Umíš vyčkávat na Jehovu?

„Já však budu ustavičně vyhlížet po Jehovovi. Projevím svým postojem, že vyčkávám na Boha své záchrany. Můj Bůh mne uslyší,“ řekl prorok Micheáš. — Micheáš 7:7.

Máš stejně pevnou naději v Boha jako on? Umíš vyčkávat na Jehovu? Jsi netrpělivý jako malé dítě, když to, co si přeješ, není hned splněno, anebo důvěřuješ neotřesitelně v Jehovu? Dokazuješ, když jsi v nouzi, ‚že vyčkáváš na Boha své záchrany‘?

Není vždy lehké čekat. Zvláště čekáme-li na něco již dlouho. Inspirovaný pisatel Přísloví řekl: „Odkládaným očekáváním onemocní srdce.“ (Přísl. 13:12) Přece však čas neúprosně postupuje, a pokud děláme vše, co můžeme, abychom docílili příznivého výsledku, a pokud při svých plánech bereme ohled na Jehovovu vůli, bude nám jistě požehnáno. Někdy je nám žehnáno neočekávaně a z té strany, kde jsme to vůbec nečekali, a za to jsme Jehovovi také vděční.

Občas stojíme před situacemi, na které podle lidských měřítek nestačíme. Co pak? Vyčkávej na Jehovu, ano, „doufej v Jehovu“! Ne tak, že složíš ruce do klína, ale že se k Jehovovi opravdově modlíš a prosíš jej, aby tě vedl, a pak svěříš důvěřivě výsledek záležitosti do jeho rukou. — Žalm 27:14; Přísl. 20:22.

Především bychom si měli uvědomit, že i když Jehova ví, že určité věci potřebujeme, nedá nám vždy ihned všechno, co bychom chtěli mít. Snad ještě nejsme tak daleko, abychom mohli převzít odpovědnost, která je spojená s žádoucím darem nebo předností. Proto musíme trpělivě čekat.

Někdy si snad též myslíme, že něco určitého musíme bezpodmínečně mít, ačkoli to ve skutečnosti vůbec nepotřebujeme, možná, že by nám to dokonce mohlo škodit. V tom případě Jehova nepřipustí, abychom to měli. Naším opětovným úsilím se nám sice nakonec může splnit naše falešné nebo pošetilé přání, ale nezískáme tím ani pravé štěstí, ani uspokojení. Naopak, tím, že nebereme zřetel na Jehovovu vůli a nevyčkáváme na něj, způsobujeme si jen zbytečný zármutek a starosti.

Jsi ještě mladý? Pak bys snad chtěl jako většina mladistvých co nejrychleji dospět, abys mohl užívat výsad a práv dospělých. Někteří mladiství shledávají, že jejich rodiče jsou příliš přísní, a stěží se mohou dočkat dne, kdy nebudou podléhat rodičovské moci. Jehova se ve své lásce a moudrosti postaral, aby dospívající člověk byl ve své nezralosti, nezkušenosti a impulzivnosti pod dozorem svých rodičů, dokud není s to nést odpovědnost dospělého. Je proto moudré čekat. Znamená to uznávat Jehovův pořádek. Avšak to neznačí, že se mají složit ruce do klína.

Jako mladý člověk se můžeš mnohému učit, je mnoho příležitostí ke shromažďování zkušeností a k získání zručnosti a sebeovládání. Když věnuješ svým rodičům a svým učitelům plnou pozornost, můžeš denně rozšiřovat své znalosti v mnoha ohledech a proděláš užitečné školení, které ti umožní, aby ses později staral sám o sebe.

Toužíš po úřadu dozorce nebo služebního pomocníka v křesťanském sboru? (Fil. 1:1; 1. Tim. 3:1) Abys mohl splnit předpoklady, je zapotřebí čas. Bible ukazuje, že ten, kdo je jmenován k takovému úradu, nemá být „nově obrácený“. (1. Tim. 3:6, 10) Také by nebylo vhodné dosadit mladistvého do úřadu „staršího“. Kdo přichází v úvahu jako starší, musí mít dobrou pověst, dobrou rozlišovací schopnost a způsobilost udílet zdravé rady. Musí být seznámen s životními problémy. Musí mít dobré poznání Bible, aby — když učí ve shromáždění nebo v případě potřeby kárá — vyjadřoval Jehovovy myšlenky. To vše vyžaduje čas. Předpokládá to, že se snaží zlepšovat své schopnosti a musí umět vyčkávat na Jehovu.

