Jsou Spojené národy přítelem nebo nepřítelem náboženství?
KDYŽ byl Ježíš Kristus na zemi, kladli mu jeho učedníci mnoho otázek. Ve svých odpovědích se často dotýkal nejprve bezprostředních okolností a potom dal úplnější, dalekosáhlejší prorockou odpověď, jejíž plný význam jeho učedníci tehdy ještě nepochopili. Teprve po letnicích roku 33 n. l. začali rozumět některým věcem. Jiným proroctvím měli lidé porozumět ještě později. Jedno z nich se vztahuje na světovou organizaci pro mír a bezpečnost, kterou nyní známe jako Spojené národy.
Jde při tom o otázku, kterou položili učedníci několik dnů před Kristovou smrtí: „Kdy to bude a co bude znamením tvé přítomnosti a skonávání systému věcí?“ (Mat. 24:3) Ježíš jim odpověděl a přitom podrobně popsal nadcházející zničení Jeruzaléma. Potom jim poskytl další poučení a ukázal, že jeho odpověď má také dalekosáhlou prorockou platnost vzhledem ke skonávání dnešního systému. Proroctví bylo obzvláště zaměřeno na zničení falešných náboženských systémů křesťanstva. Budou Spojené národy, které usilují o mezinárodní bezpečnost, považovat světová náboženství za pomoc nebo za překážku?
Jedním vynikajícím rysem Ježíšovy odpovědi byla zmínka o Danielově proroctví, které pojednává o „ohavnosti působící zpustošení“, jež bude stát „na svatém místě“. (Mat. 24:15, 16) Toto proroctví se splnilo v prvním století, když pohanská římská vojska vtáhla do Jeruzaléma a podkopala dokonce i chrámové zdi. O necelé čtyři roky později bylo město úplně zpustošeno. Jaké je pozdější a větší splnění?
KŘESŤANSTVO SE PODOBÁ JERUZALÉMU PRVNÍHO STOLETÍ
Chceme-li porozumět dnešnímu splnění, musíme nejprve poznat, v čem se novodobé křesťanstvo podobá starověkému Jeruzalému. Židé tvrdili, že Jeruzalém je město Boží. Skutečně tam stál Davidův trůn, který byl označován jako „trůn Jehovův“. (1. Par. 29:23) Chrám byl nazýván „Jehovův dům“. (Žalm 27:4) Izraelský národ však byl tak vzpurný, že na trůnu již neseděl žádný král z Davidova rodu. A pravé uctívání Boha bylo tak zkaženo tradicemi zákoníků a farizeů, že se Bůh rozhodl navždy opustit svůj „dům“. — Mat. 23:38; 15:1–9.
Podobně křesťanstvo o sobě tvrdí, že zastupuje Boha, a považuje se za „svaté“. Posvěcovalo svá křižácká tažení a války, dokonce i první a druhou světovou válku. Křesťanstvo je tedy v mnoha ohledech v podobném stavu jako starověký Jeruzalém a rozdíl je pouze v tom, že Bůh ještě nikdy neuznal křesťanstvo jako své vlastnictví.
V odpovědi na otázku učedníků Ježíš řekl, že „ochladne láska mnohých [lidí, kteří tvrdili, že jsou Božími služebníky]“. (Mat. 24:12) To platilo na Židy v době před zničením Jeruzaléma. A tento stav můžeme jistě pozorovat i v takzvaných „křesťanských“ národech naší generace. Lidé, kteří o sobě tvrdí, že jsou křesťané, dokonce i duchovní, účastní se politiky, místo aby oznamovali Boží království. Jaký úděl si proto zaslouží církve křesťanstva?
Bylo by velmi vhodné, kdyby byl pád křesťanstva způsoben právě tím, v co křesťanstvo doufá, místo aby se spoléhalo na Boha. Podívejme se, jak je to prorocky znázorněno v biblické knize Zjevení.
DUCHOVNÍ SMILSTVO FALEŠNÉHO NÁBOŽENSTVÍ
Dnes převládá na světové scéně sedmá světová velmoc biblických dějin, dvojitá velmoc britsko-americká. Bible však mluví ještě o OSMÉ SVĚTOVÉ VELMOCI. Ve Zjevení 17:9–11 je popsáno, že apoštol viděl ve vidění šarlatově zbarvenou šelmu, na jejíchž zádech seděla nevěstka, „Velký Babylón“.
O této symbolické šelmě čteme: „Sedm hlav znamená sedm hor, na jejichž vrcholu sedí žena. A je sedm králů: pět padlo, jeden je, ten další ještě nepřišel, ale až přece přijde, musí zůstat na krátkou chvíli. A šelma, která byla, ale není, je také sama osmým králem, ale pochází z těch sedmi a odchází do zničení.“
V prvním století, kdy Jan měl toto vidění, panovala právě šestá světová velmoc: Řím. Sedmá tehdy ještě neexistovala, pět předcházejících světových velmocí, které „padly“, bylo: Egypt, Asýrie, Babylón, Médo-Persie a Řecko. „Velký Babylón“ měl styky se všemi těmito světovými velmocemi, vměšoval se do politiky a působil silným vlivem. Proto je označen jako „nevěstka“, která se dopouští duchovního smilstva. Je také označen jako „velké město, které má království nad králi země“. (Zjev. 17:18) Je to tedy světová říše, světová říše falešného náboženství, v němž tak zvané „křesťanské“ náboženství má vedoucí úlohu. Je vůdčí silou v boji proti pravým křesťanům a podněcuje k tomu také světové velmoci, a proto je „opilá krví svatých a krví Ježíšových svědků“. — Zjev. 17:6.
