Přijal jsi velký boj víry?
„Bojuj dobrý boj víry, uchop pevně věčný život.“ — 1. Timoteovi 6:12, NS.
1. Které časové otázky jsou nadhozeny o stamiliónech lidí, kteří se hlásí ke křesťanství?
PODLE odhadu se dnes hlásí asi 924 274 000 lidí ke křesťanství. Máš dojem, že se většina z nich podílí na velkém boji víry? Uchopili pevně věčný život? Nebo myslíš, že většina lidí křesťanstva má názor, že život povstal vývojem? Na mnohých školách křesťanstva se vyučuje nauka o původu namísto biblických zpráv, podle nichž Bůh všechno stvořil. K jakému názoru se přikláníš ty?
2. Jak se dívají mnozí v církevních společnostech křesťanstva na Ježíše Krista, na zprávu o stvoření a na zprávu o potopě?
2 V církevních společnostech křesťanstva vládne všeobecný názor, že Ježíš je zakladatelem křesťanství, ale mnozí tak zvaní modernisté a mnozí pochybovači dnes nevěří, že Ježíš Kristus je zachránil před smrtí. Pro ně je obyčejným člověkem, který měl výborný světový názor, učil mnoha dobrým věcem a vedl příkladný život. Ale jsou vzdáleni toho, aby věřili, že je Božím Synem, že se narodil z panny Marie a že vykoupil celé lidstvo. A stejné je to se zprávou o stvoření Adama a Evy a s příběhem o Noémovi a jeho arše. Potřebuješ i ty příliš mnoho víry, abys tomu všemu věřil?
3, 4. a) Jak smýšlel apoštol Petr o zprávě o potopě a jak by se to mělo dotýkat katolíků? b) Jak ukázal Ježíš, že věří ve zprávu o potopě a že tato zpráva je zvláště důležitá pro lidstvo?
3 Co bychom řekli o Petrovi, o němž se mnozí domnívají, že byl prvním papežem katolické církve? Věřil Svatým písmům stejně jako Ježíš Kristus. Řekl: „Připomínáním burcuji vaši schopnost jasného myšlení, abyste byli pamětlivi slov, která byla dříve mluvena svatými proroky . . . Neboť podle jejich [posměvačů] přání tato skutečnost uniká jejich pozornosti, že ve starých dobách slovem Božím byla nebesa a země celistvě vystupující z vody a uprostřed vody; a tím též tehdejší svět utrpěl zničení, když byl zaplaven vodou. Ale týmž slovem jsou nynější nebesa a země zachovány k ohni a jsou uchovány ke dni soudu a zničení bezbožných lidí.“ — 2. Petra 3:1–7, NS.
4 Snad nemáš takovou víru jako Petr, který byl přesvědčen o tom, co psal o potopě v Noémových dnech, neboť věřil ‚slovům, která byla dříve mluvena svatými proroky‘, i slovům Ježíše Krista, který řekl: „Neboť jako byly dny Noémovy, tak bude i přítomnost Syna člověka. Neboť jako byli v těch dnech před potopou, když jedli a pili, muži se ženili a ženy se vdávaly, až do dne, kdy Noé vstoupil do archy; a nepovšimli si, dokud nepřišla potopa a všechny je nesmetla, tak bude přítomnost Syna člověka.“ (Mat. 24:37–39, NS) Tímto výrokem zodpověděl Ježíš otázku svých učedníků: „Pověz nám, kdy budou tyto věci a co bude znamením tvé přítomnosti a skonávání systému věcí?“ (Mat. 24:3, NS) Ježíš Kristus, Boží Syn, líčil svým učedníkům mnohé události, které se mají dít v čase skonávání systému věcí neboli — jak bychom též mohli říci — „konce světa“. Přečti si 24. kapitolu Matoušova evangelia. Snad to v tobě rozdmýchá oheň, který tě přiměje, abys přijal velký boj víry, a jestliže již věříš v Boží slovo, pak ti to jistě pomůže, abys pokračoval ve velkém boji za víru.
5, 6. O čí vládu se Ježíš zvláště zajímal a jak to dokázal?
5 Ježíš poukázal v této souvislosti i na to, že v posledních dnech tohoto světa bude prováděno po celém světě velké kazatelské dílo k oznamování Božího království. Řekl: „A toto dobré poselství o království bude kázáno po celé obydlené zemi, všem národům na svědectví; a potom přijde konec.“ — Mat. 24:14, NS.
6 Ježíš překvapil své posluchače, když jim řekl slova, která ještě dnes opakují milióny lidí: „Otče náš v nebesích, buď posvěceno tvé jméno. Přijď tvé království. Staň se tvá vůle jako v nebi, tak i na zemi.“ (Mat. 6:9, 10, NS) Učil ses tuto modlitbu a modlil ses jí někdy ve svém životě? Avšak kolik z lidí, kteří vyslovují tato slova, mají skutečně přání, aby přišlo Jehovovo království a převzalo vládu nad naší zemí? Ježíš Kristus, Boží Syn, měl toto přání! Máš je i ty?
OČ SE ZAJÍMÁŠ
7. Jak učil Ježíš své učedníky projevovat zájem o Boží království?
7 Ježíš se po celý svůj pozemský život zajímal výlučně o Boží království a zajímá se o ně dosud. Ve svém kázání na hoře řekl: „Neustále tedy hledejte nejdříve království a jeho spravedlnost a všechno toto ostatní vám bude přidáno.“ (Mat. 6:33, NS) Ježíš učil jiné, aby hovořili o tomto království, a přikázal svým dvanácti učedníkům, které vyslal, aby o něm mluvili. Řekl jim: „Až půjdete, kažte, řkouce: ‚Království nebeské se přiblížilo.‘ Uzdravujte nemocné, křiste mrtvé, očišťujte malomocné, vyhánějte démony. Zdarma jste obdrželi, zdarma dávejte.“ (Mat. 10:7, 8, NS) Jeho učedníci měli všude chodit, aby pomáhali lidem porozumět, že pro lidstvo není žádná jiná naděje na věčný život než skrze Boží království. „Když nyní Ježíš skončil s dáváním pokynů svým dvanácti učedníkům, vyšel odtud, aby učil a kázal v jejich městech.“ (Mat. 11:1, NS) Potom, když Ježíš učil v synagóze v Kafarnaum a učinil některé zázraky, řekl svým učedníkům: „‚Jděte jinam, do sousedních městeček, abych i tam mohl kázat, neboť za tím účelem jsem vyšel.‘ A šel a kázal v jejich synagógách po celé Galileji a vyháněl démony.“ — Mar. 1:38, 39, NS.
8. Ztratilo Boží království důležitost pro Ježíšovy následovníky po jeho smrti a vzkříšení? Odůvodni svou odpověď.
8 Třiapůl roku Ježíš učil a kázal a jeho hlavní téma bylo Boží království a požehnání, která přinese celému lidstvu. Pak zemřel na mučednickém kůlu. Ale věděl, že dobré poselství o království musí být dále kázáno až do konce přítomného světa. Proto řekl po svém vzkříšení svým následovníkům: „Jděte proto a čiňte učedníky z lidí všech národů, křtíce je ve jménu Otce i Syna i svatého ducha, učíce je zachovávat všechny věci, které jsem vám přikázal. A hle! Já jsem s vámi po všechny dny až do skonávání systému věcí.“ — Mat. 28:19, 20, NS.
9. Co kázal Petr o letnicích, komu kázal a co způsobilo jeho kázání?
9 Ze Skutků apoštolů, 2. kapitoly, se dovídáme, že Ježíš, když vstoupil do nebes, seslal o letnicích roku 33 n. l. svatého ducha a že 120 učedníků, které vyučoval a cvičil, bylo naplněno touto účinnou silou přicházející od Boha. Toho dne vystoupil Petr před velký zástup v Jeruzalémě a upřímně hovořil k tisícům lidí. Když uslyšeli poselství, které zvěstoval Petr, byli mnozí z oné převrácené generace zachráněni a byli pokřtěni. Od toho dne pronikalo dobré poselství o království až do všech končin země. Tehdy byli v Jeruzalémě „Parthové a Medové a Elamité a obyvatelé Mezopotámie a Judeje a Kappadocie, Pontu a z krajů Asie a Frygie a Pamfylie, Egypta a krajů Libye, která leží proti Cyrene, a příchozí z Říma, jak Židé tak proselyté, Kréťané a Arabové“. (Skut. 2:9–11, NS) Bylo tam opravdu zastoupeno patnáct národů z různých částí tehdy známého světa a zpráva ukazuje, že mnozí z těch, kteří slyšeli Petrovo poselství, byli ten den pokřtěni. Tito Židé a proselyté věřili v Jehovu Boha a nyní přijali Ježíše Krista a radovali se, že poselství, které slyšeli, odnesou s sebou do různých zemí, z nichž přišli. Nyní byli křesťanskými svědky Jehovovými, protože věřili v Krista Ježíše, Božího Syna, který je vykoupil od smrti, a také věřili v Boží království. Nyní také přijali velký zápas víry a byli nuceni vzdorovat mnoha různým náboženstvím, k nimž patřili lidé v jejich zemi. Křesťanství mělo dobrý počátek. Tito Bohu oddaní, pokřtění lidé měli být nyní evangelisty, to je, měli se snažit obrátit jiné na křesťanství. Tak se měla splnit Ježíšova slova: „Budete mi svědky v Jeruzalémě, v celé Judeji a v Samaří a až do nejvzdálenější končiny země.“ — Skut. 1:8, NS.
