Vyjdi zpod tohoto „krásného“ stromu!

1. Jak záviděly národy, přirovnané ke stromům, „cedru v Libanonu“?

TAK, jak byl Jehovou popsán „cedr v Libanonu“ ve 31. kapitole Ezechielova proroctví, vypadá také lidmi vytvořený politický zjev přítomného systému věcí — krásněji než cokoli jiného. Jehova řekl podle Ezechiela 31:8, 9: „Žádný jiný strom v Boží zahradě se mu nepodobal v jeho kráse. Učinil jsem jej krásným [doslovný cedr, který je použit jako znázornění] v hojnosti jeho listí a všechny ostatní stromy Edenu, které byly v zahradě pravého Boha, mu stále záviděly.“ Tento celosvětový politický systém věcí vytvořil mnoho větví, které mají stín dávající listí, poskytující politickým potřebám všech národů ochranu a útočiště. Z národů, které se podobají stromům, by každý chtěl být světovou velmocí a panovat nad ostatními, chtěl by být organizací budící závist.

2. Jak dokázalo lidstvo, že považuje „cedr v Libanonu“ za krásnější než cokoli jiného?

² Všichni, kdo věří, že člověk může vládnout nezávisle na Jehovovi Bohu, obdivují „cedr v Libanonu“, považují jej za vrchol krásy. To zjistí každý střízlivě uvažující člověk, když vidí celosvětové rozšíření nacionalismu a všeobecnou snahu po národní nezávislosti. Současně probíhá mocenský boj mezi velkými národy, které touží po světovém panství. Kult státu dosáhl celosvětových rozměrů. Od všech obyvatel zeměkoule se vyžaduje, aby se na něm podíleli. Tato forma závistivého obdivu symbolického „cedru v Libanonu“ se podobá předpověděnému uctivému obdivu z poslední knihy Bible, Zjevení 13:3, 4, 15. Tam čteme:

3. Jak je znázorněno uctívání státu ve Zjevení 13:3, 4, 15?

³ „Celá země šla za šelmou s obdivem. A uctívali draka, protože dal šelmě moc, a uctívali šelmu slovy: ‚Kdo je jako ta šelma a kdo s ní může bojovat?‘ A bylo jí dáno, aby dala dech obrazu šelmy, a aby obraz šelmy mluvil a aby též působil zabíjení všech těch, kteří by nijak neuctívali obraz šelmy.“

4. Proč se nemohou ctitelé živého a pravého Boha účastnit tohoto uctívání?

⁴ Z prorockého popisu toho, co se má stát, je vidět, jak daleko se rozšířilo to vynucené uctívání, totiž po celé zemi. Také je z toho vidět, až k jakým extrémům bude toto uctívání dohnáno, takže se bude místo Jehovy Boha uctívat lidský výtvor a jeho modlářský „obraz“. Nyní vzniká otázka: Může se ctitel živého a pravého Boha, Stvořitele, který vyžaduje výlučnou oddanost, podílet na kultu stvoření? Jistě ne! (2. Mojž. 20:1–6) Stvořitel o sobě říká: „Já jsem Jehova. To je mé jméno a žádnému jinému nedám svou vlastní slávu, ani chválu rytým obrazům.“ — Iz. 42:8.

5. Čí příklad můžeme v tomto ohledu napodobit? Proč?

⁵ Bereme v nacionalisticky smýšlejícím dnešním světě vážně tato slova, ačkoli byla vyjádřena před více než 2 700 roky? Nejlepší příklad nám dal v tomto ohledu Ježíš Kristus. Když satan ďábel, symbolický drak, mu nabízel panství nad celým světem, ale vyžadoval za to od něho akt uctívání, Ježíš odpověděl: „Jehovu, svého Boha, budeš uctívat a jemu samotnému budeš prokazovat svatou službu.“ — Mat. 4:8–10.

