Rodiče, učíte své děti?

„Tato slova, která ti dnes přikazuji . . . budeš je důrazně nakazovat svému synu.“ — 5. Mojž. 6:6, 7.

1. Proč je tak důležité, aby rodiče učili své děti?

MÁTE upřímný zájem o to, abyste viděli vyrůstat své děti v čestné, přímé lidi, kteří milují Boha a své bližní? Jistě je to vaše největší přání. Jste si však vědomi toho, že splnění takového přání závisí velmi na tom, jak je učíte? Toto poučení je dnes zvlášť důležité, protože žijeme v době, kdy je mládež vystavena mnoha zkaženým vlivům, kterými je sváděna k pohlavní nemravnosti, užívání omamných látek a k jiným trestným činům. Poučování vašich dětí je proto jeden z nejdůležitějších úkolů, které vy, rodiče, máte v životě splnit. Považujete jej za tak důležitý? Víte, co se může stát — a co se již děje — v rodinách, kde rodiče nepěstují se svými dětmi pravidelnou a nenucenou výměnu myšlenek?

2, 3. Jaký konkrétní příklad ukazuje, co se může stát, když rodiče a děti nepěstují osobní spojení?

² Jeden známý časopis nedávno uveřejnil zprávu o rodině z Long Island (New York), kde bylo zpřetrháno veškeré osobní spojení. Byly doby, kdy syn byl náladový, skoupý na slovo a stále v oposici. Nakonec začal užívat omamné látky. Rodiče to pozorovali, ale nebyli schopni klidně s ním o tom promluvit. Místo toho došlo k mohutným sporům a chlapec bral dále látky, ačkoli mu to rodiče zakázali. Mezi přáteli rodičů bylo mnoho rodin, v nichž děti také užívaly omamné látky. Podle odhadu okresního prokurátora již tři čtvrtiny mladistvých v tom okrese zkoušely marihuanu a jiné omamné prostředky.

³ Ve zmíněné rodině to došlo tak daleko, že otec a syn na sebe jen křičeli a syn dokonce ohrožoval rodiče. V neděli odpoledne, 27. února 1972, šel mladík pod vlivem drog na otce s kuchyňským nožem. Otec vytáhl revolver, který nosil ke své ochraně, a střelil svého syna přímo do srdce. Když byl později otec tázán, proč vystřelil smrtelnou ránu, řekl: „Myslel jsem, že kdybych chlapce jen poranil, šel by na Carol [svou matku] a na mne a zabil by nás. Již často nás ohrožoval.“ (Life, 5. května 1972) Jaká je to tragédie!

4. a) Kdy se má podle 2. Timoteovi 3:14, 15 začít s poučováním dětí? b) Jak může být zachováno spojení s dětmi, i když jsou starší?

⁴ Je tedy nezbytně nutné, aby měli rodiče milující zájem o poučování svých dětí a také mysleli na to, aby s nimi udržovali spojení nenucenou výměnou myšlenek. Jak ukazuje Bible, měli by s tím začít ještě když jsou děti velmi malé, od jejich raného dětství. (2. Tim. 3:14, 15) Toto úsilí by pak mělo pokračovat den po dni po celé dětství i během dospívání. Program vyučování nemá být přerušen. Když mají děti dostat poučení, které tak nutně potřebují, rodiče se musí ustavičně snažit, aby byl mezi nimi a dětmi důvěrný vztah a aby s nimi děti vždy volně hovořily.

DĚTI POTŘEBUJÍ BOŽSKÉ VEDENÍ

5, 6. a) Proč jsou někteří rodiče bolestně zklamáni, ačkoli se snažili vychovávat správně své děti? b) Jaké užitečné rady týkající se výchovy dětí, dal Bůh svému izraelskému lidu?

