Je stále ještě čas ‚navrátit se k Jehovovi‘

„NAVRAŤTE se ke mně,“ zní výzva, se kterou se Jehova Bůh vždy znovu obracel na svůj vzpurný lid. Spojoval s ní povzbuzující slib: „A já se navrátím k vám.“ (Mal. 3:7) Jehovův návrat k jeho kajícnému lidu znamenal, že mu věnuje blahovolnou pozornost, požehná mu a bude jej vést a ochraňovat.

Bůh však nevyslovuje takovou výzvu neomezeně dlouho. Až přijde čas pro vykonání jeho soudu, bude pozdě hledat jeho přízeň. Proto bylo řečeno nevěrným Izraelitům: „Hledejte Jehovu, lidé, pokud může být nalezen. Volejte k němu, pokud prokazuje, že je blízko. Ať zlý člověk opustí svou cestu a škodlivý své myšlenky a ať se vrátí k Jehovovi, který k němu bude milosrdný, a k našemu Bohu, protože ve velké míře odpouští.“ (Iz. 55:6, 7) Je nutno se snažit o dobrý vztah k Bohu, pokud lidi důrazně volá, aby jej hledali. Nemůže být výzva „Hledejte Jehovu“ myšlena i na tebe? Je to možné.

Snad jsou tví rodiče oddaní služebníci Jehovy Boha, kteří dělali vše, co mohli, aby u tebe vzbudili ocenění pro Bibli. Možná, že Jehovovi křesťanští svědkové s tebou delší čas studovali Bibli. Snad ti jeden nebo více příbuzných vyprávělo, co se společenstvím se svědky Jehovovými naučili z Bible. Nebo může být, že jsi přijal od svědků Jehovových literaturu a přečetl ji. Snad máš pocit, že všechno, co jsi četl a slyšel, je správné, avšak připadá ti těžké něco pro to udělat. V srdci snad uznáváš, že nemáš pravý vztah ke stvořiteli. Jsi-li v takové situaci, máš důvod věřit, že výzva ‚navrátit se k Jehovovi‘ platí i tobě.

JAKÉ JSOU PŘEKÁŽKY?

Jestliže chceš následovat Boží výzvu, abys hledal Boha, musíš nejprve překonat překážky, které ti stojí v cestě. Především musíš zjistit, jaké to jsou překážky. Podobenství, které vypravoval Ježíš Kristus, ti může pomoci.

Toto podobenství ukazuje, jaké působení má „slovo“ neboli poselství o Božím království na lidi. Když vyprávěl podobenství učedníkům, Ježíš Kristus řekl: „Kde někdo slyší slovo o království, ale nechápe jeho smysl, přichází ten zlý a uchvátí, co bylo zaseto do jeho srdce; to je ten, zasetý podle cesty. Ten, kdo byl zaset na skalnatá místa, to je ten, který slyší slovo a hned je s radostí přijímá. Ale nemá v sobě kořen, po určitou dobu však pokračuje, a když nastane soužení nebo pronásledování pro slovo, ihned klopýtá. Ten, kdo je zaset mezi trní, to je ten, který slyší slovo, ale úzkostlivé starosti tohoto systému věcí a podvodná moc bohatství dusí slovo, a on se stává neplodným.“ — Mat. 13:19–22.

Kdo chce pěstovat v srdci ocenění pro poselství o království, musí věnovat čas, aby je pečlivě prozkoumal a přemýšlel o něm. Ale jeho život se snad podobá silnici, na níž je velký provoz a jež je používána mnoha lidmi, kteří vyžadují jeho čas a síly. V tomto případě je jen málo příležitosti uvažovat v srdci o „slovu o království“. Srdce, které je vydáno ustavičnému provozu, se stane podobné tvrdě ušlapané půdě „podle cesty“.

Když poznáváš, že ti skutečně záleží na dobrém vztahu k Bohu, proč připouštíš, aby tě druzí olupovali o čas a bránili ti pěstovat takový vztah? Není nutné, aby se tvé srdce podobalo neplodné půdě podle cesty. Ušlapaná půda se může stát plodnou, když je zoraná a provoz je odkloněn. Když si uděláš čas pro uvažování o Božím slově, může se i tvé srdce stát znamenitou, úrodnou půdou.

„Slovo o království“ však může v tvém případě padnout na tenkou vrstvu půdy. Snad jsi ztratil odvahu pro odpor přátel nebo příbuzných, protože tvé ocenění pro Boží pravdu ještě nebylo dost hluboké. Proč by ses měl nechat jinými oloupit o radost, kterou jsi pocítil, když jsi přijal poselství o království? Nepochybně si ještě vzpomínáš, jak jsi byl šťastný, když jsi poznal podivuhodnou naději, kterou Bůh nabízí všem, kteří jej milují. Jistě jsi byl nadšen, když jsi slyšel, že Bůh odstraní nemoc a smrt. Neradoval ses, když jsi zjistil, co musíš dělat, abys mohl užívat požehnání, které Bůh zamýšlí pro ty, kteří mu slouží?

