Křesťanská žena a děti v rozdělené domácnosti
„Vy ženy, buďte podřízeny svým mužům, aby, jestliže někteří nejsou poslušni slova, byli získáni beze slova chováním svých žen.“ — 1. Petra 3:1, NS
1–3. a) Proč je duchovní záchranné dílo dnes naléhavě nutné? b) Proč může být zanedbání jedním z důvodů pro vznik rozdělené domácnosti?
JE-LI v nebezpečí lidský život, na příklad při požáru, záplavě atd., musí probíhat záchranné práce velmi rychle. Bezmyšlenkovitost nebo nepozornost někdy vede ke ztrátě lidského života. Svědkové Jehovovi se z toho mohou něčemu naučit. Proč? Protože vědí, že přítomný svět a všichni, kteří k němu patří, budou zničeni v nepříliš vzdálené budoucnosti. Než se to stane, musejí se dále snažit pomáhat lidem, aby vyšli z tohoto světa odsouzeného k zániku a aby vešli „těsnou branou“, která vede k věčnému životu v Božím novém světě. — Mat. 7:13–14.
2 Svědkové Jehovovi určitě nechtějí nikoho zanedbat a nikomu nechtějí bezmyšlenkovitými slovy nebo jednáním ztížit poznání Božího slova. To platí i v rozdělené domácnosti. Stává se, že manželé nejsou ve skutečnosti odpůrci, ale byli zanedbáváni. Tak se například stalo, že jedna žena, která mluvila se svým mužem o shromážděních křesťanského sboru, dostala odpověď: „Ale ty jsi mne přece nikdy nepozvala.“ Nikdy by tedy nemělo být zanedbáno taktní pozvání ke sborovým shromážděním, pokud je pro to příhodný čas.
3 Ženy a děti v rodinách, v nichž je muž a otec nevěřící, měly by se ze všech sil vynasnažit, aby mu pomohly postavit se na stranu Jehovy a jeho království. Jestliže však věřící manželky a děti předkládají nevěřící hlavě rodiny biblickou pravdu, doporučuje se určité věci dělat a jiných se naopak vyvarovat.
‚VŽDY PŘÍJEMNĚ‘
4. Čeho by se měly křesťanské manželky vyvarovat podle slov ke Kolossenským 4:6, chtějí-li pomoci svému nevěřícímu muži, aby poznal Boží pravdu?
4 Chceme-li pomoci jiným tímto způsobem, musíme se vžít do jejich situace. Potom totiž pochopíme, že by bylo nerozumné, stále mluvit o biblické pravdě. My sami bychom také nechtěli, aby s námi někdo stále mluvil o námětu, který nás nezajímá. I kdybychom měli určitý zájem o tento námět, příliš mnoho slov by mohlo velmi snadno vyvolat náš odpor. Jak by tedy bylo nevhodné, kdyby se některá žena snažila vnutit svému nevěřícímu muži biblickou pravdu nebo kdyby mu říkala, že je tvrdohlavý, nebo kdyby se o něm vyjadřovala netaktně proto, že nepřijímá pravdu. Takový způsob jednání by neodpovídal radě apoštola Pavla v Kolossenským 4:6: „Nechť je vaše řeč vždy příjemná, okořeněná solí, abyste věděli, jak máte každému odpovědět.“ (NS)
5, 6. a) Co to znamená předkládat Boží poselství ‚vždy příjemně‘ a proč je to důležité? b) Jak tedy nereaguje křesťanská žena, jestliže se zdá, že její muž nemá zájem o biblickou pravdu?
5 Těmito slovy říká apoštol Pavel křesťanům, že nezáleží jen na tom, co říkáme, ale také na tom, jak to říkáme! Mluví o tom, jak bychom měli předkládat druhým biblickou pravdu. Nikdy nesmíme zapomínat, že poskytovat informace je umění. Není-li křesťanské poselství předkládáno ‚vždy příjemně‘, může ztratit svou sílu. To neznamená, že bychom někomu museli lichotit. Nikoli, ale Boží pravdu musíme předkládat tak, aby se druhý něco naučil a aby jej to budovalo. Výrazem „vždy“ je míněno, že křesťanský kazatel by to měl dělat nejen tehdy, když káže druhým lidem, ale také doma! Má-li tedy věřící žena příležitost předkládat svému nevěřícímu muži Boží pravdu, měla by ji využít co nejlépe; měla by předkládat pravdu ‚vždy příjemně‘, taktně a laskavě.
