Buď nádobou k čestnému použití
„Jestliže se tedy někdo zachová čistým od . . . [nepočestných], bude nádobou k čestnému účelu, posvěcenou, užitečnou svému majiteli, připravenou ke každému dobrému dílu.“ — 2. Tim. 2:21.
1. Jak se křesťané dívají na biblickou výstrahu: „Špatná společnost kazí užitečné zvyky“?
TI, kteří by se chtěli ‚pevně chopit skutečného života‘, poznávají, jak důležitá a vážná je výstraha: „Špatná společnost kazí užitečné zvyky.“ Vědí, že musí zůstat vzdáleni od nepočestných lidí, ať již takoví lidé tvrdí, že jsou Boží služebníci, nebo ne. — 1. Tim. 6:19; 1. Kor. 15:33.
2. Proč by rodiče měli mít starostlivý zájem, pokud jde o rozšířené používání omamných látek?
2 Pokud jde o používání omamných látek, jsou mladí lidé ve velkém nebezpečí. Proto jsou středem pozornosti rodiče. Musí pečovat o to, aby jejich děti nebyly znečištěny společností, se kterou se setkávají ve škole nebo někde jinde. Pro rodiče to není nijak lehký úkol. Musí mít správný názor na problém omamných látek a musí vědět, jak mohou chránit své děti. Neboť „moudrostí bude vybudována domácnost a ukáže se, že rozlišovací schopností je pevně založena.“ — Přísl. 24:3.
3. Jaké argumenty uplatňují lidé, kteří užívají omamné látky, vůči těm, kteří se snaží jim poradit?
3 Lidé, kteří používají omamné látky, a ti, kteří se takového počínání zastávají, uvádějí mnoho argumentů, aby se ospravedlnili. Tvrdí, že mají něco nového. Tato módní touha po drogách je považována za něco nového, za něco „moderního“, za nový způsob života nebo přístup k nějakému bohu, za něco, o čem jiní nic nevědí. Když se druzí snaží s narkomany mluvit, říkají: „Vy nevíte, o čem mluvíte; vy jste přece žádné drogy nevyzkoušeli.“ „Říkají: ‚Vy si nemůžete představit, jak je to krásné, jak dobře se člověk cítí a jakou vnímavost dostává.‘“ Je nutné vyzkoušet omamné látky, abychom věděli, o čem mluvíme? Zkoušíš je snad ty?
4. Je pravda, že ten, kdo nikdy nevyzkoušel žádné omamné látky, neví nic o jejich účincích?
4 Cožpak o tom nemáme informace již po celá staletí? Povšimněme si Indie; podívej se, jaké to bylo v minulých letech v Číně. Oslabení čínského lidu opiem, které bylo pašováno do Číny zvláště z evropských národů, byla jedna z otázek, o něž šlo při povstání boxerů v roce 1901. Podívej se, jaké oslabení způsobily drogy v těchto zemích. Je to historická skutečnost. Jestliže tedy někdo, kdo mluví o omamných látkách, zná tyto skutečnosti, pak ví, o čem mluví. Nikdo z narkomanů nemůže právem říci: „Mně nemůžete nic povídat.“
5. Uveď historické potvrzení o tom, jak špatné účinky má hašiš, který je podobný marihuaně.
5 Marihuana není nic nového a její účinky jsou známé již po celá staletí. Tato omamná látka je produktem jednoho druhu konopí, z něhož se vyrábí také hašiš. Většina kuřáků marihuany používá hašiš. Původ slova „Assassin“ [čti: esesin, angl., jež znamená úkladný vrah] dokazuje moc hašiše, který podněcuje k násilným skutkům. Toto slovo „assassin“ je odvozeno od arabského slova hašišin, jímž byla označována moslemínská společnost assassínů, která byla založena v Persii kolem roku 1090 n. l. Za křižáckých válek vyvolávali tito muži hrůzu u křesťanů a jiných nepřátel náboženskými úkladnými vraždami, které prováděli pod vlivem hašiše.
