Dívej se s Jehovou do budoucnosti a postupuj s ním vpřed!
„Mé slovo, které vychází z mých úst... určitě vykoná to, v čem jsem měl zalíbení, a jistě bude úspěšné v tom, k čemu jsem je poslal.“ — Izaiáš 55:11.
1. Co nám dává ujištění, že Jehova uskuteční své předsevzetí?
NENÍ pochybnosti, že Jehova vždy úspěšně provede své předsevzetí. Jeho Slovo a dějiny lidstva dokazují, že to v minulosti činil. To nám poskytuje jistotu, že má zájem, aby splnil původní proroctví o království a slib daný v Edenu. Proto bychom se měli dívat do budoucnosti stejně jako Jehova. Vzhledem k mnoha proroctvím, která se ještě mají splnit, máme k tomu všechny důvody.
2. Které životně důležité dílo nám bylo svěřeno a kým jsme při tom podporováni?
2 Avšak nechceme se pouze s Jehovou Bohem dívat vpřed, ale chceme s ním stále postupovat, protože má pro své služebníky na zemi mnoho práce. Částí tohoto díla je kázání dobrého poselství o Božím království, aby se lidé mohli projevit, jsou-li pro ně nebo proti němu. (Mat. 24:14; 25:31–46) Jak ukazuje Zjevení 14:6, 7, břemeno kazatelského díla nespočívá výhradně na Božích pozemských služebnících; mají pomoc andělských sil, které dílo řídí a vedou.
3. Jaké závazky máme vůči svým bratrům ve víře?
3 Jako Kristovi praví následovníci, kteří máme za úkol provádět toto dílo, musíme si být vzájemně věrni a pevně držet pospolu. Měli bychom si pomáhat, pokud jen můžeme, protože máme v prvé řadě povinnost sloužit si navzájem a pak i těm, kteří jsou vně. „Skutečně tedy, pokud ještě k tomu máme příhodný čas, čiňme dobře všem, zvláště však těm, kteří jsou nám příbuzní ve víře.“ (Gal. 6:10) Kdo ví, jak dlouho k tomu bude příhodný čas? Prokazujme si tedy tolik dobrého, kolik jen můžeme, dříve než nám v tom bude hospodářskou nouzí a pronásledováním zabráněno! Když pak na nás přijdou těžké doby, budeme již zvyklí si pomáhat a vzájemně se povzbuzovat. Proto buďme ochotni snášet slabosti a nedostatky druhých! Místo abychom se cítili dotčeni a naříkali si, buďme ochotni trpět pro spravedlnost, pro pokoj ve sboru. „Nepovzdechujte proti sobě navzájem, bratři, abyste nebyli souzeni“ a odsouzeni. — Jak. 5:9.
CO LEŽÍ BEZPROSTŘEDNĚ PŘED NÁMI?
4, 5. a) Co leží bezprostředně před námi? b) Jakou jistotu můžeme mít vzhledem k „velkému soužení“?
4 Jedna z věcí, která leží bezprostředně před námi, je vykonání božského rozsudku na „Velikém Babylónu“, světové říši falešného náboženství. (Zjev. 17:15–18) Vyznačuje začátek „velkého soužení“. (Mat. 24:21) Věrní následovníci šlépějí Ježíše Krista a jejich druhové přežijí toto vykonání rozsudku. Co se stane potom? Pak napadne satan, symbolický Gog z Magogu, a jeho síly Boží lid, protože mu budou závidět jeho pokoj a blahobyt. To bude signálem pro nebeská vojska pod Ježíšem Kristem, aby zasáhla proti ďáblovým viditelným silám, a tím začne boj „velikého dne Boha, všemohoucího“, Armageddon. (Zjev. 16:14, 16) Znameními tohoto boje bude bratrovražedná válka, nákazy, krupobití, blesk, oheň a síra, záplavy a zemětřesení. To vše ospravedlní Jehovovu právoplatnou svrchovanost. — Ezech. 38:14–23.
5 Ať se stane cokoli, můžeme být jisti, že Jehova osvobodí svůj lid. Pokud Jehovu Boha opravdu známe a nesobecky mu sloužíme, nebudeme mít důvod ke strachu. Jako třída přežijeme „velké soužení“ a vytvoříme základ nové země.