ROZŠIŘOVÁNÍ ZAČÍNÁ
10. Ukaž, jak obyvatelé Jeruzaléma, Judeje a Samaří dostali po letnicích svědectví o pravdě.
10 Boží Slovo obsahuje mnoho důkazů, že Jeruzalém, Judea a Samaří dostaly tehdy výborné svědectví. Evangelista Filip šel do města Samaří a zástupy lidí naslouchaly pozorně jeho řečem. Petr uvedl v činnost dílo mezi pohany, když mluvil s Korneliem, který byl pokřtěn, když dostal svědectví od svatého ducha a prokázal, že i on je křesťanem. O kazatelské činnosti Pavla a Barnabáše čteme: „Když tito muži byli vyprovozeni kus cesty sborem, pokračovali dále v cestě přes Fénicii a Samaří a vypravovali o obrácení lidí z národů a působili všem bratrům velkou radost.“ (Skut. 15:3, NS) Již v prvních dnech křesťanství se konalo velké dílo rozšiřování a lidé, kteří naslouchali pravdě z Božího Slova, přidali se ke sboru a horlivě se snažili konat Boží vůli. Ve Skutcích apoštolů 9:31 (NS) čteme: „Nyní vskutku vstoupil sbor v celé Judeji, Galileji a Samaří do údobí pokoje a byl budován; a protože chodil v bázni Jehovově a měl útěchu svatého ducha, stále se množil.“ Tento pokojný stav vládl před obrácením Kornelia, a ačkoli pak byli obráceni i pohané, nepřineslo to židovsko–křesťanskému sboru žádný nepokoj, neboť křesťané nyní věděli, že evangelizační dílo musí být prováděno po celém světě.
11. Jakou dobrou radu dal apoštol Pavel mladému Timoteovi o kazatelském díle?
11 Apoštol Pavel byl věrný křesťan a pomohl mladému Timoteovi, aby zaujal pevné postavení pro pravdu a aby bojoval „dobrý boj víry“. Pavla muselo velmi těšit, když viděl, jak Timoteus, ještě mladík, byl horlivý, jak toužil po úřadu dozorce Božího sboru a jak výborně konal svůj úkol. Protože Pavel pevně uchopil věčný život, mohl dát Timoteovi také důraznou radu: „Kaž slovo, čiň tak naléhavě v době příznivé i době plné strastí . . . zachovávej ve všech věcech svou rovnováhu, snášej škodu, vykonávej misionářskou práci, řádně konej svou službu.“ (2. Tim. 4:2–5, NS) Tehdy byli mnozí, kteří jako Pavel a Timoteus kázali dobré poselství o království. I dnes je mnoho Bohu oddaných mužů a žen, kteří se věnují tomuto dílu.
12. a) Co by snad někdo odpověděl na Ježíšova slova: „Mocně usilujte vejít těsnou branou“? b) Co musíme bezpodmínečně dělat, chceme-li být Kristem uznáni?
12 Co bys byl učinil, kdybys byl potkal Ježíše, jak chodí od města k městu, od vesnice k vesnici? Byl bys mu řekl jako jistý muž: „Pane, je málo těch, kteří mají být zachráněni?“ Ježíš odpověděl tomuto muži i těm, kteří byli s ním: „Mocně usilujte vejít těsnou branou, neboť vám říkám, že mnozí se budou snažit vejít, ale nebudou moci.“ Byla by tě tato odpověď zneklidnila a byl bys řekl jako mnozí lidé dnes: „Znám Ježíše Krista. Chodím do kostela a pravidelně chodím k přijímání“? Onen muž slyšel, jak Ježíš řekl o těch, kteří předstírají, že jej znají: „Nevím, odkud jste. Odejděte ode mne, vy všichni činitelé nespravedlnosti!“ (Luk. 13:23–27, NS) Je zapotřebí mnohem více než slova a vnější zdání. Kdo by chtěl být uznán Ježíšem Kristem, musí dokazovat svou víru skutky. Musí usilovat, aby vešel těsnou branou. Musí bojovat „dobrý boj víry“. Děláš to? Je tvé náboženství pohodlné náboženství? Jakub řekl: „Víra bez skutků je mrtvá.“ — Jak. 2:26, NS.
13. Jakými slovy řekl Pavel, jak o to musíme ‚mocně usilovat‘?
13 Dnes je v křesťanstvu mnoho lidí, kteří odmítají konat práci, které se věnoval Ježíš Kristus, když byl na zemi, i jeho učedníci. Apoštol Pavel proto napsal Židům důrazná slova: „Hleďte, abyste neodmítli toho, kdo mluví. Neboť jestliže neunikli ti, kteří odmítli toho, kdo dával božskou výstrahu na zemi, tím méně unikneme, jestliže se odvrátíme od toho, který mluví z nebes.“ (Žid. 12:25, NS) Odmítáš to, co říká Boží psané slovo, a stále se nazýváš křesťanem? Měl bys děkovat Bohu, že to všichni neodmítli, ale že jsou někteří, kteří bojují „dobrý boj víry“ a varují národy před hrozícím koncem tohoto světa a oznamují Boží království, které již brzy bude vládnout nad celou zemí.
DOBRÉ POSELSTVÍ SE DOSTALO DO AFRIKY
14, 15. a) Proč se nedá říci o křesťanstvu, že dnes káže důrazně v Africe Boží království? b) Jak začalo kazatelské dílo svědků Jehovových v západní Africe v našich dnech?
14 Někteří lidé, kteří o letnicích, v prvních dnech křesťanství, naslouchali Petrovi, když mluvil, přišli z Egypta a Libye. Když slyšíme o těchto zemích, myslíme na africký kontinent. Je dnes v Africe důrazně kázáno dobré poselství o království? Jistě ne křesťanstvem, protože to nepovažuje za jedinou naději lidstva Boží království, nýbrž Spojené národy. Ale oznamovali křesťanští svědkové Jehovovi evangelium na tomto kontinentě a snažili se vzbudit víru v Ježíše Krista a v Boží království? Uvidíme.
15 V roce 1923 opustil W. R. Brown, svědek Jehovův, jenž byl později znám jako „biblický Brown“, se svou ženou a dítětem svůj domov na Trinidadu (Západní Indie) a odcestoval do Afriky. Měl víru, víru v Jehovu Boha, v jeho Syna Ježíše Krista a v Boží království. Chtěl, aby se obyvatelstvo západní Afriky něco dozvědělo o Božím království, a tak tam odešel, aby kázal dobré poselství. Procestoval mnoho zemí v západní Africe — Sierru Leone, Ghanu, Nigérii, Kamerun a jiné — a utrpěl mnoho protivenství.
16. Čím byla podporována kazatelská činnost v Nigérii v letech 1931 až 1946?
16 V roce 1931 se „biblický Brown“ usadil v Lagosu v Nigérii a otevřel kancelář Biblické a traktátní společnosti Strážná věž. Na prvním kongresu bylo přítomno jen deset návštěvníků. Ale to nevzalo „biblickému Brownovi“ odvahu. Ačkoli velká část obyvatelstva Nigérie mluvila anglicky, byl si vědom toho, že to nemůže působit na domorodce, dokud nemají k použití spisy ve své řeči. Společnost se starala, aby některá vydání byla přeložena do řečí Joruba, Ibo, Itsekiri, Hausa a Efik. S těmito publikacemi v domorodých jazycích mohli být lidé seznamováni s poselstvím a také bylo možné probudit v nich víru v Boží Slovo domácími studiemi. V roce 1939 vystoupil počet svědků Jehovových na 636. Tito křesťané kázali s „biblickým Brownem“ pravidelně dobré poselství o království. Pak vypukla druhá světová válka. Vláda zakázala dovoz publikací Společnosti. V roce 1946 byl zákaz zrušen. A přece v letech 1939 až 1946, kdy se pracovalo pouze s Biblí, vzrostl Jehovův křesťanský sbor v Nigérii na 3 542 osob.
17, 18. Jak přispěli absolventi školy Galád k podpoře díla?
17 Ve druhé světové válce otevřela Biblická a traktátní společnost Strážná věž biblickou školu Strážné věže Galád. V roce 1943 byli první absolventi této školy pro misionáře připraveni, aby mohli být vysláni kamkoli do světa k provádění evangelizačního díla. V roce 1947 dostali první absolventi školy Galád povolení usadit se v Lagosu, v Nigérii.