JEŽÍŠŮV POSTOJ K ÚTĚKU PŘED SKUTEČNOSTÍ
6–8. Jak se díval Ježíš na to, co mu mělo pomoci uniknout před skutečností?
6 Jaký postoj měl Ježíš, jehož prostřednictvím se můžeme přibližovat k Bohu, když mu byly nabídnuty drogy? Když měl být právě přibit na mučednický kůl, nabídli mu „víno smíšené s myrhou“, které mělo pravděpodobně otupit jeho mysl a poněkud zmírnit bolesti. Ve zprávě čteme, že je „však nepřijal“. — Mar. 15:23.
7 Proč Ježíš odmítl drogu? Nuže, Ježíš Kristus, jehož prostřednictvím Bůh stvořil všechno, věděl přece lépe než všichni ostatní, jaký účinek má omamná látka na nervový systém a na mysl. (Kol. 1:16) Ježíš zde byl ve zkoušce ryzosti, věrnosti a bezúhonnosti vůči Bohu. Byl ve velké zkoušce a nechtěl, aby jeho myšlenkové síly byly byť i jen na okamžik otupeny pouze proto, aby byla otupena bolest. Chtěl být bdělý vzhledem k Boží vůli. Kristus si přál Božího ducha, a ne falešný pocit „velké vnímavosti a rozšířené mysli“. Věděl, že omamné látky mu nejen nepomohou, ale že by mu spíše zabránily být blízko u svého Otce Jehovy v této chvíli, kdy nejvíc potřeboval Boží pomoc. Duchovní rozpoložení způsobené drogou by mu nepomohlo přiblížit se ještě více k Jehovovi Bohu. Uvědomoval si naproti tomu, že by pod otupujícím vlivem nějaké drogy podporoval démony a že by mohl zatratit všechno pro sebe i pro lidský rod.
8 Ježíš se nikdy nepokoušel o něco neskutečného, aby se nemusel střetávat se životem. Přijal „kalich“, který mu Jehova předložil, aby jej vypil. (Jan 18:11) Kdysi dříve se Petr pokoušel odvést jej od skutečnosti, které měl čelit, když měl dokončit běh, který mu Jehova určil; Ježíš okamžitě reagoval a řekl Petrovi: „Kliď se za mne satane [odpůrče]! Jsi mi kamenem úrazu, protože nemyslíš myšlením Božím, ale lidským.“ Ježíš nechtěl upadnout do nějaké snové neskutečnosti a do moci démonů. — Mat. 16:21–23.
9. Co je nutné, abychom se mohli přiblížit k Bohu a aby nás mohl používat?
9 Abychom mohli být Bohem používáni, musíme konat jeho vůli, a Bůh si přeje, abychom měli silnou vůli, abychom mohli konat jeho vůli svým celým srdcem, svou celou duší, svou celou myslí a svou celou silou. (1. Jana 2:17) Abychom to mohli činit, musí každá naše schopnost být úplně čilá a bdělá. (Efez. 6:17; Kol. 1:9) Apoštol Petr se učil od Ježíše a později napsal povzbuzující slova: „Zůstaňte pány svých smyslů, buďte bdělí! Váš protivník, ďábel, obchází jako řvoucí lev a hledá, koho by pohltil. Ale postavte se proti němu pevní ve víře.“ — 1. Petra 5:8, 9.