⁵ Avšak i rodiče, kteří se opravdu snaží správně vychovávat své děti, jsou často bolestně zklamáni, jak ukazuje zmíněný případ. Otec chtěl synovi pomoci tím, že mu na příklad nosil z knihovny knihy o zvířatech a jejich pěstování, protože hoch o to měl zájem. Otec a matka jej také povzbuzovali, aby pěstoval sport. Ale při všem tom úsilí něco zanedbali, a tak je tomu dnes u mnoha rodičů. Co zanedbali? Neposlouchali BOŽÍ radu o výchově dětí. Jehova Bůh řekl kdysi svému izraelskému lidu, jak má vychovávat děti. Naštěstí nám toto poučení zůstalo zachováno v jeho Slově, Bibli, takže rodiče dnes z něho mohou mít užitek.

⁶ Jehova Bůh použil svého mluvčího Mojžíše, aby dal tyto rady svému lidu: „To jsou přikázání, předpisy a soudcovská rozhodnutí, která Jehova, váš Bůh, přikázal k vašemu poučení . . . Slyš, Izraeli: Jehova, náš Bůh, je jeden Jehova. A budeš milovat Jehovu, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou životní silou. A tato slova, která ti dnes přikazují, budou skutečně na tvém srdci; a budeš je důrazně nakazovat svému synu a mluvit o nich, když budeš sedět ve svém domě a když půjdeš po cestě a když ulehneš a když vstaneš. A uvážeš si je jako znamení na ruku a budou ti sloužit jako čelenka mezi tvýma očima; a napíšeš je na veřeje svého domu a na své brány.“ — 5. Mojž. 6:1, 4–9.

7. a) Co je podle těchto rad v prvé řadě nutné pro úspěšnou výchovu dětí? b) Proč je důležité věnovat dětem čas, i kdyby to snad vyžadovalo změnu rozvrhu?

⁷ Nepřejděme pouze rychle tuto božskou radu, ale podívejme se na ni blíže! Co zdůrazňuje rodičům? Nestaví jim především před oči, že mají svým dětem věnovat čas? Mluví přece o tom, že otec a syn jsou spolu, ‚když sedí v domě, když jdou po cestě, když uléhají a když vstávají‘. Nemůže být dosti zdůrazňováno, že rodiče mají svým dětem věnovat čas, protože děti, jejichž rodiče mají pro ně málo času, se často zapletou do špatností. Rodiče, když chcete být více pohromadě se svými dětmi, musíte si asi lépe rozdělit čas a také se snad musíte vzdát určitých osobních zábav, takže již všechno dělat nemůžete. Když si však pomyslíte, že tím pomáháte svým dětem, aby vyrůstaly ve vážné muže a ženy, žijící podle zákonů, pak se jistě tato námaha vyplatí.

8. a) Co ještě mají dělat rodiče podle Boží rady a snaží se dnes všeobecně dospělí to dělat? b) Co můžeme udělat, když jsme opravdu zaměstnáni a děti s námi chtějí mluvit? Proč?

⁸ Avšak být pouze s dětmi nestačí. Bůh také nabádá rodiče, aby s dětmi ‚mluvili‘. Rodiče by nikdy neměli podceňovat důležitost rozmluvy s dětmi. Také by neměli zapomínat, že naslouchání je důležitá část rozmluvy. „V Americe si většina mladistvých stěžuje,“ zjistil známý žurnalista, „že nemohou s dospělými mluvit . . . Jejich snahy mluvit s námi jsou bez výjimky a dokonale potlačovány.“ Na neštěstí je to často pravda. Rodiče často odbývají dítě, které k nim přijde s otázkou, drsnou poznámkou: „Dej mi pokoj! Nevidíš, že mám práci?“ Nikdy to neříkejte svému dítěti! Jestliže jste opravdu zaměstnáni, proč mu neříci, že si s ním rádi promluvíte později? Ale také to pak udělejte! Tak dítě vycítí, že o ně máte skutečný zájem, a také bude ochotnější vám důvěřovat. Poslouchejte tedy božskou radu obsaženou v Bibli! Mluvte se svými dětmi, a sice pravidelně, jak to říká Bůh: ‚Když sedíte v domě a když jdete po cestě a když uléháte a když vstáváte‘.

