Božské vlastnosti lásky a nenávisti

„Mějte v nenávisti, co je špatné, a milujte, co je dobré.“ — Amos 5:15.

1. Je vhodné, aby křesťan miloval a nenáviděl?

LÁSKA a nenávist — můžeme v sobě spojit obě protichůdné vlastnosti, a přece se líbit Bohu? Ano, podle biblického pisatele Amose je to možné. Byl inspirován, aby řekl izraelskému národu, kdysi Božímu lidu: „Mějte v nenávisti, co je špatné, a milujte, co je dobré.“ (Amos 5:15) Podobně se vyjádřil dřívější biblický pisatel, totiž Šalomoun, protože řekl, že „je čas k milování a čas k nenávidění“. — Kaz. 3:8.

2. a) Jak vyjadřuje většina lidí lásku a nenávist? b) Jak dojdeme k správnému názoru na božskou vlastnost lásky?

² Láska a nenávist jsou pojmy, kterým se dnes často špatně rozumí. Je něco, o čem se více mluví a píše nebo co je více opěvováno, než láska? Avšak kolik lidí může říci, co je láska? Říká se, že lidé milují sport a televizi, auta, dokonce kočky a psy. Naopak se říká, že lidé nenávidí kapitalismus, komunismus a jiné vládní formy. Mnozí nenávidí též daně a vrchnostenské moci. Silná nenávist často existuje mezi příslušníky různých národů a ras, mezi zaměstnavateli a zaměstnanci a mezi chudými a bohatými. Je to ta láska a nenávist, o nichž mluví bibličtí pisatelé? Dal ses jako křesťan ovlivnit světským názorem na lásku a nenávist? Když se nyní podíváme na božské vlastnosti lásky a nenávisti, pomůže ti to najít odpověď. Nejprve uvažujme blíže o božské vlastnosti lásky, jak je vylíčena apoštolem Pavlem v 1. Korintským 13:4–8.

BOŽSKÁ VLASTNOST LÁSKY

3. Vysvětli, jak jedná ten, kdo je ‚shovívavý a laskavý‘.

³ „Láska je shovívavá a laskavá.“ To neznamená jen přijímat těžkosti, ale také trpělivě snášet nepříznivé okolnosti. V rodině dělají křesťané s božskou láskou víc, než jen snášejí nedokonalosti druhých. Trpělivě „se navzájem snášejte a ochotně si vzájemně odpouštějte, má-li někdo vůči druhému důvodnou stížnost“. (Kol. 3:13) I v tak úzkém vztahu, jako je manželství, rozdílné názory vyžadují, aby byla projevována taková láska. Například jeden z partnerů by snad chtěl čas od času navštívit některé přátele nebo příbuzné. Druhý nemusí být takovými návštěvami zvlášť nadšen. Snažíme se v tomto případě prosazovat svou vůli nebo jdeme nakonec neochotně a zkazíme tím radost všem? Kdo má božskou lásku, bude se snažit mít zájem o radost z věcí, které se líbí jeho partnerovi. I mimo křesťanský sbor se nám může naskytnout příležitost být shovívaví, například, když mluvíme se sousedy nebo jinými lidmi o dobrém poselství Bible. Možná, že někteří reagují velmi nepřívětivě nebo jsou dokonce hrubí, když s nimi chceme mluvit o Jehovovi Bohu a jeho předsevzetí. Odpověděl by laskavý křesťanský Boží služebník ošklivými slovy nebo kousavými poznámkami? Ne, protože je ‚shovívavý a laskavý‘.

