Lze ještě nalézt pravé křesťanství?

MEZI obyvatelstvem nekřesťanských zemí je křesťanství značně neoblíbené. Mimo jiné je to způsobeno tím, že misionáři církví křesťanstva často sloužili jako předvoj hospodářského a politického vykořisťování těchto národů. Na jednom ostrově se proto říká: „Misionáři nás učili, jak se máme modlit, a zatímco jsme měli skloněnou hlavu, ukradli nám zemi.“

Dokonce i v mnoha křesťanských zemích ztratilo mnoho lidí úctu před křesťanstvím, protože duchovenstvo uvrhlo hanbu na Boha a Bibli, když nejednalo podle toho, co káže. Nadto lidé zjistili, že to, co duchovenstvo učí, často odporuje rozumu a spravedlnosti.

To vše vedlo k tomu, že mnoho osob vážně pochybuje, zda existuje pravé křesťanství. Ptají se, zda je možné je ještě dnes nalézt, a jestliže ano, kde a jak.

PODKLAD PRO ZJIŠTĚNÍ TOTOŽNOSTI

Když byl Ježíš Kristus na zemi, jednal spravedlivě a poctivě a vedl lidi, aby Boha uctívali čistým způsobem. (Jan 4:23, 24) Ukázal, podle čeho lze poznat pravé uctívání. Když mluvil o tom, že povstanou falešní učitelé, řekl: „Poznáte je podle jejich ovoce. Lidé přece nikdy nesbírají hrozny z trní nebo fíky z bodláčí? Stejně tak každý dobrý strom nese pěkné ovoce, ale každý zkažený strom nese bezcenné ovoce; dobrý strom nemůže nést bezcenné ovoce ani zkažený strom nemůže nést pěkné ovoce. Každý strom, který nepřináší pěkné ovoce, je podťat a vhozen do ohně. Skutečně tedy poznáte tyto lidi podle jejich ovoce.“ — Mat. 7:15–20.

Bůh jistě vykoná svůj rozsudek nad pokryteckými, falešnými učiteli, kteří zneuctili jeho jméno. Dobrý strom se pozná podle svých dobrých plodů. Podobným způsobem lze poznat pravé uctívání.

Jedno biblické proroctví, jež bylo zapsáno před mnoha lety, ukazuje, že právě v době, ve které žijeme, tisíce lidí rozpoznají, co je pravé křesťanství, a tak získají přízeň Boha. Stanou se jeho pravým lidem a budou mít naději, že budou žít na zemi pod spravedlivým panstvím, Božím královstvím. Je to proroctví, které hovoří o starém městě Jeruzalémě po tom, co se do něho vrátil malý ostatek asi 50 000 Židů z vyhnanství v Babylóně. Po celých sedmdesát let předtím ležel Jeruzalém jako zpustošené město. Ve srovnání s dávnou minulostí měl tedy nyní jen nepatrný počet obyvatel. Bůh však pronesl tato povzbudivá slova:

„Tak řekl Jehova vojsk: ‚Ještě se stane, že přijdou lidé a obyvatelé mnoha měst; a obyvatelé jednoho města jistě půjdou k obyvatelům druhého a řeknou: „Se vší vážností pojďme obměkčit Jehovovu tvář a hledat Jehovu vojsk. Já sám půjdu také.“ A mnoho lidí a mocných národů přijde skutečně do Jeruzaléma hledat Jehovu vojsk a obměkčit Jehovou tvář.‘“ — Zach. 8:20–22.

Poslední kniha Bible, Zjevení, dokonce popisuje „velký zástup, který žádný člověk nemohl sečíst, ze všech národů a kmenů a lidí a jazyků“. Tento zástup lidí se objeví v čase konce tohoto světa a bude věřit v Ježíše Krista, „Božího Beránka“, a upřímně uctívat Boha. — Zjev. 7:9, 10; Jan 1:29.

DESET JICH PŘIJDE, ABY SE PŘIPOJILI K JEDNOMU

A tak dnes můžeme očekávat, že najdeme lidi, kteří žijí podle zásad pravého křesťanství a přinášejí dobré ovoce poctivosti, spravedlnosti, lásky a pokoje. Prorok Zachariáš dále řekl: „Bude v těch dnech, že deset mužů z národů všech jazyků se chopí, ano skutečně se chopí sukně muže, který je Žid, a řeknou: ‚Půjdeme s vámi, protože jsme slyšeli, že Bůh je s vámi.‘“ — Zach. 8:23.

Kdo je ten „muž, který je Žid“? V této souvislosti jsou zajímavá slova apoštola Pavla: „Není Žid ten, kdo je jím zevně, ani není obřízkou to, co je zjevně na těle. Ale ten je Žid, kdo je jím uvnitř, a jeho obřízka je obřízka srdce duchem.“ — Řím. 2:28, 29.

Rozhlédni se dnes kolem sebe! Kdo se snaží kázat biblické pravdy a vést skutečně křesťanský život? Kdo jako skupina usiluje, aby pomohl ostatním k porozumění toho, co Bůh učinil, aby lidé již dnes mohli vést mravný, šťastný život a aby jednou mohli věčně žít na zemi pod Kristovým královským panstvím? K jaké skupině se připojilo oněch „deset mužů“, to znamená, která skupina se dokonce doslovně rozrostla o ty, kteří se k ní připojili, protože ‚viděli, že Bůh je s nimi‘? Náboženské společnosti křesťanstva rozhodně neprožívají nějaký desetinásobný přírůstek. Dnes je víc než 900 miliónů takzvaných křesťanů, kteří patří k nějaké církvi křesťanstva. Kdyby měli přibrat v počtu členů na desetinásobek, pak by byl jejich počet dvakrát větší než počet obyvatel zeměkoule.