18 Protože v této zemi byla ještě velmi rozšířena negramotnost, museli se mnozí Afričané především naučit číst a psát. Proto bylo v roce 1948 podniknuto tažení proti negramotnosti tím, že byly zřízeny školy čtení ve sborech svědků Jehovových. Tisíce západních Afričanů se naučilo číst a psát bezplatným vyučováním v těchto školách. Od té doby se připojilo ke křesťanskému kazatelskému dílu mnoho dalších učedníků, kteří káží dobré poselství o Božím království.
19. Jaké změny učinili upřímně smýšlející Nigeřané, když poznali biblickou pravdu?
19 Desetitisíce těch, kteří byli seznámeni s biblickým poselstvím, byli katolíci nebo protestanti, a přece mnozí z nich žili stejně jako dříve v mnohoženství. Dříve než se mohl některý z nich stát křesťanským svědkem Jehovovým, musel se změnit. Podle Bible má být muž pouze „muž jedné ženy“ a každý muž má mít svou vlastní ženu a každá žena svého vlastního muže. (1. Tim. 3:2; 1. Kor. 7:2) Proč dovolují církve křesťanstva svým členům, aby žili v mnohoženství, ačkoli Bible zakazuje křesťanům tento zvyk? Jaká krásná změna se stala v životě mnoha Nigeřanů a i v životě mnohých domorodců jiných afrických zemí, kteří se rozhodli jednat podobně, aby bojovali dobrý boj víry. Tito praví křesťané si nedělali nic z toho, že se jim jejich dřívější domněle křesťanští duchovní vysmívali, protože chtěli, aby mohli říci jako apoštol Pavel: „Bojoval jsem dobrý boj, běžel jsem běh až do konce, zachoval jsem víru.“ — 2. Tim. 4:7, NS.
20. Co se stalo v západní Africe v posledních padesáti letech následkem oznamování království?
20 Dnes, skoro padesát let po tom, kdy přišel „biblický Brown“ do Afriky, aby podporoval pravou křesťanskou víru, je v sedmi zemích západní Afriky více než 118 000 křesťanských svědků Jehovových, kteří oznamují dobré poselství o Božím království.
21, 22. Před jakými problémy stojí nyní svědkové Jehovovi v Zambii a jak to působilo na jejich činnost?
21 Podívejme se do Zambie, země ve střední Africe. Tam se začalo kázat Boží království v roce 1924. Protiprávní zákazy, pronásledování a obtěžování svědků Jehovových brzdilo pokrok. Teprve od roku 1947, kdy v této zemi kázalo dobré poselství o království 6 114 osob, postupovalo dílo opravdu kupředu. Zambie byla tehdy ještě známá jako Severní Rhodesie. V roce 1948 byla otevřena v Lusace odbočka a v jediném roce stoupl počet zvěstovatelů na 11 606. V roce 1948 přišli první absolventi školy Galád. Přišli, aby podporovali oznamování evangelia a pomáhali organizovat toto křesťanské dílo. Též pomáhali sborům při provádění výuky čtení a psaní.
22 Před nějakým časem vyzvala vláda misionáře Strážné věže, aby opustili zemi, a v roce 1969 oznámily úřady, že svědkové Jehovovi již nesmí veřejně kázat, aby obraceli lidi na křesťanskou víru. Od té doby mohou svědkové Jehovovi hovořit o Bibli pouze s přáteli, aby je posilovali ve víře, a s osobami, které chtějí mít vysvětlení o jejich křesťanském díle. Přes toto omezení činnosti chce obyvatelstvo Zambie slyšet to, co jim Jehovovi křesťanští svědkové mohou říct, a podle zprávy o služebním roce 1970, která přišla ze Zambie, přicházejí tisíce nových zájemců do sálů království. V minulém roce bylo vedeno každý týden biblické studium s 33 699 jednotlivci a rodinami, kteří byli šťastni, že svědkové Jehovovi s nimi studují Bibli, a 50 655 křesťanských svědků Jehovových se podílelo v roce 1970 na oznamování dobrého poselství o království. Večer 22. března 1970 bylo přítomno 157 013 Zambijců při slavnosti na památku smrti Ježíše Krista.
23. Co psaly noviny The African Weekly o změnách, které u lidí způsobilo poselství o království?
23 Činnost, která poukázala obyvatelstvu Zambie na Bibli, příznivě ovlivnila morálku mnohých z těchto lidí. V novinách The African Weekly z 30. srpna 1950 bylo řečeno: „Křesťané Strážné věže ve vesnických osadách . . . jsou velmi činní. Ale těší mne, že mohu oznámit, že jejich činnost se velmi dobře projevuje, a spory mezi Afričany v těchto osadách jsou vzácnější. Sotva se spojí se Strážnou věží . . . nemají tito křesťané [svědkové Jehovovi] již mezi sebou spory. Nechodí již do pivnic, aby se sešli se svými spolupracovníky nebo se ženami.“ Měřítko mravnosti svědků Jehovových v Zambii spočívá v Bibli a ničím se neliší od měřítek ostatních svědků Jehovových v celém světě. V Zambii dnes připadá jeden svědek Jehovův na 89 obyvatel. Skutečně může být řečeno, že každá rodina v Zambii slyšela poselství o Božím království. Záleží na rozhodnutí každého jednotlivce, bude-li bojovat dobrý boj víry a uchopí-li pevně věčný život. Nikdo nemůže říci, že neměl příležitost slyšet dobré poselství.
24. Jakých pokroků je dosaženo v Africe za posledních třicet let?
24 Před devatenácti sty roky opustili někteří křesťané, kteří slyšeli Petra, Jeruzalém a odešli do Egypta, Libye a snad i do jiných oblastí tohoto velkého kontinentu. Filip mluvil s etiopským eunuchem, který se vrátil do svého domova. Můžeme říci, že Ježíšovo svědectví bylo vydáno „až do nejvzdálenějších končin země“ včetně Afriky? Z tabulky vidíme, co udělali svědkové Jehovovi.
AFRIKA
Počet
Rok Země, Počet absolventů
kde se káže zvěstovatelů Galád
1940 11 6 612 0
1950 29 53 787 46
1960 42 131 321 177
1970 51 250 915 328
ASIE
25. Jaké problémy mají křesťané, kteří oznamují poselství o království v Asii?
25 O letnicích roku 33 n. l. slyšeli také obyvatelé Parthie, Medie, Elamu, Kappadocie a z oblasti Asie to, co říkal Petr. A dnes? Největší část Asie patří k nekřesťanskému světu. Mohamedánské náboženství má asi 374 000 000 přívrženců, šintoisté 70 000 000, taoisté 54 000 000, konfuciáni 371 000 000, buddhisté 176 000 000 a hindové 435 000 000. V celé Asii je asi 120 000 000 těch, kteří se hlásí ke křesťanství. Dokazují, že věří v Boží království? Kážou o něm? Ne! Náleží pouze k nějaké křesťanské sektě a většinou mají ještě druhé, nekřesťanské náboženství. Ale je v Asii vůbec slyšet dobré poselství o Božím království? Ano, je!
26, 27. Vzdor jakému druhu pronásledování pokračovali Jehovovi křesťanští svědkové v Koreji ve své činnosti a jakých pokroků dosáhli do roku 1970?
26 V roce 1949 bylo umožněno Společnosti Strážná věž, aby vyslala do Koreje své první misionáře, kde bylo tehdy pouze třináct osob, jež se věnovaly dílu svědků Jehovových, to znamená, že kázaly dobré poselství o království. Misionáři tehdy poznali pět křesťanských žen, které prokázaly svou věrnost a vytrvalost dokonce v koncentračním táboře, kde byly během japonské okupace v řetězech, protože odmítly klanět se císařovu obrazu a přijmout jeho náboženství. Byly mučeny, ale pokračovaly ve svém dobrém boji víry. Po druhé světové válce byly propuštěny na svobodu a okamžitě se opět ujaly zvěstování dobrého poselství o království a oznamují je ještě dnes.
27 Jak reagovali Korejci na dobré poselství? Až do roku 1960 vyslala Společnost Strážná věž do Koreje dvacet dva misionářů a k nim se přidalo v díle více než 3 800 Korejců. V roce 1970 kázalo a učilo v Koreji dobré poselství o Božím království 12 267 osob. Je to podivuhodné, když zjistíme, že v posledních třech letech se dalo 6 575 Korejců pokřtít, což znamená, že polovina všech svědků Jehovových v Koreji přijala velký boj víry od roku 1967.
28, 29. Proč bylo pro Jehovovy služebníky těžké vydávat v Indii svědectví o království?