4. Jak se projevuje žárlivost a jak láska ovlivňuje náš postoj?

⁴ Láska „není žárlivá“. Boží služebníci žijí v rozličných poměrech; někteří jsou chudí, jiní jsou zámožní. Avšak v Jehovových očích jsou všichni stejní. Je zde tedy důvod, aby ti, kteří mají méně, toužili po hmotných výhodách svých bratrů nebo aby proti nim něco měli? Takový postoj by se snadno vloudil do srdce křesťana, kdyby byl žárlivý. Pamatujme, že Bible neodsuzuje peníze, ale spíše ‚lásku k penězům‘. (1. Tim. 6:9, 10; Žid. 13:5) Nebo dejme tomu, že jednomu z tvých křesťanských bratrů byly svěřeny určité přednosti ve sboru. Ty jsi byl opomenut, ačkoli podle tvého názoru jsi byl daleko schopnější. Jak nyní reaguješ? Jsi i jen trochu žárlivý? Božská láska není žárlivá. Nepůsobí tak, že vidíme ve svých bratrech soky; naopak, máme radost, když sledujeme, že druzí činí pokroky. Jsme šťastni a spokojeni už jen proto, že máme místo v Jehovově organizaci.

5. Jak se projevuje pokora?

⁵ Láska „se nevychloubá, nenadýmá se“. Dobrým měřítkem v tomto ohledu je to, o kom nebo o čem mluvíme. Zjišťuješ, že poměrně mnoho mluvíš o sobě? Snažíš se vždy nějak strhnout na sebe rozmluvu, a přece vzbudit dojem, že nechceš na sebe obracet pozornost? Vyprávíš vždy pouze o svých zkušenostech a o tom, co jsi již všechno udělal? Mluvíš o tom, protože chceš povzbudit své bratry, nebo protože chceš na sebe obrátit pozornost? Je jistě správné hovořit o zkušenostech z kazatelské služby, a dokonce jsme k tomu povzbuzováni. Milující křesťan však stále ukazuje, že on sám je pouze prostředek k pomoci druhým. Vždy vzdává čest Jehovovi. Jak moudré a užitečné je zapříst i druhé do rozhovoru a naslouchat, co nám chtějí říci! Je to známka pokory, která je jedním z význačných znaků božské vlastnosti lásky. — 1. Petra 4:11.

6, 7. Z čeho je zřejmé neslušné chování?

⁶ Láska „se nechová neslušně“. Jiné překlady uvádějí: Láska není „hrubá“, „nepůsobí na lidi otřesně“. (Nová anglická bible; Byington) Smilstvo, nečistota a výbuchy hněvu se nehodí pro slušného člověka. (Řím. 13:13) Uvažoval jsi již o tom, že lidé se špatnými způsoby jsou neslušní nebo hrubí? Často se například dovoluje dětem, aby vedly rozhovor, když jsou přítomni dospělí, nebo aby rušily dospělé v rozmluvě tím, že pobíhají kolem a dělají rámus. Někdy lepí žvýkačku pod židle a špiní zdi a nábytek v místnosti, kde se scházejí křesťané. Není takové chování vším jiným, jenom ne slušností? Rodiče, kteří milují své děti, nepřipustí, aby se „neslušně chovaly“. — Srovnej 5. Mojž. 23:14.

⁷ Podle Bible jsou láska a pohostinnost úzce spojeny. (Žid. 13:1, 2; 1. Petra 4:8, 9) Jak se díváme na ty, kteří se přistěhovali do našeho sboru? Snad prodali dům a vzdali se svého zaměstnání, aby mohli přijít a pomoci našemu sboru. Mohou mezi nimi být i ti, kteří věnují celý čas kazatelské činnosti. ‚Nechováme se neslušně‘, když s nimi jednáme chladně? Jsme vzhledem k nim skeptičtí, protože mluví jiným přízvukem nebo mají nějaký jiný způsob oblékání? Božská láska nás přiměje, abychom projevovali vřelou pohostinnost. Přiměje nás, že budeme dělat, co můžeme, abychom jim pomohli a oni se mohli cítit jako doma. — Řím. 12:13.

8. Čí výhody vyhledává božská láska? Uveď příklady.

⁸ Láska „nehledá své vlastní zájmy“, ale je spíše vedena zásadou, kterou již dříve vyslovil Pavel: „Každý nadále hledej nikoli svůj vlastní užitek, ale užitek druhého.“ (1. Kor. 10:24) Patříš k těm, kteří se na křesťanských sjezdech rádi tlačí kupředu, nebo si zajišťují místa bez ohledu na druhé? Snad v určité části obvodu, kde pracuje tvůj sbor, se dosahuje v kazatelské službě zvlášť dobrých výsledků, zatímco v jiné části nemají lidé žádný zájem. Trváš na tom, abys mohl vždy kázat tam, kde se dobře pracuje? Jednáš, jako by tyto obvody patřily tobě a nikdo jiný se tam nesměl objevit? Můžeš si představit, že Ježíš Kristus by smýšlel podobně? Božská láska působí, že klademe osobní zájmy do pozadí.