6. Jak se dívá Bůh na „cedr v Libanonu“ a mezi kterými dvěma možnostmi musíme proto bezodkladně volit?

⁶ Odmítnutím satanovy nabídky Ježíš ukázal, že symbolický „cedr v Libanonu“ není v jeho očích „krásný“. Také jeho praví učedníci nikdy nepovažovali politický výtvor přítomného systému věcí za svůdně „krásný“ a uctíváníhodný. Jehova Bůh popisuje „krásu“ symbolického „cedru v Libanonu“ ze světského hlediska, ale v jeho očích není „krásné“ to, co je znázorněno „cedrem v Libanonu“ (faraon, egyptský král, a jeho zástup). Je to něco špatného, a proto říká: „Podle jeho špatnosti jej vyženu.“ (Ezech. 31:11) Díváme se dnes na symbolický „cedr“ jako Jehova a jsme přesvědčeni, že se božský výrok nyní konečně brzy splní? Naše stanovisko je pro nás rozhodující k vyřešení otázky: Máme zůstat s národy pod symbolickým „cedrem“, nebo máme okamžitě zpod něho vyjít?

PÁD „STROMU“ JE JISTÝ

7, 8. Jak rozhodl Jehova o „cedru v Libanonu“ a proč bychom měli nyní bezpodmínečně jednat?

⁷ Je nezbytně nutné rozhodnout se správně. Symbolický „cedr“ (dnešní protiobraz faraona a jeho zástupu) jistě padne s velkým hřmotem. Podle Božího rozhodnutí musí tato světoborná událost nastat. V popisu záviděníhodné „krásy“ symbolického „cedru v Libanonu“ čteme dále v proroctví předaném Ezechielem:

⁸ „Proto tak řekl Pán Jehova: ‚Protože jsi dosáhl vysokého vzrůstu, takže vztyčil svůj vrchol dokonce mezi mraky a jeho srdce se povýšilo pro jeho výšku, vydám jej také do ruky krutovládce národů. Ten bude nepochybně jednat proti němu. Podle jeho špatnosti jej vyženu. A cizinci, tyranové národů, jej porazí a lidé jej opustí na horách, a jeho listí jistě bude padat do všech údolí a jeho ratolesti budou polámány mezi všemi řečišti země. A z jeho stínu vyjdou všichni lidé země a opustí jej. Na jeho padlém kmenu budou přebývat všichni létající tvorové nebes a na jeho ratolestech budou jistě všechny polní šelmy, aby žádné zavlažované stromy nedosáhly vysokého vzrůstu nebo aby nevztyčily své vrcholy dokonce mezi mraky a aby žádný, kdo pije vodu, nepovstal proti nim v jejich výšce, protože jistě všechny budou vydány smrti, do krajiny hluboko dole, mezi syny lidstva, k těm, kteří sestupují do jámy.‘ “ — Ezech. 31:10–14.

9. Jak označil Jehova ty, kteří porazí „cedr v Libanonu“, a jak se to bude dotýkat národů, které pod ním hledaly ochranu?

⁹ „Cedr v Libanonu“, který stojí na svahu hory a trčí až do mraků, má být tedy poražen nějakým dřevorubcem. „Lidnaté národy“ bydlící v jeho stínu snad řeknou, že to je nemožné. Ale Jehova Bůh se postará, aby jeho slova byla vykonána. Rozhodl, aby „krutovládce národů“ zasáhl proti symbolickému „stromu“. „Krutovládce“ má být složen z cizích národů, které nebydlí pod symbolickým „cedrem“, z „cizinců, tyranů národů“. „Lidnaté národy“, které bydlí pod „cedrem“, nebudou moci zabránit mezinárodním tyranům, aby neporazili výtvor, který je chrání. Již skutečnost, že dřevorubci jsou označeni jako „krutovládci národů“ a „tyranové národů“, měla by naplnit hrůzou srdce těch, kteří bydlí pod vysokým, košatým „cedrem“.

10. Kdo byl „krutovládce národů“, kterého tehdy Jehova použil jako popravčí sekeru, a čeho již nebylo třeba se obávat, pokud jde o „cedr“?