28 Podívejme se na Indii, jinou asijskou zemi. Co se tam dělo? V roce 1914 tam byli čtyři zástupci svědků Jehovových. Ale teprve v roce 1960 otevřela Společnost Strážná věž odbočku v Bombaji. Stalo se to na podnět několika velmi horlivých křesťanských mladých mužů z Anglie, kteří pevně věřili, že evangelium musí být oznamováno i v Indii. Avšak shledali, že je velmi obtížné přesvědčovat Hindy o tom, že Bible je skutečně Boží slovo, protože Hindové se pevně drží svých staletých názorů víry. Přesto dílo činilo pokroky a v roce 1947 mohli přicestovat do Indie první dva absolventi školy Galád, aby pomáhali těm, kteří již bojovali dobrý boj víry.
29 Indie je zemí mnoha bohů, mnoha jazyků a mnoha mravů a zvyků. Misionář se musí přizpůsobit, aby získal důvěru různých lidských typů. V Jehovově stvoření jsou všechny druhy lidí a všichni — lhostejno, v které části země bydlí, — musí dostat příležitost, aby slyšeli poselství o Božím království, i když pouze málokteří je přijmou. Námaha se vyplatila, neboť dnes oznamuje v Indii přes velké překážky 3 347 osob Boží království. Mohl bys zastupovat Krista a být ‚vyslancem na místě Kristově‘ v takové zemi jako Indie? Tvá schopnost boje by jistě byla vystavena těžké zkoušce. — 2. Kor. 5:20.
30. a) K jakému závěru došel bratr Russell, když navštívil Japonsko? b) Jaké potíže vznikly pro svědky Jehovovy, když bylo započato kazatelské dílo v Japonsku?
30 Na rozdíl od mnoha jiných zemí muselo Japonsko dlouho čekat, než uslyšelo dobré poselství o království. V roce 1912 navštívil Japonsko první prezident Biblické a traktátní společnosti Strážná věž Charles T. Russell v čele výboru International Bible Students Association, aby zjistil, co by se dalo dělat v Orientě v náboženském ohledu. Viděli, že misionáři ortodoxního křesťanstva jsou značně zbaveni odvahy. Pastor Russell došel k závěru, že japonskému obyvatelstvu musí být oznamováno evangelium království, druhý příchod Kristův a zřízení jeho spravedlivé královské vlády. Ale teprve v roce 1927 byl poslán do Japonska Američan japonského původu, který se měl pokusit započít tam dílo. S pomocí několika průkopníků, kteří těžce pracovali, byl v roce 1938 dosažen vrchol 110 zvěstovatelů. V tom roce bylo rozšířeno mezi japonské obyvatelstvo 1 125 817 exemplářů časopisu Zlatý věk (nyní Probuďte se!). 21.června 1939 byli všichni svědkové Jehovovi zatčeni. Členové tak zvaných křesťanských církví nebyli zatčeni, protože vláda proti nim nic nepodnikla, pokud uctívali též šintoistické bohy, jichž bylo osm miliónů. Svědkové Jehovovi byli v nenávisti, protože neuctívali šintoistické bohy. Byli proto obžalováni z „podporování Jehovova monoteismu“. V dlouhém soudním řízení za zavřenými dveřmi byli všichni, kteří se zdráhali zapřít svého Boha Jehovu, odsouzeni k pěti letům žaláře, a někteří byli znovu odsouzeni, když si odpykali tento trest. Ti, kteří byli ještě zavřeni v době americké okupace v roce 1945, byli propuštěni z vězení.
31, 32. a) Uveď důkazy, které ukazují, že dílo svědků Jehovových od roku 1949 udělalo pokrok. b) Jakých pokroků bylo dosaženo v Asii v předešlých třiceti letech?
31 Společnost doufala, že bude moci opět zahájit své křesťanské dílo mezi více než 82 milióny Japonců. To se stalo v roce 1949, když přišli do Japonska někteří Japonci z Havaje, kteří navštěvovali školu Galád. Až do roku 1950 poslala Společnost Strážná věž do Japonska dvacet šest misionářů, do roku 1960 sedmdesát. V roce 1970 jich bylo osmdesát. Měli tito kazatelé dobrého poselství o království úspěch? Dnes se věnuje dohromady 9 478 Japonců dílu, které Ježíš přikázal.
32 V roce 1951 začala Společnost tisknout v japonštině Strážnou věž a v roce 1956 časopis Probuďte se! Nyní tiskneme v Japonsku každý rok více než 7 400 000 časopisů. Je tam 228 sborů křesťanských svědků Jehovových. Následující tabulka ti ukáže, co se dělo v posledních třiceti letech v Asii.
ASIE
Počet
Rok Země, Počet absolventů
kde se káže zvěstovatelů Galád
1940 7 541 0
1950 15 1 485 69
1960 26 11 568 265
1970 28 30 693 257
EVROPA
33. V jakém rozsahu je dnes kázáno Boží království v Evropě a jak dokázali svědkové Jehovovi, že jsou jiní než příslušníci církví křesťanstva?
33 O letnicích roku 33 n. l. byli též v Jeruzalémě někteří lidé z Říma a jistě mluvili s jinými lidmi v Římě o poselství o království, které přinesli s sebou. Ale teprve mnohem později přinesl Pavel a ostatní učedníci Ježíše Krista poselství do Řecka, Itálie a možná také do Španělska a jiných zemí Evropy. Dnes je kázáno dobré poselství o Božím království v celé Evropě, ve všech zemích tohoto kontinentu. Dokonce v první světové válce a též během celé druhé světové války, v níž se příslušníci všech církví křesťanstva navzájem potírali a zabíjeli, věnovali se praví křesťanští svědkové Jehovovi kázání dobrého poselství o Božím království. Protože se neúčastnili usmrcování svých bližních, museli mnoho vytrpět. V Německu byly tisíce žalářovány a posílány do koncentračních táborů.
34. Jak se choval Hitler a jeho vláda ke svědkům Jehovovým?
34 Když přišel Hitler v lednu 1933 k moci, ukázalo se brzy, že je rozhodnut postupovat nemilosrdně proti křesťanským svědkům Jehovovým. Ještě v témže roce zakázal jejich dílo a nato byly tisíce a tisíce svědků Jehovových honěny jako zvířata a zatýkány. Po celé měsíce byly zaměstnány zvláštní soudy tím, že odsuzovaly lidi, kteří ještě nikdy nestáli pro nějaké provinění před soudem. Byly vynášeny rozsudky na pět i více let vězení. Později přišli mnozí do koncentračních táborů a navenek se zdálo, že křesťanští svědkové Jehovovi jsou vyhubeni.
35. a) Co zažili svědkové Jehovovi v Německu v letech 1939–1946? b) Jak žehnal Jehova v této zemi svému lidu?
35 V roce 1932, když přišla poslední zpráva z Německa a než byli svědkové Jehovovi zakázáni, účastnilo se 14 453 osob na oznamování království. V roce 1946, po zhroucení německé válečné mašinérie a když se otevřely brány koncentračních táborů — nikoli hrobů —, účastnilo se stále ještě 11 415 Bohu oddaných křesťanů na velkém boji víry. O deset let později vystoupil jejich počet na 50 530 a v roce 1970 bylo v západním Německu 86 252 křesťanských svědků Jehovových. Ti, kteří přežili, se nikdy nevzdali boje! Kázali. Další skupina 5 396 křesťanských svědků je v západním Berlíně.
36. Co bylo učiněno, aby obyvatelé Francie mohli slyšet dobré poselství o království?
36 Francie byla vždy přísně katolická země. Dějiny ukazují, že byly doby, kdy ovládali francouzskou politiku vlivní kardinálové. Ale v ‚posledních dnech‘ mělo být kázáno dobré poselství o Božím království a okolo roku 1904 s tím bylo započato. Byl to malý začátek. 27. srpna 1919 bylo dílo svědků Jehovových zákonně uznáno. Po obsazení Francie Hitlerovými vojsky v roce 1940 bylo 320 zvěstovatelů dobrého poselství přinuceno pokračovat v díle v podzemí. Ale když bylo po válce a v roce 1947 byl zákaz zrušen, ukázalo se, že se na díle podílí 2 380 osob. I v obtížných poměrech válečných let bylo v kazatelském díle úspěšně pokračováno. Na prvním mezinárodním kongresu, který byl v roce 1951 ve Sportovním paláci v Paříži, naslouchalo 10 456 osob přednášce prezidenta Společnosti na téma „Může náboženství čelit světové krizi?“. V tom roce kázalo v celé Francii 7 136 svědků Jehovových Boží království. Dnes, asi dvacet tři roky po tom, co byli svědkové Jehovovi v roce 1947 opět zákonně uznáni, je ve Francii 36 721 zvěstovatelů, kteří vydávají mohutné svědectví o Jehovovi Bohu a Ježíši Kristu, jeho Synu, a jejich organizace velmi rychle roste.
37. Kdy začalo kazatelské dílo dělat pokroky v Itálii a s jakými problémy se museli vypořádat svědkové Jehovovi v této zemi?