„Šarlatově zbarvená šelma“ je osmý „král“, osmá světová velmoc, protože „pochází z těchto sedmi“, nemůže to být komunistický blok národů. Mimo to „byla [na chvíli], ale není“, a přece se chystá vystoupit z propasti (nečinnosti) a má odejít do zničení, a to se nehodí na komunistický blok.
Organizace pro světový mír a mezinárodní bezpečí, která byla nejdříve (když „byla“) známá jako Společnost národů, byla založena po první světové válce. V roce 1939 šla do propasti, když se jí nepodařilo zabránit druhé světové válce (a tedy ‚nebyla‘). V roce 1945 ‚vystoupila‘ pod novým jménem, jako Spojené národy. Proč je tato organizace v Božích očích „ohavností“? Nejnápadnější je skutečnost, že na ní jede symbolická nevěstka, nečistá žena. Je také „přítelem světa“ a učinila se „nepřítelem Božím“, neboť byla založena politickými mocnostmi a obzvláště v křesťanstvu a jeho církvích byla postavena na místo Božího království jako jediná naděje na světový mír a mezinárodní bezpečnost. — Jak. 4:4; Jan 18:36.
Dnes se ke křesťanstvu nehlásí ani polovina členských států Spojených národů.
Nezpůsobily však Spojené národy mnoho dobrého? Proč je tedy odsuzovat? Přece jsou zde proto, aby chránily mír. To je názor mnoha lidí. Byla však Římská říše „dobrá“? Snažila se zachovat v celém světě římský mír, Pax Romana, ale byla pohanská a nakonec dospěla tak daleko, že zničila svaté město Jeruzalém a jeho chrám. Později pronásledovala pravé křesťany.
ZPUSTOŠENÍ FALEŠNÉHO NÁBOŽENSTVÍ
Co podle Bible učiní Spojené národy předtím, než zaniknou? Zničí „Velký Babylón“.
Zpráva popisuje zničení falešného náboženství slovy: „Vody, které jsi viděl, kde sedí nevěstka, znamenají lidi a zástupy a národy a jazyky. A těch deset rohů, které jsi viděl, a šelma, ti budou nenávidět nevěstku a zpustoší ji a obnaží a snědí její masité části a úplně ji spálí ohněm.“ — Zjev. 17:15, 16.
Římská vojska zpustošila svaté město Jeruzalém a jeho chrám. Stejně vojska pod dohledem Spojených národů zpustoší „svatá“ místa, nad nimiž vládne křesťanstvo, a to církve, které se neprávem nazývají křesťanskými.
Jak dojde k tomuto zpustošení? Je to vlastní myšlenka Spojených národů? Ne, vykonají pouze Boží rozsudek na organizacích falešného náboženství, které se podobají nevěstce a které dlouhou dobu utlačovaly lid ve jménu náboženství, špatně představovaly Boha a uváděly potupu na jeho jméno. To platí obzvláště a výslovně na církve křesťanstva. Biblická zpráva ukazuje, kdo ve skutečnosti stojí za zničením Velkého Babylóna: „Bůh totiž vložil do jejich srdcí [do srdcí panovníků země], aby uskutečnili jeho myšlenku, ano aby uskutečnili svoji jednu myšlenku tím, že dají své království šelmě, dokud nebudou splněna Boží slova.“ — Zjev. 17:17.
Zásluhu na odstranění falešného náboženství bude tedy mít Jehova Bůh. V další kapitole Zjevení je mu za to vzdána čest: „Raduj se nad ním [nad Velkým Babylónem], . . . protože Bůh na něm za vás vykonal soudcovský trest!“ — Zjev. 18:20.
Stane se potom šarlatově zbarvená „šelma“ přítelem pravých křesťanů? Nestane, stejně jako se jím nestala Římská říše. Jako nepřítel musí „šelma“ jít do záhuby. Králové znázorněni deseti rohy šelmy „budou bojovat s Beránkem, ale Beránek nad nimi zvítězí, protože je Pán pánů a Král králů“. (Zjev. 17:14) „Ohavnost“ pak bude zničena a již nikdy nepovstane.
ČAS K ČINU
To, že se na světové scéně objevila „ohavnost“, je součástí „znamení“ Kristovy přítomnosti a nadcházejícího útoku na Beránka. Ještě blíže je proto zpustošení Velkého Babylónu. Co to znamená pro ty, kteří jsou ještě dnes spojeni s organizacemi této symbolické nevěstky?
V Božím slovu nacházíme naléhavou vyzvu: „Vyjděte z něho, můj lide, nechcete-li se s ním podílet na jeho hříších a nechcete-li dostat část z jeho pohrom.“ — Zjev. 18:4.
Zničení můžeme uniknout jedině tehdy, jestliže studujeme Bibli a poznáme, že nyní žijeme v čase soudu, a rozeznáme-li pravé a falešné náboženství. Stojí to však za námahu, protože po zničení všech nespravedlivých organizací, které zneuctívají Boha, bude na zemi život potěšením. Lidé budou uzdraveni a zůstanou zdraví. Miliony lidí, kteří ztratili život v důsledku podvodného a krvežíznivého panství Velkého Babylónu, budou vzkříšeni a společně s lidmi žijícími na zemi budou se radovat z toho, že bylo zpustošeno falešné náboženství. — Zjev. 20:11–13; 21:1–4.