Jestliže jsi připustil, aby „soužení nebo pronásledování“ dosud plně zatlačovalo tvé ocenění pro poselství o království, uvažuj jednou vážně o tom, čeho se vzdáváš. Nepřehlédni, že jsi prakticky vyměnil trvalý vztah k Bohu za něco, co má velmi krátké trvání. Tví přátelé a příbuzní ti například ani nemohou dát život ani si zachovat svůj vlastní na neurčitou dobu. Snad se radují, že jsi přestal se svým studiem Bible. Jsou ale nyní na tom lépe než v době, kdy ses snažil získat dobrý vztah k Jehovovi Bohu? Nebudou ve skutečnosti ještě méně nakloněni brát vážně poselství o království, protože ty jsi podlehl jejich odporu?

Nebo se může stát, že tvé úsilí vyniknout ve světě působí jako „trní“, které zahubí ocenění pro poselství o království? Když přemýšlíš o své nynější situaci, cítíš také, že úsilí po hmotných věcech v tobě zanechalo pocit prázdnoty? Zažil jsi snad bolestnou zkušenost, že tvé děti se dostaly na scestí? Přivedlo tě to na myšlenku že by bývalo lepší, kdybys jim byl věnoval více času, abys je seznámil se směrnicemi Bible? Nemůžeš sice dohonit ztracený čas, ale nemusíš připustit, aby „podvodná moc bohatství“ ti dělala ještě další těžkosti. Uvrhni své břemeno na Jehovu a obrať se k němu.

Ježíš ukázal, že denní úzkostlivé starosti o živobytí mohou působit stejně špatně jako touha po bohatství. Možná, že zatěžující starosti života zadusily jako trní tvou dřívější lásku k poselství o království. Ale bylo to k tvému dobru? Nestojíš stále ještě před týmiž problémy? A není to nyní pro tebe ještě obtížnější? Dříve jsi cítil povzbuzování oddaných Jehovových služebníků a láskyplnou Boží péči, ale nyní musíš dělat všechno z vlastní síly. Nebylo by mnohem lepší, kdyby ses obrátil k Jehovovi a hledal jeho pomoc a pomoc sboru jeho oddaného lidu?

Možná, že si myslíš, že ti Jehova nemůže odpustit způsob života, který vedeš. Jestliže máš tento názor, pak můžeš čerpat útěchu z biblického ujištění, které bylo dáno Izraelitům: „Učte se konat dobro; hledejte právo. . . I kdyby se vaše hříchy ukázaly jako šarlat, budou vyběleny jako sníh; i kdyby byly červené jako karmínová látka, stanou se dokonce jako vlna.“ (Iz. 1:17, 18) Ano, Jehova přijímá všechny, kteří se k němu obrátí ve skutečném pokání.

Ten, kdo se obrátí k Jehovovi, má velký užitek. Místo aby se musel namáhat všechno dělat z vlastní síly, pocítí jako odpověď na své modlitby Boží pomoc a vedení. Bude cítit spokojenost, jakou může přinášet jen dobré svědomí. Pravé štěstí a uspokojení budou výsledkem, když splní své duchovní potřeby.

PŘINÁŠET RADOST DRUHÝM

Kdo se obrátí k Jehovovi, přináší radost i druhým. Jedná v souladu s přáním Jehovy a Ježíše Krista, a proto se andělé pokaždé radují, když se lidé kajícně obracejí k Jehovovi. Ježíš řekl: „Nastává radost mezi Božími anděly nad jedním hříšníkem, který činí pokání.“ — Luk. 15:10.

Nemusíš mít strach, že budeš ponižován Božími přáteli, když se obrátíš zpět k Jehovovi. Oddaní Jehovovi služebníci tě proto nikdy nebudou kárat. Spíše se snaží, aby měli stejné dokonalé pocity jako andělé. Jako andělé, budou se i oni velmi radovat, když uvidí, že se vracíš k Jehovovi.

Proto neváhej, když poznáš, že poselství o království je dobré. Je stále ještě čas jednat, dokud provedení Božího rozsudku leží v budoucnosti. Bylo by však nerozumné vést život, při němž se nemyslí na přicházející velký soud. To by znamenalo, že se ztratí vyhlídka na věčný život. Vzhledem k přítomným a budoucím požehnáním, která pramení z dobrého vztahu k Jehovovi, není moudré se k němu neprodleně navrátit?