37 V Itálii nastalo pro Jehovovy svědky bezprostředně po druhé světové válce období úspěšné činnosti. Ještě za války pozvala Společnost několik Američanů italského původu, aby navštěvovali školu Galád a připravili se na službu v Itálii, aby tam mohli být posláni, jak to jen bude možno. V říjnu 1946 přišel první z nich do Itálie. Tehdy tam kázalo pouze 120 křesťanských svědků Jehovových. V této katolické zemi se cítili lidé velmi nejistí a — i když to snad zní podivně — jsou velmi dychtiví, aby se dozvěděli, čemu vlastně učí Bible. V roce 1970 bylo v celé Itálii, od špičky boty až ke švýcarským hranicím, 372 sborů. S těmito sbory bylo spojeno 18 636 křesťanských svědků Jehovových, kteří mluvili s lidmi o pravdě z Božího Slova a odhalovali bludné nauky rozkládající se organizace křesťanstva. Vyžaduje to víru vystoupit pro Boží království a zaujmout stanovisko proti hierarchii Vatikánu.
38. a) Které Danielovo proroctví se právě nyní splňuje? b) Jakých pokroků bylo dosaženo v Evropě v posledních třiceti letech?
38 Jehovovi křesťanští svědkové zaznamenali velký vzrůst ve třech evropských zemích, kde je katolický vliv nejsilnější. Ale platí to i o celé Evropě. Ježíš řekl, že poselství, které svěřil svým učedníkům, musí být kázáno „až do nejvzdálenějších končin země“. To se děje dnes, a tisíce a tisíce již vědí, že žijeme v čase, v němž se splňují Danielova prorocká slova: „Ve dnech těch králů zřídí Bůh nebeský království, které nikdy nebude zničeno. A toto království nepřejde na jiný lid. Zničí a ukončí všechna tato království a samo bude stát na neomezený čas.“ (Dan. 2:44, NS) Věříš tomu, co napsal Daniel pod inspirací Jehovy Boha? Tabulka ti pomůže, abys viděl, že sta tisíce Bohu oddaných lidí tomu věří.
EVROPA
Počet
Rok Země, Počet absolventů
kde se káže zvěstovatelů Galád
1940 13 17 414 0
1950 24 142 675 101
1960 26 337 053 305
1970 30 442 707 339
NA OSTROVECH V ATLANSKÉM OCEÁNĚ, V KARIBSKÉM MOŘI A STŘEDOZEMNÍM MOŘI
39, 40. Kam ještě došlo v dnešní době poselství o království a jakou povinnost cítí svědkové Jehovovi?
39 Učedníci Ježíše Krista navštívili ostrovy ve Středozemním moři. O ostrovech v Atlantském oceáně a v Karibském moři, stejně jako o Severní a Jižní Americe, se tehdy ještě nic nevědělo. Ale dnes náleží tyto oblasti též do „nejvzdálenějších končin země“.
40 Svědkové Jehovovi cítí povinnost kázat a učit a mají přání ‚činit učedníky z lidí všech národů tím, že je křtí a učí dodržovat všechno, co Kristus přikázal‘. (Mat. 28:19, 20) Proto musí být prováděno velké kazatelské a vyučovací dílo i na ostrovech.
41, 42. a) Jak se pokoušeli v Dominikánské republice zabránit svědkům Jehovovým v kázání království? b) Jak dalece byli v této zemi pronásledováni?
41 Dominikánská republika dostala první misionáře z biblické školy Strážné věže Galád v roce 1945. Když přišli tito misionáři, nebyl v zemi nikdo znám jako svědek Jehovův. Až do roku 1949 nebyl takřka činěn odpor kázání evangelia. Ale v tom roce počal jeden katolický kněz bojovat proti této činnosti. Hrozil, že nechá misionáře vypovědět. Tehdy působilo dvaadvacet misionářů v různých městech té země. Katoličtí kněží varovali své věřící, aby neměli nic společného se svědky Jehovovými. Pak přiměli policii, aby zjistila jména všech členů jejich církve, kteří navštěvovali shromáždění svědků Jehovových. V červnu 1950 dostal služebník odbočky předvolání na ministerstvo vnitra. Tam mu bylo oznámeno, že propagační dílo svědků Jehovových je proti zákonům země a je zakázáno.
42 Pokud trval tento zákaz, shromažďovali se svědkové Jehovovi v bytech lidí, kteří se zajímali o jejich dílo. V roce 1956 přestal na krátký čas odpor, ale pak náhle začalo mocné pronásledování všech svědků Jehovových v celé Dominikánské republice. Svědkové byli vyhledáváni, biti a zavíráni. Katoličtí kněží šli v čele pronásledování. Od časného rána jezdili s amplióny po obcích a hlásali lidem, že nemají mluvit se svědky Jehovovými; že mají spálit jejich spisy nebo je dát knězi ke spálení. Na některé domy svědků Jehovových byly házeny kameny katolickou mládeží, která byla popichována kněžími. Misionáři byli vyhoštěni. Proč? Protože mluvili o pravdě, kterou oznamoval Ježíš ve svých dnech.
43. Jaké změny pak vedly k rozšíření svědeckého díla?
43 Za několik let se změnila vláda a katolická církev ztratila mnoho ze své moci a svého vlivu na vládu i na lid. Misionáři Strážné věže se směli v roce 1960 vrátit. Nyní je v Dominikánské republice 35 misionářů a výborně organizovaná skupina 3 591 pravých křesťanů a lidé mají otevřené uši. Svědkové Jehovovi velmi zkusili na tomto malém karibském ostrově, ale radost z toho, že nyní opět mohou chodit za lidmi a učit je, bohatě vyváží toto utrpení. Přijali velký boj víry a stále v něm pokračují. Jehova jim požehnal a dnes káží dobré poselství o království na celém ostrově.
44. a) Kdy byl na Kubě založen první sbor svědků Jehovových a jakých pokroků bylo dosaženo do roku 1959? b) Co vysvítá ze zpráv, které od té doby přišly z této země?
44 Kuba, další katolická země, má též zajímavé dějiny. Dobré poselství o Jehovově království se dostalo do této země již v roce 1918. První sbor byl založen roku 1922 a 100 osob navštívilo kongres, který se konal v Palma Soriano (Oriente). Oznamování dobrého poselství dobře pokračovalo a v roce 1944 mohlo být posláno na Kubu několik absolventů biblické školy Galád. Na konci roku tam bylo 1 260 svědků Jehovových. Dílo stále rostlo a v roce 1959 působilo na tomto ostrově 12 140 svědků Jehovových a 22 misionářů. Dílo vydávání svědectví o Božím království pokračuje i nyní tím, že jsou prováděna domácí biblická studia v soukromých bytech.
45–47. a) Co se dozvídáme o Kypru z doby prvních křesťanů a kdo tam přišel na své první misijní cestě? b) Co se tam děje dnes? c) Podej krátký přehled o kazatelské činnosti, která byla za posledních třicet let prováděna na ostrovech v Atlantském oceáně, Středozemním moři a Karibském moři.
45 Kypr leží ve Středozemním moři a byl dosti často navštěvován křesťany prvního století. Byly tam založeny sbory. Když nastalo pronásledování po smrti mučedníka Štěpána a učedníci byli rozptýleni, přišli někteří na Kypr a vydali svědectví Židům, kteří tam bydleli. Jistí kyperští křesťané šli pak do Antiochie — města, které leželo naproti Kypru v blízkosti syrského pobřeží — a kázali tam s velkým úspěchem tamějšímu obyvatelstvu, které mluvilo řecky jako oni. (Skut. 11:19, 20) Když Pavel a Barnabáš, provázeni Janem Markem, byli vysláni z Antiochie na svou první misijní cestu, přišli nejprve na Kypr, do Barnabášova domova.
46 Nyní působí na tomto ostrově osm evangelistů ze školy Galád. Bylo založeno dvanáct sborů a 562 zvěstovatelů Božího království káže obyvatelstvu této neklidné země pokoj.
47 Tabulka ukazuje, jaké pokroky byly učiněny za posledních třicet let na ostrovech v Atlantském oceáně, v Karibském moři a ve Středozemním moři.
OSTROVY V ATLANTSKÉM OCEÁNĚ, STŘEDOZEMNÍM MOŘI A V KARIBSKÉM MOŘI
Počet
Rok Země, Počet absolventů
kde se káže zvěstovatelů Galád
1940 6 803 0
1950 16 12 938 148
1960 43 25 508 187
1970 42 49 337 163
NA OSTROVECH V PACIFICKÉM OCEÁNĚ
48. Jak reagovali na Filipínách na přednášku, kterou tam měl v roce 1912 Charles T. Russell?
48 Ostrovy v Pacifickém oceáně jsou velmi četné a svědkové Jehovovi se ještě všude nedostali. Podívejme se nejprve na Filipíny. Skládají se ze 7 100 ostrovů, které se rozprostírají od severu k jihu přes území 1 850 kilometrů a z východu na západ přes území 1 096 kilometrů. Jedenáct ostrovů tvoří hlavní část území. Jen 462 ostrovy jsou větší než jedna čtverečná míle. Již v roce 1912 navštívil Charles T. Russell Manilu a měl v Opeře veřejnou přednášku. Touto přednáškou vzbuzený zájem přiměl mnoho lidí, aby napsali Společnosti Strážná věž v Americe a dali si poslat spisy; a protože byli přesvědčeni, že to, co slyšeli, je pravda, dali mnoho těchto spisů dále svým přátelům.