6. Proč můžeme říci, že čas „velikého soužení“ bude pro nás i dobou jásání, a jak by to nyní mělo na nás působit?
6 Kromě toho můžeme být jisti, že čas „velkého soužení“, Jehovův den, bude i dobou jásání. Představme si, jak museli být vděčni Noe a jeho rodina za Jehovův prostředek k záchraně, když začalo pršet! Představme si, jakou radost museli pociťovat Izraelité, když unikli na druhou stranu Rudého moře, a pak viděli, jak faraon a jeho vojsko zahynuli ve vlnách! Boží armageddonský boj bude ještě daleko velkolepější než všechny tyto Jehovovy záchranné činy. Pravda, „velké soužení“ bude vzbuzovat strach a bude provázeno určitými těžkostmi, ale Boží služebníci budou nadšeni, když budou svědky toho, co oznamovali a po čem vyhlíželi po mnoho let. Budou s radostí a zadostiučiněním o tom vyprávět těm, kteří budou vzkříšeni z mrtvých. Již jen tato myšlenka by měla povzbudit naši horlivost k oznamování rychle se blížícího Jehovova dne.
VSTUP NA OČIŠTĚNOU ZEMI
7. a) Jakými rodiči bude lidstvo požehnáno? b) Jakými muži budou zastoupeni nebeští vládcové a k čemu to povede?
7 Jaká to bude radost vstoupit po „velkém soužení“ na očištěnou zemi a zažít začátek tisíciletého panství Krista a jeho nevěsty, složené ze 144 000 mužů a žen koupených ze země! Ti obrátí svou pozornost k lidstvu, aby z něho učinili velkou rodinu dokonalých synů a dcer. Jací to budou milující rodiče! S láskou a soucitem začnou plnit své rodičovské úkoly, když budou přežijícím poskytovat vedení a pomoc, aby mohli překonat slabosti a nedokonalosti. A když pak Ježíš Kristus vzkřísí mrtvé, bude nevěsta společně s ním pomáhat vzkříšeným, aby získali dokonalost. Jehovův stan neboli svatostánek s lidmi bude to, co Kristus a jeho nevěsta vykonají pro lidstvo. (Zjev. 21:1–4) Věrní mužové budou jako knížata zastupovat na zemi Krista a jeho nevěstu. (Žalm 45:16; 45:17, KB) Tato knížata nebudou podobna úplatným a sobeckým politikům, kteří po staletí vládnou lidem. Spíše budou jako muži, které měl vyvolit Mojžíš, „schopní muži, bojící se Boha, spolehliví muži, kteří nenávidí nepoctivý zisk“. (2. Mojž. 18:21) Pod jejich spravedlivou a laskavou správou budou všichni bydlet v bezpečí. — Iz. 32:1, 2.
8. Jaké poměry budou vládnout v Božím novém světě a proč?
8 Až bude bezbožný svět zničen a satan a jeho démoni uvězněni v propasti, nebude již zlo, falešné náboženství ani démonský vliv. ‚Nijak neuškodí ani nezpůsobí zkázu na celé Boží svaté hoře, protože země bude jistě naplněna poznáním o Jehovovi, tak jako vody pokrývají skutečné moře.‘ (Iz. 11:9) Bude mír nejen mezi národy a rasami, ale i mezí lidmi a zvířaty: „A v ten den pro ně jistě uzavřu smlouvu ve spojitosti s divokými polními zvířaty a s létajícími tvory nebes a se všemi, co se plazí po zemi . . . a způsobím, aby leželi v bezpečí.“ Člověk bude vykonávat milující panství. Nebude se bát zvířat a zvířata nebudou mít smrtelný strach z něho. Celá země bude zrcadlit slávu svého stvořitele, „který dává pokoj“, a Ježíše Krista, „Knížete pokoje“. — Oz. 2:18; Řím. 16:20; Iz. 9:6.
NADĚJE NA VZKŘÍŠENÍ
9. Proč můžeme být jisti vzkříšením mrtvých?
9 Můžeme také s plnou důvěrou vyhlížet vzkříšení mrtvých. Proč? Protože nám dal Bůh v tom ohledu mnoho slibů, a Bůh nemůže lhát. (Tit. 1:2) Kromě toho dal všem lidem záruku, když vzkřísil Ježíše z mrtvých. (Skut. 17:31) Vzkříšení je tak jisté, že podle Ježíšových slov, která mluvil k pochybovačným saduceům, Jehova se dívá na mrtvé, jako by byli živi. — Mat. 22:31, 32.
