Žijeme v nejkrásnějších dobách

„ACH, STARÉ ZLATÉ ČASY!“

Kolikrát jsi to již řekl?

Avšak chtěl bys skutečně žít v době svého dědečka? Vzpomeň si na první a druhou světovou válku, které bys pak musel prožít.

Nebo kdybys byl žil dříve, v „temném středověku“. Byl bys to měl tehdy lehčí? Byl bys mohl doufat v lepší časy?

Bible nám radí, abychom se neobraceli zpět k dřívějším dnům: „Neříkej: ‚Proč se stalo, že se dřívější dny prokázaly jako lepší než tyto?‘, protože to není moudré, že ses na to ptal.“ — Kaz. 7:10.

Ačkoli poměry na zemi jsou stále horší, žijeme dnes skutečně v nejkrásnějších dobách.

Proč? Protože uskutečnění Božího záměru se zemí je dnes blíže než kdy jindy. Již je zcela blízko pokojné tisícileté panství Božího království, které přinese lidstvu nekonečná požehnání.

To není žádná klamná naděje, žádná teorie, žádný toužebný sen. Je to naděje, která spočívá na reálném základě: na slibu stvořitele — a nejen na slibu, ale na spolehlivých prorockých slovech toho, který již dokázal, že může něco předpovědět a také to splnit.

K UŽITKU LIDSTVA

Všemohoucí Bůh dal jasné vidění tohoto království apoštolu Janovi, který byl věrným služebníkem Pána Ježíše Krista po asi šedesát pět let. Jan byl pozván, aby nahlédl do budoucnosti a viděl vládu, která pak bude vládnout nad celou zemí, Jan zapsal to, co viděl, a jeho zápis tvoří biblickou knihu, která se nazývá Zjevení neboli Apokalypsa (to znamená Odhalení).

Protože Jan ustavičně oznamoval dobré poselství o přicházejícím Kristově království, byl vládou Římské říše uvězněn na ostrově Patmos v Egejském moři. Toto vidění bylo pro něj jistě velikou útěchou a odměnou za jeho dlouholetou věrnou službu. Tak viděl jako první mnohé podrobnosti o tomto království a také se dozvěděl, že toto království bude vládnout tisíc let a že přemění zemi v ráj. Ta zpráva je i pro nás velkou útěchou. — Viz Zjevení, kapitoly 20 a 21.a

Toto království bude vládnout k blahu lidstva, přispěje ke cti Boha a upevní navždy jeho svrchovanost na celé zemi. Také způsobí, že Země, jediná vzpurná planeta, se opět dostane do souladu s ostatním Božím vesmírem. Ale největší užitek budou mít lidé. Králem tohoto království je „semeno“, jehož prostřednictvím ‚si jistě budou žehnat národy Země‘. — 1. Mojž. 22:18.

ZŘEJMÝ DŮKAZ BOŽÍ PRAVDIVOSTI A MOCI

Jak však můžeme být přesvědčeni, že naděje na toto požehnané panství není klam, ale že spočívá na spolehlivém slibu? Bůh již dokázal, že je schopen vládnout nad lidmi a že může říci mnoho let předem, co udělá.

Před asi 2 500 roky byl Nabuchodonozor, babylónský král, nepopíratelným světovládcem. Babylón zničil druhou světovou velmoc, Asýrii, a stal se třetí světovou velmocí, o níž se mluví v historických záznamech Bible.

Jeho král Nabuchodonozor se však dopustil těžké chyby. Ve své pýše a domýšlivosti přehlédl skutečnost, že byl tím, čím byl, jenom s připuštěním Boha. Bůh mu dovolil, aby odvedl do vyhnanství jeho lid, židovský národ, jako trest za neposlušnost. Nabuchodonozorovi se nepodařilo jeho vlastní silou dobýt Jeruzalém. Aby to znázornil Nabuchodonozorovi i příštím generacím, poslal mu Bůh zprávu prostřednictvím snu, který krále velmi zneklidnil.

Když se radil se svými náboženskými věštci a astrology, a nedostal uspokojující vysvětlení svého snu, dal Nabuchodonozor zavolat židovského otroka, proroka Daniela. — Dan. kap. 4.

Daniel vysvětlil, co sen znamená. Předpovídal pro Nabuchodonozora ponižující sedmiletou kázeň od Boha. Přesto se o rok později král začal chlubit a vychvalovat své hlavní město Babylón. Sotva vyřkl vychloubačná slova, slyšel hlas z neviditelného světa z nebe, který řekl:

„Tobě je řečeno, králi Nabuchodonozoře: ‚Samo království od tebe odešlo, dokonce tě vyhánějí od lidí a budeš bydlet s polními zvířaty. Dokonce ti budou dávat jíst rostliny právě tak jako býkům a sedm časů, ty přejdou přes tebe, dokud nepoznáš, že Nejvyšší je vládcem v království lidstva a že je dává, komu chce.‘“ — Dan. 4:29–32; 4:26–29, KB.

