Pamatovat na stvořitele ve dnech mladosti

„Pamatuj na svého vznešeného stvořitele ve dnech svého jinošství.“ — Kazatel 12:1, NS.

1. (a) Jak Bible ukazuje, že je nutno vychovávat děti? (b) Jakou vhodnou radu dal Pavel mladému Timoteovi?

V BOŽÍM slově se mnoho mluví o mládeži. Jak již bylo uvedeno v předchozím článku, jsou plody života odměnou. Boží slovo však také přesně popisuje chování mladých lidí a ukazuje, že mladí potřebují vedení, aby jako dospělí mohli převzít povinnosti. Boží slovo výstižně říká: „Pošetilost je přivázána k srdci chlapce.“ (Přísl. 22:15, NS) Jehova, stvořitel, přesně ví, jaké je jeho lidské stvoření. První léta života jsou léta, kdy se mladý muž formuje a kdy potřebuje vedení a řízení. Dítě, které se dává vést a podvoluje se řízení, bude později jednat správně a bude plnit své povinnosti. Apoštol Pavel popsal rozdíl mezi mladým člověkem a dospělým výstižnými slovy: „Když jsem byl dítětem, mluvil jsem jako dítě, myslel jsem jako dítě, uvažoval jsem jako dítě, ale nyní, když jsem se stal mužem, odstranil jsem dětinské rysy.“ (1. Kor. 13:11, NS) Pavel měl tedy dobrý důvod, když psal svému mladému druhovi ve službě, Timoteovi, tato slova: „Utíkej tedy od žádostí, které jsou běžné u mladých, ale drž se spravedlnosti, víry, lásky, pokoje spolu s těmi, kteří vzývají Pána z čistého srdce.“ — 2. Tim. 2:22, NS.

2. Jakou zvláštní vlastnost mají bohabojné děti?

² To rozhodně neznamená, že mládí člověka je nějakou kletbou, ani bychom z toho neměli usuzovat, že Boží slovo považuje mládí za něco bezcenného. To nemůže být, protože sám Pán Ježíš Kristus, když se jej ptali, kdo bude největším v nebeském království řekl: „Vpravdě vám pravím: Neobrátíte-li se a nestanete se jako malé děti, rozhodně nevejdete do nebeského království.“ (Mat. 18:3, NS) Ježíš popsal děti jako pokorné. Proto by si nikdo neměl o sobě mnoho myslet, ale měli bychom mít pokorného ducha bohabojných dětí. Apoštol Pavel se také uznale vyjádřil o dětech, když řekl: „Bratři nestaňte se malými dětmi ve schopnosti porozumění, ale buďte dětmi, pokud jde o špatnost; ve schopnosti porozumění se však staňte plně dospělými.“ — 1. Kor. 14:20, NS.

3. (a) V jakém ohledu musejí být děti vychovávány? (b) Kdo má povinnost poskytnout tuto výchovu a proč by tato výchova neměla být přenechávána druhým?

³ Děti tedy musí být vychovávány ve vlastnostech důležitých také pro život — ve spravedlnosti, víře, lásce a pokoji. Potom však také musí zachovávat správný názor na to, co je správné a co nesprávné, který dostaly svou výchovou. Tuto správnou výchovu mohou dát nejlépe dětem bohabojní rodiče. Předpokladem je upřímný zájem o blaho a dobro dětí. Nemělo by to být ponecháno jiným, jak se to často děje v přítomném světě. Mnozí mladí proto nemají žádný kontakt se svými rodiči; mají pocit, že jsou nežádoucí a často že jsou dokonce na obtíž. To potom vedlo k takzvanému generačnímu konfliktu, který vzniká mezi rodiči a dětmi. Bohabojní rodiče chtějí působit proti této tendenci, a proto dělají, co mohou, aby vytvořili a zachovali ke svým dětem takový vztah, který jejich dětem vlévá důvěru, takže k nim přicházejí se svými problémy a nemluví o nich se svými přáteli na ulici ani s jinými lidmi mimo rodinu.

DOBRÉ PŘÍKLADY MEZI DNEŠNÍ MLÁDEŽÍ

4. Co je dnes možno pozorovat, protože žijí děti, které dostaly takovou dobrou výchovu?

⁴ Dnes je mnoho dětí, které dostávají takovou výchovu a poučení, a proto pamatují na svého stvořitele ve dnech svého mládí a nikomu nedávají podnět k tomu, aby pohlížel pohrdavě na jejich mládí. Úvaha o jejich zážitcích posiluje víru a povzbuzuje jiné, aby zůstali na cestě života.