„TATO SLOVA“ JE MÁTE UČIT

9. a) Jaké otázky jsou nadhozeny o ‚těchto slovech‘, o nichž Bůh řekl, že mladí se jim mají naučit? b) Jaké poučení nestačí, ačkoli je také důležité?

⁹ Věnovat dětem čas a mluvit s nimi stále ještě nestačí. Když si ještě jednou přečtete Boží radu, zjistíte, že Bůh říká o čem mají rodiče mluvit se svými dětmi. Říká: „Tato slova . . . budeš důrazně nakazovat svému synu a mluvit o nich.“ Co jsou „tato slova“? Rozumí se jimi všeobecné poučení, že učíte děti milovat krásnou hudbu, dobrou literaturu, zázraky života a jiné podivuhodné věci kolem nás? Rozumí se tím, že máte učit děti slušnosti a dobrým mravům, na příklad že mají být čisté, pořádné a přesné? Je jistě správné učit děti těmto věcem. Ale není také pravda, že mnozí rodiče, kteří učili své děti těmto věcem, později se ke svému zděšení dozvěděli, že jejich syn nezákonně užívá omamné látky nebo se dopustil trestného činu, nebo že jejich dcera očekává nemanželské dítě? Zřejmě je ještě něco daleko cennějšího, čemu musí rodiče naučit své děti.

10. a) Co je hlavně myšleno ‚těmito slovy‘, kterým mají rodiče učit děti? b) Co znamená slovo „důrazně nakazovat“ a k čemu tedy vybízí Bůh rodiče?

¹⁰ Při bližším zkoumání Božích rad zjistíme, že Bůh mluví o duchovním poučování, které má být poskytnuto dětem. „Jehova, náš Bůh, je jeden Jehova,“ je řečeno rodičům. „A budeš milovat Jehovu svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou životní silou. A tato slova . . . budeš důrazně nakazovat svému synu.“ Ano, rodiče mají své děti poučovat především o Jehovovi Bohu; mají jim říci, že je jediným stvořitelem a životodárcem a že zasluhuje, abychom jej milovali z celé duše a byli mu oddáni. Povšimni si, že Bůh neřekl, že to má být dětem pouze řečeno, ale říká: „Budeš je důrazně nakazovat svému synu.“ Podle Websterova třetího mezinárodního slovníku znamená slovo „důrazně nakazovat“: „učit a vtisknout častým opakováním a napomínáním; nabádat nebo vtisknout do mysli.“a Těmito slovy Bůh vlastně povzbuzuje rodiče, aby při biblickém poučování dětí postupovali podle pevně stanoveného programu, který směřuje k tomu, aby do dětské mysli byly vštípeny duchovní věci.

11. Co jiného zahrnují „tato slova“, která mají rodiče důrazně nakazovat svým dětem, a jak to víme?

¹¹ Avšak „tato slova“, která mají být důrazně nakazována dětem, zahrnují také Boží mravní měřítka nebo požadavky. To je naznačeno souvislostí, v níž nacházíme tyto rady izraelskému národu. Prorok Mojžíš právě zopakoval hlavní přikázání zákona, který dal Bůh Izraelitům, že nemají křivě svědčit, krást, zabíjet, cizoložit atd. (5. Mojž. 5:6–21) A když hned nato Mojžíš řekl: „A tato slova . . . budeš důrazně nakazovat svému synu“, je zřejmé, že byla rodičům zdůrazněna nutnost předat dětem mravní zásady. I dnes musí křesťanští rodiče poskytnout dětem stejná poučení, chtějí-li jim zajistit bezpečnou, šťastnou budoucnost. — Mat. 22:37–40; 1. Kor. 6:9, 10; Zjev. 21:8.

12, 13. a) Kdo je v první řadě odpovědný za poučování dětí? b) Co znamená vychovávat děti ‚usměrňováním jejich mysli k Jehovovi‘?