10. Jaké metody používají démoni, aby dostali lidi pod svou moc, a jak slouží tomuto cíli omamné látky?
10 Démoni by nás naproti tomu chtěli otupit, abychom nebyli tak činní, jak bychom ve skutečnosti měli být. Chtěli by oslabit naši vůli jednat správně. Pak bychom se snadno mohli dostat do jejich moci. Chtěli by zatemnit naši mysl, zmást nás a odvrátit nás k jiným věcem, aby nás mohli snadno ovlivnit ke konání věcí, „které se nesluší“. (Řím. 1:28) Omamné látky mohou být nástrojem démonů k tomuto účelu. V jedné brožuře amerického Ministerstva pro zdraví, výchovu a sociální péči, je psáno o marihuaně: „Člověk, který používá marihuanu, pociťuje, že je pro něj těžké činit rozhodnutí, jež vyžadují jasné myšlení. A snadněji se dostává pod vliv druhých. Omamná látka působí na plnění každého úkolu, k němuž je zapotřebí dobré schopnosti reagovat a přemýšlet.“
JE TATO GENERACE „JINÁ“?
11. Ukaž, jak chybné jsou argumenty, jichž užívají narkomani k podpoře svého zdánlivého „práva“ užívat omamné látky.
11 Ti, kteří bojují za takzvané „právo“ používat omamné látky, uvádějí mezi jiným argument: „Nejsou přece o nic horší než cigarety“ nebo: „Podle toho je vidět, že naše generace je jiná.“ Někteří mladí mezi svědky Jehovovými byli nakaženi takovými myšlenkami. Proč však bojovat proti výstraze Božího slova a jeho sboru, který mu stále věrně sloužil a říká nám pravdu o těchto omamných látkách? Připouští se, že cigarety jsou škodlivé, stejně jako nadměrné pití. I kdyby marihuana nebyla horší než cigareta, nuže, co je dobrého na kterékoli z těchto věcí? Jestliže druzí si chtějí škodit nebo se chtějí zničit, proč bys to měl chtít ty?
12. a) Dal se Ježíš ve svém způsobu jednání ovlivnit zvyky generace, v níž žil? b) Proč tvrzení, že „naše generace je jiná“, není důvodem k tomu, abychom se měnili a přizpůsobovali zvykům lidí?
12 Byl Ježíš špatný nebo snad slevil ve své morálce jen proto, že jeho generace byla nanejvýš zkažená? Ti lidé předkládali argumenty, aby ukázali, že jsou v právu. Domnívali se, že vědí, jak se přibližovat k Bohu. Ježíš se však zeptal jejich vůdců: „Jak uniknete soudu geheny?“ (Mat. 23:33) Řekl jim, že lidé ze Sodomy byli ve skutečnosti lepší než ona generace. (Mat. 10:15) A pokud jde o argument, že neomezené používání omamných látek dokazuje, že „naše generace je jiná“, je to právě ta generace, o které Ježíš Kristus řekl, že bude na zemi v době, kdy svět postihne „velké soužení“ a že právě ona bude zničena. — Mat. 24:21, 34; 2. Tim. 3:1–5.
13. Co dělají někteří rodiče, když vidí, že přibývá nemravnosti?
13 Tato generace se tak zhoršuje, že mnozí rodiče si přejí pokud to zákon dovoluje vzít své děti ze školy proto, že tak velmi přibývá nemravnosti. Raději je učí doma. Mnozí povzbuzují své děti, aby přijaly práci na část pracovní doby a byly soběstačné. Přejí si, aby se mladí naučili správně oceňovat hodnoty a aby se stali skutečně spolehlivými muži a ženami. Potom je povzbudí, aby vstoupili do kazatelské služby plným časem.
RODIČOVSKÝ PŘÍKLAD POKUD JDE O OMAMNÉ LÁTKY
14. Jaké otázky by si měli klást rodiče, pokud jde o příklad, který dávají?
14 V mnoha školách děti vidí, že všude kolem nich jsou užívány omamné látky až do té míry, že to působí na některé mladé lidi mezi svědky Jehovovými. Rodiče, máte starostlivý zájem o své děti? Jaký je potom váš vlastní život — příklad, který dáváte? Dopřáváte si příliš mnoho alkoholických nápojů? Mluvíte stále o pití a podobných věcech? Nebo užíváte odtučňovací amfetaminové tabletky, ne snad pro nějakou poruchu žláz, ale proto, že se neumíte ovládat v jídle? Nebo užíváte vzpružující prostředky, abyste dokázali víc, než normálně můžete?
