Čas celosvětové tísně — proč a kdy?

„A ti, které Jehova pobije, budou v ten den jistě zřejmí od jednoho konce země k druhému konci země. Nebudou oplakáni ani posbíráni ani pohřbeni.“ — Jeremiáš 25:33.

1–3. Které příklady ukazují, že lidé často utrpí škodu, protože neposlouchají varování?

„PŘI každé katastrofě jsou lidé — a je jich dokonce mnoho —, kteří neposlouchají varování. . . Mnoho jich zemře zbytečně, protože nedbali varování,“ píše autor knihy, která pojednává o katastrofách. Katastrofální záplava, která v roce 1953 postihla velké území Holandska a vyžádala si sta lidských obětí, je jedním z nesčíslných příkladů, které uvádí, aby dokázal své tvrzení. Píše: „Mnozí z těchto 1 835 lidí nemuseli zemřít. Mohli uniknout, protože měli dost času.“ Ale nedbali varování. Zemřeli zbytečně.

² Totéž lze říci o nejméně 135 obětech katastrofální povodně, která nastala v sobotu 31. července 1976 večer v Big-Thompson-Canyonu v Coloradu. Noviny Post, které vyšly 2. srpna v Denveru, přinesly o tom zprávu, kde se říká: „Každý byl šerifem důkladně varován“, protože šerifovy vozy projely třikrát kaňonem a tlampačem varovaly lidi. Přežili jen ti, kteří dbali tohoto naléhavého varování a uprchli z kaňonu.

³ V listu The Unesco Courier z května 1976 byla zpráva, že čínští vědci přesně předpověděli zemětřesení, které se událo v Haichengu v provincii Liaoning. Prakticky všechno obyvatelstvo dbalo varování a zůstalo naživu. Avšak jedna rodina nevěřila předpovědi a tři její členové to zaplatili životem.

4. Co může zavinit, že se často nedbá varování?

⁴ Proč se stává tak často, že si lidé nevšímají varování, které je dáváno, když jsou jejich životy ohroženy? Co je příčinou? Může to být vrozená lhostejnost, určité podceňování drahocenného pokladu života nebo to, že lidé připisují větší cenu hmotným věcem než životu. Často je nepochybně důvodem také ta okolnost, že se dřívější varování ukázala jako falešná.

5. Z které strany někteří lidé marně očekávají pomoc?

⁵ Na druhé straně očekávají lidé při hrozícím nebezpečí pomoc ze strany, která pomoc poskytnout nemůže. Tak v roce 1944 při výbuchu Vesuvu kladli pověrčiví sedláci svaté obrazy do cesty tekoucí lávě, protože mysleli, že ji tím zadrží. Stejně smýšlel jeden Kaliforňan ve chvíli, kdy byl v létě 1976 ohrožen jeho dům lesním požárem. Rychle uchopil svatý obraz a pak, když viděl, že se oheň nezastavil před jeho domem, zoufale vykřikl: „Nepomáhá to!“

6, 7. a) Proč je dnes tak naléhavě nutné dbát na Boží varování? b) Co se teď někteří lidé mohou ptát?

⁶ Když v minulosti tolik lidí ztratilo život, protože nedbali varování, měli bychom dnes tím více dbát varování Boha, Stvořitele, které je v jeho Slově, Bibli. Ano, měli bychom to považovat za velmi naléhavé. Proč? Protože teď není ohrožen jen život obyvatel určitého území nebo města, ale život celého lidstva. Tímto ohrožením nemyslíme nebezpečí atomové války mezi vedoucími národy na zemi, ale velkou katastrofu, která je předpověděna v Božím slově a kterou přivodí sám Jehova Bůh, velký Stvořitel.

⁷ Snad se někdo zeptá: „Jak můžeme vědět, že Bůh skutečně zasáhne do záležitostí země a lidí? Co nám dává jistotu, že je nutné brát vážně zaslíbení a varování zapsaná v Bibli? Jak vůbec můžeme vědět, zda Bůh existuje a je-li Bible opravdu zjevením, které nám dal?“ Takové otázky nám připomenou slova apoštola Pavla: „Víra není vlastnictvím všech lidí.“ — 2. Tess. 3:2.

8, 9. a) Proč můžeme být přesvědčeni o tom, že se splní biblická proroctví o čase celosvětové tísně? b) Co dal Bůh předpovědět o této době skrze Jeremiáše, Sofoniáše, Daniela a Ježíše Krista?