5. (a) Co bylo řečeno o dvou chlapcích ve Francii? (b) Jak se proto dostalo chvály jejich rodičům?

⁵ Jedním příkladem jsou dva mladí chlapci ve Francii, kteří vydávali svědectví o své víře a přesvědčení a majitel bytu, k němuž mluvili, napsal rodičům těchto dvou chlapců dopis: „Ještě jsem okouzlen dlouhým rozhovorem, který jsem měl dnes ráno s vašimi dvěma dětmi, a protože si vážím všeho, co je krásné a pravé, dovoluji si napsat vám, jejich rodičům, abych vám blahopřál. Nemohu si vzpomenout, že bych byl někdy slyšel mluvit děti tak zajímavě, s přesvědčením a inteligentně o jejich víře, jak jsem to slyšel zvláště od vašeho staršího syna. Bude-li tak pokračovat, dostane v něm lidstvo z Boží milosti cenného člověka. Ve světě, který trpí úpadkem hodnot, je povzbuzující se setkat s hodnotami, které, jak doufám, během let dozrají a přinesou ovoce. Neznám vás, ale soudě podle obou vašich synů, musíte být rodiči, kteří si zaslouží chvály.“ Oba tito chlapci jistě mysleli na svého stvořitele ve dnech svého mládí. Nebylo na ně proto pohlíženo pohrdavě, ale dostalo se pochvaly jim i jejich rodičům.

6. Jak dokázali dva mladí zvěstovatelé v Burmě, že pamatují na svého stvořitele ve dnech svého mládí, a k jakému dobrému výsledku to vedlo?

⁶ Další případ, který ukazuje, že mladí lidé mohou působit ke cti Jehovova jména, se odehrál v Burmě. Dopis od vzdělané starší ženy, která poznala pravdu za pomoci mladého zvěstovatele, ukazuje, že dospělí, kteří nejsou svědky Jehovovými, neznají Bibli tak dobře jako mladiství svědkové Jehovovi: „Jednoho deštivého dne ke mně přišli dva mladí muži. Myslela jsem, že se chtějí schovat před deštěm, a proto jsem je pozvala dál. Představili se však jako kazatelé a přednesli kázání. Jak jsem je poslouchala, byla jsem naprosto překvapena, že tito mladí muži věděli o budoucnosti země více než já. Je mi nyní čtyřiasedmdesát let a od svých čtrnácti let jsem baptistka. Jako starší a členka výboru ženské skupiny jsem v našem městě ve vážnosti, ale mé znalosti Bible se zdají nicotné ve srovnání se znalostmi těchto mladých lidí. Zanechali mi několik časopisů a traktátů, které mě při čtení upoutaly. Velmi jsem uvažovala o tom, co jsem četla, a přála jsem si, aby opět přišli a já abych jim mohla položit několik otázek. K mému překvapení a radosti mě opět navštívili. Jeden se mnou zahájil domácí biblické studium a nyní mám velkou radost z toho, že jsem poznala pravého Boha a jeho předsevzetí. S Boží pomocí jsem získala lepší porozumění jeho Slova. Nyní jen lituji, že jsem nepoznala pravdu již dříve, protože bych byla mohla udělat více pro našeho stvořitele. Jsem však velmi vděčna za to, že ještě mohu sloužit Jehovovi Bohu ve zbývajícím krátkém čase svého života.“ Opět je zřejmé, že se nikdo nemůže dívat pohrdavě na chování mladých lidí, kteří mluví s druhými o dobrém poselství záchrany.

7. Ukaž, jak jeden dvanáctiletý chlapec na Jamajce (Západní Indie) dokázal, že nezapomněl to, co slyšel?

⁷ Jeden dvanáctiletý chlapec na Jamajce (Západní Indie) poslouchal, jak spolu svědkové Jehovovi hovořili o biblickém námětu, a velmi na něj zapůsobilo, co Bible říká o „vydávání svědectví“ a o „svědcích“. Začal navštěvovat shromáždění v sále království. Jeho matka se proto zlobila a řekla mu, že tam již nesmí chodit. Uposlechl a jeho spojení se svědky Jehovovými pak bylo jen prostřednictvím časopisů, které příležitostně dostával od svědků jeho strýc. Jednou na konci týdne chlapec navštívil svou babičku a v době jeho návštěvy k ní přišel jeden zvěstovatel. Chlapec si vyslechl kázání a přijal brožuru, kterou několikrát přečetl, až znal její obsah nazpaměť téměř doslova. Začal o tom vyprávět své matce, své babičce a své tetě. Odpor matky polevil. Když se jeho teta odstěhovala do Anglie, povzbuzoval ji v dopisech, aby se spojila se svědky Jehovovými a dovolila, aby jí pomohli poznat Boží předsevzetí. Učinila to a nyní se oddala Jehovovi. Zatím dostal další publikace, studoval je a začal opět navštěvovat shromáždění. Požádal o pomoc ve veřejné kazatelské službě. Nyní je ordinovaným Jehovovým služebníkem a horlivě slouží zájmům království. Tento chlapec jistě poslouchal s porozuměním a mohl proto pomoci i své příbuzné, aby se stala Jehovovým služebníkem.