15. Jak je nebezpečné zvyknout si na užívání amfetaminů?
15 Dr. George R. Edison [čti: džordž er edyzn] z university v Utah [čti: jútá] prohlásil, že „zneužívání amfetaminu je největším problémem zneužívání drog ve Spojených státech mimo velká města, kde převládá návyk na heroin“. Některé amfetaminy mohou způsobit těžké poškození mozku. Na některých místech lékaři dobrovolně odmítli předpisovat amfetamin.
16. Proč je nebezpečné používat uklidňující prostředky a kam bychom se měli raději obrátit pro povzbuzení?
16 Je pravda, že při úrazech nebo při nevyléčitelných chorobách má použití prostředků k utišení bolesti v medicíně své oprávnění. Rodiče, zneužíváte však uklidňujících prostředků nebo barbiturátů nebo jich berete příliš mnoho, abyste nemuseli čelit každodennímu životu? Může tak u vás vzniknout návyk. Tyto látky vám mohou způsobit náhlou smrt, zvláště tehdy, užíváte-li barbiturátu ve spojení s alkoholem. Nepřijmete raději útěchu a povzbuzení z Božího slova, abyste mohli čelit problémům, které vám přináší každodenní život? (2. Kor. 1:3, 4) Jestliže se u vás samých vytvořil návyk na takové drogy, nebuďte překvapeni, stane-li se vám něco takého jako jedné matce, která napsala televiznímu komentátorovi Artu Linkletterovi slova: „Jsem zděšena. Moje dcera zkouší užívat drogy, neboť jsem zjistila, že mi schází něco z mých prostředků pro spaní.“
17. Můžeme bez uvažování užívat drogy jen proto, že nám je předepsal lékař?
17 Snad si řekneš: „Předepsal mi je můj lékař.“ Nemůžeme vždy bez úvahy brát to, co nám lékaři předepíší, zvláště tehdy ne, jde-li o nebezpečné látky. V časopise americké lékařské společnosti (JAMA) bylo sdělení: „Hyperkinetické [příliš živé] děti, které byly léčeny amfetaminy, chovají se ve třídě lépe, podle zprávy lékařského výboru, který se sešel v Bostonu.“ V takových případech by však bylo lépe, kdyby rodiče nejprve uplatnili biblické zásady lásky a porozumění a správné kázně. To může často přinést daleko lepší výsledky, jak se o tom přesvědčili někteří křesťanští rodiče.
RODIČE, BUĎTE BDĚLÍ A POZORNÍ!
18, 19. V jaké vážné situaci jsou rodiče a co by měli dělat?
18 Rodiče, víte, jak jsou na tom vaše vlastní děti v tomto ohledu? Jsou to ovšem vaše děti, ale jen proto si neříkejte: „Ne, ty neužívají žádné omamné látky.“ Mluvili jste s nimi skutečně o omamných látkách a jejich nebezpečí a přesvědčili jste se, co si vaše děti myslí o tomto problému? Varovali jste je před věcmi, o kterých nic nevědí? Tím není míněno jen přísné varování a hrozba, že se něco stane, jestliže se ukáže, že užívají omamné látky. Věnovali jste se raději rozumnému rozhovoru se svými dětmi a přesvědčili jste se, v jaké jsou situaci a co si myslí? To vyžaduje čas, ale tento čas byste nemohli využít lépe, protože jejich život má pro vás velkou cenu. To, co dělají vaše děti, může také znamenat život nebo smrt pro vás samotné.