10. Co bude vzkříšeno a odkud?
10 Co bude vzkříšeno? Ne tělo, které zemřelo, protože to se navrátilo do prachu a mohlo se stát částí jiných živých organismů. Jak ukázal apoštol Pavel: „Co rozséváš, není oživeno, pokud to nejdříve nezemře; a pokud jde o to, co zaséváš, nezaséváš tělo, které se bude vyvíjet, ale pouhé zrno . . . ale Bůh mu dává tělo, právě tak, jak se mu zalíbilo.“ (1. Kor. 15:35–38) Tedy ne tělo, sestávající z týchž molekul, nýbrž duše — osoba — bude vzbuzena z hrobu, šeolu neboli hádu. O Ježíši bylo například prorokováno: „Nezanecháš mou duši v šeolu“. — Žalm 16:10; Skut. 2:24–27.
11. a) Co rozumíme prvním vzkříšením? b) Kdo má na něm účast a kdy?
11 Jaké tělo bude mít vzkříšená duše neboli osoba? Ti, kteří mají podíl na prvním vzkříšení, dostanou slavné, nebeské, neporušitelné tělo. První vzkříšení je první co do času, důležitosti a kvality a náleží pomazaným Kristovým následovníkům, 144 000, kteří jsou znázorněni, jak stojí na hoře Sion. (Zjev. 20:4, 6; 14:1, 3) O vzkříšení pomazaných, kteří spí ve smrti v době Pánovy přítomnosti, čteme: „Pán sám sestoupí z nebe s velitelským zvoláním, s hlasem archanděla a s Boží trubkou, a ti, kteří jsou mrtví ve spojení s Kristem, vstanou nejdříve.“ (1. Tess. 4:16) O ostatních z této skupiny, kteří umírají po tomto vzkříšení, Pavel pokračuje: „Potom my žijící, kteří přežíváme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích, abychom se setkali s Pánem ve vzduchu; a tak budeme vždy s Pánem.“ (1. Tes. 4:17; Zjev. 14:13) Podle 1. Korintským 15:51, 52 to znamená, že neupadnou do spánku smrti, nýbrž jsou ihned vzbuzeni k nebeskému životu a spojeni s Pánem Ježíšem Kristem v neviditelných nebesích.
12. Kdo bude kromě toho vzkříšen a kdy může být očekáváno vzkříšení některých z nich?
12 A co se stane s ostatními mrtvými? Apoštol Pavel dosvědčuje, že „bude vzkříšení spravedlivých i nespravedlivých“. Také Ježíš Kristus předpověděl, že „všichni v pamětních hrobkách uslyší jeho hlas“ a vyjdou. Dále je nám řečeno, že „smrt a hádes“ vydají mrtvé, kteří jsou v nich. Mezi nimi bude i sympatizující zločinec, který visel na kůlu vedle Ježíše a jemuž Ježíš řekl: „Vpravdě ti dnes pravím: Budeš se mnou v ráji.“ (Skut. 24:15; Jan 5:28, 29; Zjev. 20:13; Luk. 23:42, 43) Bohabojní muži od Abela až k Janu Křtiteli budou asi mezi prvními, kteří budou vzkříšeni, protože budou dosazeni jako pozemští zástupci království. (Žalm 45:16; 45:17, KB) Také lidé, kteří dodržovali Boží požadavky pro přežití „velkého souzení“, ale zemřeli nebo zemřou před touto událostí, budou bezpochyby vzkříšeni k životu brzy na začátku tisíciletého panství. To je rozumné, protože takoví lidé by mohli poskytovat cennou pomoc při výchově mnoha nespravedlivých, kteří budou vzkříšeni.
13. S jakými charakteristickými rysy budou vzkříšeni mrtví lidé?
13 A jak je to s těmi, kteří budou vzkříšeni, aby žili na zemi? Jaké budou mít tělo? Jak budou vypadat? Jak ukázala dřívější vzkříšení, zvláště Lazarovo, budou zřejmě vypadat podobně jako před smrtí, aby se totiž sami poznali a mohli být i poznáni druhými. (Jan 11:39–44) Velký člověk se nevrátí jako malý a velmi starý nebude vypadat jako mladistvý. Muži zůstanou muži a ženy ženami. Budou mít tutéž osobnost a paměť jako před smrtí. Vzkříšení budou mít zdravá a úplná těla, tak jako lidé vzkříšení v minulosti. Nevrátí se v nemocném stavu, který vedl k jejich smrti. Avšak to neznamená, že budou mít dokonalá těla, protože ta by se nehodila k jejich nedokonalé osobnosti. Spíše vstanou s nedokonalým tělem, ale to se poznenáhlu bude stávat dokonalejším, tak jak budou činit pokroky v duchovním ohledu a budou přemáhat své slabosti a nedokonalosti poslušností královského panství a využíváním Ježíšovy oběti, která usmiřuje hříchy.
