Otázky čtenářů

● Je znamením nedostatku důvěry, když oddaný křesťan dělá s jiným křesťanem písemnou smlouvu v obchodních záležitostech?

Ne, protože písemné vyjádření obchodních záležitostí může být pro všechny zúčastněné laskavostí a ochranou. Může zabránit mnohým pozdějším nedorozuměním.

Písemnou smlouvou se může zabránit tomu, aby se nedostatečně jasnou ústní dohodou něco nepozorně nepřehlédlo. Tak jako jiní lidé, i Bohu oddaný se musí den co den zabývat množstvím věcí. Mimo to se vyskytnou problémy, které vyžadují jeho pozornost. Nemůže samozřejmě na všechno myslet. Kdyby se chtěl spolehnout pouze na svou paměť, asi by přes všechnu dobrou vůli přehlédl některé povinnosti, nebo by si nebyl jist, zda je splnil. Ústní dohoda poskytuje málo možností k přezkoumání. A je-li nejasná, mohou mít ti, kteří smlouvu učinili, při vší své upřímnosti rozdílné názory na požadavky.

Písemná smlouva může také pomoci uposlechnout biblickou radu: „Nebuďte nikomu nic dlužni, kromě toho, aby jste se navzájem milovali.“ (Řím. 13:8) Jistě ten, kdo neúmyslně zapomene na určitou povinnost, není si vědom, že ji má vykonat. A jeho nechtěné zanedbání by mohlo vést k tomu, že by vzniklo napětí, zvláště když druhý si začne myslet, že jeho křesťanský bratr je sobecký a nespolehlivý.

Další důvod, který podporuje rozumnost písemných smluv, je nejistota lidského života. Moudrý pisatel knihy Kazatel napsal: „Všechny stihne čas a nepředvídané události.“ (Kaz. 9:11) Je skutečně moudré mít písemnou smlouvu, aby někdo, kdyby to bylo zapotřebí, mohl dokázat, že mu přísluší zaplacení nebo služba, místo aby musel utrpět vážnou ztrátu proto, že není živý svědek, který by potvrdil jeho nároky.

Bible rozhodně potvrzuje uzavírání písemných smluv. Na příklad Jehovův prorok Jeremiáš koupil na Boží příkaz pole od syna svého strýce. Peníze za koupi byly převáženy za přítomnosti svědků. Když byly peníze zaplaceny, byly vyhotoveny podle zákonných předpisů dvě smlouvy, zřejmě stejného znění. Jedna zůstala otevřená, asi proto, aby účastníci mohli kdykoli do ní nahlédnout. Druhá smlouva byla podepsána svědky a zapečetěna. Kdyby někdy vznikly pochybnosti o pravosti nezapečetěné smlouvy, mohla se zapečetěná smlouva otevřít a porovnat. Celé řízení bylo prováděno veřejně, „před očima všech Židů, kteří seděli na Dvoře stráže“. Obě smlouvy pak byly umístěny do schránky k bezpečnému uložení. (Jer. 32:6–14) Tak mohlo být i po létech dokázáno, že vše bylo vykonáno správně.

Písemné smlouvy, místo aby prozrazovaly nedostatek důvěry, mohou být důkazem upřímného přání plnit své povinnosti.