ČEKAT NA ODSTRANĚNÍ TĚŽKOSTÍ

Možná, že některý z tvých příbuzných — tvůj manželský druh, otec nebo matka — není věřícím křesťanem. Snad ti již po léta dělá potíže, když chceš navštěvovat křesťanská shromáždění nebo se účastnit kázání dobrého poselství. Modlíš se o pomoc. Prosíš však o odstranění odpůrce? Jistě ne! Spíše se modlíš, aby dostal rozum a Boží láska obměkčila jeho srdce, a on se stal také věřícím. Velmi často to však trvá dosti dlouho. Místo abychom čekali nečinně na změnu situace, je možné určité věci dělat.

Apoštol Petr na příklad upozorňuje křesťanské manželky, že mohou získat své nevěřící manžely beze slova. Jak? Tím, že jsou poddajné a zdobí se tichým a mírným duchem. Snad může v tomto ohledu ještě dojít ke zlepšení. Když manželka a děti nedávají otci rodiny důvod k oprávněným stížnostem, musí to na něj učinit dojem, i kdyby to trvalo léta. — 1. Petra 3:1, 2.

Jeden manžel napsal Společnosti Strážná věž: „Nedávno jsem přemýšlel o posledních dvanácti letech. Toto ohlédnutí mne zdrtilo. Poznal jsem, jak ošklivě jsem jednal se svou manželkou, zatímco ona všechno pokorně přijímala. . . Čím krutější jsem k ní byl, tím laskavější a milosrdnější byla ona ke mně.“ Nyní se podílí stejně jako ona na křesťanském uctívání a křesťanské službě. A ona je ráda, že vyčkávala na Jehovu.

Trpíš v nespravedlivých poměrech? Snad náležíš k rasové nebo společenské menšině, která je v zemi, kde žiješ, v určitém ohledu poškozována. Nebo jsi snad pro své nekompromisní křesťanské jednání ve vězení. Člověk má přirozený sklon bránit se. Možná, že jsi zatrpklý a máš v srdci nenávist vůči příslušníkům druhé rasy nebo úřadům. Jak by měl jednat křesťan?

Jestliže bylo z tvé strany nebo ze strany druhých učiněno všechno, aby ses pokojně dostal z rukou úřadů, pak vyčkávej na Jehovu! „Neříkej: ‚Odplatím se za zlé!‘ Doufej v Jehovu a on tě zachrání.“ (Přísl. 20:22) Ježíš nám dal nejlepší příklad. Když s ním bylo špatně nakládáno, nehrozil svým mučitelům, ani jim nespílal. (1. Petra 2:21–23) Můžeš být přesvědčen, že Jehova Bůh nepřehlédne nespravedlnosti. Ve svém čase budou „činitelé zla. . . odříznuti, ale těm, kteří doufají v Jehovu, bude patřit země.“ (Žalm 37:9) Snad se stáváme netrpělivými a stěží se můžeme dočkat té doby, ale Bůh má ve své lásce na mysli záchranu všech druhů lidí. — 1. Tim. 2:4.

Byl jsi už donucen projevovat trpělivost a vytrvalost stejně dlouho, jako onen mladý křesťan, který byl v jedné evropské zemi již čtyřikrát uvězněn, protože se nevzdal svého neutrálního křesťanského postoje, a byl již třináct let a jeden den ve vězení? Věřil, že „Jehova umí vysvobodit ze zkoušky lidi zbožné oddanosti, ale nespravedlivé uchovat ke dni soudu, aby byli zničeni“. (2. Petra 2:9) Byl přesvědčen, že Bůh prostřednictvím svého nebeského království pod Knížetem pokoje, Ježíšem Kristem, dá brzy na zemi obnovit právo a spravedlnost. Jsi o tom přesvědčen i ty?

PEVNÁ NADĚJE VZDOR NEMOCI

Máš špatné zdraví? Snad jsi již učinil všechno, co jsi mohl učinit odpovídající dietou, klidem, pohybem a lékařským ošetřením, aby sis zlepšil zdraví. Co můžeš nyní ještě dělat? Vyčkávat na Jehovu! Neočekávej však, že přivodí zázrak, aby tě uzdravil, ale doufej, že ti dá sílu k vytrvalosti a dobrou soudnost, abys i nadále volil nejlepší léčebnou metodu, ano, doufej v uzdravení, které přinese jeho nový pořádek.

