„Kdo je moudrý a rozumný mezi vámi?“

„Nechť ukáže svým správným jednáním své skutky v pokoře, jež náleží k moudrosti.“ — Jak. 3:13, NS.

1. a) Co je moudrost a jak ji získáme? b) Jak ovlivní volba přátel náš pokrok v získávání moudrosti?

MLADÍ lidé jsou často v rozmluvě ochotni rychle vyjádřit svůj názor na nějakou věc, je-li správná nebo špatná. Když jsou starší a mají víc životních zkušeností, váhají poněkud, než se vyjádří. Přijdou na to, že je možné mnohému se naučit, nasloucháme-li a přemýšlíme-li o věci. (Jakub 1:19) Když používají získané vědomosti k něčemu užitečnému, ukazují, že mají moudrost. Avšak pokrok, který člověk dělá v získávání takové moudrosti, je velmi ovlivněn volbou přátel. Šalomoun, moudrý muž, napsal: „Kdo chodí s moudrými, stane se moudrým, ale kdo má co činit s hloupými, špatně pochodí.“ (Přísloví 13:20, NS) Přátelíš se s ‚moudrými lidmi‘?

2. a) Co potřebujeme k tomu, abychom jednali v pravé moudrosti? b) S jakým druhem lidí se měl přátelit mladý muž Timoteus podle apoštola Pavla a proč?

² Slovník definuje výraz „moudrý“ jako „vhodně rozeznat a posoudit, co je pravdivé nebo nepravdivé, správné a nesprávné“. Aby byl člověk schopen dělat to, musí mít široké poznání Božího Slova, které ukazuje, co je správné a co nesprávné ze stanoviska Stvořitele člověka, a musí mít hluboké porozumění, když je má používat v životních problémech. (5. Mojž. 4:5, 6) Jsou lidé, s nimiž se přátelíš, moudří? Apoštol Pavel moudře radil mladému muži Timoteovi: „Utíkej tedy od žádostí, které jsou běžné u mladých, ale drž se spravedlnosti, víry, lásky, pokoje, spolu s těmi, kteří vzývají Pána z čistého srdce.“ (2. Tim. 2:22, NS) Dbát této rady je absolutně nutné, chce-li člověk být skutečně užitečný sobě i jiným lidem a především chce-li se líbit Bohu.

3. a) Jak odpověděl Jakub na otázku „Kdo je moudrý a rozumný mezi vámi“? b) Srovnej pravou a nepravou moudrost.

³ Jakub, Ježíšův nevlastní bratr, dal výbornou radu křesťanům. Pomáhá nám ocenit rozdíl mezi pravou a falešnou moudrostí. Ve svém inspirovaném dopise křesťanům se Jakub táže: „Kdo je moudrý a rozumný mezi vámi?“ A odpovídá si na svou otázku: „Nechť ukáže svým správným jednáním své skutky v pokoře, jež náleží k moudrosti.“ (Jak. 3:13, NS) Nebo jak říká Nová anglická Bible: „Nechť jeho správné jednání o tom podá praktický důkaz, se skromností, která přichází z moudrosti.“ Pamatuj si, pravá moudrost souvisí s poznáním a konáním toho, co je správné, s rozlišováním pravdy od nepravdy. Boží slovo nám říká, že „bázeň před Jehovou je počátek moudrosti“ a „bázeň před Jehovou znamená nenávidět zlé“. (Přísl. 9:10; 8:13, NS) Moudrost nezískáme konáním špatných věcí. Člověk získá pravou moudrost, když nenávidí, co je zlé. „Máte-li však ve svém srdci hořkou závist a svárlivost, nechlubte se a nelžete proti pravdě“, radí Jakub. „To není moudrost, která přichází shora, ale je zemská, živočišná, démonská. Neboť kde je žárlivost a svárlivost, tam je nepořádek a všechno zlé.“ (Jak. 3:14–16, NS) Jaký druh moudrosti vidíte u svých přátel? Jste-li spojení s náboženskou organizací, jaký druh moudrosti projevuje? A jakou moudrostí se necháš vést ty sám? — Mat. 7:15–18.