8. (a) Jakou radu nacházíme v Přísloví 22:6? (b) Jak mnozí spolupracovníci ústředí Společnosti Strážná věž dokázali, že jejich výchova, kterou dostali od mládí, měla dobré výsledky?

⁸ Všem rodičům by proto mělo velmi záležet na tom, aby pomohli svým dětem růst v přesném poznání Božího slova a Jehovových záměrů s lidstvem! Děti mohou být pro rodiče skutečně požehnáním a mohou působit ke chvále Jehovova jména. Mnozí mladiství horlivě myslí na to, že se ujmou kazatelské služby a že se chtějí líbit svému nebeskému Otci. Mají-li dobrý základ v pravdě Božího slova, zůstanou v ní i jako dospělí. V Příslovích nacházíme moudrou radu: „Cvič chlapce podle cesty, kterou má jít; i když zestárne, neodvrátí se od ní.“ (Přísl. 22:6, NS) Mnozí se již v mladých letech ujali služby v ústředí Společnosti Strážná věž nebo v některé z jejích odboček v různých zemích a těší se z přednosti, že mohou ještě dnes sloužit Pánovým zájmům. Je zajímavé, že z pětadvaceti nejstarších členů rodiny Bétel Společnosti Strážná věž v Brooklynu dvacet osob se ujalo této služby ve věku osmnácti až třiceti let. Dnes jim je pětašedesát až čtyřiaosmdesát let a stále ještě věrně plní své povinnosti a úkoly. Pamatovali na svého stvořitele ve dnech svého mládí a jistě mohou říci se žalmistou: „Byl jsem mlád a též jsem zestárnul, ale přece jsem neviděl spravedlivého, aby byl úplně opuštěn, ani jeho potomky, aby si říkali o chleba.“ (Žalm 37:25, NS) Jehova se o ně staral a oni měli radost z toho, že mu mohou sloužit a konat jeho vůli.

POMOCI MLADŠÍ GENERACI

9. (a) Před jakou otázkou stojí dnes rodiče a jiní dospělí? (b) Proč je v dnešní době obzvlášť těžké odolávat sklonu ke vzpurnosti a nemravnosti?

⁹ Otázka, před kterou dnes stojí rodiče a dospělí, zní: Co můžeme udělat, abychom pomohli svým dětem a mládeži všeobecně, aby se stali lidmi, kteří pamatují na svého stvořitele, aby se nikdo nemohl dívat pohrdavě na jejich mládí? Pohled na dnešní svět ukazuje, že je to systém, jímž je rozséváno semeno vzpurnosti a nemravnosti. Existují dokonce záměrné pokusy o podkopání morálky mladých lidí, aby byli svedeni ke špatnému jednání. To není jev pouze poslední doby. Od vypuknutí první světové války svět v morálním ohledu vůčihledně klesá. Když v Německu přišel Hitler k moci ve třicátých letech, byl tento úpadek mravů již velký. Tento vývoj byl ještě podpořen nacismem. Je mnoho důkazů, že muži, kteří byli vybráni do elitního vojska SS, byli před svým přijetím seznámeni s protipřirozenými sexuálními způsoby jednání, aby ztratili jakýkoliv vztah k běžným mravním měřítkům. C. S. Lewis ve svém románu Služební pokyn pro podřízeného ďábla popisuje mladého intelektuála, kterého činitelé zla uvedli důkladně do zvrácených způsobů, že když přijal jednou to, co je nepřirozené a hrozné, přestal pak odporovat jekémukoli příkazu a požadavku svých pánů.