Ačkoli nevěříme, že všechny naše nemoci a utrpení pocházejí od ďábla, jak tomu bylo u Joba, můžeme přece být přesvědčeni o tom, že někdy využije špatné zdraví Jehovova služebníka, aby jej zbavil odvahy a aby způsobil, že se vzdá naděje. Potřebujeme Jehovovu pomoc. Žalmista David se modlil: „Opravdově jsem doufal v Jehovu, a tak on ke mně naklonil své ucho a uslyšel mé volání o pomoc.“ (Žalm 40:1; 40:2, KB) I ty se můžeš modlit, zatímco vyčkáváš na Jehovu. Jehova neopustí své služebníky. Dá jim sílu, aby vytrvali, když v něj pevně důvěřují.

Avšak co, když nám lékař řekne, že musíme počítat s brzkou smrtí? Pak máme tím větší důvod doufat v Jehovu. Mnozí lékaři se sice již zmýlili, ale kdyby byla diagnóza našeho lékaře správná, pak je jistě posilující myslet na to, že nemusíme dlouho čekat v hrobě, než budeme pod královstvím Božího Syna vzbuzeni k životu vzkříšením. Ježíš řekl: „Nedivte se tomu, neboť přichází hodina, kdy všichni v pamětních hrobkách uslyší jeho hlas a vyjdou.“ Job se modlil, aby jej Bůh skryl v šeolu a pak v ustanovený čas si na něj vzpomněl. (Jan 5:28, 29; Job 14:13–15) Ano, když máme tak silné povzbuzení, můžeme se dívat i smrti do očí!

ČEKAT, AŽ MŮŽEME VSTOUPIT DO MANŽELSTVÍ

Chtěl bys vstoupit do manželství, ale máš obtíže s nalezením správného partnera? Či musíš čekat, protože jsi ještě příliš mladý, nebo musíš ještě splnit určitou podmínku? Ačkoli si nemyslíme, že dnes Jehova svádí lidi do manželství, můžeme i v tom ohledu na něj vyčkávat. „Jak dalece?“ můžeš se zeptat. Tak, že odpovídáme jeho moudrému a laskavému požadavku vstupovat do manželství „jen v Pánu“, tudíž jen s někým, kdo také uctívá Jehovu. (1. Kor. 7:39) Jestliže Jehovu skutečně milujeme, nebude nám to zatěžko. Láska k Bohu způsobí, že vyplníme svůj život činností, kterou uložil všem svým služebníkům. Tak jsme plně zaměstnáni a náš život má smysl. Zatímco vyčkáváme na Jehovu, ‚máme stále mnoho práce v Pánově díle a víme, že naše práce ve spojení s Pánem není marná‘. — 1. Kor. 15:58.

Zatímco čekáme na vhodného manželského druha, můžeme využít čas, abychom se cvičili v sebeovládání a zlepšovali se jako křesťané. Budeme mít stále více duchovního smýšlení a budeme stále schopnější nést odpovědnost a to nás bude činit jako manžele žádoucnějšími. Časem můžeme potkat věřícího druhého pohlaví, který se nám bude líbit a který bude hledat manželského partnera s takovými vlastnostmi. V žádném případě nebuďme nečinní, mrzutí nebo beznadějní a také se nedejme zmást svými city. Buďme zaměstnáni v Jehovově službě a stávejme se lepšími křesťany.

Bible je plná příkladů, které ukazují, jak lidé vyčkávali na Jehovu a bylo jim bohatě požehnáno. Pavel o nich napsal: „Ti všichni zemřeli ve víře, ačkoli se jim nedostalo splnění zaslíbení, ale viděli je zdaleka a zdravili je a veřejně vyznávali, že jsou cizinci a dočasní usedlíci na zemi.“ — Žid. 11:13.

V opaku k těmto věrným služebníkům staré doby stojíme my bezprostředně na prahu nového systému věcí, který oni ‚viděli zdaleka‘. Proto máme všechny důvody důvěřivě a vytrvale vyčkávat na Jehovu, protože „není pomalý ve svém zaslíbení, jak to někteří pokládají za pomalost“. „Doufej v Jehovu a zachovávej jeno cestu a on tě povýší, abys vzal zemi do vlastnictví. Až budou zlí odříznuti, uvidíš to.“ — 2. Petra 3:9, 13; Žalm 37:34.