Sloužit s věrným „otrokem“
„Hle, přicházím jako zloděj. Šťastný je ten, kdo zůstává bdělý a zachovává a střeží svůj svrchní oděv.“ — Zjevení 16:15.
1. Jaké zvláštní uplatnění mají slova Izaiáše 6:8 a v Římanům 10:18 na dnešní Jehovův lid?
„ZDE JSEM, pošli mne!“ V duchu těchto slov proroka Izaiáše se v posledních letech nabídlo množství lidí upřímného srdce ke službě svrchovanému Pánu Jehovovi. A s jakým výsledkem? Radostné dobré poselství, že Jehova zřídil své nebeské království v rukou svého Syna Ježíše Krista, bylo oznamováno „až do končin obydlené země“. Ti, kteří přinesli velké oběti, aby se mohli plně podílet na tomto velkolepém díle, byli nádherně odměněni. — Iz. 6:8; Řím. 10:18.
2. a) Na co se vztahují Izaiášova slova: „Jak dlouho, Jehovo?“ b) Co nám dnes Jehovova odpověď naznačuje?
2 Během této doby však přicházely různé zkoušky a pronásledování a mnozí z nás zestárli v Jehovově službě. Museli jsme jako věrný Izaiáš stále a stále vytrvávat ve vydávání svědectví lidem, jejichž srdce „nevnímá“, jejichž uši jsou „necitlivé“ a jejichž oči jsou ‚zaslepeny‘, takže nejsou schopni pochopit slavné poselství o Božím království, které je dnes zvěstováno. Občas jsme se snad jako Izaiáš ptali: ‚Jak dlouho, Jehovo, budou tito lidé dále projevovat takovou zatvrzelost?‘ Jehova odpovídá: „Dokud se města skutečně nezhroutí v sutiny, aby byla bez obyvatele a domy byly bez pozemského člověka, a samotná zemská půda nebude zničena až do zpustošení, a Jehova skutečně velmi vzdálí pozemského člověka a stav opuštěnosti se uprostřed země opravdu velmi rozšíří.“ — Iz. 6:10–12.
3. a) Co vyplyne z naší neustálé horlivé služby království? b) Z jaké pohnutky bychom měli Jehovovi sloužit?
3 Podle Jehovova záměru musíme trpělivě a s horlivostí dále v plné míře vydávat svědectví o království. A jestliže se pevně držíme „plné jistoty naděje“, můžeme s určitostí vědět, že ‚Bůh není nespravedlivý, aby zapomněl na naši práci a na lásku, kterou jsme projevovali jeho jménu‘. (Žid. 6:10–12) Jak veliká je naše přednost sloužit z ryzí lásky našemu Bohu Jehovovi! — Marek 12:28 až 31; 1. Tim. 1:5.
4. a) Jakou důvěru bychom měli mít k Jehovovým záměrům? b) Jakou máme dnes velkolepou přednost?
4 Jehovovy podivuhodné záměry s královstvím budou plně a včas uskutečněny. (Iz. 55:11; Žid. 10:37) Musíme dále s vděčností chválit jeho překrásné jméno, když dychtivě očekáváme brzké splnění vzácných slibů o království. — 1. Par. 29:11–13; Iz. 9:6, 7; 2. Petra 1:4, 11.
5. a) Co vždy očekávali Ježíšovi následovníci? b) Jakou výstrahu a radu dává Pavel ve 2. Tessalonicenským?
5 Praví následovníci Krista Ježíše vždy sloužili v očekávání „konce“. U Lukáše 19:11 čteme, že Ježíšovi učedníci „si představovali, že se Boží království ukáže okamžitě“. Později, když se Ježíš po svém vzkříšení ukázal svým učedníkům, zeptali se ho: „Pane, obnovíš nyní izraelské království?“ (Sk. 1:6) A ještě později napsal apoštol Pavel čekajícím křesťanům: „Pokud jde však o přítomnost našeho Pána Ježíše Krista a naše shromáždění k němu, žádáme vás, bratři, abyste se nedali rychle otřást a tím odvést od rozumného myšlení ani rozrušit nějakým inspirovaným výrokem nebo nějakým ústním poselstvím nebo dopisem jakoby od nás v tom smyslu, že Jehovův den je zde.“ Spíše měli být „upevněni v každém dobrém skutku a slovu“. — 2. Tess. 2:1, 2, 17.