49. Jak kázali svědkové Jehovovi na Filipínách během druhé světové války?
49 7. prosince 1941 vypukla v Pacifiku válka. Japonci obsadili Filipíny. Služebník odbočky, americký státní příslušník, byl Japonci internován. Kancelář odbočky byla uzavřena. Nastalo pronásledování svědků Jehovových. Avšak mnozí unikli pronásledovatelům a pokračovali v oznamování dobrého poselství o království během celé války, a kázali v malých obcích a v horách, kam utekli s jinými uprchlíky. Udělali dobrou práci.
50. Co přispělo k rozšíření díla království na Filipínách od roku 1947?
50 V roce 1947 navštívil N. H. Knorr, prezident Společnosti Strážná věž, odbočku, která byla již opět otevřena, a měl veřejnou přednášku před 4 200 osobami. V tom roce se účastnilo služby 2 902 osob. Již za krátký čas se objevilo ve Filipínské republice mnoho publikací Společnosti v různých řečech. Pak bylo mnoho bratrů z Filipín pozváno do školy Galád. Byli vyškoleni a posláni zpět na Filipíny, aby pomáhali lépe organizovat kazatelské dílo. V roce 1960 kázalo 31 608 svědků Jehovových dobré poselství a v roce 1970 jich bylo 54 789. Tvoří 1 309 sborů.
51, 52. a) Jak bylo bráněno dílu svědků Jehovových na ostrovech Fidži? b) Jaká je tam situace od roku 1945?
51 Ostrovy Fidži v jižním Pacifiku jsou velmi známé a turisté, kteří navštěvují tyto ostrovy, považují jejich obyvatele za velmi zajímavé lidi. Někteří svědkové Jehovovi z Austrálie navštívili tyto ostrovy ve dvacátých letech a brzy nato tam byl založen zdravý sbor. Tato malá skupina křesťanů nezůstala nepovšimnuta odpůrci biblické pravdy. Duchovní začali špinit poselství. V roce 1932 dal guvernér ostrovů uvěznit jednoho svědka Jehovova proto, že byl křesťanem. Krátce nato byl přijat zákon, který zakazoval dovoz biblických spisů Společnosti Strážná věž. Knihy, které již byly dovezeny, byly staženy a spáleny. V lednu 1941 byl ještě přísnější zákaz dovozu publikací Společnosti a osoby, u nichž byly spisy nalezeny, byly těžce potrestány.
52 Když skončila druhá světová válka, byl zákaz literatury zrušen a v roce 1945 vydala vláda výnos, který opět povoloval dovoz spisů, které vláda schválila. Nyní se mohou svědkové Jehovovi na ostrovech Fidži volně shromažďovat. Museli bojovat dlouhý a stálý boj víry, ale bylo tím vydáno dobré poselství; od 9. do 12. listopadu 1969 byl konán v Suvě mezinárodní kongres, kde bylo přítomno 1 621 osob.
53. Jakých pokroků bylo dosaženo v posledních třiceti letech v jižním Pacifiku?
53 Obyvatelé ostrovů v jižním Pacifiku milují spravedlnost i život. Mají právo slyšet poselství o věčném životě. Tabulka ukazuje, jakých pokroků bylo dosaženo svědky Jehovovými v tomto území, které se zdá mnohým jako nejvzdálenější končiny země.
OSTROVY V PACIFICKÉM OCEÁNĚ
Počet
Rok Země, Počet absolventů
kde se káže zvěstovatelů Galád
1940 4 3 819 0
1950 6 16 807 25
1960 17 52 671 82
1970 30 91 782 150
SEVERNÍ AMERIKA
54. a) Proč prchali od 15. století mnozí Evropané do Ameriky a k čemu to vedlo v náboženském ohledu? b) Co bylo založeno v roce 1884 a k čemu to vedlo v náboženském ohledu?
54 V patnáctém století byl objeven „Nový svět“ a v následujících stoletích táhli mnozí Evropané na západ. Ti, kteří toužili po svobodě víry, prchali do Severní Ameriky. Hledali zemi, kde by nebyly vlády připouštějící, aby církev i stát, které by spolu koketovaly, utiskovaly lid. Během let vzniklo mnoho církevních společností. Dnes jich je pouze ve Spojených státech více než 270 a většina z nich se snaží, aby se osvobodila od tradic vlivných církevních vůdců. V roce 1884 vytvořila malá skupina vážných badatelů Bible korporaci, která je dnes známa jako Pennsylvánská biblická a traktátní společnost Strážná věž. Jejím účelem mělo být rozšiřování biblických pravd v různých řečech a především oznamování dobrého poselství o Božím království. Společnost měla velmi malé začátky, ale vyrostla v minulých osmdesáti šesti letech tak, že ti, kteří s ní jsou spojeni, jsou s to vydat světaširé svědectví, které podle Ježíšových slov má být v ‚posledních dnech‘ vydáno. Charles T. Russell, její první prezident, byl známý kazatel a bojovník za pravou víru. Procestoval celé Spojené státy a měl přednášky v mnoha zemích na celém světě, ve kterých poukazoval na druhou přítomnost Kristovu a na Boží království pod Ježíšem Kristem jako na jedinou naději záchrany lidstva. Ukazoval též, že nauky ortodoxního duchovenstva — protestantského, katolického a židovského — spočívají na lidských podáních. Dokazoval na základě Bible, že není žádné peklo, v němž jsou trápeny po smrti lidské duše ohněm a sírou. Dokonce se často psalo, že Russell uhasil pekelný oheň. Dokazoval na základě Písma svatého, že člověk nemá duši, nýbrž že je sám duší a když zemře, že přijde do všeobecného hrobu lidstva a tam zůstane až do vzkříšení mrtvých na rajskou zemi. Dokazoval, že není trojice. Pastor Russell povzbuzoval především ke studiu Bible a měl lidi k tomu, aby věřili v Boha a v jeho psané Slovo, a ne v teorie a výmysly lidí. To vyvolalo hněv duchovenstva proti němu i proti všem jeho spolupracovníkům. Avšak Jehovovi křesťanští svědkové jsou zde ještě a stále ještě oznamují pravdy Bible.
55. Jak působila opatření, kterých bylo použito v první světové válce proti svědkům Jehovovým na oznamování Božího království?
55 V roce 1918, ještě v první světové válce, byl J. F. Rutherford, druhý prezident Společnosti Strážná věž, s několika jinými vedoucími členy Společnosti uvězněn pro horlivé oznamování Božího království jako jediné naděje lidstva. Strůjcem tohoto jednání bylo duchovenstvo. V letech 1919–20 byli tito věrní mužové odvolacím soudem plně zproštěni obžaloby z ohrožování státu a opět je bylo možno vidět a slyšet na veřejnosti, jak oznamují tisícům dobré poselství o Božím království.
56. Mohlo pronásledování křesťanských svědků Jehovových ve druhé světové válce a po ní ochromit jejich kazatelské dílo? Odůvodni svou odpověď.
56 Ve druhé světové válce byli svědkové Jehovovi opět pronásledováni. Ve Spojených státech jich bylo mnoho uvězněno. Sály království byly spalovány. Svědkové Jehovovi byli vyháněni z měst a vesnic, kam přišli, aby mluvili s lidmi o poselství Bible. Léta 1939 až 1945 byla pro svědky Jehovovy nejhoršími lety. Ale nicméně bojovali dobrý boj víry. Když v roce 1939 vypukla druhá světová válka, bylo ve Spojených státech 41 902 zvěstovatelů království. V roce 1946 jich bylo 65 922 a dnes je jich 388 920. Poznal jsi některé z nich? Slyšel jsi je již, když s tebou mluvili? Budou se snažit i v roce 1971 a tak dlouho, dokud musí být ještě kázáno „toto dobré poselství o království“, aby u tebe našli slyšící uši.
57. Jak se odehrávalo v Kanadě něco podobného jako ve Spojených státech a jak Jehova požehnal svým svědkům?
57 Kanada může vyprávět podobný příběh. 4.července 1940 — tenkrát bylo v zemi 6 813 svědků Jehovových — vydala kanadská vláda zákaz díla. Odbočka v Torontu byla uzavřena. Všechny spisy byly zabaveny, ale křesťanští svědkové pokračovali dále v kazatelské činnosti s Biblí a používali též publikace, které měli ještě u sebe doma. V roce 1944 byl konečně zrušen zákaz Společnosti a když opět došly zprávy od všech sborů, ukázalo se, že přibyli mnozí, protože nyní bylo spojeno se sbory 10 345 osob. Ve čtyřech letech, kdy pracovali v podzemí, bojovali tvrdý boj víry a měli úspěch. Zprávy ukazují, že i dnes jsou horlivě činní a dokazují pravou víru. V Kanadě je nyní 46 808 svědků Jehovových.