6 Co by však měla křesťanská žena dělat, jestliže předkládá svému muži biblickou pravdu laskavě, ale on nereaguje? Měla by mu pak dát najevo, že je hrozně zklamána? Měla by se začít zlobit? Ne! Neměla by dát najevo své zklamání ani se na svého muže hněvat, ale měla by ve vhodné chvíli rozhovor ukončit. Neměla by jít ve věci příliš daleko a neměla by se také příliš vzrušovat.
7. Smí křesťanská žena, kterou její nevěřící muž potupuje, použít někdy pravdy k vyhrožování? Odůvodni svou odpověď.
7 Protože křesťanská žena respektuje svého muže jako hlavu, nepoužívá Boží pravdy k tomu, aby mu hrozila. (Efez. 5:33) I když manžel pravdu odmítne, nechce o ní nic slyšet nebo dokonce svou manželku potupuje a uráží, nesmí žena použít pravdy k výhrůžkám. Křesťanská žena, jejíž příjemná slova jsou odmítána nebo jež je potupována, měla by si vzít příklad z Ježíše. Apoštol Petr o tom napsal: „Vskutku, k tomuto běhu jste byli povoláni, neboť také Kristus trpěl za vás, zanechávaje vám vzor, abyste těsně následovali jeho šlépějí. Nedopustil se žádného hříchu, ani nebyla nalezena lest v jeho ústech. Když mu bylo spíláno, nezačal odpovídat spíláním. Když trpěl, nepočal vyhrožovat, nýbrž svěřoval se nadále tomu, jenž spravedlivě soudí.“ (1. Petra 2:21–23, NS) Křesťanské ženy, jež takto jednají, počínají si moudře.
‚TICHÝ A MÍRNÝ DUCH‘
8. Jakým účinným způsobem může křesťanská žena také kázat svému nevěřícímu muži podle slov apoštola Petra?
8 Žena však může svému muži kázat ještě jiným způsobem, i kdyby velmi odporoval biblické pravdě. Může to činit svým znamenitým způsobem jednání. Apoštol Petr zdůrazňuje cenu takového vynikajícího chování. Píše: „Podobně vy, manželky, buďte podřízeny svým mužům, aby, jestliže někteří nejsou poslušni slova, byli získáni beze slova chováním svých žen, protože se stali očitými svědky vašeho čistého chování spolu s hlubokou úctou. A nechť vaše ozdoba není vnější, že byste zaplétaly své vlasy a oblékaly si zlaté ozdoby nebo nosily roucha, nýbrž nechť je to ten skrytý člověk srdce v nepomíjejícím oděvu tichého a mírného ducha, který je velmi cenný v Božích očích.“ — 1. Petra 3:1–4, NS.
9. Kterými vlastnostmi by se mělo vyznačovat chování křesťana, jak to ukazuje případ Ježíšův a jak to doporučuje Petr? Proč?
9 Apoštol Petr zdůrazňuje cenu znamenitého chování a „tichého a mírného ducha“. Ze souvislosti poznáváme, že mluví o Pánu Ježíši Kristu a ukazuje, že mírnost byla jeho charakteristickým rysem. Když bylo s Ježíšem nespravedlivě zacházeno, nezačal energicky protestovat. Choval se jako beránek, který je veden k zabití, neboť věděl, že to byla Boží vůle. Neodporoval křikem a hlasitým protestováním, ale zůstal mírný. Proto když Petr mluví k vdaným ženám, zdůrazňuje, že mírnost má v Božích očích velkou cenu. Staví mírnost proti vnějšímu ozdobování, kterým se některé ženy velmi snaží upoutat pozornost a náklonnost svých manželů, totiž rouchy s vnější ozdobou. Na rozdíl od oděvů z látky, které stárnou a opotřebují se, je mírnost, jak říká apoštol Petr, něco ‚nepomíjejícího‘, nepomíjející oděv.
10. a) Proč mírnost není známkou slabosti, ale síly? b) Proč musí žena silné vůle dávat zvláště pozor na to, aby byla mírná?