9. Znázorni, jak nám božská láska pomáhá, abychom si vytvořili správný postoj ke způsobu jednání druhých.

⁹ Láska „se nedá podráždit“. Co děláš, když jedeš autem a jiný vůz ti náhle zkříží cestu? Co děláš, když musíš zastavit před světelným návěštím a vůz za tebou houká, jakmile se světla změní? Jedeš zvlášť pomalu, abys mu ukázal, že nemá význam být netrpělivý? Božská láska nedovolí, aby se člověk dal podráždit špatnými způsoby tohoto světa. Proč by se měl křesťan zlobit, když daně stoupají a služby jsou stále horší? Není to další důkaz toho, že se blíží velkou rychlostí konec tohoto systému věcí? Starší a služební pomocníci sboru by se neměli zlobit nebo se ‚dát podráždit‘, když někdo neodevzdá včas určité zprávy nebo když někdo správně neporozumí poselství Božího slova, Bible. Božská láska počítá s lidskou nedokonalostí a přiznává každému právo, aby sám rozhodl, jak bude reagovat na lásku Boha.

10. Jak nám pomáhá láska, abychom si zachovali dobrý vztah k Jehovovi a ke svým bratrům?

¹⁰ Láska „nevypočítává bezpráví“. Vzpomínáš si ještě, co ti někdo udělal před pěti nebo deseti roky? Možná, že tě urazil. Nedá se však prostě sloučit s Božím slovem, aby někdo měl stále na mysli to, co je již minulostí, a opětovně o tom mluvil. Kdo nezapomíná na osobní urážky a hněvá se pro ně, nečiní dobro ani sobě ani druhým. Jeho negativní postoj ovlivňuje jeho vlastní radost a také radost bližních. Dokonce i jeho vztah k Jehovovi tím trpí, neboť jak se může takový člověk modlit: „Odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme svým viníkům.“ (Mat. 6:12) Jakub napsal: „Neboť ten, kdo neprokazuje milosrdenství, bude souzen bez milosrdenství.“ (Jak. 2:13) Jak je dobré, když se na sklonku dne přibližujeme k Jehovovi v modlitbě a prosíme jej o odpuštění a když máme přitom vědomí, že jsme nikomu nic zlého neučinili! — Mat. 18:21, 22; Ef. 4:26.

11. Podle čeho je možné poznat, že se někdo ‚raduje z pravdy‘?

¹¹ Láska „se neraduje z nespravedlnosti. ale raduje se z pravdy“. Kdo si uvědomuje tento rys božské lásky, nevyhledává pro svou zábavu knihy, televizní programy nebo filmy, kde je zdůrazňována nespravedlnost. Naopak, takoví lidé ukazují tím, o čem mluví při práci nebo ve volném čase, že se ‚radují z pravdy‘. Ježíš řekl: „Z hojnosti srdce mluví ústa.“ — Mat. 12:34.

12. Proč křesťan „všechno snáší“? Uveď příklady.

¹² Láska „všechno snáší“. Tento výraz doslova znamená „všechny věci přikrývá“. (1. Kor. 13:7, Meziřádkový překlad) Podobá se vodotěsné střeše, která chrání všechno, co je pod ní; zadržuje nebo odráží. Slovo také znamená podpírat, vydržet. (1. Kor. 9:12; 1. Tess. 3:1, 5) Božská láska je realistická, neočekává dokonalost od nedokonalých lidí. Je ochotna s něčím se vyrovnat a není přecitlivělá. Když někdo z naší rodiny nebo z křesťanského sboru udělá chybu, způsobí božská láska, že o tom všude nevyprávíme, nýbrž že to přejdeme a snažíme se ho chránit, pokud ovšem nejde o závažný hřích. Když se s námi špatně zachází v křesťanské službě, na pracovišti nebo ve škole, pomáhá nám láska ‚všechno snášet‘. — Přísl. 10:12; 17:9.