¹⁰ Všemohoucí Bůh, který nelže, splnil své proroctví na symbolickém cedru tehdejší doby. Způsobil, že proti „faraonovi a jeho zástupu“ vytáhla nová světová velmoc, babylónská říše. Tento „krutovládce národů“ nebyl přítelem faraona a jeho zástupu, ale skládal se z „cizinců“. Nepřátelé postupovali proti egyptskému „cedru“ jako „tyranové národů“. Usilovali o to, aby mohli tyransky vládnout nad světem, a Jehova je použil jako popravčí sekery ve své ruce. Když faraon, egyptský král, a jeho zástup, jeho vojáci, chtěli přijít na prosbu krále Sedechiáše na pomoc obleženému Jeruzalému, byli tyranskými Babylóňany odraženi. V roce 607 př. n. l. mohli faraon a jeho vojsko vidět, jak je rozbořen Jeruzalém a jeho svatý chrám. Asi o 16 let později dal Jehova králi Nabuchodonozorovi Egypt jako odměnu za službu, kterou provedl jako božský vykonavatel rozsudku. (Ezech. 29:17–20) Tehdy byly faraonovy mocné armády rozbity, takže vyléčení již nebylo možné a již nikdo nemusel mít obavy, že převezmou světové panství. — Ezech. 30:20–26.

11, 12. Na který obávaný blok národů myslíme v této souvislosti? Proč však není Bohem používaným novodobým „krutovládcem národů“?

¹¹ Ale to vše se stalo před dvěma a půl tisíci roky. To, co nás dnes zajímá, je otázka: Kdo je novodobý „krutovládce národů“ a kdo jsou „cizinci, tyranové národů“? Je tím myšlen obávaný blok komunistických národů?

¹² Na to odpovídáme rozhodně: „Ne!“ Neboť komunistické národy přebývají pod rozprostřenými větvemi symbolického „cedru v Libanonu“ právě tak, jako liberální, demokratické národy. Jsou částí tohoto světa a jednají v souladu s lidmi postaveného výtvoru tohoto systému věcí. Jsou nacionalistické, uctívají stát a jako cíl si vytkly, že ovládnou celou zemi svými politickými ideologiemi a svými metodami. Nedá se tedy očekávat, že by porazily symbolický „cedr v Libanonu“, novodobý protiobraz egyptského faraona a jeho množství. Nikdy sami sebe neučiní neschopnými boje. Z Daniela 11:40 až 12:1 vyplývá, že pro ně jako pro všechny ostatní „nadejde čas tísně, jaký dosud nikdy nebyl, pokud existuje nějaký národ, až do té doby“.

13. Proč Jehova také nepoužije své křesťanské svědky, aby vykonali dílo, které odpovídá dílu „krutovládce“ nebo „tyranu“ národů?

¹³ Kým dá Jehova porazit symbolický „cedr v Libanonu“, který stále ještě ovládá zemi, a kým dá vykonat dílo, které je podobné tomu, jež vykonal „krutovládce národů“ neboli „cizinci, tyranové národů,“ ve dnech proroka Ezechiela? Ne svými křesťanskými svědky, kterých je dnes jen asi 2 miliony roztroušeno po 210 zemích a ostrovech po celé zemi. Nejsou samovládci a tyrani, kteří působí lidem hrůzu, jsou bezmocnou, bezbrannou náboženskou menšinou, která je veřejně pronásledována. Jehova nepoužije nezpůsobilý pozemský nástroj, ale nástroj mocný, nebeský.

14, 15. Koho tedy Jehova použije podle Ježíšových slov u Matouše 24:29–31?

¹⁴ Nástroj, který Jehova použije, je oslavený Ježíš Kristus a jeho nebeské vojsko. Střízlivě myslící politici se snad usmějí této myšlence. Ale možná, že se smál i asyrský král Senacherib myšlence, že Jehovův anděl v jediné noci usmrtí 185 000 jeho nejlepších vojáků. (2. Král. 19:35, 36) Ježíš Kristus řekl ve svém proroctví o „skonávání systému věcí“:

¹⁵ „Nebeské moci budou otřeseny. A tehdy se na nebi objeví znamení Syna člověka a tehdy se budou všechny kmeny země bít v nářku a uvidí Syna člověka přicházet na nebeských oblacích s mocí a velikou slávou. A vyšle své anděly se silným zvukem trubky.“ — Mat. 24:29–31.

16. Komu Bůh předal „cedr“ a všechny, kteří pod ním hledají ochranu, a co musíme učinit, abychom nezahynuli společně se „stromem“?