19 Rodiče, mluvte proto čas od času se svými dětmi o této věci bez ohledu na to, zda si myslíte, že užívají drogy nebo ne. Všichni bojujeme o zachování ryzosti, abychom mohli získat život. Ztráta ryzosti znamená smrt. Tlak, který na nás doléhá, je stále silnější, ale Jehova ve své dobrotivosti zároveň zřetelně ukazuje, v čem je problém, takže zde není nic nejasného, co by nás mohlo zmást. Je pouze nutné dělat to, co říká jeho Slovo. My však musíme učinit to, co záleží na nás, totiž zachovat sebeovládání a zůstat na správné cestě.
NALÉHAVOST
20. Proč je velmi nebezpečné i pouhé experimentování s omamnými látkami, například „zkusit je jen jednou“?
20 Dnes není čas ke lhostejnosti nebo bezstarostnosti ani k tomu, abychom otupovali své smysly omamnými látkami. Je čas konečného soudu nad tímto světem. Všechno, co oslabuje sebeovládání nebo působí, že se člověk dá snadno ovlivnit někým jiným, olupuje dotyčného o jeho vlastní plnou sílu vůle. Takový člověk je v mimořádně velkém nebezpečí. Duch světa je stále víc pod vlivem démonů. Jestliže někdo experimentuje s omamnými látkami, je ve velkém nebezpečí, že zeslábne ve své ryzosti. Kdo se byť i jen jednou poddá duchu světa, může upadnout do rukou démonů a utrpět smrt.
21. Jakým špatným věcem se vystavuje ten, kdo užívá omamné látky?
21 Marihuana a jiné podobné omamné látky stejně jako přílišné pití alkoholu skutečně snižují zábrany a sebeovládání. Odstraňují morální zábrany. Člověk se pak snadněji dostává pod vliv špatné společnosti. To je léčka démonů. V Bibli je psáno: „Jako prolomené město beze zdi je muž, který neovládá svého ducha.“ (Přísl. 25:28) Jestliže ve starověku byly prolomeny hradby nějakého města, nebyla již možná obrana. Nepřítel do něho mohl vniknout. Nezapomínejme, že démoni existují a že to jsou naši největší nepřátelé.
PRAVÉ SEBEZKOUMÁNÍ A DUCHOVNÍ SMÝŠLENÍ
22. Musíme užívat omamné látky, abychom zjistili, co je v naší mysli a v našem srdci?
22 Pokud jde o tvrzení, že omamné látky umožňují sebezkoumání, můžeme říci, že záchranu nepřináší to, co je v naší lidské mysli a v našem srdci, ale to, co je v Boží mysli a v jeho srdci. Apoštol říká: „Neboť vím, že ve mně, to jest v mém těle, nepřebývá nic dobrého; neboť schopnost chtít u mne je, ale schopnost vykonat, co je správné, ta není.“ (Řím. 7:18) Je nutné podniknout „výlet“ do neskutečnosti pomocí omamných látek a podstoupit takzvané sebezkoumání, abychom se dověděli o této skutečnosti, jestliže nám o tom již řekl Bůh, náš stvořitel, ve svém Slově?
23, 24. Co nám umožňuje spolehlivé sebezkoumání a zároveň nám poskytuje správné vedení?
23 Musíme se ovšem sami zkoumat a musíme pečovat o to, aby naše mysl a naše srdce zůstaly na správné cestě. Ale stvořitel, který nás zná lépe, než známe my sami sebe, může nám říci co bychom měli dělat. V Bibli je napsáno: „Boží slovo je živé a vykonává moc a je ostřejší než jakýkoli dvojsečný meč a proniká až k rozdělení duše a ducha a kloubů a jejich morku a je schopné rozeznávat myšlenky a úmysly srdce.“ Zde tedy máme možnost ke spolehlivému zkoumání. — Žid. 4:12.