¹² Že jak otec, tak matka mají přednost a povinnost poučovat děti v tomto smyslu, je patrné z biblického příkazu dětem: „Zachovávej, můj synu, přikázání svého otce a neopouštěj zákon své matky.“ (Přísl. 6:20) Aby však ukázalo, kdo má hlavní odpovědnost v poučování dětí, Boží slovo říká: „A vy, otcové, nedrážděte své děti, ale nadále je vychovávejte v kázni a usměrňujte jejich mysl k Jehovovi.“ (Efez. 6:4, NS, rev. vyd. 1971) Ano, jsou to křesťanští otcové, na nichž především spočívá odpovědnost za poučování dětí.

¹³ Co to však znamená, že otcové mají vychovávat děti ‚usměrňováním jejich mysli k Jehovovi‘? Původní řecké slovo pro ‚usměrňovat mysl‘ má doslovný význam „vkládat mysl“. Křesťanští otcové jsou zde vlastně nabádáni, aby do svých dětí vkládali Jehovovy myšlenky. Jaká to bude potom pro mladé ochrana! Jestliže děti mají do myslí vštípeny Boží myšlenky, jeho způsob myšlení, uchrání je to před tím, aby se dopustily špatnosti.

VKLÁDAT DO DĚTÍ BOŽÍ MYŠLENKY

14. Co je ještě zapotřebí, aby byly vloženy Boží myšlenky do dětí, kromě prostého vyprávění o Božích zákonech?

¹⁴ Není jistě snadné vychovávat děti usměrňováním jejich mysli k Jehovovi. Pouze jim vyprávět, jak Bůh o něčem smýšlí, často nestačí, aby přijaly to, co Bůh říká. Otec snad bude synovi nebo dceři vždy znovu a znovu předčítat z Bible, že Boží zákon zakazuje smilstvo. (Gal. 5:19, 21; Ef. 5:5) Opakováním si děti vštípí slova Božího zákona. Avšak vkládat do nich Boží myšlenky často vyžaduje více. Děti potřebují, aby jim bylo pomoženo přemýšlet o ceně Božího zákona, aby se přesvědčily, že je skutečně správný a dobrý a k jejich prospěchu. Když s nimi uvažujete o správnosti Bible, budou nakonec plně souhlasit s Božím stanoviskem. Pak se může opravdu říci, že jste do nich vložili Boží myšlenky.

15. a) Co bychom měli vědět, chceme-li vkládat do dětí Boží myšlenky, a jak to mohou rodiče zjistit? b) Jak mají rodiče reagovat, když jejich dítě projeví špatné názory?

¹⁵ Avšak než můžete vkládat do dítěte Boží myšlenky, měli byste se snažit zjistit, jak smýšlí. Vhodné otázky často odhalí jeho pravé cítění. Když na příklad mluvíte o Božím zákonu proti smilstvu, můžete se zeptat: „Co myslíš: Je pro nás dobré poslouchat tento Boží zákon, nebo nás oloupí o něco, co by mohlo přispět k našemu štěstí?“ Nebo se zeptejte: „Jaký je rozdíl, žijeme-li podle Božího zákona, nebo ne?“ Pak dejte dítěti příležitost, aby se volně vyjádřilo. Kdybyste se na ně zlobili nebo je přísně pokárali, když vyjádří nesprávný názor, třeba by již více nemluvilo. Proč mu raději nepoděkovat, že přímo řeklo, co si myslí, a nepovzbudit je, aby s vámi vždycky mluvilo tak upřímně? Mnoho získáváte, když dítě s vámi otevřeně mluví. I vy s ním pak můžete mnohem lépe mluvit.