Ne, sekty křesťanstva se netěší z duchovního blahobytu. Povšimněme si však těch, kteří patří k pomazanému ostatku duchovních židů. Snaží se, aby pomohli co největšímu poštu licí poznat biblickou pravdu. Ještě důležitější než samotný počet lidí, kteří se k nim připojují, je to, že tyto osoby uvedly do pořádku svůj život a podnikly velké změny, aby žily podle křesťanských zásad. To se všeobecně uznává. V posledních letech se k ostatku připojili mnozí lidé, mnohem více než desetinásobek jeho počtu.

Z jakého důvodu tak jednají ti, kteří říkají pomazanému ostatku duchovních židů: „Půjdeme s vámi“? Podle jejich vlastních slov lze určit příčinu: „Protože jsme slyšeli, že Bůh je s vámi.“ (Zach. 8:23) Prostřednictvím přátel, sousedů nebo spolupracovníků slyšeli o štěstí, které prožívá třída duchovních židů, doslechli se o sjednocených rodinách těch, kteří jsou s mini spojeni, i jejich biblickém poznání a o tom, jak vyřešili své životní problémy. Mimoto pozorovali jeden z plodů, který podle Ježíšových slov bude příznačný pro jeho následovníky.Ježíš prohlásil: „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít mezi sebou lásku.“ — Jan 13:35

Tato láska přesto není nějakou samozřejmostí ani u těch, kteří již dlouhá léta slouží jako Jehovovi křesťanští svědkové. Duchoví židé také potřebovali pomoc dřívějších duchovních židů, jako ji potřebuje „deset mužů“, kteří se k nim připojují. Je to stejné jako v prvním století v Jeruzalémě, kde křesťané, kteří nově přistupovali k víře, „se trvale věnovali učení apoštolů“. (Skutky 2:42) Pomazaní křesťané prvního století věděli, že musejí studovat Bibli, aby se přiblížili Bohu a navázali s ním důvěrný vztah. Museli nezbytně ‚přetvořit svou mysl‘ a ‚obléci novou osobnost‘, která je popsána v Bibli. — Řím. 12:2; Ef. 4:22–24.

A tak dnes jde „deset mužů z národů všech jazyků“ s Božími duchovními „židy“, protože chtějí s Bohem navázat příznivý vztah. Jdou s těmito pomazanými v tom smyslu, že je srdečně podporují. Splnilo se skutečně proroctví, že k duchovnímu ostatku se připojí zemi dobré poselství o království několik tisíc Bohu oddaných badatelů Bible. V roce 1947 podalo zprávu o své činnosti 207 552 Jehovových svědků — tedy mnohonásobně tolik. A v roce 1947 již bylo více než dva milióny osob mezinárodní třídy „deseti mužů“, kteří říkají „Půjdeme s vámi.“ Tento poslední desetinásobný přírůstek nastal v pouhých dvaceti sedmi letech.

,SLYŠELI JSME, ŽE BŮH JE S VÁMI‘

Příklad postoje těchto „deseti mužů“ a toho, co je přitahuje, aby se chopili „sukně muže, který je [duchovní] Žid“, ukazuje zkušenost jedné mladé ženy z Virgínie ze spojených států. Na tuto mladou ženu hluboce zapůsobil rozhovor s jedním svědkem Jehovovým. Ačkoli měla pocit viny vzhledem ke způsobu života, jaký tehdy vedla, věci, které se dozvěděla, a trpělivost svědka ji přiměly k tomu, aby v rozhovorech pokračovala. Seznámila se s jinými Jehovovými svědky, kteří dříve prožívali něco podobného. Láska a trpělivost těchto svědků přispěly, aby se mohla přesvědčit, že Bůh je opravdu s těmito lidmi. Změny, které podnikla ve svém životě, přitažlivě zapůsobily také na jiné lidi. Vypráví o tom:

Muž, pro kterého pracuji, je tělesně postižený. Byl to takový „vykutálený“ člověk, který si již v mládí utvořil na všechno svůj vlastní názor. Dospěl k tomu, že jeho náboženství je pokrytecké. Změny mé osobnosti byly pro něj tak nápadné, že začal naslouchat, když jsem odpovídala na biblické otázky své jedné spolupracovnici. nakonec přišel na shromáždění svědků. Rychle získal velké poznání a ocenění, takže se snažil, aby změnil to, co považoval za nesprávné — včetně kouření. Stal se z něho člověk mírné povahy. Nyní studuje on i jeho manželka Bibli, navštěvují shromáždění svědků a usilují o to, aby ve své rodině žili všichni v souladu.

Tito lidé mohou odpovědět na otázku, která je tak častá v dnešním světě: „Lze ještě nalézt pravé křesťanství?“ Sami totiž rozpoznali, co je pravé křesťanství. Ti, kteří by rádi poznali pravé zásady a „zaslíbení života nynějšího a toho, který má přijít“ — lepšího života na pokojné rajské zemi —, ať vyhlížejí po znacích pravých Kristových učeníků, a až je najdou, ať řeknou: „Půjdeme s vámi, protože jsme slyšeli, že Bůh je s vámi.“ — 1. Tim. 4:8; Zach. 8:23.