⁸ Protože se již tolik proroctví splnilo (jak jsme viděli z předešlého článku), můžeme být jisti, že se splní také předpověď o nastávající světové katastrofě neboli času tísně. Tento čas tísně přivodí sám velký stvořitel, Jehova Bůh. V tom ohledu může být tento čas tísně přirovnán ke zničení, které je popsáno u Jeremiáše 25:33: „A ti, které Jehova pobije, budou v ten den jistě zřejmí od jednoho konce země k druhému konci země. Nebudou oplakáni ani posbíráni ani pohřbeni. Budou jako mrva na povrchu zemské půdy.“

⁹ Prorok Sofoniáš byl inspirován, aby o této katastrofě napsal: „ ‚Proto dále mne očekávejte,‘ je Jehovův výrok, ‚do dne, kdy povstanu ke kořisti, neboť mé soudcovské rozhodnutí je shromáždit národy, abych sebral dohromady království, abych na ně vylil své otevřené odsouzení, všechen svůj planoucí hněv, neboť ohněm mé horlivosti bude strávena celá země.‘ “ (Sof. 3:8) A prorok Daniel pod inspirací řekl: „V té době povstane Michael, velký kníže, který se zastává synů tvého lidu. A určitě nadejde čas tísně, jaký dosud nikdy nebyl, pokud existuje nějaký národ, až do té doby.“ (Dan. 12:1) Ježíš Kristus poukázal na tuto dobu ve svém velkém proroctví o skonávání přítomného systému věcí, když řekl: „Tehdy bude velké soužení, jaké nebylo od počátku světa až dosud, ano, jaké nikdy více nebude. Vskutku, kdyby nebyly ty dny zkráceny, nebylo by zachráněno žádné tělo.“ (Mat. 24:21, 22) A ve Zjevení čteme o „válce velkého dne Boha, Všemohoucího,“ na místě, které se nazývá Armageddon. — Zjev. 16:14, 16; 19:11, 19.

10, 11. a) V jakém stavu byla země na konci šesti stvořitelských dnů? b) Co je jedním z důvodů, proč Bůh zasahuje, aby udělal na zemi pořádek?

¹⁰ Proč zamýšlí stvořitel způsobit lidstvu masové zničení, takovou světovou katastrofu? Protože jako stvořitel a vlastník země má zájem o tuto planetu a její obyvatele. Na konci šesti stvořitelských dnů neboli stvořitelských období „Bůh viděl vše, co udělal, a hle, bylo to velmi dobré“. (1. Mojž. 1:31) Asi o tři tisíce let později to potvrdil král Šalomoun: „Všechno dobře uspořádal v patřičném čase.“ — Kaz. 3:11; Žalm 111:2; 104:5–27.

¹¹ Co však vidíme dnes na této planetě? Války, revoluce, nespravedlnosti všeho druhu. zločiny, korupci, utiskování a tyranii a to vše v hrůzném rozsahu. Kromě toho působí lidem mnoho utrpení nesčíslné tělesné i duševní nemoci. Ale nezapomínejme, že se máme podle Ježíše Krista, Božího Syna, modlit o příchod Božího království a o to, aby se děla Boží vůle na zemi jako na nebi. (Mat. 6:10) Vyslyšení této modlitby předpokládá, že Bůh nejen očistí zemi od násilí a zla, ale že také odstraní všechny lidi a zařízení, která neuznávají jeho svrchovanost a nechtějí připustit, aby se děla na zemi jeho vůle. — Žalm 37:10, 11.

12–14. a) Které dvě Boží vlastnosti ručí za to, že Bůh něco učiní pro zemi a lidstvo? b) Proč můžeme důvěřovat, že Bůh je schopen učinit všechno, k čemu se v tom ohledu rozhodl?

¹² V této souvislosti je ještě nutné připomenout, že Jehova je také spravedlivým Bohem: „Skála, dokonalá je jeho činnost, neboť všechny jeho cesty jsou právo. Bůh věrnosti, u něhož není žádné bezpráví, je spravedlivý a přímý.“ (5. Mojž. 32:4) Nejenže sám jedná vždy podle práva, ale stará se také, aby v celé oblasti jeho panství panovalo právo. Jistě si nedělá méně starostí o osud těch, s nimiž je nespravedlivě zacházeno, než kdysi Job, který o sobě řekl: „Neboť jsem osvobozoval potřebného, který volal o pomoc, a sirotka a každého, kdo neměl žádného pomocníka.“ (Job 29:12) Bůh nepřipustí, aby navždy panovalo bezpráví.