58. Uveď důkazy, že kazatelskou činností v Severní Americe mohutně stoupl za posledních třicet let počet těch, kteří přijali velký boj víry!
58 Uvažuj chvíli o vzrůstu v Severní Americe, protože je to dobré svědectví o kazatelské činnosti a o vedení domácích biblických studií. Věnuješ-li pozornost Božímu Slovu, snad se i v tobě probudí přání chopit se velkého boje víry.
SEVERNÍ AMERIKA
Počet
Rok Země, Počet absolventů
kde se káže zvěstovatelů Galád
1940 7 65 577 0
1950 12 138 108 492
1960 12 319 560 858
1970 12 498 736 823
JIŽNÍ AMERIKA
59. S jakým problémem se setkali svědkové Jehovovi při kázání království v Jižní Americe a jak jej překonali?
59 Jižní Amerika byla odedávna baštou katolické církve, avšak tato bašta je nyní v rozpadu. Možnosti vzdělání, které nabízel katolicismus svým přívržencům ve Spojených státech a v Evropě, odmítal dát jihoamerickému obyvatelstvu. Proč vědomě udržovala katolická církev po staletí své přívržence v nevědomosti a proč nepodnikla nic proti negramotnosti? Stovky evangelistů biblické školy Galád se naučily španělsky a portugalsky a učily pak tisíce katolíků v Latinské Americe číst a psát, aby mohli věřit Božímu psanému slovu — a oni mu dnes také věří. Skoro všichni svědkové Jehovovi v Jižní Americe byli dříve katolíky. Nyní bojují dobrý boj víry.
60. Jak postupuje rozšíření činnosti v Argentině?
60 V roce 1945 bylo v Argentině 415 osob spojeno se svědky Jehovovými. Když byli v roce 1947 vysláni do země první misionáři, šlo dílo rychle kupředu. I když bylo pod náboženským tlakem v roce 1950 zakázáno, činilo i pak dobré pokroky. Po revoluci v roce 1955 dosáhli svědkové Jehovovi větší svobody v kazatelském díle. V roce 1970 kázalo 18 763 svědků dobré poselství.
61. a) Podej krátký přehled o vzrůstu kazatelů Božího království v Brazílii v letech 1923 až 1970! b) Jak se projevila kazatelská činnost za posledních třicet let v Jižní Americe?
61 Katolické obyvatelstvo Brazílie žízní po pravdě Božího Slova. V roce 1923 bylo v této ohromné zemi jen osm osob, které kázaly Boží království jako jedinou naději lidstva. První evangelisté Společnosti přišli do Brazílie roku 1945 a v té době bylo podle zpráv v zemi 394 svědků Jehovových. Tato hrstka kazatelů se rozešla na všechny strany a působila mezi katolíky. Mnozí z nich poslouchali to, co jim svědkové Jehovovi chtěli říci. Tím způsobem bylo v Brazílii provedeno mezi pravdymilovnými lidmi mohutné shromažďovací dílo. V roce 1960 bylo spojeno se sbory svědků Jehovových 20 321 osob. V roce 1970 již 64 199 — velká ztráta pro katolickou církev! Avšak tito noví pomáhali opět jiným katolíkům získat víru v Boží Slovo a bojovat dobrý boj víry. I Jižní Amerika může být považována za nejvzdálenější končiny světa. Tabulka mluví sama za sebe, když ukazuje, jakých pokroků bylo dosaženo, protože byli posláni Kristovi svědkové do těchto vzdálených zemí.
JIŽNÍ AMERIKA
Počet
Rok Země, Počet absolventů
kde se káže zvěstovatelů Galád
1940 8 561 0
1950 13 7 630 205
1960 13 38 651 381
1970 13 119 260 501
CELOSVĚTOVÉ SVĚDECKÉ DÍLO V ROCE 1970
62. a) Které vlastnosti jsou nutné pro kazatele Božího království? b) V kolika zemích je kázáno poselství o království, jak ukazuje zpráva o všesvětové činnosti, a kolik lidí projevilo svou víru a účastní se kázání? c) Kolik bezplatných domácích biblických studií bylo vedeno v minulém roce a jak si při nich počínáme? d) Kolik lidí se dalo pokřtít a jak to ovlivnilo jejich životy?
62 Ježíš řekl, že svět je pole. (Mat. 13:38) Proto jsou svědkové Jehovovi povinni oznamovat dobré poselství o království v celém světě, a oni to též dělají. Pouze vytrvalí, věrní a odhodlaní mužové a ženy jsou s to provádět rok po roce toto dílo. Pavel napsal Timoteovi: „Usiluj však o spravedlnost, oddanost Bohu, o víru, lásku, vytrvalost, mírnost. Bojuj dobrý boj víry, uchop pevně věčný život, k němuž jsi byl povolán a složil jsi pravé vyznání veřejně před mnoha svědky.“ (1. Tim. 6:11, 12, NS) To je dobrá rada a svědkové Jehovovi skládají „pravé vyznání před mnoha svědky“. Máme důkazy, že to dělali v roce 1970? Ať nám odpoví zpráva o jejich celosvětové činnosti. Dělají dnes křesťanští svědkové to, co podle Ježíšových slov mají činit? Jsou mu „svědky . . . až do nejvzdálenější končiny země“? (Skut. 1:8, NS) Napřed se zmiňme o tom, že svědkové Jehovovi byli podle zpráv z roku 1970 činni ve 206 zemích — a to znamená ve všech důležitých zemích světa. Za druhé ne méně než 1 483 430 osob se podílelo na všesvětovém kazatelském díle. Věnovaly 267 581 120 hodin, aby mluvily s lidmi o Bibli a o dobrém poselství o Božím království. Ale bylo učiněno ještě mnohem více. Lidem, kteří se skutečně zajímali o Bibli, pomáhali křesťanští svědkové Jehovovi tím, že s nimi prováděli bezplatně domácí biblická studia. Z mnoha domácích biblických studií, která byla domluvena, bylo podle roční zprávy 1 146 378 studií prováděno týdně. Jako biblické studium rozumíme, že zvěstovatel je pozván, aby se spolu se zájemcem posadil, a pak pomocí Bible probírají určité biblické téma. Takové studium trvá nejméně hodinu a je prováděno každý týden šest měsíců neboli dvacet šest týdnů. Křesťanští svědkové věnují svůj čas, aby vysvětlovali lidem Bibli a odpovídali na jejich otázky. Čeho bylo dosaženo v roce 1970 těmito domácími biblickými studii? Podivuhodný výsledek, neboť 164 193 osoby se vzdaly svého dřívějšího náboženství, změnily svůj způsob života a zaujaly své postavení na straně Jehovy tím, že se mu oddaly k činění jeho vůle. Staly se učedníky Ježíše Krista a daly se jako Ježíš pokřtít. Tito svědkové Jehovovi, kteří se před krátkou dobou dali pokřtít, káží již dobré poselství o Božím království na celém světě. Pocházejí ze všech ras, národů a jazyků a shromažďují se každý týden se svědky Jehovovými, aby se ještě více naučili při programu věnovaném studiu Bible, který je prováděn ve 26 524 sborech po celém světě. Zajímáš se o tento týdenní studijní plán? Chceš-li vést dobrý boj víry, musíš se účastnit biblického poučování.
63. a) Jaký je rozdíl mezi příslušníky církví křesťanstva a svědky Jehovovými? b) Kdo se má účastnit činění učedníků?
63 Je velký rozdíl mezi příslušníky církví křesťanstva a svědky Jehovovými. Církve křesťanstva vyžadují od svých členů kromě peněžitých darů na kostel velmi málo nebo vůbec nic. O vánocích nebo velikonocích jsou Boží služby daleko lépe navštíveny než jindy. Co kdo věří a jaký způsob života vede, nehraje žádnou roli. Není potřeba se oddat Bohu k činění jeho vůle a také se nevyžaduje, aby se následovaly šlépěje Ježíše Krista. Členové katolické a protestantské církve a jejich duchovenstvo již nevědí, co myslel Ježíš slovy: „Jděte proto a čiňte učedníky z lidí všech národů, křtíce je . . . a učíce je zachovávat všechny věci, které jsem vám přikázal.“ (Mat. 28:19, 20, NS) To nebyl bezvýznamný výrok Ježíše Krista. Chtěl tím říci, že každý z jeho následovníků, lhostejno kde žije, má pro něj vydávat svědectví a že mnozí z nich mají jít až do nejvzdálenějších končin země, aby kázali a činili učedníky. Tak rozumí svědkové Jehovovi těmto slovům. Berou rozkaz vážně. Proto musí všichni ‚bojovat dobrý boj víry a pevně uchopit věčný život‘.
