Je zapotřebí ‚prosté oko‘
NAČ jsou obráceny naše oči, co vidíme a jak vidíme — to vše má vliv na naše jednání. Dobrá schopnost vidět nám může pomoci vyvarovat se nebezpečí a naopak špatná schopnost vidět může vést k tomu, že něco nesprávně posuzujeme a tím způsobíme škody sobě i druhým.
Proto označuje Ježíš Kristus „oko“ jako ‚lampu‘. Říká: „Lampa těla je oko. Jestliže je tedy tvé oko prosté [zdravé, Petrů], celé tvé tělo bude jasné.“ — Mat. 6:22.
V doslovném smyslu je „prosté“ či „zdravé“ oko takové, jež dodává mozku jasné obrazy. Podle jasných vizuálních dojmů můžeme činit rozhodnutí, která působí k užitku celého těla. Když necháme oči bezcílně bloudit a neupřeme je na určitý předmět, pak předávají mozku nejasné a zmatené obrazy. Výsledek se může srovnat s chůzí v tmavé noci.
Co je pravdivé v doslovném smyslu, je pravdivé i v duchovním smyslu. Když Ježíš mluvil o ‚prostém oku‘, měl na mysli toto hledisko. Duchovní vidění závisí na tom, jsou-li srdce, mysl a svědomí cvičeny v souladu s Boží vůlí. Není-li tomu tak, je člověk v „temnotě“. Je slepý vůči svým odpovědnostem k Bohu a bližnímu a proto jedná způsobem, který škodí.
Kdo se nedá vést spravedlivými zásadami Božího slova, může se dívat na věci nečistým způsobem nebo se špatným úmyslem. Proto Bible mluví také o ‚skoupém oku‘, ‚závistivém oku‘ a ‚očích plných cizoložství‘. (5. Mojž. 15:9; Přísl. 28:22; 2. Petra 2:14) Jak může mít někdo ‚skoupé oko‘? ‚Skoupé oko‘ nemá soucit a je vědomě slepé k potřebám druhých. Sobectví a neochota obětovat se ve prospěch druhých zatemňuje vidění. A stejně tak, kdo se dívá se závistí na to, co má druhý, je člověk „závistivého oka“. A ženatý muž, který se stále dívá na jinou ženu, až se v něm vyvine vášeň k ní, je muž, jehož oči jsou „plné cizoložství“.
Kdo si chce zachovat ‚prosté oko‘, to je oko, které se nedívá žádostivě na špatné věci, musí se vědomě snažit. Měli bychom se vždy namáhat, abychom ovládli hříšné sklony, které máme, a měli bychom se modlit, abychom se nezačali dívat na něco špatného jako na žádoucí. Pak budeme souhlasit se žalmistou, který se modlil: „Dej, ať mé oči přejdou a nedívají se na to, co je bezcenné.“ — Žalm 119:37.
Další důležitý činitel, který nám pomáhá, abychom si zachovali ‚prosté oko‘, je ocenění pro příbuzenství, které máme k stvořiteli, Jehovovi Bohu. Toto příbuzenství by mělo být v našem životě ústředním bodem, na který upíráme svůj zrak. Pak budeme povzbuzováni, abychom se snažili zachovat si Jehovovu přízeň a nedáme se odvrátit sobeckými žádostmi.
Kdo má ‚prosté oko‘, neučiní si svým životním cílem pomíjející, hmotné věci, ale bude si ‚shromažďovat poklady v nebi‘, které nemohou být ztraceny, ukradeny nebo zničeny. (Mat. 6:19–21) Jeho znamenité skutky jsou skutečně jako bohatství, které si ukládá u Jehovy Boha, který nezapomíná na věrné činy svých služebníků, ale odměňuje je velkým požehnáním. (Žid. 6:10) K těmto znamenitým skutkům nepatří jen pomoc druhým získat přesné poznání o Božím záměru, ale též správné zachovávání našich křesťanských odpovědností tím, že plníme své rodinné povinnosti, dáváme dobrý příklad při práci, ve škole a všude jinde a jsme rychle ochotni pomoci svým spoluvěřícím, jsou-li tělesně nebo duchovně nemocní. (Gal. 6:10; Ef. 4:25; 1. Tim. 5:8; Tit. 2:1–10) Ano, místo aby důvěřoval v přechodné bohatství nebo se sobecky snažil nahromadit ještě větší majetek, usiluje ten, kdo má ‚prosté oko‘, použít všechny možné prostředky k podporování pravého uctívání a k pomoci těm, kteří jsou skutečně v nouzi.
Upíráme-li opravdu zrak na svého stvořitele, pak si neděláme zbytečné starosti o své živobytí. Pak poznáváme moudrost Ježíšovy rady: „Přestaňte mít úzkostlivou starost o své duše, pokud jde o to, co budete jíst a co budete pít, nebo o své tělo, pokud jde o to, co si budete oblékat. Což neznamená duše více než pokrm a tělo více než oděv? Bedlivě pozorujte ptáky na nebi, neboť nesejí semeno ani nesklízejí ani neshromažďují do skladišť, a přece je váš nebeský Otec živí. Což nemáte větší cenu než oni?“ — Mat. 6:25, 26.
To neznamená, že Boží služebník nebude mít nikdy těžkosti při vydělávání peněz na živobytí nebo že nebude trpět protivenstvím a nepřátelským odporem. V Přísloví 24:16 čteme: „Spravedlivý může padnout i sedmkrát.“ Avšak bude „spravedlivý“ zcela opuštěn a nedostane žádnou pomoc, když bude v tak obtížných okolnostech? Jistě ne. Přísloví pokračuje: „A jistě vstane.“ Bůh mu pomůže překonat jeho problémy.
Ten, jehož „oko“ je vždy upřeno na Jehovu, nedá se oloupit o uklidňující jistotu, že jeho Bůh jej neopustí, ať se stane cokoli. (Žid. 13:5) Nedá se svést k tomu, aby myslel, že se musí uchýlit k nečestným prostředkům, aby si vydělal na živobytí. Společně s jinými oddanými Božími služebníky bude dobré mysli a řekne: „Jehova je můj pomocník; nebudu se bát. Co mi může učinit člověk?“ — Žid. 13:6.
‚Prosté oko‘ je nutné; je skutečně ochranou. Když se ‚prosté oko‘ odvrací od přání dosáhnout bohatství a od přepjaté starosti o živobytí, mohou být tělesné schopnosti použity k tomu, aby získaly cenná duchovní bohatství. Kromě toho ten, kdo vidí vše z Božího stanoviska, nebude konat ponižující skutky těla — ‚nečistotu, volné chování, modloslužbu, spiritismus, zášť, svár, žárlivost, výbuchy hněvu, spory, rozštěpení, sekty, závist, pitky, hýření a podobné věci‘. (Gal. 5:19–21) To proto, že Galatským 5:16 říká: „Choďte stále duchem a vůbec nebudete činit žádosti těla.“
Snažíš se opravdu zachovat si ‚prosté oko‘, které obrací svou celou pozornost na Jehovu Boha a dívá se na věci s čistými pohnutkami? Závisí na tom tvé blaho a tvůj život.