14, 15. a) Která Boží vlastnost je vyjádřena vzkříšením a čí slova to potvrzují? b) Jak se vzkříšení mrtvých dotkne Ježíše?
14 Opatření vzkříšení je výrazem Jehovovy lásky. To je patrné ze slov trpělivého a bohabojného Joba: „Jestliže tělesně schopný muž zemře, může opět žít? . . . Zavoláš a já sám ti odpovím. Budeš toužit po díle svých rukou.“ Jehova Bůh touží po těch, kteří jsou v šeolu neboli hádu, zvláště po těch, kteří jako Job vytrvali ve své ryzosti i v těžkých zkouškách. — Job 14:14, 15.
15 Vzkříšení nespočetných milionů udělá jistě velkou radost i Ježíši Kristu. Důkazem jeho ochoty a radosti, aby něco učinil pro lidstvo, je jeho odpověď malomocnému, který k němu přišel a plný víry mu řekl: „Pane, jestliže jen chceš, můžeš mne očistit.“ A co mu řekl Ježíš? „ ‚Chci. Buď očištěn.‘ A malomocenství se z něho ihned ztratilo.“ — Luk. 5:12, 13.
16. Jak nám může již dnes pomoci, když s vírou očekáváme vzkříšení?
16 I my bychom měli pro vzkříšení hledět s očekáváním a radostí do budoucnosti. Činíme-li to s vírou, může to být již nyní pravým pramenem povzbuzení a požehnání pro nás a naše bližní. Když nám smrt vyrve toho, koho jsme milovali, nebudeme se rmoutit a truchlit tou měrou jako ti, kteří nemají naději. (1. Tess. 4:13, 14) Jsme opravdu schopni utěšovat truchlící, (2. Kor. 1:3, 4) protože jsme si přivlastnili naději na vzkříšení, máme důvěru, že i když nám lidé vezmou život, nemohou nás vymazat z Boží paměti a zabránit našemu vzkříšení z mrtvých. (Mat. 10:28) To nám dává sílu, kterou potřebujeme, abychom zůstali věrni Jehovovi Bohu, bez ohledu na to, co nám lidé udělají. — Zjev. 2:10; 12:11.
17. Jak by na nás měla působit myšlenka, že bychom mohli ztratit vyhlídku na odměnu věčného života?
17 Dalším povzbuzením k věrnosti je skutečnost, že bychom mohli ztratit odměnu věčného života. (Srovnej 2. Timoteovi 4:8.) Bible ukazuje, že vědomí hříšníci — ti, kteří hřeší proti Božímu duchu — nebudou vzkříšeni z mrtvých. (Mat. 12:31, 32; Žid. 10:26, 27) To by nás jistě mělo přimět, abychom napodobovali apoštola Pavla, který se snažil zůstat věrný. Pavel o sobě řekl: „Podmaňuji své tělo a vedu je jako otroka, abych potom, když jsem hlásal jiným, sám nebyl nějak neschválen.“ (1. Kor. 9:27) Nikdy neztraťme z očí odměnu věčného života a nikdy nepřestaňme projevovat věrnou oddanost Jehovovi Bohu!
STÁLE SE DÍVAT DO BUDOUCNOSTI A POSTUPOVAT VPŘED
18. Jak bychom se měli chovat, když se účastníme závodu?
18 Máme mnohé, nač se můžeme těšit. Jak bohatá je pro nás vyhlídka nejen na bezprostřední budoucnost, ale i na celých tisíc let, která jsou před námi! Náš život se dá srovnat se závodem, a je možno říci, že již jsme v cílové rovince. Nač myslíme ve spojení se závodem? Nemyslíme na námahu a soustředěnost, které jsou zapotřebí k dosažení cíle a k vítězství v závodě? Právě k tomu jsme povzbuzováni: „Odložme rovněž všechnu přítěž [buď hmotařství nebo hříšné sklony těla] a hřích, do kterého se snadno zapleteme [ztrátou víry], a s vytrvalostí běžme závod, který je nám předložen, a hleďme upřeně na Ježíše.“ — Žid. 12:1, 2.