13. Proč je pro křesťana užitečné, aby věřil Jehovovi a jeho organizaci?

¹³ Láska „všemu věří“. Tím není řečeno, že křesťané jsou lehkověrní. Znamená to, že křesťané mají neomezenou důvěru ve svého nebeského Otce; nepochybují o ničem, co jim říká prostřednictvím svého psaného Slova a své organizace. Těm, kteří jednají v důvěře podle Božích směrnic, se daří. Například Jehova varoval svůj lid již před léty před škodlivými následky užívání tabáku a ti, kteří uposlechli rady, měli z toho tělesný i duchovní prospěch. Někteří snad nemohli porozumět, proč se mají vzdát požitku z tabáku. Avšak bylo to k jejich prospěchu, když ‚všemu věřili‘, i když nerozuměli biblickému odůvodnění a ještě nevěděli o škodlivých účincích tabáku na zdraví. Dnes známe nejen biblické stanovisko, ale víme také, že lékařský svět uvádí jasné důvody pro to, abychom se zdržovali užívání tabáku. — 2. Kor. 7:1.

14. Proč se člověk nikdy nemá vzdát naděje?

¹⁴ Láska „ve vše doufá“. Snad nedosáhneme ve své křesťanské kazatelské službě v určitém obvodu velkých viditelných výsledků. Božská láska však působí, že vždy znovu důvěřivě a přívětivě mluvíme s lidmi, v naději, že někteří budou naslouchat poselství a tak poznají pravdu. Nebo snad žiješ již po léta s nevěřícím manželským druhem. Božská láska se nikdy nevzdá naděje, že nevěřící jednoho dne přijme pravdu. V některých případech — přes dobrý příklad věřícího — to trvalo deset, dvacet nebo ještě více let, než nevěřící přijal pravdu. Nikdy se nemáme vzdát naděje. Je výborným doplňkem naší služby a pomáhá nám, abychom zůstali šťastní a optimističtí za nepříznivých okolností. — Řím. 8:24, 25.

15. Co pomohlo našim bratrům, aby vytrvali při pronásledování?

¹⁵ Láska „ve všem vytrvá“. Tento rys lásky je zvlášť důležitý, když pomyslíme na slova: „Vskutku, všichni, kteří chtějí žít s oddaností Bohu ve spojení s Kristem Ježíšem, budou také pronásledováni.“ (2. Tim. 3:12) Praví křesťané, i když byli „předmětem nenávisti všech národů“, se nikdy nevzdali své ryzosti, a to ani v římském Kolosseu, ani v koncentračních táborech nacistického Německa. (Mat. 24:9) V poslední době byla v komunistických zemích a jiných diktátorských státech učiněna opatření proti svědkům Jehovovým, aby byli vymýceni. Tato a méně přísná opatření v demokratických národech — ale přesto svědčící o nenávisti — nevedla k zamýšlenému cíli, protože láska „ve všem vytrvá“.

16. Jmenuj některé věci, kdy může být láska pomocí, jež nikdy neselže.

¹⁶ Avšak může nám božská láska skutečně pomoci ve všech věcech, o kterých jsme teď mluvili? Může pomoci manželským dvojicím, aby zůstaly spolu a radostně sloužily Bohu? Může nám pomoci, abychom za nepříjemných okolností zůstali důvěřiví, snášeli špatné zacházení a byli nesobečtí a ochotní odpouštět? Může to všechno skutečně způsobit? Jistě! Láska „nikdy neselhává“.

