Poslušnost je pro tebe ochranou

Tento článek je určen obzvláště ke čtení s dětmi

BYL bys rád, kdybys mohl dělat všechno, co bys chtěl? Přeješ si někdy, aby ti nikdo neříkal, co máš dělat? Buď upřímný a řekni mi to.

Ale co je pro tebe lepší? Je skutečně rozumné dělat všechno, co chceš? Nebo je lepší poslechnout otce a matku? Bůh říká, že bys měl poslouchat své rodiče, a je pro to jistě dobrý důvod. Podívejme se, zda jej najdeme.

Jak jsi starý? Víš, jak je starý tvůj otec? Jak je stará tvá matka? Jsou daleko starší než ty. Žijí už o mnoho déle než ty. A čím déle člověk žije, tím více má času něco se naučit. Každý rok více slyší, více vidí a více udělá. Mladí lidé se tedy mohou od starších učit.

Koho znáš, kdo je mladší než ty? Víš ty víc než on? Proč víš víc? Protože žiješ už déle. Měl jsi víc času než on, aby ses něco naučil.

Kdo žije ještě déle než ty nebo já nebo kdokoli jiný? Jehova Bůh. On ví víc než ty a víc než já. Jestliže nám říká, co je pro nás dobré, můžeme si být jisti, že je to správné. Jestliže děláme, co nám říká, je to pro nás ochranou. Měli bychom ho vždycky poslouchat.

Vidíš tedy, že také já musím být poslušný. Musím poslouchat Boha. Je to k mému vlastnímu užitku. A bude ti k dobrému, budeš-li poslouchat Boha. Chtěl bys přece poslouchat Boha, že?

Vezměme si Bibli a podíváme se, co mají podle Božího příkazu dělat děti. Najdeš dopis Efezským? Budeme si číst z dopisu Efezským, ze šesté kapitoly, verš první, druhý a třetí. Je zde psáno: „Dítky, poslouchejte své rodiče ve spojení s Pánem, neboť je to spravedlivé: ‚Cti svého otce i svou matku‘, což je první přikázání se zaslíbením: ‚Aby se ti dobře vedlo a setrval jsi dlouhý čas na zemi.‘“ (NS)

Tak je to napsáno v Bibli. Je to tedy sám Jehova Bůh, kdo ti říká, že máš poslouchat svého otce a svou matku.

Co to znamená ‚ctít‘ svého otce a svou matku? Znamená to, že jim prokazuješ úctu. Měl bys je poslouchat a bez vymlouvání dělat, co řeknou. Poslušnost je pro tebe ochranou. A Bůh zaslíbil, že se ti ‚dobře povede‘, budeš-li poslouchat.

Znám jeden příběh o lidech, kterým byl zachráněn život, protože byli poslušní. Chtěl bys jej slyšet?

Tito lidé žili dávno ve velkém městě Jeruzalémě. Lidé v tomto městě byli většinou špatní. Neposlouchali Boha. Jehova poslal svého vlastního Syna, Ježíše Krista, aby je poučoval. Přesto však neposlouchali. Co s nimi Bůh udělal?

Ježíš jim varovně řekl, že Bůh způsobí, aby bylo zničeno jejich město. Řekl, že bude město obleženo zástupem vojáků a že je zničí. Také řekl lidem, jak by mohli uniknout, jestliže milují to, co je správné. Pravil:

‚Až uvidíte vojska kolem Jeruzaléma, budete vědět, že se přibližuje zničení města. Pak je čas opustit Jeruzalém a utíkat do hor.‘ — Luk. 21:20–22.

Stalo se, jak Ježíš předpověděl. Přišla římská vojska a obklíčila Jeruzalém. Potom z nějakého důvodu odtáhla. Lidé se většinou domnívali, že již nebezpečí pominulo. Zůstali ve městě. Ale co měli udělat podle Ježíšových slov?

Co bys udělal, kdybys byl žil v Jeruzalémě? Ti, kteří skutečně věřili Ježíši, opustili své domovy a rychle spěchali z Jeruzaléma do hor. Odešli nejen dospělí; šly s nimi i děti.

Byli však skutečně ochráněni, protože byli poslušní? Celý rok se v Jeruzalémě nestalo nic. Druhý rok se nestalo nic. A třetí rok se nestalo nic. Někteří lidé si možná mysleli, že ti, kteří opustili město, byli hloupí. Ale potom, čtvrtého roku, přišla římská vojska zpět. Znovu obklíčila Jeruzalém. Teď bylo pozdě k útěku. Tentokrát vojska město zničila. Většina lidí ve městě byla zabita a ostatní byli zajati.

Co se však stalo s těmi, kteří poslechli Ježíše? Byli v bezpečí. Byli daleko od Jeruzaléma. Proto se jim nic nestalo. Poslušnost pro ně byla ochranou.

Je pro tebe také ochranou, jsi-li poslušný? Ano. Ukážu ti, jak to. Třeba ti řeknu, aby sis nikdy nehrál na ulici. Proč ti to říkám? Protože by na tebe mohlo najet auto a mohl bys být při tom zabit.

Ale jednoho dne tě možná napadne: „Teď tam právě nejsou žádná auta. Mně už se nic nestane. Ostatní děti si hrají na ulici a nikdy jsem neviděl, že by se jim něco stalo.“

Takto uvažovala většina lidí v Jeruzalémě. Když odtáhla římská vojska, vypadalo to tak, že nikde není žádné nebezpečí. Jiní lidé zůstali ve městě. Proto tam zůstali i oni. Byli varováni, ale neposlechli. Proto ztratili život. Oč lepší je poslouchat!

Vezmeme si jiný příklad. Už sis někdy hrál se zápalkami? Možná, že se ti líbí pozorovat oheň, když škrtneš zápalkou. Ale hraní se zápalkami může být nebezpečné; proto to nikdy nedělej. Je to, jako by sis hrál s jedovatým hadem. Had tě třeba nekousne, ale mohl by tě kousnout! A ty se možná zápalkami nespálíš, ale mohlo by se ti to stát. Celý dům by při tom mohl shořet a ty bys mohl přijít o život! Poslušnost je tedy ochranou, že? Nestačí poslouchat jen občas. Jestliže však posloucháš vždycky, je to pro tebe skutečně ochranou.

Kdo ti říká: ‚Poslouchej své rodiče‘? Říká to Bůh. A pamatuj, že to říká proto, že tě skutečně miluje.