Otázky čtenářů

● Odmítají svědkové Jehovovi každou lékařskou pomoc?

Ne. Svědkové Jehovovi využívají služeb lékařů, kteří jim pomáhají v případě nemoci. Milují život a podnikají vše, co je rozumné a odpovídá Písmu, aby si jej zachovali. Stejně jako Lukáš — křesťan prvního století, který byl lékařem, jsou i dnes někteří svědkové Jehovovi činní jako lékaři v mnoha oborech zdravotnictví. (Kol. 4:14) Nesouhlasí však s žádným léčením, které odporuje biblickým zásadám. Bible výslovně zakazuje přijímání krve k výživě těla. — 1. Mojž. 9:4, 3. Mojž. 17:1–14, Sk. 15:28, 29.

Ježíš a apoštolové často nadpřirozeným způsobem uzdravovali nemocné a churavé mocí svatého ducha a tím ukazovali, co se bude dít ve větším rozsahu v Jehovově novém světě. Po smrti apoštolů , na konci 1. století, přestal u Božích služebníků dar zázračného uzdravování, a proto svědkové Jehovovi dnes neočekávají, že jejich zdraví bude obnoveno zázrakem. Vyprošují si proto Boží požehnání a vedení pro své úsilí postarat se rozumným způsobem o své zdraví. Avšak zároveň vědí, že Bůh — jako za apoštolů — stále ještě připouští, aby smrt hubila jeho věrné služebníky, jejichž těla jsou ve stavu, kdy se nemohou udržet na živu zdravou potravou nebo lékařskou pomocí.

Jsou ovšem různé teorie o léčení nemocí. Společnost Strážná věž se však nezastává žádné metody více než druhé, je přenecháno každému jednotlivci, aby se rozhodl pro ošetření, které považuje za nejlepší. Čas od času pojednávají naše publikace v zájmu našich čtenářů o různých způsobech léčení a ošetřování, ale je přenecháno každému jednotlivci, aby rozhodl, co je pro něj nejvýhodnější.

Uznáváme, že názory na zdravotní otázky se vzájemně velmi liší. Křesťan, který zastává určitý názor, nemá důvod, aby kritizoval druhé, kteří se přiklánějí k jiné metodě ošetření, pokud se nerozhodnou pro něco, co Boží Slovo zakazuje. Také je důležité uznat, že to, co pomáhá jednomu, nemusí byt vhodné pro druhého, nebo mu může dokonce škodit.

Svědkové Jehovovi jsou vděčni za ulehčení, které jim lékaři mohou poskytnout při nemoci, ale současně vědí, že takové ulehčení je přechodné a že mohou očekávat trvalé osvobození od nemocí pouze od Boha. V Jehovově novém světě, který je již velmi blízko, budou lidé uzdraveni z nemocí, a dokonce i smrt bude odstraněna na základě výkupní oběti Ježíše Krista.

● Nemohu porozumět slovům v 2. Mojžíšově 4:24–26 o obřezání Mojžíšova syna. Čí život byl v nebezpečí a co se vlastně stalo?

Tato slova najdeme ve zprávě o návratu Mojžíše a jeho manželky Zefory do Egypta. V 2. Mojžíšově 4:24–26 doslova čteme: „Stalo se, že na cestě v místě přenocování se s ním setkal Jehova [to jest Jehovův anděl] a stále hledal způsob, jak jej usmrtit. Nakonec vzala Zefora kamenný nůž, odřízla předkožku svého syna způsobila, že ta se dotkla jeho nohou, a řekla: ‚Je to proto, že jsi mi ženich krví.‘ Nato jej nechal. Tehdy řekla: ‚ženich krví‘, a to pro obřízku.“

Toto místo je nejasné a nemůžeme nyní říci nic konečného o jeho plném významu. Je však dosti objasněno jinými biblickými verši. Je možné je vysvětlit tímto způsobem:

Zákon o obřízce, který dostal již Abrahám, zněl: „Neobřezaný mužského pohlaví, který si nedá obřezat předkožku, ano, ta duše bude odříznuta od svého lidu. Porušil mou smlouvu.“ (1. Mojž. 17:14) Ne Mojžíš, ale jeho syn byl neobřezaný, proto byl zřejmě jeho život ohrožen Jehovovým andělem. Mojžíš dostal také od Boha skrze jeho anděla příkaz, aby vyvedl Izraelity z Egypta. (2. Mojž. 3:10) Nezdá se rozumný výklad, že sám Mojžíš byl ohrožován smrtí Božím andělem, když byl na cestě, aby splnil jeho příkaz.

Jehovův anděl dostal od Boha moc zabít Mojžíšova syna, protože ten nebyl obřezán podle smlouvy o obřízce. Zefora tedy způsobila, aby se předkožka (důkaz toho, že odpovídá smlouvě) dotkla andělových nohou, a tak ukázala, že již zde není důvod, aby její syn zemřel.

Zefora vyřkla neobvyklá slova: „Je to proto, že jsi mi ženich krví“ zřejmě proto, že s obřízkou byla spojena smlouva. Původcem smlouvy byl Jehova Bůh, který zde byl zastoupen svým andělem. Když Zefora oslovila Jehovu prostřednictvím zastupujícího anděla jako ‚ženich krví‘, zdá se, že to neučinila proto, aby jej kritizovala, ale aby ukázala, že se nyní podřídila ustanovení smlouvy. Bylo to, jako kdyby zaujala postavení manželky ve smlouvě o obřízce a Jehova Bůh byl manželem. Tím, že dodržela oprávněné Boží požadavky, nebyl život jejího syna již v nebezpečí.