10 Mírnost není okázalá, ale je působivá; přináší dobré výsledky. „Mírná odpověď odvrací vztek“, a „mírný jazyk sám může zlomit kost“. (Přísl. 15:1; 25:15, NS) Mírnost tedy není známkou slabosti, ale je důkazem síly. Pouze ten, kdo je vnitřně silný, může být mírný a zachovat klid. Křesťanská žena, která je provdána za nevěřícího muže, neměla by se pouštět do hádek nebo sporů se svým mužem. Žena silné vůle může ve skutečnosti zabránit svému manželovi v poznávání Boží pravdy, ale mírnost spojená s klidem je účinná a líbí se Bohu.
11, 12. Ukaž na příkladu, jak mohou být nevěřící získáni pro Boží pravdu mírností a vynikajícím křesťanským chováním.
11 Je mnoho příkladů, které ukazují, jak ‚tichý a mírný duch‘ pomohl nevěřícím manželům. V jednom případě začala jedna žena studovat Bibli se svědky Jehovovými. Po několika týdnech se začala měnit. Dříve byla prchlivá a používala sprostých slov. Její muž jí už dávno hrozil, že se s ní rozvede, protože hrozně nadávala a špatně zacházela s dětmi. Po několika týdnech, kdy tato žena studovala Bibli se svědky Jehovovými, přišel její muž jednoho dne ke svědku, který vedl toto studium, a zeptal se ho, co přivedlo jeho manželku k takové změně. Nyní se více ovládala, lépe mluvila a také daleko lépe zacházela s dětmi. Když se muž dověděl, že to je výsledek biblické pravdy, začal také studovat Bibli se svědky Jehovovými a zakrátko byl tak daleko, že chtěl sdělovat dobré poselství také svým přátelům a sousedům. V tomto případě manžel již chtěl opustit rodinu, ale změna, kterou u jeho ženy způsobilo studium Bible, sjednotila tuto rodinu, ze které se snadno mohla stát rozdělená domácnost.
12 Jak může být nevěřící muž získán pro Boží pravdu vynikajícím chováním své ženy, ukazuje zkušenost z Maďarska. Jeden nevěřící manžel hrubě vyhrožoval své křesťanské ženě a často ji zbil do bezvědomí. Zachovala však svou ryzost vůči Bohu a svým chováním svému muži po dlouhá léta dokazovala trpělivost a lásku. Jednou mu řekla laskavě, ale pevně: „Tady jsem a můžeš mne zabít, ale své důvěry v Jehovu se nevzdám!“ Tento muž byl přítelem místního faráře a těšil se jeho plné důvěře, protože byl odpůrcem svědků Jehovových a nešetřil ani svou ženu. Jednou mu farář řekl, že by ani neměl vzít Bibli do ruky. Muž se zděšeně zeptal: „Copak je hřích číst Bibli?“ Farář odpověděl, že to není hřích, ale že kdyby ji četl, mohl by mít jednoho dne tytéž názory jako jeho žena. Muž se potom přiznal, že jeho žena byla k němu stále laskavá a trpělivá, ačkoli s ní tak špatně zacházel. Řekl faráři, že se zřejmě vyplatí číst Bibli, Boží slovo, jestliže to má tak dobré výsledky. Začal se svou ženou chodit na shromáždění křesťanského sboru a kázat pravdu, které dříve tak odporoval.
13. a) Co může nevěřící manžel nakonec poznat na základě znamenitého chování své ženy? b) Proč křesťanská žena nic neztrácí, jestliže se řídí Petrovou inspirovanou radou?
13 Pozoruje-li nevěřící muž vynikající chování své věřící ženy, může časem poznat, že má něco, co on nemá, a může se chtít stát takovým jako ona. Ale i když nevěřící nepřijme Boží pravdu, žena nic neztratí, řídí-li se inspirovanou radou apoštola Petra. Nesmíme zapomínat, že mírnost je také ‚velmi cenná v očích Božích‘. Věřící žena může tedy s důvěrou doufat, že se Jehova o ni bude dále laskavě starat.
14, 15. a) Co by mělo povzbudit věřící ženu, aby se podřizovala svému nevěřícímu muži? b) Je tato její podřízenost absolutní?
14 Ze slov apoštola Petra je patrné, že ‚tichý a mírný duch‘ vede křesťanskou manželku k tomu, že se podřizuje svému muži. To Jehova od křesťanských žen očekává a stejně od nich čeká, že budou kázat dobré poselství o království. (Tit. 2:4, 5) Žena, která má nevěřícího muže, by měla obzvlášť chtít plnit božský požadavek podřízenosti, aby mohla tímto způsobem pomoci tomu, jehož miluje, k přijetí Boží pravdy. — Efez. 5:21, 22.