10. Na co musejí pamatovat rodiče, chtějí-li správně vychovávat své děti?

¹⁰ Rodiče, jestliže chcete, aby vaše děti odolaly vlivu dnešního světa, v němž převládá násilí, nedostatek úcty a sklon ke zlému, musíte je vychovávat tak, jak to vyžaduje Boží slovo. Musíte k nim být upřímní a čestní. Nesmíte před nimi nic předstírat a nesmíte jednat podle hesla: Dělej, co ti říkám, ale ne to, co dělám. Mladí lidé prohlédnou takovou licoměrnou samospravedlnost. Apoštol Pavel právem řekl: „Ale ty, který jiného učíš, sám sebe neučíš? Ty, který kážeš: ‚Nepokradeš‘, ty kradeš? Ty, který říkáš: ‚Necizolož‘, ty cizoložíš?“ (Řím. 2:21, 22, NS) Jestliže děti vyrůstají v kázni a ve vážném napomínání Jehovově a mají pamatovat na svého stvořitele, musejí jim jejich rodiče a jiní dospělí dávat správný příklad.

11. Čeho se musejí rodiče vyvarovat při výchově dětí?

¹¹ Často jsou rodiče vůči svým dětem sarkastičtí. Často se jim posmívají nebo je považují za nevědomé a tak je urážejí. To není správné ani křesťanské. Není to ani biblické. Apoštol Pavel o tom řekl: „Vy, otcové, nepopouzejte své děti, aby nemalomyslněly.“ (Kol. 3:21, NS) Rodiče, kteří stále dítě napomínají, nedávají mu správnou možnost, aby vyrostlo v Jehovova ctitele, ale skličují je. To neznamená, že by se měli podvolovat každé náladě dítěte a že by mu museli plnit každé přání. Měli by je spíše vychovávat podle cesty, po které má jít, jak je to řečeno v Přísloví.

12. (a) Co mladí často vyčítají dospělým a na co si naříkají rodiče? (b) Jaký to má výsledek?

¹² Nejčastější stesk, který je dnes možno slyšet od mladých, je: „Rodiče mi prostě nerozumějí.“ Rodiče, kdyby vaše děti tak mluvily nebo kdybyste shledali takový sklon, měli byste proti tomu něco podniknout ihned, než bude příliš pozdě. Žijeme v době, kdy si musíme rozumět, protože jsme krátce před zničením zlého světa. V zájmu své vlastní záchrany i záchrany svých dětí, měli byste se nyní snažit, abyste si rozuměli. Mnozí rodiče však řeknou: „Kdybyste věděli, o co jsme se už všechno pokoušeli; prostě to vypadá, jako bychom žili ve dvou různých světech.“ V mnoha případech však rodiče něco podnikli teprve v době, kdy již byla propast mezi nimi a jejich dětmi příliš velká. Rodiče často nevědí, co dělají jejich děti, s kým se přátelí a kde se zdržují. Děti postupně přijímají zvláštní zákony, zvláštní módy a zvláštní způsob života. Najednou rodiče zjistí, že děti mluví poněkud jinou řečí, a tak si přestanou rozumět.

13. Jaké základní směrnice jsou uvedeny pro výcvik psa, který má vodit slepé, a jak to můžeme srovnat s výchovou dětí?

¹³ Být dobrým otcem a dobrou matkou je skutečně zaměstnání celým časem. Pro výchovu dětí také neexistuje žádná zkrácená metoda. O výcviku psů, kteří vodí slepé, se říká, že vyžaduje nekonečně mnoho trpělivosti. Cvičitel musí postupovat s láskou; nikdy nesmí uplatňovat násilí. Jestliže se pes dobře učí, je vždy odměněn uznalým poplácáním, přátelským slovem nebo malou pochoutkou, kterou má zvláště rád. Žádná chyba nesmí být přehlédnuta, ale musí být vždy opravena. Někdy věnují rodiče výcviku zvířat větší pozornost než výchově svých dětí. Pro křesťana však neexistuje nic důležitějšího než výchova jeho dětí. Jestliže výcvik nebo výchova zvířete vyžaduje nekonečně mnoho trpělivosti, můžeme očekávat, že výchova dítěte bude vyžadovat méně trpělivosti? Nesmí-li se při výcviku zvířete používat násilí, ale je nutno postupovat s láskou, k jakému závěru by pak měli dojít rodiče vzhledem k výchově svých dětí? Jestliže zvíře příznivě reaguje na přátelské slovo nebo na odměnu, co by pak měli očekávat při výchově dětí? A jestliže u zvířat nesmí být přehlédnuta žádná chyba, jak by se mělo postupovat, dělají-li chyby děti?

14. Proč není rozumné, jestliže se rodiče domnívají, že mohou prostě nechat věcem volný průběh a že se jim přece jejich děti vydaří?

