto v roce 36 n. l. nadešel čas, kdy Bůh nabídl i neobřezaným lidem, příslušníkům všech národů, příležitost stát se dědici nebeského království.

¹⁹ Tak se bohabojnému nežidovskému Korneliovi jednoho dne ukázal ve vidění anděl. Anděl řekl Korneliovi, že by měl nechat přivést apoštola Petra, který by mu kázal a uvedl jej do spojení s Jehovovým křesťanským sborem. Kornelius uposlechl a když jeho poslové nalezli Petra, řekli mu: „Kornelius . . . dostal pokyn od svatého anděla [od Boha prostřednictvím svatého anděla, NS], aby tě pozval do svého domu a poslechl, co mu máš říci.“ (Skut. 10:1–22, Ži) Petr uposlechl božského pokynu, a proto měl přednost přijmout první neobřezané osoby nežidovského původu do křesťanského sboru.

20. Jak dostal apoštol Pavel při své kazatelské činnosti pokyny z nebe?

²⁰ Také apoštol Pavel a jeho misionářští druhové dostávali často nebeské pokyny. Například o jedné jejich misionářské cestě říká Bible: „Prošli Frygií a krajinou Galatskou, poněvadž jim duch svatý bránil mluviti slovo Páně v Azii. Když došli k Myzii, pokoušeli se cestovati do Bitynie, ale Duch Ježíšův jim to nedovolil. Proto se vyhnuli Myzii a sestoupili do Troady. V noci spatřil Pavel vidění: nějaký macedonský muž stál a prosil ho: ‚Přejdi do Macedonie a pomoz nám.‘ Když spatřil to vidění, hned jsme se snažili vydati se na cestu do Macedonie, poněvadž jsme byli přesvědčeni, že nás Bůh volá, abychom jim zvěstovali evangelium.“ (Skut. 16:6–10, Ži) Jak přesné pokyny dostal z nebe apoštol Pavel! Jaký to byl zřejmý důkaz o tom, že se prvním křesťanům dostalo v jejich kazatelském díle podpory a vedení z nebe!

NEBESA PODPORUJÍ KŘESŤANY V DNEŠNÍ DOBĚ

21. Co dokazuje, že Jehovovi křesťanští svědkové mají i dnes nebeskou podporu?

²¹ A dnes? Dostává se Jehovovým křesťanským svědkům, kteří poslouchají božský příkaz a káží dobré poselství o království, v dnešní době rovněž podpory a vedení z nebes? Zcela jistě. Pokusy ochromit jejich kazatelské dílo jsou stejně marné jako podobné pokusy v prvním století. Například diktátor Adolf Hitler před třiceti lety tvrdil: „Toto plemeno bude vyhlazeno z Německa.“a Svědkové Jehovovi však přežili koncentrační tábory i kruté pronásledování a v Německu jich dnes káží desetitisíce, zatímco Hitler je mrtev a jeho strana již neexistuje. Také v mnoha jiných zemích bylo v posledních letech mnoho svědků Jehovových zatčeno a uvězněno, ale poselství o království se káže dále. Jako v prvním století, tak i v dnešní době, Jehovovi andělé velmi přispěli k tomu, že to bylo možné.

22. Jak Písmo svaté ukazuje, že se andělé v těchto „posledních dnech“ účastní kazatelského díla?

²² Písmo svaté jasně ukazuje, že i v těchto „posledních dnech“ se andělé bezprostředně účastní kazatelského díla. Bible předpovídá, že Kristus „vyšle své anděly“ a ti „shromáždí jeho vyvolené“. (Mat. 24:31, NS) Andělé působili nejen při shromažďování „vyvolených“, kteří nakonec budou členy nebeské nevěsty Kristovy, ale pomáhají také v oddělování lidí z národů, jak Ježíš vysvětlil těmito slovy: „Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, . . . oddělí lidi jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů.“ — Mat. 25:31–33, NS; dále viz Zjevení 14:6–10.

23–25. Jaké zážitky z naší doby ukazují, že se andělé i dnes účastní kázání království?

²³ Jsou důkazy o tom, že se dnes andělé účastní kázání království? Povšimněme si následujících případů: Před několika lety dostala mladá manželská dvojice několik výtisků časopisu Strážná věž a přečetla si je. Čím více muž četl tyto časopisy, tím více byl přesvědčen o tom, že obsahují biblickou pravdu. Jednoho sobotního večera poklekl i se svou manželkou a modlili se k Bohu, aby, pokud je to jeho pravda, k nim někoho poslal, kdo by jim vysvětlil jeho cesty. Příštího rána se u nich objevil svědek Jehovův s poselstvím o království! Oba byli velmi překvapeni, ale pravděpodobně neméně překvapen byl svědek Jehovův, který byl doslova vtažen do domu, vyzván, aby se posadil a požádán o bližší výklad Bible. Tento muž je nyní služebníkem v jednom sboru svědků Jehovových.