15 Podřízenost manželky není ovšem absolutní, ale pouze podmíněná. Kdyby se její manžel pokoušel přimět ji k přestoupení Božího zákona, pak se řídí příkladem apoštolů, kteří řekli: „Musíme poslouchat Boha jako vládce spíše než lidi.“ — Skut. 5:29, NS.
16. Co dělá věřící žena, která se snaží být vzornou křesťanskou manželkou? Jaký to může mít výsledek?
16 Věřící žena by se však měla v každé době snažit, aby byla vzornou křesťanskou manželkou, a měla by proto plnit své povinnosti, jak nejlépe může. Nikdy by neměla dát svému muži podnět ke stížnostem, že zanedbává domácnost a děti. Nikdy by si neměla myslet, že má právo, aby sama rozhodovala o důležitých rodinných záležitostech, protože zná biblickou pravdu. Respektuje svého muže a její dobrý příklad mu pomůže, aby poznal cenu biblické pravdy. Její čisté chování spojené s hlubokým respektem mu může otevřít oči a může způsobit, že pozná, jak dobrou má ženu, a nakonec přijme Boží pravdu. Jakým by to bylo požehnáním pro něj i pro ni! — Efez. 5:33.
DOBRÉ PLÁNOVÁNÍ
17, 18. Proč je také důležité dobré plánování, chce-li někdo pomoci nevěřícímu manželovi?
17 Co ještě může udělat křesťanská manželka, aby pomohla svému muži poznat Boží pravdu, kromě toho, že mluví příjemná slova a projevuje „tichého a mírného ducha“? Aby mohla vyrovnaně plnit všechny své povinnosti a aby nezanedbávala ani děti ani muže ani křesťanské přednosti, je nezbytně nutné dobré plánování.
18 Dobré plánování přispívá k tomu, že křesťanská žena nedělá nic, co by u jejího muže mohlo vyvolávat vyslovený odpor vůči Boží pravdě. Nevěřící muž chce například trávit konec týdne se svou ženou. Protože však vždycky chodí do kazatelské služby a navštěvuje shromáždění křesťanského sboru, může manžel časem nabýt pocit, že se mu žena svým náboženstvím odcizuje. Nemá snad nic proti tomu, jestliže je žena pryč několik hodin při návštěvě shromáždění, ale vidí velmi nerad, jestliže je mimo domov delší dobu. V takovém případě musí žena nutně dobře plánovat. Mohla by si věci zařídit tak, že se zúčastní kazatelské služby během týdne, kdy její muž není doma. Snad proto musí svou kazatelskou činnost poněkud omezit, ale neznamená to, že by nemohla plnit svou křesťanskou povinnost, kázat dobré poselství a pravidelně se shromažďovat se svými spoluvěřícími.
NEPŘÍMÁ POMOC
19. Jak může křesťanská žena nepřímo pomoci svému muži v duchovním ohledu?
19 Křesťanské manželky mohou pomoci svým nevěřícím mužům ještě jiným způsobem, do jisté míry nepřímo. Křesťanská manželka by například mohla požádat svého muže o podněty při přípravě úkolu pro teokratickou školu kazatelské služby. Tato rada byla dána jedné věřící ženě v Bolívii. Její manžel jí vyhrožoval násilím, bude-li se účastnit kazatelské služby. Obrátila se však na něj o pomoc při přípravě řečnických úkolů pro teokratickou školu kazatelské služby. Časem se jeho postoj zlepšil. Nakonec se stal služebníkem biblických studií v křesťanském sboru!
20, 21. a) Co kromě toho může ještě dělat křesťanská žena, aby pomohla svému nevěřícímu muži? b) Které publikace Společnosti Strážná věž zvláště pomohly nevěřícím manželům?
20 Žena může také nepřímo probudit zájem svého muže o Boží slovo tím, že uloží na vhodné místo biblickou publikaci, pojednávající o námětu, který jejího muže obzvláště zajímá. Možná, že ve chvíli, kdy bude zaměstnána nebo nebude doma, bude manžel hledat něco zajímavého ke čtení a bude pak mít velký užitek z publikace, kterou tam položila. Pokud si však manžel nepřeje, aby biblické spisy ležely volně, pak je nejlépe, jestliže je žena uloží mezi své osobní věci.