6. Jak ovlivnilo křesťany v prvním století to, že nepřišel „Jehovův den“?
6 Ačkoli křesťané prvního století žili s nadějí na onen „Jehovův den“, žádný z nich nezůstal naživu, aby viděl jeho příchod. Ovlivnilo to jejich horlivost a víru? Vůbec ne! „Dobré poselství o království“ zůstalo stejně slavné, služba království stejně radostná a jejich požehnané příbuzenství s Jehovou a jeho Kristem stejně drahocenné bez ohledu na to, kdy snad skončí zlý systém. I když nežili tak dlouho, aby uviděli „konec“, přece dokázali kázat dobré poselství „v celém stvoření, jež je pod nebem“. — Kol. 1:23.
7. a) Co dnes vyplynulo z toho, že Jehova projevuje trpělivost? (2. Petra 3:15) b) Proč nebude mít žádný z věrných Jehovových služebníků důvod ke zklamání?
7 Co však říci o dnešku? Ztratil snad Boží lid něco tím, že Jehovův veliký den ještě nepropukl nad zlými tohoto světa? Ne, neboť spolu s pomazaným ostatkem Jehovových svědků stojí asi dva miliony osob na místě duchovního bezpečí. (Žalm 91:9, 10) I když někteří mohou ještě zemřít při pronásledování nebo pro vysoký věk či z jiných příčin, jejich vzkříšení je zaručeno. (1. Tess. 4:13, 14) Ti, kteří se stále radují z Božího slova a jsou stále horliví ve své službě Bohu, nebudou zklamáni. — Řím. 10:11.
8. Co vždy považoval Jehovův lid za svrchovaně důležité, jak to bylo ukázáno ve Strážné věži z roku 1914?
8 Tento časopis byl poprvé publikován v roce 1879. Od té doby nepřetržitě povzbuzuje ke službě království z celého srdce. Například ve Strážné věži z 1. ledna 1914 (angl.) byla na třetí straně tato pasáž:
„Rok 1914 je podle našeho soudu posledním obdobím, které Bible nazývá ‚časy pohanů‘. V tomto období Bůh dovolil národům země, aby se snažily vládnout světu. . . Věříme, že rok 1914 přináší větší možnosti služby pravdě, než kterýkoli předešlý rok žní. . . Buďme více než kdy jindy pohotoví k tomu, abychom mohli být používáni a byli užiteční ve službě našeho krále. Pamatujme, že každá chvíle i hodina je důležitá, že bez ohledu na to, kolik snad máme životních starostí, můžeme vždy najít nějaký čas pro službu pravdě.“
Jehovův lid vždy pohlížel na „službu svého krále“ jako na svrchovaně důležitou.
9. Jaký jasný důkaz splněného „znamení“ byl patrný v roce 1914?
9 Ano, do roku 1914 sloužila více než třicet let malá skupina oddaných křesťanů jako novodobý „věrný a rozumný otrok“ a obstarávala duchovní pokrm pro spoluslužebníky Boží domácnosti. (Mat. 24:45; Ef. 2:19–22; Gal. 6:10) Ale nyní, od roku 1914, se začala splňovat proroctví, na která poukazovali, a to vypuknutím 1. světové války a jinými „tísnivými bolestmi“, a oni sami byli pronásledováni národy, které válkou zešílely. Bylo to jasně zřejmé „znamení“, že Kristus přišel, aby se „posadil na svůj slavný [nebeský] trůn“ a přistoupil k souzení národů. (Mat. 24:3, 7–9; 25:31, 32) Co chystala budoucnost pro třídu „otroka“?