PRAVÍ KŘESŤANÉ ODRÁŽÍ „MOUDROST SHORA“

4. Co znamená výrok, že „moudrost shora je čistá“?

⁴ Je mezi milióny lidí, kteří dnes o sobě říkají, že jsou křesťané, mnoho těch, kdo ukazují, že jsou vedeni nebeskou moudrostí? V křesťanstvu je mnoho národů, které tvrdí, že všichni lidé narození v jejich zemi jsou křesťané, buď katolíci nebo protestanté, a jsou tak zaznamenáni ve svých křestních listech. Ukazují tito lidé, když dospějí, svým chováním, že jsou opravdu křesťané? Jakub dokazuje, že „moudrost shora je především čistá“. Hlavní význam slova „čistý“ je „prostý nezákonného pohlavního styku; ctnostný“. Znamená to však též ‚být čistý v myšlení a jednat skromně, bez poskvrnění věcmi, které špiní. Být úplně čistý zahrnuje i to, že se člověk zdržuje všech skutků, myšlenek, atd., které nejsou ctnostné, i zachovávání manželských slibů. Zahrnuje i to, že se vyvaruje všeho, co snižuje nebo zlehčuje, například v módě, atd.‘ — Žid. 13:4.

5. a) Projevuje křesťanstvo takovou „moudrost shora“? Vysvětli to. b) Co říká Bible o těch, kteří konají takové nepravosti?

⁵ Většina z těch, kteří o sobě tvrdí, že jsou křesťané, se jistě neshodují s tímto popisem, protože raději jdou cestou, která se nazývá „nová morálka“. I náboženští duchovní, kteří křtí tyto lidi ve svých církvích, mluví příznivě o této „nové morálce“, jež dovoluje cizoložství, smilstvo a homosexualitu a jež podporuje žárlivost a všechny špatné věci v těch, kdo se jí řídí. Mohou všichni takoví lidé být nazýváni křesťany? „Což nevíte, že nespravedliví nezdědí Boží království? Nemylte se. Ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani muži vydržovaní pro nepřirozené účely, ani muži, kteří obcují s muži, ani zloději, ani lakomci, ani opilci, ani utrhači, ani vyděrači nezdědí Boží království.“ (1. Kor. 6:9, 10, NS) To říká Boží slovo a stále není vidět úsilí ze strany duchovenstva křesťanstva, aby očistili své církve od lidí, kteří dělají takové věci. Kdyby starší muži neboli starší sborů náboženského systému křesťanstva vyčistili ze svých domů to, co je špatné, mnoho by z jejich organizací nezůstalo. — Mat. 23:27, 28.

6. Jak popisuje Zjevení 17:1–6 Veliký Babylón a jak se to týká křesťanstva?

⁶ Duchovenstvo křesťanstva jistě neukázalo, že je vedeno ‚moudrostí shora‘. Místo toho ‚lžou proti pravdě‘ Božího Slova, když říkají, že čistota není vždy nutná k tomu, aby se člověk líbil Bohu. „Veliký Babylon“, světová říše falešného náboženství, který zahrnuje křesťanstvo, je dobře popsán apoštolem Janem ve Zjevení. Popisuje Božího anděla, jak říká: „Pojď, ukáži ti rozsudek nad velkou nevěstkou, která sedí na mnohých vodách, s níž se dopouštěli králové země smilstva, zatímco co ti, kteří obývají zemi, byli opájeni vínem jejího smilstva. I odnesl mne [mocí] ducha do pustiny. A uzřel jsem ženu, sedící na šarlatové šelmě, která byla plná rouhavých jmen a měla sedm hlav a deset rohů. A žena byla oblečena v purpuru a nachu a byla ozdobena zlatem a drahým kamením a perlami a měla v ruce zlatý pohár, který byl plný ohavných věcí a nečistých věcí jejího smilstva. A na jejím čele bylo napsáno jméno, tajemství: ‚Veliký Babylón, matka nevěstek a ohavných věcí země.‘ A viděl jsem, že žena je opilá krví svatých a krví Ježíšových svědků. Ano, když jsem ji uviděl, divil jsem se velikým divením.“ (Zjev. 17:1–6, NS) Kdo jsou moudří? Jsou to ti, kteří tvoří křesťanstvo?

7, 8. a) Jaké další vlastnosti má mít „moudrost shora“? b) Jak odpovídají členové křesťanských církví požadavku, aby byli pokojní a rozumní?