16. Jak by mohli rodiče pomoci svému dítěti k porozumění, že Boží zákon proti smilstvu je vhodný?

¹⁶ Poznáte-li, že vaše dítě má opravdu špatné názory, pak buďte ochotni s ním o tom mluvit. Můžete je na příklad upozornit na podivuhodný proces rozmnožování, kdy se jediná oplodněná buňka dělí a pak se rozmnožuje podle určitého plánu, až konečně povstane dítě Pak se můžete zeptat: „Nemyslíš, že Bůh, který si vymyslel tento zázračný proces, nejlépe ví, jak má člověk používat schopnost rozmnožování, která mu byla Bohem propůjčena?“ (Žalm 139:13–17) Nebo se můžete zeptat: „Myslíš, že laskavý stvořitel by nám dal zákon, který by nás připravoval o radost ze života a zmenšoval naše štěstí?“ (Žalm 145:16) Takové otázky mohou způsobit, že vaše dítě o tom začne vážně uvažovat. Pak snad mu můžete poukázat na příklady, které ukazují, že pohlavní nemravnost vedla ke zklamání a k pohlavním nemocem a vrhla lidi do neštěstí. (2. Sam. 13:1–33) To pomůže dítěti poznat, že Boží zákon je rozumný a dobrý. Pak se snad stane, že uzná Boží stanovisko, a vy jste tak do něho vložili Boží myšlenky.

17. Jakou pomocí může být modlitba při výchově dětí ‚usměrňováním jejich mysli k Jehovovi‘?

¹⁷ Podobně budete chtít vkládat do svých dětí i Boží myšlenky o jiných věcech. Můžete jim na příklad vštěpovat, že Bůh nám přikázal, abychom byli pravdymilovní, laskaví, mírní a milující. Co však můžete dělat, když se vám nedaří při poučování dětí? Manue, Samsonův otec, se modlil k Jehovovi a prosil jej, aby mu ukázal, jak má vychovávat svého hocha. (Soud. 13:8–14) Proč nenásledovat tento příklad? Modlitba k Jehovovi mnoho zmůže. Jeden otec vyprávěl, že když jeho syn byl špatně naložen nebo sklíčen a skoro nepromluvil slova, šel večer za ním, zaklepal na jeho dveře, než vstoupil, a řekl mu: „V posledních dnech jsem si všiml, že nejsi takový jako jindy. Trápí tě něco, o čem bychom si mohli promluvit?“ Obyčejně si mohli promluvit a pak otec navrhl, že mohou poprosit Jehovu o pomoc, a otázal se: „Myslíš, že to mohu udělat za nás oba?“ Po modlitbě a takové rozmluvě bylo synovi obyčejně lépe. Když vzniknou problémy, modlete se s dětmi; proste Jehovu o vedení. To vám pomůže, abyste je vychovávali ‚usměrňováním jejich mysli k Jehovovi‘.

18. Co je ještě zapotřebí kromě učební metody, vychováváme-li děti ‚usměrňováním jejich mysli k Jehovovi‘?

¹⁸ Je jistě zapotřebí mnoho ke vkládání Božích myšlenek do dětí, kromě jiného čas, námaha i dobrá učební metoda. Úspěšná výchova dětí ‚usměrňováním jejich mysli k Jehovovi‘ nezáleží jen na dokonalém využití teoretické učební metody, nýbrž spíše na vaší lásce k dětem, která se projevuje tím, že je učíte s vážností, přesvědčením a nadšením. (Přísl. 3:1–7) Můžete svým dětem také pomoci, když jim vysvětlujete, že i vy máte povinnost poslouchat Boží zákony a že jste za ně vděčni, protože vám pomohly ke šťastnějšímu životu. Provádíte se svými dětmi systematický učební program a začali jste s ním již od jejich raného mládí, když byly ještě docela malé?

CENNÁ POMOC K POUČOVÁNÍ DĚTÍ

19. a) Jakou pomoc dostali rodiče od Společnosti Strážná věž, aby mohli učit své děti? b) Jaké lekce obsahuje mimo jiné tato malá učebnice?