24 Ne omamné látky, ale Bůh nás může vést, abychom žili s duchovním smýšlením. V prvním dopise Korintským 2:9–13 čteme: „‚Ani oko nevidělo ani ucho neslyšelo ani na srdce lidské nepřišlo, co Bůh připravil těm, kteří jej milují.‘ Nám však to Bůh zjevil svým duchem, neboť duch zpytuje všechno, i hluboké věci Boží.“
25, 26. a) Jak můžeme získat hluboké porozumění? b) Jaké vysvětlení apoštola Pavla odmítá takový křesťan, který užívá omamné látky?
25 Jestliže tedy chceme mít hluboké porozumění, musíme vážně usilovat o to, abychom modlitbou a studiem Božího slova získali Božího ducha. Apoštol pokračuje slovy: „Neboť kdo z lidí zná věci člověka, mimo ducha člověka, který je v něm? Tak také nikdo nepozná věci Boží, mimo ducha Božího.“ Pouze Boží duch nás může naučit Boží věci.
26 Je to jistě duch světa, který podněcuje tolik mladých lidí, aby užívali omamné látky. Chtějí se líbit svým vrstevníkům nebo chtějí být mezi nimi populární. Proto Pavel prohlašuje: „My . . . jsme nepřijali ducha světa, ale ducha, který je z Boha, abychom mohli znát věci, které nám Bůh laskavě dal. Tyto věci také mluvíme, ne slovy, jimž učí lidská moudrost, ale slovy, jimž učí duch, neboť duchovní věci spojujeme s duchovními slovy.“
27. Co dělají svědkové Jehovovi, místo aby se pokoušeli uniknout před skutečností?
27 Svědkové Jehovovi se nesnaží uniknout před skutečností. Mají nyní ve svém životě cíl. ‚Přetvářejí svou mysl‘, aby ji nepřizpůsobovali jako dříve tomuto světu. (Řím. 12:2) Jeden hudebník, který žil neskutečný život pod působením omamných látek, začal studovat Bibli se svědky Jehovovými. Jeho přátelé se mu posmívali a popichovali jej: „Promývají ti mozek.“ Výstižně jim odpověděl: „Náš mozek je v takovém stavu, že skutečně potřebuje důkladné promytí.“
28. Proč mají ti, kteří jdou po biblické cestě, daleko lepší naději než lidé, kteří hledají východisko pomocí omamných látek?
28 Ano, svědkové Jehovovi očistili své myšlení. Pevně se drží pravdy biblických slov: „Oddanost Bohu je užitečná ke všemu, neboť má zaslíbení života nynějšího i budoucího.“ Také si uvědomují to, co řekl apoštol, totiž že jejich „práce ve spojení s Pánem není marná“. — 1. Tim. 4:8; 1. Kor. 15:28.
29. a) Jak nám slova v Římanům 14:17 ukazují, že omamné látky a podobné věci nám nemohou pomoci získat Boží požehnání? b) Jak se bude Bůh dívat na ty, kteří se nyní snaží přinášet ovoce jeho ducha, a jak jich použije?
29 Cesta k Bohu tedy není otevřena jídlem nebo pitím nebo kouřením marihuany nebo užíváním omamných látek, ale poznáním Bible a tím, že činíme Boží vůli. Bylo by dobré, kdybychom vždy mysleli na to, co je napsáno v Římanům 14:17, kdykoli slyšíme argumenty, jak je předkládají ti, kteří užívají omamné drogy. Víme totiž, že se nestáváme Božími služebníky tím, co jíme, pijeme, kouříme nebo přijímáme do svého těla, že tím také nezískáváme Boží přízeň. Apoštol napsal: „Království Boží neznamená jídlo a pití [a mohli bychom také připojit: ani užívání omamných látek], ale znamená spravedlnost a pokoj a radost se svatým duchem.“ (Řím. 14:17) Usilujeme-li o ovoce Božího ducha, budeme Jehovovi k dispozici k čestnému použití. Poskytne nám místo ve svém novém pořádku. — 2. Tim. 2:21.