21 Některé publikace společnosti Strážná věž se ukázaly jako zvláště vhodné k pomoci nevěřícím a dokonce zdánlivým odpůrcům, aby poznali, jak rozumná je biblická pravda. Někteří odporující manželé, kteří sotva něco přijali nebo vůbec nic, četli velmi rádi knihu vydanou Společností Strážná věž: Vznikl člověk evolucí nebo byl stvořen? Jeden krajský dozorce svědků Jehovových řekl o této knize: „Mnozí muži v tomto kraji, většinou manželé věřících žen ve sborech, velmi ocenili jasné a logické důkazy v této publikaci. Výsledkem bylo, že někteří se stali tolerantnějšími ke křesťanské činnosti svých žen.“ Další publikace, která může pomoci nevěřícím manželům, je kniha Je Bible skutečně Boží slovo?
NAVŠTĚVOVAT NEVĚŘÍCÍ
22–24. a) Jak je často možné opravit nesprávné názory, které má nevěřící manžel? b) Jaké možnosti mají zralí křesťané, aby se seznámili s nevěřícím manželem?
22 Často je možné, aby zralý křesťan navštívil nevěřícího manžela. Má snad nesprávný názor o svědcích Jehovových, který může časem opravit. Účelem takové návštěvy je seznámit se s ním a spřátelit se. Bude tak snadněji možné zjistit jeho zájmy, protože lidé obvykle rádi mluví o tom, co je skutečně zajímá. Proto by bylo dobré, kdyby se věřící žena obrátila s prosbou o pomoc na zralého křesťanského bratra, který má podobné zájmy jako nevěřící a má třeba stejně rád rybaření, hospodářství, sport atd. Často se Božímu služebníku podaří již během několika návštěv odstranit jeho předsudky a opravit nesprávné názory.
23 Někteří zralí křesťané již také zjistili, že je dobré pozvat někdy nevěřícího s jeho křesťanskou manželkou k jídlu, aby se s ním lépe seznámili a odstranili předsudky, které snad má. V případech, kdy nevěřící muž křesťanské ženy má nějaký obchod, stali se někteří jeho pravidelnými zákazníky, aby se s ním lépe seznámili.
24 Stane-li se, že nevěřící onemocní nebo leží v nemocnici, mohou jej přátelské návštěvy Bohu oddaných křesťanů v mnoha ohledech povzbudit. Dokazuje to příklad z Lucemburska: Jeden nevěřící manžel těžce onemocněl a musel jít do nemocnice. Bál se, že zemře, a začal číst biblické spisy. Z jeho kolegů v zaměstnání jej nenavštívil nikdo, ale přicházeli k němu svědkové Jehovovi. To na něj tak zapůsobilo, že se po svém uzdravení začal účastnit sborových shromáždění. Tak poznal Boží pravdu a dnes je z něj Bohu oddaný pokřtěný křesťan.
ZAVÁDĚNÍ DOMÁCÍCH BIBLICKÝCH STUDIÍ
25. a) Co by mělo být cílem přátelských návštěv nevěřících manželů? b) Jaký postup může být dobrý v případě, že manželka již dobře zná biblické pravdy?
25 Navštěvují-li křesťané nevěřící manžely, měli by se snažit zavést s nimi biblické studium. Muži často raději přijímají poučení o náboženství od jiných mužů nežli od své ženy. Nemá-li věřící žena ještě příliš velké poznání Bible, mohl by snad svědek Jehovův pozvat nevěřícího muže, aby studoval spolu se svou ženou. Má-li však žena již dobré poznání biblické pravdy, je za určitých okolností nutno počítat s jeho hrdostí. Kdyby se svědku podařilo zavést s mužem studium, bylo by snad lépe, kdyby se jej žena neúčastnila. Manžel se pak bude možná cítit volněji a bude se ochotněji vyjadřovat.
26, 27. a) Co může zvláště pomoci věřícím ženám, které mají nevěřícího muže, a co řekl v této souvislosti jeden dozorce? b) Jestliže si nevěřící manžel nepřeje účastnit se biblického studia, jak je možno mu pomoci, aby byl pouze přítomen?