19. Jakou radu dal Ježíš svým následovníkům, aby neupadli do osidla a neztratili vyhlídku na odměnu?
19 Ježíš nám dává v tom ohledu dobrý příklad a radu: „Neustále tedy hledejte nejdříve království a jeho spravedlnost.“ (Mat. 6:3) A ve svém velkém proroctví řekl varovně o čase konce: „Dávejte však na sebe pozor, aby vaše srdce nikdy nebyla obtížena přejídáním a přílišným pitím a životními starostmi a tento den by na vás přišel náhle, jako osidlo . . . Zůstaňte bdělí.“ — Luk. 21:34–36.
20. Jaký postoj ke světu bychom měli mít?
20 Jednáme tedy moudře, když upíráme zrak na to, pro co žijeme. Víme, že nyní jsou „poslední dny“, a proto je pro nás Pavlova rada ještě důležitější, než když ji původně dával: „Zbývající čas je zkrácen. Ať tedy jsou . . . ti, kteří užívají světa, jako ti, kteří jej neužívají plně; neboť scéna tohoto světa se mění.“ (1. Kor. 7:29–31) Proč užívat plně světa a proč připustit, aby zcela pohlcoval náš život, jako bychom si nemohli nechat ujít něco, co poskytuje? Měli bychom proto dát v sázku své duchovní smýšlení? Mysleme raději na slova: „Svět pomíjí a stejně jeho žádost, ale kdo činí vůli Boží, zůstává navždy.“ Jaký je to nádherný slib! Dokazujeme, že mu skutečně věříme, tím, že podle toho jednáme, to jest, že činíme svůj vztah k Bohu středem svého života a nevěnujeme nevhodnou pozornost jinému vztahu nebo zábavě? — 1. Jana 2:17.
21. Jaký postoj k hmotným věcem bychom měli mít a proč?
21 Proč obracet celé myšlení a usilování k hmotným věcem? Ježíš varoval v jednom ze svých podobenství před takovým postojem slovy: „Tak se děje člověku, který si pro sebe hromadí poklady, ale není bohatý vůči Bohu.“ (Luk. 12:16–21) Neslíbil nám ostatně Ježíš, že se postará o naše hmotné potřeby, když budeme stále hledat nejprve jeho království a jeho spravedlnost? (Mat. 6:33) Také se nemusíme příliš starat o to, co budeme mít v novém systému věcí po hmotné stránce. Kdyby to bylo tak důležité, byl by to Jehova jistě dal zapsat ve svém Slově. Víme, že hmotné věci — dokonce i život v přepychu — neučiní člověka šťastným. Nejšťastnějšími lidmi na zemi jsou svědkové Jehovovi, a ti většinou patří k těm, kteří jsou chudí na věci, které svět vysoce oceňuje. Můžeme být jisti, že nám v novém systému věcí nebude z hmotných věcí nic scházet. Co je však nejdůležitější: budeme mít hojnost duchovního požehnání a množství přátel a druhů, kteří budou s námi uctívat jediného pravého Boha Jehovu a budou přinášet ovoce jeho ducha. — Žalm 133:1; Gal. 5:22, 23; 1. Tim. 6:17.
22. Jak a v kterých věcech můžeme nyní osobně postupovat s Jehovou?
22 Až do té doby máme dobrou příležitost dále prohlubovat svůj vztah k Jehovovi, růst v lásce k těm, kteří jsou s námi příbuzní ve víře, a stále více řídit svůj život podle Boží vůle. Osobní studium, modlitba, návštěva shromáždění a uplatňování toho, co se učíme — to vše velmi podporuje náš duchovní pokrok. Když využíváme opatření, která učinil Jehova pro náš stálý duchovní růst, bude nejenom naše naděje znovu a znovu posilována, ale budeme též puzeni, abychom využívali příležitostí pomáhat druhým, aby i oni si přivlastnili Bohem danou naději a žili v souladu s ní. Pokroky, které nyní činíme, jsou počátkem pěstování postoje nutného k tomu, abychom během tisíciletého panství Krista a jeho nevěsty spěli k dokonalosti. Postupujme tedy dále vpřed!
23. Jaké ujištění dostáváme ze slov apoštola Pavla, která čteme v Židům 6:10, 11, a na základě čeho?
23 Co si Jehova předsevzal a zaslíbil, splní. Jeho slovo se k němu nevrátí bez výsledku. O tom nemusí být pochybností. Apoštol Pavel nám dává ujištění, že Bůh není nespravedlivý a nezapomíná na to, co jsme učinili „z lásky k jeho jménu“. Chceme proto dále ‚projevovat tutéž přičinlivost, abychom měli plnou jistotu naděje až do konce‘. — Žid. 6:10, 11.