„ŠŤASTNÝ JE TEN OTROK“
10. Jaké proroctví vzhledem k „otroku“ Pán nyní splnil? (Luk. 12:42–44)
10 V tu dobu soudil podle svého prorockého zaslíbení Pán „otroka“, zda je hoden dalších předností:
„Kdo je ve skutečnosti věrný a rozumný otrok, kterého jeho pán ustanovil nad svou čeledí, aby jim dával pokrm v pravý čas? Šťastný je ten otrok, najde-li jej jeho pán při svém příchodu, že tak činí. Vpravdě vám pravím: Ustanoví jej nade vším svým majetkem!“ — Mat. 24:45–47.
11. Jak „otrok“ reagoval na Pánovo ustanovení? (Srovnej Sk. 1:8.)
11 Jak nádherně se tato slova splnila! V roce 1919 zažil Boží lid úplné osvobození z politicko-náboženského otroctví, které bylo na ně uvaleno během 1. světové války. Měli velikou radost, když na ně byl vylit Jehovův podněcující duch, když se shromáždili na sjezdu v Cedar Point, Ohio. Rázně se chopili díla s novou pomůckou pro službu, časopisem Zlatý věk (nyní známý jako Probuďte se!) Další velké štěstí zakusili na sjezdu v Cedar Point v roce 1922, kdy vyšlo volání: „Zvěstujte, zvěstujte, zvěstujte Krále a jeho království.“ Pán opravdu svěřil svému „otroku“ — s vyloučením nevěrného křesťanstva — všechen svůj „majetek“, úlohu zastávat se království na zemi. Co však měla přinést stupňující se činnost tohoto šťastného „otroka“?
12. a) Jak byla odměněna „otrokova“ horlivá činnost? b) Co považují Jehovovi služebníci podle Strážné věže z roku 1944 za nejdůležitější? (Mat. 24:14)
12 Jehova v těch letech bohatě odměnil své pomazané svědky, když nadále věrně ohlašovali království. (Mat. 25:21, 23) A když se k nim později začal připojovat „velký zástup“ těch, kteří mají naději na věčný život na zemi, překypovali radostí. (Zjev. 7:4, 9) Koncem 2. světové války vzrostl počet křesťanů, kteří se drželi své ryzosti, asi na 140 000. Poznali, že má být ještě vykonáno velké dílo, a vzali na sebe tuto odpovědnost s postojem, popsaným ve Strážné věži z 15. září 1944 (str. 280, angl.):
„Vy probuzení. . . neříkejte: ‚Do konce je ještě dlouhá doba a podle současného porozumění biblické chronologie skončí šest tisíc let lidských dějin nejdříve v přicházejících sedmdesátých letech, a to je ještě příliš daleko, než abychom sloužili Pánu nepřetržitě a jednotně.‘ Ne; věrní strážci a služebníci se netrápí chronologií, zda to má být při druhé nebo třetí noční hlídce nebo zda bude dokonce čas prodloužen o další jeden den, až do zítřka. Mají své oči a srdce upřeny na Jehovovo království a ne na hodiny.“
Dodnes je království to nejdůležitější. Třída „otroka“ a všichni spolupracovníci musí zůstat bdělí, když se pevně drží radosti ze služby království. Musí uznávat, že každý, kdo se stane líným, je v nebezpečí, že ztratí všechno. — Marek 13:35–37; Mat. 25:26, 29.
13. Jaký důvod má dnes „otrok“ k tomu, aby byl šťastný?
13 Dnes nacházíme více než 2 000 000 osob zaměstnaných oznamováním království, a další rozšíření je v dohledu, neboť v roce 1976 se slavnosti na památku Ježíšovy smrti dohromady zúčastnilo 4 972 571 osob v asi 40 000 sborech svědků Jehovových. Pouze 10 187 svědků vyznalo, že patří k pomazané třídě „otroka“. Jak šťastný je tento „otrok“, že Jehovova „trpělivost“ má za následek sklizeň, která daleko předčí předchozí očekávání! — 2. Petra 3:9; Iz. 60:8, 22.