¹⁶ Jehova předal celý „systém věcí“ se všemi světskými národy, které v něm hledají útočiště, svému Synu Ježíši Kristu, „Pánu pánů a Králi králů“. On porazí společně se svými anděly krásně vypadající „cedr v Libanonu“. (Zjev. 11:15; 17:14; 19:11–16) Na paměť jeho vítězství v Armageddonu, „válce velkého dne Boha, Všemohoucího“, bude ležet na zemi „padlý kmen“ symbolického „cedru v Libanonu“, neboli novodobé protiobrazy „faraona, egyptského krále, a jeho zástupu“. (Zjev. 16:13–16) Budou se podobat těm, kteří jdou do smrti, „do krajiny hluboko dole“, ano „do jámy“. (Ezech. 31:14) Chceme tam my, kteří žijeme uprostřed tohoto systému věcí, sestoupit s nimi? Jestliže ne, pak nesmíme hledat ochranu a útočiště pod tímto „stromem“, odsouzeným k záhubě, nýbrž musíme zpod něho vyjít. Nepřipusťme, aby jeho pád znamenal zničení i pro nás!

SMUTEK NAD PÁDEM „STROMU“

17, 18. Proč se brzy bude v celém světě truchlit, jak je vidět z Ezechiela 31:15–17?

¹⁷ Zakrátko se bude v celém světě truchlit nad něčím, co bude daleko významnější než pád krásného libanonského cedru, obdivovaného turisty z celého světa. Bude se truchlit nad pádem světaširého systému věcí a jeho vůdců (novodobého faraona, egyptského krále, a jeho zástupu). Neměli bychom o tom zůstat v nevědomosti, protože v božském proroctví čteme dále:

¹⁸ „Tak řekl Pán Jehova: ‚V ten den, kdy sestoupí do šeolu, jistě způsobím truchlení. Pro něho přikryji vodní hlubinu, abych zadržel její proudy a aby mnohé vody byly omezeny, a pro něho zatemním Libanon a pro něho odumřou všechny polní stromy. Při zvuku jeho pádu jistě otřesu národy, když jej přivedu do šeolu s těmi, kteří sestupují do jámy, a v krajině hluboko dole budou potěšeny všechny stromy Edenu, nejvybranější a nejlepší v Libanonu, všechny, které pijí vodu. A s ním i ony samy také sestoupily do šeolu, k těm, kteří byli pobiti mečem, a k těm, kteří jako jeho semeno bydleli v jeho stínu uprostřed národů.‘ “ — Ezech. 31:15–17.

19. Co budou podle Ježíšových slov dělat všechny kmeny země, až uvidí „znamení“ jeho příchodu, a která skutečnost pak jimi otřese?

¹⁹ Ve smyslu těchto Jehovových slov mohl Pán Ježíš Kristus právem říci, že při objevení se „znamení“ na nebi, které bude označovat jeho příchod jako Jehovova nástroje k provedení božské pomsty na zlých, „budou se všechny kmeny země bít v nářku“. (Mat. 24:30) Příznaky, které budou mluvit hlasitěji než celosvětové kazatelské dílo křesťanských svědků Jehovových, ukáží všem kmenům země, že tento systém věcí je odsouzen k brzkému zániku. Konečně nahlédnou, že jej nemohou přes všechno úsilí udržet, ochránit před zkázou. Budou otřeseny, když zjistí, že stvořitel nebe a země způsobí jeho zničení. Budou zarmouceny, že to, co obdivovaly pro vznešenou „krásu“, je ohroženo zničením. Velmi je bolí myšlenka, že jej ztratí.

20. V jakém ohledu je symbolický „cedr“ mocným „pijanem vody“?

²⁰ Kmeny, lidé z národů, byly pro symbolický „cedr v Libanonu“ jako voda, jako „vodní hlubina“ neboli propast, jejíž vody byly vedeny ke kořenům tohoto světaširého systému věcí. Kořeny tohoto systému věcí lačně vysály to, čím lidé mohli přispět k jeho rozkvětu. V tomto ohledu je symbolický „cedr v Libanonu“ mohutným „pijanem vody“. Podobá se Velikému Babylónu, světové říši falešného náboženství, o němž je řečeno, že „sedí na mnohých vodách“. Tím nejsou míněny doslovné vody, ale „vody, které jsi [křesťanský apoštole Jane] viděl, kde sedí nevěstka, znamenají lidi a zástupy a národy a jazyky“. (Zjev. 17:1, 15) Dnes vzrostlo obyvatelstvo světa, národy, na víc než čtyři miliardy. Symbolický „cedr v Libanonu“ má tedy ohromnou „vodní hlubinu“, z níž může čerpat pro svou výživu.