¹⁹ Protože Společnost Strážná věž poznala, jak je pro rodiče těžké vychovávat děti v přítomném zlém světě, postarala se o to, aby rodiče dostali pomoc k poučování dětí. Uveřejnila totiž ve Strážné věži sérii článků, které byly určeny „zvláště ke čtení s dětmi“. Pak byla v roce 1971 vydána v angličtině malá knížka „Naslouchat velkému Učiteli“. Nejen že obsahuje v revidované formě tyto články ze Strážné věže, ale pojednává také o mnoha jiných tématech. Každé téma je určeno k tomu, aby byla dítěti vštípena určitá zásada nebo určité pravidlo jednání z Božího slova. Celkem obsahuje knížka 46 kapitol, jejichž základem jsou podobenství, nauky, zázraky a zážitky velkého Učitele, Ježíše Krista. Na příklad v kapitole „Dobrý bližní“ je obzvláště zdůrazněna myšlenka, že máme být laskaví ke všem lidem; v kapitole „Jeden z malomocných oslavuje Boha“ je ukázáno, že nikdy nemáme zapomenout říci „děkuji“; v kapitole na téma „Nemilosrdný otrok“ je vyzdvižena nutnost odpouštět druhým; v další, nadepsané „Šťastní jsou pokojní“, je vysvětleno, proč se nemáme míchat do sporů; a ještě v další, nazvané „Dva lidé, kteří nemluvili pravdu“, se dozvídáme, že máme vždy mluvit pravdu. Kromě toho obsahuje kniha ještě mnohé další cenné lekce.

20, 21. K jakým dobrým výsledkům vedlo používání této malé učebnice?

²⁰ Když vyšly první z těchto článků, došly nesčetné dopisy, z nichž bylo zřejmé, že byly velmi oceňovány. Jeden otec napsal: „Výsledky jsou udivující. Naše dcera se stala mnohem poslušnější a nikdy se nemůže dočkat, až bude zase číst tyto články ve Strážné věži.“ Jedna matka řekla: „Vždy jsem měla velkou práci, abych přiměla své děti k tomu, aby se mnou studovaly Bibli. Vymýšlely si všechno možné, aby se vyhnuly studiu. Nyní jsou tak nadšené, že můj muž, který je nevěřící, také začal studovat Bibli.“ Jeden otec píše: „Připadalo mi těžké učinit dětem srozumitelnými pravdy přicházející od Jehovy, protože dítěti se musí tyto pravdy vysvětlovat zvláštním způsobem, aby je pochopilo. Tyto články mi pomohly vysvětlovat dětem tyto věci zajímavým způsobem a tak, že jim to dělá radost. Když dočteme článek do konce, řekne všech pět dětí: ‚To je všechno?‘“

²¹ I lidé, kteří nejsou svědky Jehovovými, zjistili, že kniha „Naslouchat velkému Učiteli“ je cennou pomocí k poučování dětí. Učitel, který ji dostal do ruky, řekl: „Chtěl bych za ni upřímně poděkovat. Je to právě to, co jsem již dávno chtěl mít. Mnohé děti nejsou doma vychovávány, a proto je musíme učit nejzákladnějším věcem, jako že nesmíme lhát a krást. Přečetl jsem jim dnes první kapitolu, protože musí vědět, kdo je velký Učitel.“ Sedmiletý chlapec z Indiany (USA) se nabídl, že bude číst knihu před celou třídou. Do března 1972 přečetl třicet kapitol a mnohým spolužákům mohl dát jeden exemplář.

22. Co je tím nejlepším, co mohou rodiče dětem dát?

²² Rodiče, používáte tuto cennou pomoc k poučování dětí? Jistě můžete potřebovat každou pomoc, která je vám nabídnuta, abyste poučili své děti o duchovních věcech a mravních zásadách, jak to přikázal Bůh. Mnozí rodiče měli v knize „Naslouchat velkému Učiteli“ to, co k tomu účelu hledali. Nezapomeňte ji tedy pravidelně používat. Jistě nemůžete svým dětem dát nic lepšího než biblické poučení, kterým jsou do nich vkládány Boží myšlenky!

[Poznámka pod čarou]