ZŮSTÁVEJME BDĚLÍ PRO PÁNA
14. O jaký „majetek“ se „otrok“ dnes stará?
14 Vedoucí sbor třídy „otroka“ začal být v roce 1971 rozšiřován, aby se mohl věnovat lepšímu duchovnímu dohledu nad „majetkem“ Pána zde na zemi. V tom je zahrnuta péče o zájmy „velkého zástupu“, dozor nad přípravou publikací království, nad vyučováním Božího lidu a poskytování pomoci v kazatelské službě.
15. a) Jak bylo vedoucímu sboru „otroka“ po léta žehnáno? b) Co pomohlo organizaci k její trvalosti?
15 Po léta byl vedoucí sbor „věrného a rozumného otroka“ vždy úzce spojen s korporací, která je nyní známá jako Pensylvánská biblická a traktátní společnost Strážná věž. Byla ustavena v roce 1884 a spravuje potřebné záležitosti svědků Jehovových na celém světě. První prezident této korporace, C. T. Russel, byl během období, ve kterém byly postupně obnovovány základní biblické pravdy mezi pravými Božími ctiteli na zemi, nepochybně používán jako Jehovův nástroj. J. F. Rutherford potom sloužil jako prezident od roku 1917 do roku 1942 a statečně bojoval proti úsilí křesťanstva pomluvit a zničit Boží organizovaný lid na zemi. N. H. Knorr, který od roku 1942 stále slouží jako prezident Společnosti Strážná věž, se energicky přičinil o to, aby se rozsáhlé biblické vyučovací tažení dostalo až do samých končin země. Správě těchto věrných mužů a jejich spolupracovníků ve vedoucím sboru Jehovových svědků Jehova podivuhodně žehnal. Okolnost, že v období téměř sta let pouze tři různí muži sloužili jako prezidenti Společnosti Strážná věž, a každý se schopnostmi, které se vždy zvláště hodily pro potřeby doby — tato okolnost svědčí o nebeském vedení, trvalosti a stálosti organizace.
16. a) Jak byly uspokojeny potřeby rozšíření v roce 1971 a 1974? b) Jaká významná úprava byla plánována v roce 1975 a kdy nabyla účinnosti?
16 V roce 1971 došlo vzhledem k dalším potřebám rozšíření k tomu, že počet „starších mužů“, kteří slouží jako vedoucí sbor Jehovových svědků, se zvýšil ze sedmi (ředitelé Společnosti Strážná věž) na celkový počet jedenácti členů. K dalšímu rozšíření na osmnáct členů došlo v roce 1974; jeden z nich, John Groh, již dokončil svůj pozemský běh. V průběhu roku 1975 se pak začalo uvažovat o nejvýznamnějších úpravách ve stoletých dějinách novodobých svědků Jehovových. Po rozhovorech, které trvaly většinu roku, byla 4. prosince 1975 schválena reorganizace jednomyslnou volbou sedmnácti členů vedoucího sboru. Od 1. ledna 1976 nabyla účinnosti.
17. a) Kdo je stále hlavou třídy „otroka“? (Mat. 23:8, 10) b) Jak byly v souhlasu s Příslovími 11:14 rozděleny odpovědnosti?
17 Čeho se reorganizace týkala? Ježíš Kristus je stále považován za hlavu třídy „otroka“, své organizace zde na zemi. (Ef. 1:22; 5:23) Pod touto hlavou slouží pomazaní členové vedoucího sboru jako sobě rovní. Každým rokem se podle abecedního pořádku střídají v předsednictví. Správní odpovědnosti jsou rozděleny mezi výbor předsedajícího, který má tři členy (předsedajícího běžného roku, minulého roku a následujícího roku) a pět pěti až sedmičlenných stálých výborů, které dozírají na celosvětovou činnost svědků Jehovových. Každý z těchto pěti výborů má předsedajícího, který se postupně střídá každý rok, a stálého koordinátora neboli tajemníka. — Přísl. 11:14.