A co ihned následovalo? Právě to, co řekl Bůh. Je to v Danielově zprávě. V babylónských zápisech, které byly vykopány, není přirozeně nic řečeno, že Nabuchodonozor byl sedm doslovných let šílený, jak to vysvítá z Bible. Avšak očekávali bychom, že stoupenci a služebníci diktátorského krále by psali o jeho ponížení? Nedovedeme si představit, že Hitlerovi dějepisci by psali o jeho porážce, kdyby se on vrátil opět k moci jako Nabuchodonozor po sedmi letech šílenství. I jiné národy se snažily očistit své panovníky a vlády, jak můžeme zjistit v análech starých Egypťanů a Asyřanů i mnohých národů dnešní doby. Naproti tomu je biblická dějinná zpráva pravdivá a nepředpojatá; není zkrášlená.

Nabuchodonozor, který byl nakonec zase Bohem uzdraven, nevěděl, že „sedm časů“ bude mít ještě větší splnění, že jde o časové období sedmi prorockých let po 360 dnech, kdy každý den představuje jeden rok, což znamená 2 520 (7x360) let. Neměl tušení, že jde o proroctví, kterým má být ukázáno, že od pádu předobrazného Božího království (při rozboření Jeruzaléma v roce 607 př. n. l.) nebude mít po 2 520 let žádný král z Davidovy linie vliv na záležitosti lidí. V té době bude ‚Jeruzalém pošlapáván národy, dokud se nenaplní ustanovené časy národů‘, to je, Bůh připustí, aby národy ovládly zemi, aniž bude vládnout nějaký král jako Boží zástupce. Po uplynutí těchto 2 520 let přijde pak čas k dosazení jeho Mesiáše na nebeský trůn. Podle biblické chronologie a světových poměrů, kterými se splňují příslušná proroctví, uběhly tyto „časy národů“ v roce 1914 n. l. — Luk. 21:24; Ezech. 21:27.

To by znamenalo, že nyní žijeme v krátkém období, které ještě zbývá, než ‚přijde‘ mesiášské království v tom smyslu, že zasáhne proti přítomnému zlému systému věcí a přivodí pokojné tisícileté panství. — Mat. 6:10.

MŮŽE BÝT KNIHA, NAPSANÁ LIDMI, SPOLEHLIVÁ?

Možná, že někdo váhá důvěřovat Bibli, protože byla napsána lidmi. Avšak spisovatelé mají často sekretáře, kterému diktují své myšlenky. Také dějepisná díla a dokumenty neobsahují myšlenky těch, kteří je sebrali a zpracovali. Ačkoli byla Bible napsána lidmi, nemusí být slovem lidí. Sama dokazuje, že je dílem božské inspirace a byla napsána ve jménu ‚samotného Nejvyššího, který žije na neurčitý čas‘, Nabuchodonozor uznal po svém ponížení, že slova, kterými Daniel vysvětlil sen, nebyla pouze Danielova slova. Přiznal to, když řekl:

„A na konci těch dnů, já Nabuchodonozor, pozvedl jsem oči k nebesům a můj vlastní rozum se mi začal vracet; a žehnal jsem samotnému Nejvyššímu a chválil a velebil jsem toho, který žije na neurčitý čas, protože jeho panství je panství na neurčitý čas, a jeho království je pro generaci za generací. A všichni obyvatelé země jsou považováni za pouhé nic a on jedná podle své vlastní vůle mezi nebeským vojskem a obyvateli země. A neexistuje nikdo, kdo může zadržet jeho ruku nebo kdo mu může říci: ‚Cos to dělal?‘“ — Dan. 4:34, 35; 4:31, 32, KB.

Skutečnost, že Bůh dal napsat Bibli lidmi, nijak neovlivňuje její věrohodnost nebo její význam pro lidi. To, co se z ní dozvídáme o životě Joba, Davida, Daniele a jiných mužů, o jejich pocitech, zkouškách, jejich zachovávání ryzosti v těžkých situacích, činí pro nás Bibli věrohodnou a přibližuje nám ji jako nic jiného. Bible nás také jako lidi povzbuzuje, protože z ní poznáváme, že máme částečně stejné zkušenosti a že je možné, abychom jako lidé zachovali ryzost, spoléháme-li se na Boha. To činí z Bible knihu, která vyzařuje útěchu a teplo a která nese daleko více znamení pravdy než kniha, která by snad prostě spadla z nebe.