64. a) V čem spočívá činnost zvláštních průkopníků, sborových zvěstovatelů a všeobecných průkopníků křesťanských svědků Jehovových? b) Co dokazuje, že se mnoho lidí zajímá o jejich činnost?
64 Mnozí mužové a ženy, kteří jsou svědky Jehovovými, cítí povinnost věnovat svůj celý čas kázání dobrého poselství a 13 426 je dosazeno jako tak zvaní průkopníci. To znamená, že věnují kázání dobrého poselství nejméně 150 hodin měsíčně, a to v území, kde jich je zapotřebí a kde často není žádný sbor svědků Jehovových. Kromě toho pracovalo každý měsíc průměrně 1 295 911 sborových zvěstovatelů, kteří nemohou věnovat celý čas kazatelské službě. Ve skutečnosti vykonávají na celém světě největší práci, protože vynakládají měsíčně průměrně 10 až 20 hodin, aby mluvili s jinými lidmi o biblickém poselství. Když vykonají své rodinné povinnosti, používají pokud možno nejvíce svého volného času k tomu, aby kázali dobré poselství o Božím království. Dále bylo v poli 75 445 průkopníků, kteří věnovali Bohem přikázanému dílu měsíčně asi 100 hodin. Podle toho se účastnilo každý měsíc průměrně dohromady 1 384 782 svědků Jehovových kazatelské činnosti. Není to nádherné? Ale ještě mnozí jiní lidé se zajímají o svědky Jehovovy a o jejich činnost. To se projevilo tím, že na slavnosti na památku smrti Ježíše Krista, která se konala 22. března 1970, bylo na celém světě přítomno 3 226 168 osob.
65, 66. a) Jakou roli hrají spisy vysvětlující Bibli a dodatečné návštěvy u zájemců v díle svědků Jehovových? b) Co ukazuje zpráva o všesvětové činnosti za minulých třicet let?
65 Čtenáře časopisů Strážná věž a Probuďte se! bude zajímat, že svědkové Jehovovi získali v minulém roce na celém světě 2 464 196 nových předplatitelů. Kromě toho předali zájemcům, kteří si nepředplatili tyto výborné publikace, 204 758 521 jednotlivých výtisků těchto časopisů.
66 Osoby, kterým dali svědkové Jehovovi publikace, mohou očekávat, že budou opět navštíveny a že dostanou odpovědi na otázky, které snad mají. Během roku provedli svědkové Jehovovi 121 226 605 dodatečných návštěv. Účel vší činnosti je posílit víru druhých a pomoci jim pevně uchopit věčný život. Z tabulky vidíme, co bylo za rok uděláno.
ZPRÁVA O ČINNOSTI NA CELÉM SVĚTĚ
Počet
Rok Země, Počet absolventů
kde se káže zvěstovatelů Galád
1940 56 95 327 0
1950 115 373 430 1 086
1960 179 916 332 2 255
1970 206 1 483 430 2 561
67, 68. a) Kdo tiskne spisy svědků Jehovových, které vysvětlují Bibli? b) Kolik spisů bylo vytištěno? c) Proč je nezbytná víra k provádění tohoto díla?
67 Biblická a traktátní společnost Strážná věž má v celém světě tiskárny, v nichž pracují výlučně svědkové Jehovovi. Největší z nich je v Brooklynu v New Yorku. Dále má tiskárny v Kanadě, Anglii, ve Švédsku, Finsku, v Německu, ve Švýcarsku, v Jižní Africe a Austrálii, i menší v jiných zemích. V některých zemích dává své spisy určené k rozšiřování tisknout u světských firem.
68 Dohromady bylo ve dvanácti měsících služebního roku 1970 vytištěno 29 138 291 vázaných knih k biblickému studiu, 13 965 784 brožur, 177 038 027 exemplářů Strážné věže a 171 719 337 exemplářů časopisu Probuďte se! Jaká radost to byla pro křesťany tisknout tolik spisů a pomáhat při jejich rozšiřování! Je jim jako apoštolu Pavlovi, který řekl: „Nestydím se za dobré poselství; jest skutečně Boží mocí k záchraně každého, kdo věří.“ (Řím. 1:16, 17, NS) Lidé milující spravedlnost se musí dnes obrátit k Božímu Slovu a ustavičně je studovat. Nesmí od něho ustoupit. Pavel řekl: „‚Ale můj spravedlivý bude žít na základě víry‘, a ‚ustoupí-li zpět, má duše nebude v něm mít zalíbení.‘ My však nepatříme k těm, kteří odstupují k zahynutí, ale k těm, kteří mají víru k zachování duše naživu.“ (Žid. 10:38, 39, NS) Pavel věděl, že toho druhu víry bude během staletí zapotřebí, a toho druhu víry je dnes skutečně zapotřebí. Nyní se nesmíme vzdát, ale ani polevit. Mysleme na slova Abakuka: „Proto že ještě do jistého času bude vidění, a směle mluviti bude až do konce, a nesklamáť. Jestliže by pak poprodlilo, posečkej na ně; neboť jistotně dojde, aniž bude meškati.“ — Abakuk 2:3.
69. a) Co nám dává jistotu, že se splní to, co Jehova předpověděl? b) Avšak co je od nás vyžadováno?
69 Pohleďme ještě jednou do minulosti. Judsko bylo zničeno Babylónem, jak bylo předpověděno, a Babylón byl dobyt Médy a Peršany, jak bylo předpověděno. Děti Izraele byly — jak bylo předpověděno — osvobozeny a mohly se opět vrátit do své země. Boží Syn, kterého Židé zavrhli a přibili na mučednický kůl, byl — jak bylo předpověděno — vzkříšen z mrtvých svým Otcem Jehovou. Petr neváhal říci Židům, kteří se sešli v Šalomounově sloupové síni v chrámě v Jeruzalémě, že usmrtili hlavního prostředníka života, že jej však Bůh vzkřísil z mrtvých a že oni — učedníci — jsou svědky této skutečnosti. (Skut. 3:15) Chrám v Jeruzalémě a město Jeruzalém byly zničeny, jak Ježíš prorokoval, když řekl: „Vpravdě vám pravím, v žádném případě zde nezůstane kámen na kameni, aniž by nebyl zbořen.“ (Mat. 24:2, NS) Nestaly se všechny tyto věci? Vše, co Jehova předpověděl o době, která je dnes minulostí, se stalo. Ale jak bys to věděl, kdybys nestudoval jeho Slovo?
70. Co bychom se nyní měli sami sebe ptát, abychom se zkoušeli?
70 Což nedal Ježíš svým učedníkům obsáhlou odpověď na jejich otázku: „Kdy budou tyto věci a co bude znamením tvé přítomnosti a skonávání systému věcí [skonání světa; KB]?“ (Mat. 24:3, NS) Četl jsi 24. kapitolu Matoušova evangelia a věříš, že nyní vidíme větší splnění těchto prorockých slov a že žijeme v ‚posledních dnech‘? Věříš, že Ježíš Kristus opět přišel a že je přítomen ve svém nebeském království a že se posadil na svůj trůn v nových nebesích? (Skut. 2:34, 35; Zjev. 11:17) Nevidíš, že je blízko konec doby skonávání tohoto světa? Modlíš se stále ještě, aby se děla Boží vůle na zemi jako na nebi, a věříš tomu? Budeš dále ‚bojovat dobrý boj víry a uchopíš pevně věčný život, k němuž jsi byl povolán a složil jsi pravé vyznání veřejně před mnoha svědky‘? Jsi přesvědčen o tom, že ‚vidění nezklame‘? Máš víru, jakou máme mít podle slov Abakukových, totiž pevné přesvědčení, že i kdyby prodlévalo, jistě se splní? Mysli dále na slova apoštola Petra: „Nechť však vaší pozornosti neunikne ta skutečnost . . . Jehova není pomalý ve svém zaslíbení, jak to někteří pokládají za pomalost, ale je k vám trpělivý, protože si nepřeje, aby byl někdo zničen, ale přeje si, aby všichni dospěli k pokání.“ — 2. Petra 3:8, 9, NS.
71. Co musíme dělat, abychom dosáhli Jehovova zalíbení, a čím budou nadále křesťané a co budou dále dělat?
71 Je nutná víra, aby byl člověk křesťanem, protože křesťan ‚chodí skrze víru, ne skrze vidění‘. (2. Kor. 5:7) Jehovovi křesťanští svědkové budou pokračovat, ať jsou kdekoli, v kázání Božího království, protože poslouchají Ježíšova slova: „Budete mi svědky . . . až do nejvzdálenější končiny země.“ To dává každému z nich příležitost, aby dokázal, že umí bojovat „dobrý boj víry“ a uchopit pevně „věčný život“ a že je ochoten pomáhat tisícům svých bližních, aby to činili též. — 1. Tim. 6:12.