26 Zvláště služebníci v křesťanském sboru by se měli snažit pomoci věřícím ženám, které mají nevěřící muže, aby byla jejich rozdělená domácnost sjednocena. Velké požehnání měl jeden dozorce, který vynaložil v tomto ohledu zvlášť velké úsilí. Během asi dvou let vedl biblická studia s osmi takovými muži a tři z nich dobře pokračovali. Říká: „Zjistil jsem, že takoví nevěřící manželé reagují kladně, jestliže je navštíví muži, zvláště dozorce.“
27 I když nevěřící manžel není hned ochoten účastnit se biblického studia, může jej to přimět, aby byl přítomen, ne proto, aby se na studiu podílel, ale jen proto, aby slyšel, co se učí jeho žena, a aby se přesvědčil, zda je to pravda. Příležitost slyšet, o čem se poučuje jeho žena, může na něj příznivě zapůsobit ve velmi krátkém čase. Žena, která svého muže taktně poprosí, aby byl přítomen a ujistil se, zda to, co se učí, je biblická pravda, může zjistit, že její manžel pozitivně reaguje na autoritu a logiku Božího slova.
VYNIKAJÍCÍ CHOVÁNÍ DĚTÍ
28. Jak je nutno vychovávat děti, aby mohly pomoci svému nevěřícímu otci poznat Boží pravdu?
28 Často je možno nevěřícímu manželu pomoci ještě jiným způsobem: prostřednictvím jeho dětí. Žena může často taktním způsobem dosáhnout toho, že se děti mohou s ní účastnit sborových shromáždění a kazatelské služby. Pokud si to manžel nepřeje, může se podrobit jeho přání, protože jako matka může poučovat děti i doma, aby jednaly podle biblických zásad. Děti, které jsou tak vychovávány, mohou mnoho přispět k tomu, že se nevěřící otec podívá do Bible.
29, 30. a) Proč je důležité, aby věřící děti respektovaly svého nevěřícího otce? b) Jaký může být výsledek, pozoruje-li nevěřící otec znamenité chování svých dětí?
29 Věřící děti, které respektují svého nevěřícího otce a poslouchají jej, činí Boží vůli. Respektovat nevěřícího otce je dokonce velmi důležité. Vidí-li nevěřící otec, že jeho děti studují Bibli s matkou, a přitom si povšimne, že vůči němu projevují odpor, bude se potom dívat na Bibli příznivě? Odpověď je jasná. Proto je velmi důležité, aby děti dbaly biblické rady: „Poslouchejte své rodiče ve všem“, to znamená ve všem, co neodporuje Boží vůli. (Kol. 3:20, NS) Věřící děti by měly být rychle ochotné udělat něco, co je od nich požadováno, ať je to cokoli, umývání nádobí nebo utírání, prostírání na stůl nebo kosení trávníku atd.
30 Jestliže nevěřící otec pozoruje dobrého ducha svých dětí, který se zcela liší od ducha dnešní světské mládeže, jež většinou nemá žádný respekt, může ho to jednou přimět k bližšímu zkoumání jejich víry. Vidí-li, že nekradou, nelžou a nepřicházejí nijak do rozporu se zákonem, zjistí možná rozdíl mezi svými dětmi a světskými dětmi a bude snad o tom přemýšlet nebo si řekne: „Moje děti něco takového nedělají.“ Právě to může vést k výsledku, že se mu otevřou oči a pozná, že se vyplatí blíže zkoumat biblickou pravdu. Jaké by to bylo požehnání pro bohabojné děti!
31. Uveď souhrn některých věcí, jimiž je možno pomoci ke sjednocení rozdělené domácnosti.
31 Opravdu je možno činit mnoho ke sjednocení rozdělené domácnosti. Především pamatuj na oba cíle (zachování ryzosti a pohotovost k pomoci nevěřícímu). Boží pravdu předkládej ‚vždy příjemně‘ a pamatuj na to, že mírnost může zlomit odpor. Vynikající chování může působit velkým vlivem a pomůže často věřící ženě získat muže pro Boží pravdu „beze slova“. Dobré plánování pomůže věřící ženě vyrovnaně plnit všechny její povinnosti. Používej také různé možnosti k nepřímé pomoci. Postarej se, aby byl nevěřící navštíven a aby s ním, je-li to možné, bylo zahájeno biblické studium, jímž by mohla být rodina sjednocena. Nevzdávej se naděje. Přijmi povzbuzení z Božího slova a z toho, co čteme v 1. Korintským 7:16 a v 1. Petrově 3:1. Učiň všechno, co za daných okolností můžeš, a „Otec něžného milosrdenství, Bůh vší útěchy“ ti jistě požehná. — 2. Kor. 1:3, NS.