BOŽSKÁ VLASTNOST NENÁVISTI

17. Dá se spojit nenávist s osobností křesťana?

¹⁷ Nyní jsme viděli, kolik dobra může způsobit láska; ale víš také, jak nenávidět? Žalmista to věděl, neboť řekl: „Vy, kteří milujete Jehovu, mějte v nenávisti, co je zlé.“ Dále řekl: „Což nemám nenávist k těm, kteří tě hluboce nenávidí, Jehovo, a necítím odpor k těm, kteří se proti tobě bouří? Nenávidím je úplnou nenávistí, stali se mi skutečnými nepřáteli.“ (Žalm 97:10; 139:21, 22) Tato tvrdá slova vyjadřují božskou nenávist, kterou musíš i ty cítit, chceš-li se líbit Bohu.

18. Jak dalece je ochranou božská nenávist? Uveď příklad.

¹⁸ Nenávist v nás vyvolává odpor. To, co nenávidíme, je nám odporné, štítíme se toho, vzbuzuje to v nás ošklivost. Jen myšlenka na to nás odpuzuje. Když manželka pána, u něhož sloužil Josef, chtěla Josefa svést, když mu domlouvala a dokonce jej chytala za roucho, nemusel dlouho přemýšlet, co má dělat. Jen okamžik zaváhání mohl pro něj znamenat ztrátu dobrého vztahu k Jehovovi. Dal se jednoduše na útěk. Protože nenáviděl zlé, automaticky reagoval a tak si zachoval dobré svědomí před Bohem. (1. Mojž. 39:7–12) Podobně je tomu dnes. Jako nenávist staví zeď mezi lidmi, tak božská nenávist staví zeď mezi námi a zlem.

19. Které věci Bůh nenávidí a jak o nich smýšlíš ty?

¹⁹ Proč by ses jednou sám sebe nezeptal, jak smýšlíš o věcech, které Jehova nenávidí? „Je šest věcí, které Jehova skutečně nenávidí, ano sedm věcí je odporných jeho duši: povýšené oči, lživý jazyk a ruce vylévající nevinnou krev, srdce, které vymýšlí škodlivé plány, nohy, které spěšně běží ke zlému, lživý svědek, který pronáší lži, a každý, kdo rozpoutává spory mezi bratry.“ (Přísl. 6:16–19) Tvá reakce na tyto věci ukazuje, v jaké míře sis přivlastnil božskou nenávist.

20. Koho nikdy nesmíme nenávidět? Proč?

²⁰ Naši křesťanští bratři nejsou přes svou nedokonalost nikdy předmětem božské nenávisti. Apoštol Jan řekl: „Každý, kdo nenávidí svého bratra, je vrah, a víte, že žádný vrah nemá v sobě trvale věčný život.“ (1. Jana 3:15) I když naši křesťanští bratři těžce zhřešili, projevujeme jim soucit a milosrdenství. Když Bůh dovolí, aby kajícní přestupníci zůstávali ve sboru, měli bychom je přijímat stejně i my. — Mat. 18:18.

21. Jak je vyjádřena božská nenávist?

²¹ Božská nenávist netrpí nic zlého. To však neznamená, že křesťané postupují násilím proti falešnému náboženství nebo proti úplatkářství; vědí, že to Bůh učiní sám. Křesťan dokazuje, že tyto věci nenávidí, když horlivě poukazuje druhým na to, co říká Boží slovo o době, kdy Boží království jako jediné bude vykonávat panství nad zemí. Božská nenávist se dále vyznačuje tím, že nenávidíme takové věci, jako lhaní, krádež a nemravnost. Mluva křesťana, jeho život a způsob jeho zábavy nedávají vzniknout pochybnostem, jak v tom ohledu smýšlí. — Efez. 5:3–5.

22. Proč je nezbytně nutné projevovat důležité božské vlastnosti lásky a nenávisti?

²² Nyní žijeme v době, v níž by se obzvlášť pečlivě měly pěstovat božské vlastnosti lásky a nenávisti. Jestliže budeme milovat, co Jehova miluje, a nenávidět, co on nenávidí, budeme ochráněni před způsoby tohoto zlého světa. Božská vlastnost lásky je mocnou hnací silou ke správnému jednání. Božská vlastnost nenávisti nás chrání, abychom nejednali špatně, a pomáhá nám dále chodit po Jehovových cestách. Je naše láska a naše nenávist pravá? Odpověď na tuto otázku ukazuje, jaký význam a jakou cenu má náš celý život.