⁷ Jakub probírá vlastnost moudrosti a dále říká: „Moudrost shora je . . . pokojná, rozumná.“ Je křesťanstvo ‚pokojné‘? Ukazují jeho členové v každodenním životě, že jsou ‚rozumní‘? Duchovenstvo všech jeho náboženských denominací mělo účast ve válce, v první světové válce, v druhé světové válce a všech válkách národů od té doby a dějiny jsou plné podrobností o náboženských válkách a křižáckých taženích křesťanstva. Lidé, kteří tvrdí, že jsou členy křesťanských církví, nejsou zvláště pokojní a rozumní ani mezi sebou. Stačí jen číst noviny, abychom poznali svárlivost v rodinách, mezi studenty a učiteli a mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Podívej se do měst! Jsou správa i obyvatelé pokojní? Křesťanstvo tvrdí, že věří biblické radě o pokoji a že následuje ‚Knížete pokoje‘. Ale podporuje to, co je o něm zaznamenáno, jeho tvrzení?

⁸ Když psal Pavel Filipenským, řekl, že křesťané nemají nic dělat ‚ze svárlivosti nebo samolibosti, ale s pokornou myslí pokládajíce druhé za vyšší, než jsou sami. A budou hledět v osobním zájmu nejen na své vlastní věci, ale v osobním zájmu i na věci druhých.‘ (Fil. 2:3, 4, NS) Kolik vládců národů, kolik hlav organizací a kolik lidí vůbec jedná podle toho, co Boží slovo doporučuje křesťanům? Ne mnoho, že?

9. a) Co znamená výraz ‚hotov uposlechnout‘ a jak bys řekl, že křesťanstvo jedná v tomto ohledu? b) Jaké další vlastnosti jsou zahrnuty do ‚moudrosti shora‘? c) Chce-li se člověk líbit svému Stvořiteli, jaký postoj musí zaujmout vůči křesťanstvu a proč?

⁹ Ještě jinou věc řekl Jakub křesťanům: „Moudrost shora je . . . hotova uposlechnout.“ Kolik tak zvaných křesťanů je hotovo obrátit se k Božímu slovu a poslouchat, co říká o chování? Kolik lidí opravdu nenávidí to, co je zlé? A jak je to s tebou? Jakub pokračuje a říká, že naše moudrost musí být „plná milosrdenství a dobrého ovoce, nečiní stranických rozdílů, není pokrytecká“. Avšak hodí se tento popis na křesťanstvo? Jsi-li členem církve, hodí se na tvou církev? Milosrdenství a dobrota pozoruhodně chybí ve světě. Stranickost a diskriminaci nalézáme všude. Členové církví jsou první, kteří připouštějí, že křesťanstvo je plné pokrytců. Chtěl bys být takovým člověkem ty? Jestliže ne, je pro tebe životně důležité, abys dbal důrazné biblické rady: „Proto vyjděte z jejich středu a oddělte se, praví Jehova.“ (2. Kor. 6:17, 18, NS) Když Boží slovo mluví o skutku, který bude vykonán proti celé světové říši falešného náboženství, pobízí nás: „Vyjděte z něho, můj lide, nechcete-li s ním mít podíl na jeho hříších a nechcete-li obdržet část z jeho ran.“ (Zjev. 18:4, NS) Je-li tvým upřímným přáním, aby ses líbil svému Stvořiteli, učiníš to bez meškání. Chceš-li se těšit z dobrodiní, které pramení z toho, že je člověk „moudrý a rozumný“, musíš se ujistit, že „chodíš s moudrými“, s těmi, kteří projevují „moudrost shora“.

10. Jaká velká naděje existuje vzdor úpadku křesťanstva? Jak to víš?

¹⁰ Jsou takoví praví křesťané. Úpadek křesťanstva nezpůsobil, aby se vzdali a řekli: „K čemu to je? Proč se vůbec pokoušet o to být křesťanem?“ Protože hledají moudrost u Boha, mají pravou naději. Těší se s důvěrou na splnění modlitby Ježíše Krista, kterou učil své následovníky: „Přijď tvé království. Staň se tvá vůle, jako v nebi, tak i na zemi.“ (Mat. 6:10, NS) Vědí, že „celý svět je v moci zlostníka“. Ale vědí též, že „Syn Boží přišel a dal nám rozumovou schopnost, abychom mohli získat poznání o tom Pravdivém. A my jsme v jednotě s tím Pravdivým prostřednictvím jeho Syna Ježíše Krista.“ (1. Jana 5:19, 20, NS) Jsou statisíce lidí na této zemi, kteří získali „poznání o tom Pravdivém“ a kteří věří, že „zřídí nebeský Bůh království, které nikdy nebude zničeno. A toto království nebude přeneseno na žádný jiný lid. Rozdrtí a ukončí všechna tato království a samo bude stát na neurčitý čas.“ (Daniel 2:44, NS) Pevně věří, že Boží království brzy učiní tuto zemi rájem, kde se budou těšit věčnému životu lidé milující spravedlnost. Získal bys rád takovou víru, abys mohl říkat „mezi národy: ‚Jehova sám se stal králem.‘“? — Žalm 96:10, NS.