¹³ A navíc, což nečteme o Jehovovi: „Bůh je láska“? (1. Jana 4:8) A nečteme: „Tak velice Bůh miloval svět, že dal svého jednozplozeného Syna, aby každý, kdo projevuje víru v něj, nebyl zničen, ale měl věčný život“? (Jan 3:16) I když je Jehova Bůh tak vznešený, má schopnost vžít se do postavení svých nepatrných, slabých pozemských tvorů. To je potvrzeno slovy proroka: „Po celou dobu jejich tísně pociťoval tíseň.“ Bolelo jej, když viděl trpět svůj lid, a tak jej od Mojžíšových dob stále znovu osvobozoval. — Iz. 63:9; 2. Mojž. 2:23, 24; Soud. 2:18.

¹⁴ Boží smysl pro právo a láska ručí za to, že Bůh zasáhne ve prospěch utlačovaných. Avšak má prostředky a schopnost udělat na zemi pořádek? Jistě! Jeho moc je neomezená, protože je všemohoucí. (1. Mojž. 17:1; 18:14, 25) Pomyslíme-li, jakou moc a moudrost prokázal jako stvořitel vesmíru, nemůže být pochyby o tom, že je také s to přivodit světovou katastrofu, jíž bude učiněn na zemi konec všemu zlému a všemu utrpení. — Přísl. 3:19, 20.

15, 16. Z jakého daleko pádnějšího důvodu Jehova Bůh přivodí čas celosvětové tísně, aby zemi očistil od všeho zla?

¹⁵ Jehova Bůh, stvořitel, přivodí tuto světovou katastrofu, v níž bude odstraněno všechno zlo, ještě z jiného důvodu. Proč? Protože všechno zlo je vlastně vzpourou proti němu, všemohoucímu svrchovanému Pánu. Touto vzpourou je potupen, a to nemůže na nekonečný čas trpět. Proto Ježíš začal svou vzorovou modlitbu prosbou: „Buď posvěceno tvé jméno.“ — Mat. 6:9.

¹⁶ Boží výroky o Noemových dnech ukazují, že tehdejší zlo pociťoval Bůh jako potupu, a proto proti němu zakročil. (1. Mojž. 6:3, 5, 6) Od té doby uplynula staletí a lidé milující spravedlnost se stále znovu ptali — jako prorok Abakuk —, proč spravedlivý Bůh připouští, aby zlí zřejmě vítězili nad spravedlivými. (Abak. 1:13) Proto Bůh podle svého slova ukončí všechno utiskování a zlo, aby lidé poznali, že je svrchovaným Pánem celého vesmíru. Jen u proroka Ezechiela se asi šedesátkrát říká, že Bůh bude jednat, aby ‚lidé poznali, že je pravý Bůh Jehova‘. (Ezech. 6:7 až 39:28) Také žalmista se modlil, aby Bůh jednal, „aby lidé věděli, že ty, jehož jméno je Jehova, ty sám jsi nejvyšší nad celou zemí“. (Žalm 83:18; 83:19, KB) Ano, Jehova Bůh ze soucitu s trpícím lidstvem a pro svou svrchovanost a své jméno přivodí světovou katastrofu, která ukončí všechno zlo a utrpení na zemi.

KDY? KDY? KDY?

17. Co řekl Ježíš o přesném datu pro „ten den“?

¹⁷ Pro mnohé lidi je nejdůležitější otázka: Kdy nastane toto „velké soužení“, celosvětové zničení nebo světová katastrofa? Kdy stvořitel zakročí jako ve starých dobách a ukončí světovou tíseň? Boží služebníci vždy chtěli znát tento časový údaj. Jedno je však jisté: Žádný člověk nezná přesně den a hodinu. Ježíš to sám jasně a zřetelně ukázal: „O tom dni nebo hodině nikdo neví, ani andělé v nebi ani Syn, kromě Otce.“ Také řekl, že to bude v době, kdy jeho následovníci to nebudou považovat za pravděpodobné. — Mar. 13:32; Luk. 12:40.