¹⁴ Dnešní děti budou zítra dospělé. Jestliže mladý člověk pamatuje na svého stvořitele ve dnech svého mládí, bude moci jako dospělý zdolávat životní problémy a bude působit ke chvále svého nebeského Otce a ke cti svých rodičů. Rodiče, kteří se domnívají, že mohou prostě nechat věcem volný průběh a že se jim přece jejich děti vydaří, jsou nerozumní. Velmi pravděpodobně se stane opak. Aby dítě mohlo být ‚příkladem v řeči, v chování, v lásce, ve víře, v čistotě‘, musejí mu jeho rodiče a jiní dospělí v křesťanském sboru dávat dobrý příklad a musejí mu pomáhat, aby šlo po správné cestě.

15. Co musejí dělat dospělí, chtějí-li pomoci mladé generaci?

¹⁵ Ještě nikdy nebyla pro mladé lidi tak příznivá doba k tomu, aby uposlechli volání ke službě Jehovovi, stvořiteli a velkému dobrodinci lidstva. Dnes, kdy se v celém světě bouří tolik mladých lidí, musí být nutně poskytována pomoc těm, kteří skutečně chtějí pamatovat na svého stvořitele a chtějí ho lépe poznat. Starší generace může vydatně pomoci mládeži, která by chtěla mít správné odpovědi na základní otázky dnešní doby. Aby mohla starší generace pomoci mladým jít po správné cestě, musí především pamatovat na stvořitele a rozvážně jednat v lásce, ve víře a v čistotě. Problémy nelze řešit tím, že by někdo polevil v Božích zákonech a jednal tak, jako ti, kteří se odvrátili od biblických zásad. Nikoli, je třeba zdravých lidí, kteří dávají správný příklad; vyvarujte se pokrytectví a nechtějte se zdát něčím, čím nejste. Odějte se novou osobností, která byla stvořena podle Krista. Nechť tato nová osobnost slouží mládeži k povzbuzení, aby se cítili přitahováni ke spravedlivým biblickým zásadám a aby si přáli pamatovat na svého stvořitele. — Kol. 3:5–10.

16. Na koho bychom měli pamatovat? Proč?

¹⁶ Pamatujte na Elihu, Joziáše, Jeremiáše a na Daniela a jeho tři přátele. Pamatujte na skutky, které vykonali ve dnech svého mládí a na jejich příkladný způsob života. Pamatujte na mladého Ježíše a na jeho způsob života, který se vyznačoval spravedlností a podřízeností rodičům. Pamatujte na dobré příklady z naší doby, o kterých jsme uvažovali, na oba chlapce ve Francii, na chlapce v Burmě a na Jamajce a na jiné mladé lidi. Pamatovali na svého stvořitele ve dnech svého mládí. Jistě znáte i vy mnoho příjemných mladých lidí, kteří se chovají tak, že se nikdo nemůže dívat pohrdavě na jejich mládí. Možná, že znáte také některé z mladých, kterým by měl pomáhat zralý dospělý člověk.

17. Jakých výsledků bude dosaženo, jestliže naše mládež bude nejen dobře vychovávána a poučována, ale dostane také dobrý příklad?

¹⁷ Proto si položte otázku: „Co bych ještě mohl udělat, abych pomohl mladým lidem?“ Rodiče, mohli byste se ještě lépe věnovat svým dětem a věnovat jim více pozornosti, aby vyrostly k Jehovově chvále? Jste-li spojeni se sborem křesťanských svědků Jehovových, ptejte se, co můžete udělat, abyste mohli dát mladým dobrý příklad svou horlivostí, oddaností Jehovovi a poslušností jeho vůle, abyste jim tak pomohli. Nemyslete si, že jste již učinili všechno, co je možné. Člověk se stále může zlepšovat. Jestliže dospělí pamatují na to, aby získali a zachovali si dobrý vztah k mladým a jestliže mladí jednají příkladně v řeči, v chování, v lásce, ve víře a čistotě, bude to ke chvále Jehovovi Bohu, stvořiteli lidstva. Potom mohou všichni společně odpovídat slovům žalmisty, který řekl: „Chvalte Jah, lidé! Chvalte Jah ze země . . . mládenci i panny, starci spolu s chlapci. Kéž chválí Jehovovo jméno, neboť jeho jméno samo je nedosažitelně vysoko. Jeho důstojnost převyšuje zemi i nebe.“ — Žalm 148:1, 7, 12, 13, NS.