KDO JSOU SVĚDKOVÉ JEHOVOVI?

11. Co poukazuje na jinou vyhlídku, kterou mají ve srovnání s příslušníky křesťanstva svědkové Jehovovi?

¹¹ Jeden a půl milionu mužů a žen to dnes činí po celém světě. Chtějí konat vůli Jehovy Boha, jak ji projevil ve svém psaném Slově. Říkají si křesťanští svědkové Jehovovi. (Iz. 43:10–12) Jsou proto lepší než ti, kteří se nazývají křesťany? Mají stejné prarodiče, Adama a Evu, jako všichni ostatní lidé. Ale jistě mají jinou vyhlídku na život než lidé v křesťanstvu. Hluboce věří tomu, co říká Boží slovo, a vědí, že Bible dává lidem příklad k následování. Oddali své životy Jehovovi Bohu a slíbili, že budou konat jeho vůli, jak je oznámena v jeho psaném Slově. Vážně usilují ukázat svým správným jednáním své skutky v pokoře, jež náleží k moudrosti.

12. Jaké stanovisko musí mít člověk ke zlu a k ‚moudrosti shora‘, chce-li být jedním ze svědků Jehovových?

¹² Jehovovi křesťanští svědkové mají teokratickou organizaci s více než 27 150 sbory, která se rozprostírá po celé zemi. Tyto sbory mají od 25 do 200 nebo více osob. Každý oddaný svědek uznává, že když je členem takového sboru, musí nenávidět, co je zlé, a řídit se ‚moudrostí shora‘. Zná a souhlasí s Ježíšovými slovy. „Neboť, kdo činí hanebné věci, nenávidí světlo a nepřichází ke světlu, aby jeho skutky nebyly kárány. Ale kdo činí, co je pravé, přichází ke světlu, aby jeho skutky byly zjeveny, neboť byly vykonány v souladu s Bohem.“ — Jan 3:20, 21, NS.

13. K jakému opatření záchrany vedou svědkové Jehovovi každého a proč?

¹³ Svědkové Jehovovi se zajímají o jiné lidi. Věří a káží, že „tak velice Bůh miloval svět, že dal svého jednozplozeného Syna, aby každý, kdo projevuje víru v něj, nebyl zničen, ale měl věčný život“. (Jan 3:16, NS) Věří též, že Ježíš je „světlo světa“ a že byl Bohem poslán, aby zachránil svět lidí. Ježíš Kristus zemřel na mučednickém kůle a vylil svou krev, dal svůj život pro vykoupení celé lidské rodiny. Opatření, abys získal život, bylo již učiněno. Ale přijímáš je? Ježíš řekl: „To pak je podklad pro soud, že světlo přišlo do světa, ale lidé milovali temnotu spíše než světlo, protože jejich skutky byly zlé.“ Ti, kteří raději konají zlé skutky, nenávidí světlo. A co ty? — Jan 3:19, NS.

14. Jak ukazuje pravý křesťan, že se nebojí světla, ale že je skutečně ‚moudrý a rozumný‘?

¹⁴ Věrní křesťané se nebojí světla. Pečlivě studují Boží slovo od první knihy, Genesis, až do poslední, Zjevení, a ochotně o něm hovoří s jinými, takže i oni mohou být vedeni jeho nebeskou moudrostí. Chtějí být ve světle a žít světlem Božího slova. Toužíš po tom i ty? Je-li tomu tak, pak tě pobízíme, abys pravidelně navštěvoval schůzky svědků Jehovových. Když se učíš Božímu slovu, používej je. Tak ukážeš, že jsi skutečně „moudrý a rozumný“ a že tvé chování zrcadlí „pokoru, jež náleží k moudrosti“. — Jakub 3:13, NS.