21. Jak Jehova zadrží symbolické proudy a omezí mnohé vody, takže nebudou přitékat k symbolickému „cedru“?

²¹ Podaří se obyvatelům země jejich početní velikostí udržet cedru podobný systém věcí? Podaří se to tak zvané „diktatuře proletariátu“, panství mas? Jehova, svrchovaný Pán nebe a země říká, že ne, že ‚zadrží proudy vodní hlubiny‘, „aby mnohé vody byly omezeny“. (Ezech. 31:15) Jak se to stane? Tím, že přes všeobecné protesty porazí symbolický „cedr v Libanonu“.

22. K jakému užitku bude padlému kmeni stromu „vodní hlubina“, ležící pod ním?

²² K čemu je poraženému stromu „vodní hlubina“ pod jeho padlým kmenem? Její proudy budou zadrženy a nedosáhnou kmen stromu ležící na zemi, protože ten bude oddělen od svých kořenů. Mnohé vody budou omezeny, bude jim zabráněno, aby přitékaly k obrovitému stromu. Zvítězí Jehovova vůle, ne vůle lidu. Římské přísloví „vox populi, vox Dei“ (hlas lidu, hlas Boží) neodpovídá skutečnosti.

23. Proč pád stromu, způsobený Jehovou, vyvolá ohromení i u méně významných částí systému věcí?

²³ Pád přítomného zlého systému věcí, který bude způsoben Jehovovým nástrojem, přivodí v celém světě ohromení, protože se bude týkat všech národů, lidí, kmenů a jazyků. To je pochopitelné, protože jak by mohla nějaká méně významná část tohoto světaširého systému očekávat, že bude moci dále existovat, když padne celý systém božským smrtelným zásahem? (Gal. 1:4) Když nejvyšší a nejkrásnější strom nesmí dále stát a panovat nad zemí, jak by mohly další stromy počítat s tím, že vydrží bez ochrany systému, který se podobá cedru? „Odumřou“, ztratí vědomí, utrpí srdeční kolaps. Co se dá vzhledem k ním očekávat, je vhodně znázorněno Jehovovými slovy: „Pro něho odumřou všechny polní stromy.“ — Ezech. 31:15.

24. Co bude znamenat otřes národů, vyvolaný pádem „cedru v Libanonu“?

²⁴ S myšlenkou, že „cedr v Libanonu“ znázorňuje „faraona, egyptského krále, a jeho zástup“, říká Jehova dále: „Při zvuku jeho pádu jistě otřesu národy, když jej přivedu do šeolu s těmi, kteří sestupují do jámy.“ (Ezech. 31:16) Pád symbolického „cedru v Libanonu“ způsobí tak velký hřmot, že se jakoby zatřese země a nárazová vlna zasáhne všechny národy. Otřes národů, jež dávaly přednost panství přítomného zlého systému věcí, bude také pro ně znamenat pád, zánik a odstranění. Tím bude učiněn konec všem územním nárokům. Také již nebudou žádné státní vlády. (Žid. 12:26, 27; Agg. 2:6, 7; 2:7, 8, KB.) Tak bude povýšený „cedr v Libanonu“ nuceně „opuštěn“. — Ezech. 31:12.

25. Kdy opustí národy „cedr v Libanonu“?

²⁵ Kdy se to stane? Během boje, ne však během třetí světové války, kterou by vedly soupeřící zmilitarizované bloky národů jadernými zbraněmi, ale za „války velkého dne Boha, Všemohoucího,“ na armageddonském bitevním poli. Boj je znázorněn „mečem“. Symbolický „cedr v Libanonu“ se stane společníkem národů a světských mocí, které padly mečem. To je zřejmé z Jehovových slov: „A v krajině hluboko dole budou potěšeny všechny stromy Edenu, nejvybranější a nejlepší v Libanonu, všechny, které pijí vodu. A s ním [symbolickým cedrem] i ony samy také sestoupily do šeolu, k těm, kteří byli pobiti mečem, a k těm, kteří jako jeho semeno bydleli v jeho stínu uprostřed národů.“ — Ezech. 31:16, 17; NS, LXX, Syrská verze, Rotherham.