18. a) Na jakých zvláštních odpovědnostech se jednotlivé výbory podílejí? b) K zvládnutí čeho je nyní organizace dobře vyzbrojena? (Iz. 60:5; 32:1, 2)
18 Redakční výbor dohlíží na přípravu všech publikací, vyučovací výbor připravuje materiály pro různé školy, shromáždění a sjezdy, které jsou pořádány pro Boží lid, služební výbor se stará o všechny záležitosti, jež se vztahují ke kázání království a činění učedníků, vydavatelský výbor pečuje o všechny práce v tiskárnách a o obchodní záležitosti, a personální výbor dohlíží na zájmy všech osob, které slouží v domech bétel a v tiskárnách svědků Jehovových. Odpovědnosti jsou tedy rozděleny jako mezi „staršími muži“ v křesťanském sboru prvního století. Organizace je dnes navíc velmi dobře vyzbrojena zvládnout další rozšíření, stejně jako i problémy, které mohou vyvstat ze zhoršující se světové krize. — Sk. 15:1, 2, 6–29; 1. Kor. 14:40.
19. Jak byly podle Přísloví 15:22 reorganizovány odbočky Společnosti Strážná věž?
19 1. února 1976 bylo uskutečněno podobné uspořádání ve všech odbočkách na celém světě. Již neexistuje dozorce odbočky, ale tři nebo více zkušených „starších mužů“ slouží jako výbor pod vedením vedoucího sboru a bdí nad zájmy svědků Jehovových ve svém území. I v těchto výborech se střídá předsedající každý rok, zatímco jeden člen slouží trvale jako koordinátor. — Přísl. 15:22.
20. a) Jaké podivuhodné ovoce bylo přineseno věrnými zvěstovateli? (Mat. 13:23) b) Jak nás povzbuzuje 1. Tess. 5:1–4 k tomu, abychom dále přinášeli takové ovoce?
20 S Jehovovým požehnáním přinesla práce obětavých svědků podivuhodné ovoce, a podle toho se také rozšířila organizace. Mnoho věrných kazatelů slouží Jehovovi oddaně čtyřicet, padesát, šedesát i více let a jsou stále vynikajícími příklady celému sboru. Jiní rozšiřují svou službu v „průkopnicky obtížných“ územích a přinášejí poselství o království do nových měst a území, anebo slouží „v podzemí“ po desetiletí v zemích, kde nejsou svědkové Jehovovi povoleni. Když dále horlivě sloužíme, můžeme se spolehnout, že bude přinášeno znamenité ovoce až do doby, kdy „Jehovův den“ přivodí náhlé a okamžité zničení tohoto zlého světa. — 1. Tess. 5:1–4.
21. a) V jaké situaci nabádá Pán a jeho „otrok“ všechny, aby horlivě sloužili Bohu? b) Jaká odměna vyplývá z horlivé služby? (Přísl. 18:10; Iz. 26:20, 21)
21 „Výroky inspirované démony“ dnes očividně vycházejí ke „králům [vládcům] celé obydlené země, aby je shromáždily k válce velikého dne Boha, Všemohoucího“. A právě v této situaci připojuje náš Pán varování: „Hle, přicházím jako zloděj. Šťastný je ten, kdo zůstává bdělý a zachovává a střeží svůj svrchní oděv, aby nechodil nahý a aby se lidé nedívali na jeho hanbu.“ To by bylo katastrofální! Třída „otroka“ bude nadále povzbuzovat všechny milovníky pravdy, aby si oblékli a střežili „oděv“, jenž je označuje jako lidi sloužící Bohu horlivě a „v pravé spravedlnosti a věrné oddanosti“. Takovou horlivou a věrnou službou se udržíme na místě duchovního bezpečí, a to povede k naší záchraně před zničením v Armageddonu. — Zjev. 16:14–16; Ef. 4:24.