²⁴ Jeden svědek Jehovův měl nedávno podobný zážitek. Rovněž byl požádán, aby vstoupil a pak mu byla položena otázka: „Kdo vás poslal?“ Když se svědek ptal majitele bytu, proč to chce vědět, dostal tuto odpověď: „Dnes v noci jsem se modlil k Bohu, aby mi někoho poslal, kdo by mi pomohl porozumět Bibli.“ Svědek začal s tímto člověkem podobným ovci okamžitě biblické studium.

²⁵ Na pololetním kongresu svědků Jehovových, který se nedávno konal v Texasu, vyprávěl jeden svědek Jehovův tuto zkušenost: „Moje dcerka jezdívá normálně do školy s jednou sousedkou. Jednoho lednového rána jsem ji však z nějakého důvodu vezl do školy sám. Když jsem se vracel domů, viděl jsem nějakou ženu, která šla pěšky, a protože bylo chladno, nabídl jsem jí, že ji dovezu na místo, kam jde. Viděla moji brašnu, kterou používám v kazatelské službě, a ptala se, jaké knihy v ní mám. Když jsem jí řekl, že jedna z nich je Bible a druhá je pomůcka k biblickému studiu, byla nesmírně nadšena. Předchozí noc se modlila k Bohu, aby ji přivedl ke svému lidu. Nyní mě poprosila, abych s ní začal biblické studium, a trvala na tom, že máme začít hned.“

26, 27. Jaký zážitek dvou žen, které se potkaly v prádelně, je dalším důkazem toho, že andělé vedou kazatelské dílo?

²⁶ Další případ, z něhož je jasně patrné nebeské vedení, se stal asi před dvěma lety v jedné automatické prádelně v Clevelandu (Ohio). Dvě ženy se tam bavily o světové situaci. Rozhovor končil tím, že jedna žena řekla druhé — o níž nevěděla, že je svědkem Jehovovým — tato slova: „Bylo by pěkné, kdybyste mě jednou navštívila, abychom mohly pokračovat v našem rozhovoru.“ Žena, která byla svědkem Jehovovým, však někam založila její adresu. Našla ji až po dvou měsících a ihned vykonala návštěvu. Navštívená žena se velmi radovala a řekla: „Každý den jsem doufala, že mě navštívíte. Škoda, že jsem neznala vaše jméno, jinak bych byla přišla k vám.“ Tato žena nedávno ztratila otce a velmi se trápila pro to i pro jiné různé věci. Ihned bylo zavedeno biblické studium. Žena brzo získala dobré poznání Bible a již po krátké době mluvila s jinými o dobrém poselství.

²⁷ Později vyprávěla, že v den, kdy ji navštívil svědek Jehovův, chtěla si vzít život proto, že měla v životě tolik starostí. Předtím, než by provedla své rozhodnutí, modlila se však k Bohu, aby jí laskavě přece poslal tu ženu, se kterou mluvila v prádelně, neboť ta by jí snad mohla pomoci. Téměř v témž okamžiku zazvonil zvonek a žena, jež byla svědkem Jehovovým, stála přede dveřmi! A vzpomeňme si, že zcela krátce předtím našla založenou adresu dotyčné ženy. Andělé vedou Boží služebníky k lidem podobným ovcím v dnešní době stejně, jako v prvním století. Jaká je to výsada, podílet se pod nebeským vedením na kázání dobrého poselství o království!

28. Proč máme všechny důvody k tomu, abychom zachovali správný postoj ke kázání království?

²⁸ Máme všechny důvody k tomu, abychom zachovali správný postoj ke kázání království a považovali je za nejdůležitější činnost, která se dnes koná na zemi. Pouze Boží království může přivodit pevnou vládu a mír, který lidé tak naléhavě potřebují. Kéž proto žádné překážky nezpůsobí, že bys zanedbal kázání ‚tohoto dobrého poselství o království‘ nebo že bys docela přestal kázat. Stále pamatuj na to, že tě v tomto díle podporuje Jehova Bůh a jeho andělé. Jsi Božím spolupracovníkem. (1. Kor. 3:9) Proto se neboj; nebuď sklíčený ani malomyslný, ale buď dobré mysli a řekni si: „Jehova je můj pomocník.“ Ano, skutečně tě podporuje. — Žid. 13:6, NS.

[Poznámka pod čarou]