26. V jakém smyslu mohou být označeny ty národy, které bydlely ve stínu „cedru v Libanonu“, jako jeho „semeno“?

²⁶ „Jeho semeno“, které bydlelo uprostřed národů ve stínu „cedru v Libanonu“, by mohlo znázorňovat politické, vojenské a nacionální organizace, které se vyvinuly jako potomstvo z „přítomného zlého systému věcí“. Přirozeně se staly pod ochranným panstvím světského systému věcí velkými a silnými. Mnohé z těchto nacionálních organizací již zašly, sestoupily k mrtvým do krajiny hluboko dole, do říše mrtvých, vymizely.

27. Proč budou potěšeny nacionální organizace, které již jsou v krajině hluboko dole, až padne „cedr v Libanonu“?

²⁷ Již tedy neexistují jako symbolické stromy, ačkoli systém věcí ještě stále pokračuje, ale jeho zničení se blíží. Až bude poražen a navždy padne, bude to pro všechny ostatní symbolické stromy v krajině hluboko dole, v „jámě“, v šeolu neboli v říši mrtvých, velkou útěchou. Všichni známe přísloví: Sdělená bolest, poloviční bolest. Symbolické „stromy“, které již padly mocí „meče“, budou se radovat, když jim ve smrti bude dělat společníka majestátní „cedr v Libanonu“. Budou potěšeny, když uvidí, že tento svět ovládající systém věcí je před Jehovovým popravčím „mečem“ právě tak slabý, jako byly ony. — Srovnej Iz. 14:9–12.

28. Jakou budoucí „Boží zahradu“ tedy nezastíní „cedr v Libanonu“?

²⁸ Tak se ukáže, že systém věcí není silnější než jeho podporovatelé, kteří hledají útočiště v jeho ochranném stínu. Jehova nechce, aby symbolický „cedr v Libanonu“ zastínil skutečnou, doslovnou „Boží zahradu“, která bude znovuzřízena po armageddonském boji a po spoutání a uvěznění satana ďábla, boha tohoto systému věcí. — 2. Kor. 4:4.

JEHO „KRÁSA“ V OČÍCH LIDÍ JEJ NEZACHRÁNÍ

29, 30. Kam se nakonec dostane podle Jehovových slov tento systém věcí, ačkoli se podobá nejkrásnějšímu cedru v Libanonu?

²⁹ Lidé mají sklon uctívat stvoření. Dali se též svést, aby uctívali krásný symbolický „cedr v Libanonu“. Tento systém věcí jej považuje za krásnější a žádoucnější než Boží království pod Mesiášem, Ježíšem, Božím Synem. Ano, v očích lidí se „přítomný zlý systém věcí“ podobá krásou „cedru v Libanonu“. Ale vadí to tomu, který vypěstoval doslovné libanonské cedry? Říká systému věcí na celé zemi:

³⁰ „ ‚Komu ses tedy začal podobal ve slávě a velikosti mezi stromy Edenu? [Co se však přesto stane?] Ale budeš jistě se stromy Edenu svržen do krajiny hluboko dole. Uprostřed neobřezaných budeš ležet s těmi, kteří byli pobiti mečem. To je faraon a jeho celý zástup,‘ je výrok [svrchovaného] Pána Jehovy.“ — Ezech. 31:18.

31. Platí u Boha samospravedlnost „faraona a jeho celého zástupu“? Čí osud mají proto sdílet?

³¹ U „faraona a jeho celého zástupu“ byla snad tehdy obřízka běžná, a proto si možná připadali stejně čistí a spravedliví jako Izraelité, potomci Hebrejce Abraháma. „Faraon a jeho celý zástup“ si stejně mysleli, že nikdy nebudou sdílet osud neobřezaných národů a světských mocí země a že nikdy nebudou s nimi pohřbeni. Ale jejich samospravedlnost u Jehovy Boha nic neplatila. Proto mělo v určený čas skončit hamitské panství starého Egypta, země na Nilu. Ani obřízka ani světská krása organizace vytvořené lidmi nezachrání „faraona a jeho celý zástup“ před osudem méně významných organizací.