Povšimni si těchto skutečností: Bůh mohl přesně předpovědět, že Nabuchodonozor bude po sedm let šílený a pak se opět ujme svého trůnu. Ježíš Kristus považoval proroctví o „časech národů“ za spolehlivé, protože je uváděl a poukázal na to, že se naplní dlouho po skončení jeho pozemského života. Ptej se tedy: „Nemohl by Bůh také předpovědět, že jeho Mesiáš bude vládnout po tisíc let?“

Lidé nemohou přivodit tisíciletý mír. Ano, nemohou ani přivodit tisícileté světové panství. Hitler se o to pokoušel a vládl jen dvanáct let. Dnes říkají mnozí lidé, kteří se vážně zabývají vládními a světovými otázkami — státníci, vědci i jiní —, že lidstvo se nedožije roku 2000 n. l. Své předpovědi neopírají o Bibli, nýbrž o neúprosné skutečnosti a nezměnitelný vývoj věcí, kterým jsme všichni postiženi. Bible poukazuje na těžké doby, v nichž dnes žijeme a které jsou znamením pro blízký konec přítomného systému věcí. — 2. Tim. 3:1–5.

Máme dobrý důvod věřit Bibli, která ukazuje, že konec přítomného systému věcí je blízko. Nemáme však důvod věřit chmurným předpovědím o zničení lidstva, nebo často vyjadřovanému prastarému tvrzení politiků, že panstvím lidských vlád konečně nastane světový mír. Nemáme žádný důvod věřit takovým slibům. Máme však skutečně všechny důvody věřit stvořiteli a měli bychom se radovat z jeho proroctví. Nejde o chmurné předpovědi, ale o předpověď tisíciletého panství, pod nímž dospěje lidstvo k dokonalosti. Bůh říká, že učiní zemi krásnou jako drahocenný klenot a že se postará o to, aby její obyvatelé žili spolu v míru. A navíc slibuje, že budou na zemi žít věčně a šťastně.

DNES JE ČAS VELKÉ PŘÍLEŽITOSTI

Věříme-li Bohu, pak víme, že dnes žijeme v nejkrásnějších dobách, protože ze všech generací máme my příležitost vidět zničení zla a očištění země a přežít do spravedlivého nového pořádku. Věříš, že Bůh má v úmyslu něco tak nádherného se zemí? Jestliže ano, pak bys měl ihned podniknout kroky, abys byl v jeho přízni, až jeho mesiášské království bude vynášet rozsudek nad tímto upadajícím systémem věcí.

Jsi-li ještě skeptický, proč bys aspoň pečlivě neprozkoumal to, co říká Bůh, a nesrovnal to s tím, co nabízejí lidé? Je snad jiná naděje, která by se dala srovnat s Božím zaslíbením? A neodpovídá to, co Bůh slibuje, přirozenému přání člověka? Není to dokonce daleko logičtější, než to, co slibují lidé? Využij nesrovnatelnou příležitost přemýšlet o tom, co říká, a poznat jeho předsevzetí! Svědkové Jehovovi jsou ochotni tě navštívit a bezplatně ti pomoci.

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček na straně 5]

Kdy bylo svěřeno Kristovi království světa

Bible předpověděla, že Bůh dá Kristovi „království světa“ (Zj. 11:15)

Kdy to má být? Až přejde sedm symbolických „časů“ (Dan. 4:10–17; 4:7–14, KB)

Obrovský strom, který představoval královskou moc, byl „poražen“ při pádu Jeruzaléma v roce 607 př. n. l. Když uplynulo „sedm časů“, měla být sňata „pouta“; strom měl růst

Jak dlouho mělo trvat „sedm časů“? Mnohem déle než sedm doslovných let

Když byl Ježíš na zemi, naznačil, že symbolické „časy“ ještě neuběhly (Luk. 21:24); Zjevení 12:6, 14 ukazuje, že 1 260 dní odpovídá třem a půl „časům“

Každý „čas“ musí podle toho být 360 dnů (3 ¹⁄₂ x 360 = 1 260)

Každý den prorockého „času“ je jeden rok (4. Mojž. 14:34; Ezech. 4:6)

„Sedm časů“ (7 x 360) je tedy 2 520 let

Kdy začalo sedm symbolických „časů“ (2 520 let)?

Na podzim roku 607 př. n. l., když území předobrazného Božího království v Judsku bylo zanecháno zpustošené

Kdy skončilo sedm symbolických „časů“?

Když přičteme 2 520 let, přicházíme k podzimu roku 1914 n. l. (606 ¹⁄₄ + 1913 ³⁄₄ = 2 520)

1914 n. l. je označený rok, kdy bylo „království světa“ svěřeno Kristovi