18. Co ukazuje, že Jehova má opravdu ustanovený čas pro své jednání?

¹⁸ Jehova Bůh však pro to určil pevný čas. V jeho Slově, Bibli, čteme: „Pro všechno je ustanovený čas, i čas pro každou záležitost pod nebem.“ (Kaz. 3:1) Když v Noemových dnech došla Jehovovi trpělivost pro poměry na zemi, způsobil potopu. (1. Mojž. 6:3, 5–7) V určeném čase osvobodil svůj izraelský národ z egyptského otroctví. Zpráva zní: „Bůh slyšel včas jejich sténání. . . Bůh si toho povšiml“ a vyvedl je pod Mojžíšem. (2. Mojž. 2:24, 25; 2:23, 24, KB) Když později izraelský národ pro své odpadnutí a zlobu uvedl Jehovovu trpělivost do zkoušky, „až nebylo uzdravení“, přivedl ‚proti nim krále [babylónského]‘. (2. Par. 36:15–17) A nakonec „když se naplnil vymezený čas“, poslal Bůh svého Syna na zemi. — Gal. 4:4.

19. Podle čeho můžeme soudit, že Bůh bude brzy jednat?

¹⁹ Boží čas k ukončení zla na zemi musí být nyní blízko. Kdyby stvořitel nezabránil stále se horšícím poměrům, pak by sobečtí lidé přivodili zánik celého lidstva buď znečištěním prostředí, nebo atomovou válkou. Ekologové tvrdí, že přibývající znečištění půdy, vzduchu a především moře je zřejmým nebezpečím pro život lidského rodu. Přítomný starý systém věcí je ve smyslu slov Ježíše Krista jako rozdělený dům sám proti sobě. Proto nemůže dlouho trvat. Podle jiného biblického znázornění národy ‚zasily vítr a budou sklízet bouři‘, to jest zničení. — Mat. 12:25, 26; Oz. 8:7.

20–22. a) Které Ježíšovy předpovědi poukazují na to, že čas celosvětové tísně je blízko? b) Jak ukazují Pavlova slova, že žijeme v „posledních dnech“?

²⁰ Ale především splnění biblických proroctví nám dává jistotu, že žijeme ve skonávání přítomného starého systému věcí. Na otázku apoštolů, kdy přijde ‚konec světa‘, čili konec tohoto systému věcí, předpověděl Ježíš Kristus jako znamení blízkého konce daleko rozšířené války, hladomory, zemětřesení a nemoci. To vše zažila naše generace v ještě nikdy nebývalém rozsahu zejména od roku 1914. — Mat. kap. 24, 25; Mar. 13; Luk. 21.

²¹ Prorocká slova apoštola Pavla rovněž poukazují na naši dobu: „V posledních dnech zde budou kritické časy, s nimiž bude těžké se vypořádat. Lidé budou totiž milovat sami sebe, budou milovat peníze, budou povýšení, domýšliví, rodičů neposlušní, nevděční, bez věrné oddanosti, bez přirozené náklonnosti, nepřístupní jakékoli dohodě, pomlouvači, bez sebeovládání, prudcí, bez lásky k dobrotě, zrádci, svéhlaví, nadutí pýchou, budou milovat rozkoš spíše než Boha a budou projevovat způsob zbožné oddanosti, ale vzhledem k její síle se budou prokazovat jako falešní.“ (2. Tim. 3:1–5) Kdo by chtěl popřít, že to vše dnes vidíme, a to v dosud nebývalém rozsahu? Jistě to nemůže popřít žádný poctivý a dobře obeznámený člověk.

²² Ve spojení s kombinovaným „znamením“ konce tohoto systému věcí předpověděl Ježíš dále: „Toto dobré poselství o království bude kázáno po celé obydlené zemi na svědectví všem národům, a potom přijde konec.“ (Mat. 24:14) I toto proroctví se pozoruhodným způsobem splnilo, a to zejména v posledních padesáti letech. Jehova Bůh natolik jedná podle práva a slušnosti, že zlé varuje, dříve než proti nim zasáhne. Nápadným příkladem je varování prostřednictvím jeho proroků, dříve než byl vyvrácen Jeruzalém a jeho chrám v roce 607 př. n. l. , a pak opět v roce 70 n. l.

23. Co znamená pro nás blízkost těchto událostí?

²³ Co to všechno znamená? Co z toho můžeme usuzovat? Znamená to, že je zde možnost přežít přicházející katastrofu, jak tomu bylo u dřívějších katastrof, které způsobil stvořitel, Jehova Bůh. Dále to znamená, že je dnes stejně nezbytně nutné učinit kroky k zachování života, jako to bylo nutné v Lotových dnech nebo v době prvních křesťanů, když římská vojska obklíčila Jeruzalém. Ano, nyní je nejvyšší čas získat víru a pak podle ní jednat.