Existuje dnes nějaká skutečně dobrá zpráva?
JAK je povzbuzující, můžeme-li slyšet nějakou dobrou zprávu! Lidé všeobecně jsou však ostražití, jestliže se jim něco předkládá jako dobrá zprava. Zjistili, že to, co je zpočátku vítáno jako dobrá zpráva, často přináší zklamání. To platí o slibech, které často přicházejí od někoho, kdo buď na jejich splnění nemá zájem, nebo je sice myslí upřímně, ale nemá potřebnou moc, aby je splnil.
Skutečně dobrá zpráva však opravdu existuje. Je to zpráva o něčem dobrém, co bude trvalé, a pochází od někoho, kdo má zájem o naše nejvyšší blaho. Nečiní rozdíl mezi rasami, barvou pleti nebo národností. Kromě toho má moc splnit své sliby. Tato dobrá zpráva může přinést lidem útěchu již dnes, a v blízké budoucnosti bude znamenat dokonalé štěstí. Pochází od všemohoucího Boha, Stvořitele, jehož jméno je Jehova. (Žalm 83:18; 83:19, KB) Tuto dobrou zprávu obsahuje Bible, jež byla napsána v jeho jménu, a každý, kdo ji čte s vnímavým a upřímným srdcem, porozumí plnému významu jejího poselství, které je adresováno lidem. Ježíš řekl: „Proto vám říkám: ‚Neustále žádejte a bude vám dáno; neustále hledejte a naleznete; neustále klepejte a bude vám otevřeno.‘ “ — Luk. 11:9.
Lidé potřebují pomoc nejen proto, že nejsou schopni sami si vládnout, ale také proto, že bez ohledu na to, zda žijí v dobrém nebo špatném životním prostředí, podléhají nemocem a umírají, čímž ztrácejí všechno. Je to tak proto, že člověk je nedokonalý a nemůže dosáhnout ani dokonalosti ani „Boží slávy“. (Řím. 3:23) Hříšnost člověka je skutečně hlavním důvodem a zdrojem špatných zpráv, které dnes slyšíme všude ve svém okolí. Lidé jsou hříšní, a to většinou ne ze své vlastní vůle, ale proto, že „skrze jednoho člověka přišel na svět hřích a skrze hřích smrt a tak se smrt rozšířila na všechny lidi, protože všichni zhřešili“. (Řím. 5:12) Proto všichni lidé umírají. Apoštol Pavel popisuje situaci člověka, který se vážně snaží jednat správně. Říká: „To dobré, co si přeji, to nekonám, ale činím to špatné, co si nepřeji. Jestliže však dělám to, co si nepřeji, pak to už nedělám já, ale hřích, který ve mně bydlí.“ — Řím. 7:19, 20.
Týž pisatel Bible dále ukazuje, že stvořitel neponechal lidstvo v této situaci bez naděje. Mluví o tom, že pozemské tvorstvo „bylo podrobeno marnosti, ne ze své vlastní vůle“, a říká, že bylo tímto způsobem podrobeno „na základě naděje, že dokonce i tvorstvo bude také osvobozeno z otroctví zkaženosti a bude mít nádhernou svobodu Božích dětí“. (Řím. 8:20, 21) Tato dobrá zpráva slibuje lidstvu dokonalost a věčný život.
„Děti Boží“! To znamená, že lidé pak budou v důvěrném vztahu k Bohu, že budou žít jako sjednocená pozemská rodina pod jeho přímou péčí, že budou šťastní a bude o ně dobře postaráno a že budou mít mnoho možností zabývat se příjemnou prací. Země totiž byla vytvořena jako bydliště pro lidi, a je skutečně nádherným bydlištěm, které má existovat navždy. Když Ježíš Kristus řekl, že „mírní zdědí zemi“, citoval z hebrejských žalmů, v nichž je také řečeno, že země „nebude na neurčitý čas nebo navždy přivedena k potácení“. (Mat. 5:5; Žalm 37:11; 104:5) To je dobrá zpráva; je nádherné, že o tom můžeme vědět! Jak Bůh uskuteční toto své oznámené předsevzetí vzhledem k zemi?