Petr se zastává Boží pravdy a zásad

VE SVÉM druhém dopise napsal apoštol Petr mnohé, čím ‚posílil své bratry‘, stejně jako v dopise prvním. (Luk. 22:32) Zde však neuvádí povzbuzení, aby vytrvali v těžkostech, ale posiluje své bratry tím, že se statečně zastává Boží pravdy a Božích zásad.

Znalci Bible poukazují na velký rozdíl ve způsobu psaní a v námětu a tvrdí, že druhý dopis nenapsal Petr. Kdyby tomu tak bylo, pak by tento dopis byl zfalšován, protože ve 2. Petrově 1:1 je prostě řečeno: „Šimon Petr, otrok a apoštol Ježíše Krista, těm, kteří obdrželi víru.“ Také píše, že byl očitým svědkem scény proměnění (Petr byl jedním ze tří apoštolů, kteří toho byli svědky), že Ježíš předpověděl jeho smrt a že to je jeho druhý dopis. — 2. Petra 1:16–21; 3:1; Mat. 17:1, 2; Jan 21:18, 19.a

Ačkoli námět a argumentace jeho druhého dopisu se liší od prvního, Petr začíná tím, že připomíná nádhernou naději, jež byla poskytnuta těm, kteří byli povoláni, aby se stali „účastníky božské přirozenosti“. (2. Petra 1:3, 4) Dále se Petr zastává Božích zásad, když říká, že křesťané mají ‚připojit ke své víře ctnost, ke své ctnosti poznání, ke svému poznání sebeovládání, ke svému sebeovládání vytrvalost, ke své vytrvalosti zbožnou oddanost, ke své zbožné oddanosti bratrskou náklonnost, ke své bratrské náklonnosti lásku‘. To znamená, že křesťané musí na sobě velmi pracovat. Činí-li to ze všech sil, nikdy neupadnou, ale vejdou do Božího království. A ačkoli znali tyto věci, Petr byl rozhodnut jim to stále připomínat. Petr se zastává Boží pravdy a poukazuje na to, že při kázání o Ježíši nenásleduje žádné „chytře vymyšlené falešné historky“, protože byl svědkem scény proměnění, při níž Bůh sám mluvil z nebe a řekl o Ježíši: „To je můj Syn, můj milovaný, kterého jsem sám schválil.“ Petr také zdůraznil, že biblické proroctví nepochází od lidí, ale že „lidé mluvili z Boha, jak byli unášeni svatým duchem“. Není pochyb o tom, že křesťanská víra není založena na pohádkách nebo na vymyšlených věcech, ale na skutečnostech, na pravdě. Protože tomu tak je, ‚děláme dobře, když na ně dáváme pozor jako na lampu, která svítí na temném místě‘. — 2. Petra 1:16–21.

Ve druhé kapitole se Petr zastává Boží pravdy a spravedlivých zásad tím, že mluví ostře proti odpadlíkům. Ti se snaží zfalšovanými slovy vykořisťovat své spolukřesťany. Právem je stihne podobný osud, jaký stihl zkažený předpotopní svět a města Sodomu a Gomoru. Ale lidé, kteří projevují zbožnou oddanost, budou zachráněni stejně jako Noe a jeho rodina. Falešní učitelé jdou po cestě Baláma, který miloval odměnu za nepravost. Svými tělesnými žádostmi a nevázanými zvyky svádějí jiné a slibují jim větší svobodu, ačkoli sami jsou otroky zkázy. Protože kdysi znali pravdu a odklonili se od ní, jsou v horším stavu, než kdyby cestu spravedlnosti nikdy nepoznali. — 2. Petra 2:1–22.

Ve své závěrečné kapitole se Petr dále zastává Boží pravdy tím, že odhaluje falešné tvrzení posměvačů, že všechno jde dále tak jako dříve. To však není pravda. Takoví lidé přehlížejí potopu ve dnech Noemových. A stejně i v posledních dnech Jehovův den přijde náhle, jako zloděj v noci, a tehdy Bůh vykoná rozsudek nad zlými. Je pravda, že to vypadá, jako by se čas opožďoval, ale u Boha je přece tisíc let jako pouhý jeden den. Jehova je ve skutečnosti trpělivý, protože si přeje, aby všichni dospěli k pokání a dosáhli záchrany. — 2. Petra 3:1–10.

Petr připomíná křesťanům, že Boží trpělivost znamená záchranu. Tuto pravdu uváděl ve svých dopisech také apoštol Pavel. Někteří se pokoušejí je překrucovat jako i ostatní Písmo; Petr se zde zastává Pavlových dopisů a poukazuje na to, že byly inspirovány. A protože Boží slovo je tak spolehlivé a přítomný zlý svět se má rozplynout, jakým životem bychom měli žít ve zbožné oddanosti? Neměli bychom být známí svými svatými činy chování a skutky zbožné oddanosti? Ano, měli bychom se ze všech sil snažit, abychom „jím nakonec byli shledáni jako neposkvrnění a bezvadní a v pokoji“. — 2. Petra 3:11–16.

Petr se skutečně zastává Boží pravdy a spravedlivých zásad a tím posiluje naši víru v ně a naše rozhodnutí žít podle nich. Jednáme-li tak, můžeme s důvěrou očekávat ‚nová nebesa a novou zemi, . . . v [nichž] bude bydlet spravedlnost‘. — 2. Petra 3:13.

[Poznámka pod čarou]