32. Jak se přítomnému „krásnému“ světu povede podobně jako „faraonovi a jeho celému zástupu“ a proč?

³² Jehova, svrchovaný Pán, rozhodl, že „faraon a jeho celý zástup“ mají být popraveni jeho nástrojem a přijít tam, kde jsou všichni ostatní nečistí zemřelí lidé. Jejich politická organizace byla špatná a Jehova řekl, že ‚je podle jejich špatnosti vyžene‘. (Ezech. 31:11) Tak se stane i novodobému „faraonovi a jeho celému zástupu“. Systém věcí, který je znázorněn faraonem a jeho zástupem, není Jehovou Bohem schválen. Jehova vidí jeho špatnost, i když snad je tento svět velmi „krásný“ v očích lidí, kteří jej obdivují. Zaslouží, aby s ním bylo naloženo jako s neobyčejně krásným „cedrem v Libanonu“, totiž aby byl poražen „mečem“ ve „válce velkého dne Boha, Všemohoucího“, v Armageddonu. (Zjev. 16:13–16) Při jeho pádu budou otřeseny všechny národy země, protože poznají, že nyní nemohou existovat o nic déle než celý systém věcí. Protože tento svět tvrdohlavě stojí v cestě Božímu mesiášskému království, bude poražen.

SPRÁVNĚ JEDNAT JE NYNÍ NEZBYTNĚ NUTNÉ

33. V jakém smyslu je již ‚sekera přiložena ke kořeni‘ krásného „cedru v Libanonu“?

³³ Jan Křtitel řekl o tehdejším židovském systému věcí: „Sekera je již přiložena ke kořeni stromu; každý strom, který nenese dobré ovoce, bude poražen a hozen do ohně.“ Stejně je tomu tak i se symbolickým „cedrem v Libanonu“. (Mat. 3:10) Již se blíží čas, který Jehova určil k tomu, aby „cizinci, tyranové národů,“ přiložili sekeru k „přítomnému zlému systému“. Jeho pád se stále blíží. I když v očích lidí vypadá „krásný“, není pěstěním Jehovovým ani částí Jehovovy organizace. Je viditelnou částí organizace satana ďábla. „Podle jeho špatnosti jej vyženu,“ říká Jehova. — Ezech. 31:11, 12.

34. „Semenem“ koho jsou činitelé přítomného zlého systému věcí?

³⁴ Novodobé protiobrazy „faraona, egyptského krále, a jeho zástupu“ působí v tomto zlém systému věcí již čtyři tisíce let, totiž od založení Babylóna v Nimrodových dnech. Tito panující činitelé světa nebyli dosazeni do svých úřadů Jehovou, svrchovaným Pánem. Nejsou „semenem“ neboli potomky nebeského Otce, nejsou „semenem“ Boží „ženy“, o němž dal Jehova nadějné zaslíbení v původní „zahradě Eden“. Jsou spíše „semenem“ velkého hada, satana ďábla. (1. Mojž. 3:15) Tato slova snad znějí tvrdě, ale jsou naprosto v souladu s tím, co Ježíš tehdy řekl svým protivníkům: „Vy jste ze svého otce, z ďábla, a přejete si činit žádosti svého otce. Ten byl vrahem, když začal, a nestál pevně v pravdě, protože v něm pravda není.“ (Jan 8:44) Novodobé „semeno“ velkého Božího odpůrce slouží Bohu právě tak málo jako tehdejší faraon a jeho zástup. Jako duchovní „Egypt“ se jim podobá. — Zjev. 11:8.

35. Co bychom měli činit v této nebezpečné době vzhledem ke zjeveným skutečnostem a jak to můžeme dělat?

³⁵ Co jsme povinni učinit vzhledem ke zjeveným skutečnostem a blížícímu se splnění Ezechielova proroctví o „cedru v Libanonu“? Co máme udělat ve vlastním zájmu v této nebezpečné době? Musíme vyjít zpod tohoto symbolického „stromu“. Nikdo z nás by nechtěl pro jeho pád utrpět trvalou škodu. Proto musíme opustit přítomný zlý systém věcí, protiobrazného „faraona, egyptského krále, a jeho zástup“, a připojit se k Jehovově organizaci. Dokud jsme částí hříšného světa, jsme mrtví pro Jehovovu organizaci. Pavel řekl: „Byli jste mrtví ve svých přestupcích a hříších, v nichž jste kdysi chodili podle systému věcí tohoto světa, podle vládce [satana ďábla] s mocí nad vzduchem.“ (Ef. 2:1, 2) Nesmíme již chodit podle „systému věcí tohoto světa“. Nesmíme již bydlet v ochranném stínu toho, co je předstíněno „faraonem a jeho celým zástupem“.

36. Když jsme se již jednou vzdálili od satanovy viditelné organizace, jak máme dokázat, že dbáme slov u Izaiáše 31:1?

³⁶ Když jsme se již jednou vzdálili od viditelné organizace velkého Božího odpůrce, neměli bychom již nikdy u ní hledat pomoc a ochranu. Rozum a božská moudrost nám přikazují, abychom dbali inspirovaných slov: „Běda těm, kteří táhnou dolů do Egypta pro pomoc, kteří se spoléhají jen na koně a skládají naději ve válečné vozy, protože jsou početné, a ve hřebce, protože jsou velmi mocní, ale kteří se nedívali na Svatého Izraele a nehledali samotného Jehovu.“ — Iz. 31:1.

37, 38. Proč jsou pro nás varovným příkladem Židé, kteří zůstali v Judsku po rozboření Jeruzaléma?

³⁷ Máme varovný příklad, který ukazuje, jak by bylo pošetilé hledat pomoc v Egyptě, který je odsouzen k záhubě. Ezechiel vyslovil proroctví v jedenáctém roce svého zajetí, ve třetím měsíci, prvního dne. (Ezech. 31:1) Devátého dne čtvrtého měsíce (9. tamuze 607 př. n. l.) dobyl babylónský „krutovládce národů“ Jeruzalém. V následujícím měsíci zničili Babylóňané město a odvedli většinu přežijících do Babylóna. V sedmém měsíci (tišri) byl zavražděn místodržitel, dosazený nad pozůstalými Židy.

³⁸ Ze strachu z odvetných opatření Babylóňanů se rozhodli zbylí Židé, že opustí Judsko a uprchnou do Egypta, aby hledali útočiště pod symbolickým „cedrem v Libanonu“. Prorok Jeremiáš je od toho zrazoval. Varoval je, že babylónský král dobude Egypt, a tak přijdou stejně pod jeho panství. Zbylí Židé neuposlechli Jeremiášova varování, ale uprchli do Egypta a vzali s sebou i Jehovova proroka. Egypt je však zklamal, protože za několik let byl přivtělen babylónským králem k jeho říši. Jako v minulosti, i tentokrát nesplnil Egypt očekávání nevěrných Židů, Boží slovo se však splnilo. — 2. Král. 25:1–26; Ezech. 29:17–20; Jer. 40:7 až 43:13.

39. Co je tedy nadějí lidstva a proč?

³⁹ Pro světský systém věcí nastávají poslední dny. Jako starý Egypt zklamal ty, kteří hledali ochranu pod dlouhými větvemi symbolického „cedru v Libanonu“, tak i dnešní systém věcí zklame všechny, kteří v něj důvěřovali a slibovali si pomoc od jeho armád a jeho hospodářství. Jeho panství nad zemskými záležitostmi musí být poraženo. Jehovovo přicházející království to učiní prostřednictvím Božího královského Syna, Ježíše Krista. Toto království je nadějí lidstva, neboť přivodí nový a spravedlivý, skutečně „krásný“ systém věcí. Znovuzřídí „Boží zahradu“, doslovný edenský ráj, a naplní celou zemi jeho nádherou a krásou.

40. Proč nesmíme zůstat spojeni s tímto světem a co to znamená, že se máme chovat tak jako Ježíš a jeho apoštolové?

⁴⁰ Vzhledem k beznadějné světové situaci nesmíme být dále spojeni s bezbožným systémem věcí, který je odsouzen k zániku. Chceme-li užívat věčná požehnání, která poskytuje král Ježíš Kristus svým poddaným, musíme se chovat tak, jak se choval on a jeho apoštolové. Řekl: „Nejsou částí světa, stejně jako já nejsem částí světa.“ (Jan 17:14, 16) Když tedy nejsme částí „světa bezbožných lidí“, nebudeme s ním zničeni. (2. Petra 2:5; 3:6) Zůstaneme naživu a budeme navždy bydlet pod jeho spravedlivým novým systémem věcí, kde nebude faraon a jeho zástup, ale kde Ježíš Kristus a jeho oslavení spoludědicové budou sloužit jako králové a kněží k požehnání lidstva.