Velmi důležitý rodokmen

O RODOKMENY se dnes zajímají někteří lidé, kteří by chtěli objevit kořeny své rodiny. Ve skutečnosti není příliš praktické sledovat rodokmen své rodiny ve všech jejích větvích a zjišťovat své dávné předky. Křesťané ve skutečnosti vědí, že všichni lidé jsou nedokonalí, a že ve spojitosti se svými dávnými předky se nemáme ani čím chlubit ani nemáme důvody cítit se poníženi. Apoštol Pavel napsal mladému muži Timoteovi, aby „nevěnoval pozornost. . . rodokmenům, jež nikam nevedou, které však vyvolávají zkoumavé otázky, než aby spíše přinesly něco od Boha ve spojitosti s vírou“. — 1. Tim. 1:3, 4

Timoteus tehdy byl v asijském městě Efezu. V tomto městě bylo mnoho Židů, kteří přijali křesťanství, a někteří z nich ještě stále lpěli na židovských zvycích. Rádi sledovali vztahy svých dávných předků a také předků jiných lidí a rozmlouvali o nich, spíše z pýchy nebo z touhy ukázat své vědomosti, než z nějakého praktického nebo konstruktivního důvodu. Židovská encyklopedie v pojednání o prvních stoletích našeho letopočtu říká: „Do jaké míry tyto biblické knihy [Paralipomenon] vyvolávaly domýšlivost na rodokmen, to je patrné z výroku [v babylónském Talmudu, Pes. 62b], že k 1. Paralip. viii. 37 do ix. 44 existoval tak rozsáhlý komentář, že by se dal naložit na 90 velbloudů. . . Těmito úvahami o původu rodin a o rodokmenech se jistě nadělalo mnoho škody.“ — Sv. V, str. 597 (1910).

Rodokmen může být někomu užitečný příležitostně při nějakém právním jednání, ale dohadovat se o něm nebo obzvlášť se chlubit svými předky je ztráta času a působí to škodlivě na víru. Skutečně důležitý je pouze jeden rodokmen. Je to rodokmen předků Ježíše Krista. Proč je tak velice důležitý? A proč bychom se jím nyní měli zabývat?

Jedním z nejzávažnějších důvodů, proč bychom se jím měli zabývat, je, že vytváří a posiluje naší víru. Potřebujeme všechno, co Bůh k tomu opatřil, abychom nezeslábli ve zkouškách při útocích ze strany těch, kteří by chtěli naši víru zničit. Chceme být naopak schopni dokazovat jiným, že Ježíš Kristus je Mesiáš — chceme poskytovat jiným lidem pevný základ, aby mohli projevovat víru.

Ve spojení s Ježíšovým rodokmenem existuje několik problémů, které jsou všechny řešitelné. Právě to dokazuje, že jeho rodokmen je autentický. Hebrejci, kteří po celé roky zachovávali záznamy o rodech, věděli, že Mesiáš má přijít z rodu Abrahámových potomků, ale zpočátku nevěděli, že se bude jednat o rodokmen Judy, Abrahámova pravnuka, a později o potomky krále Davida. Nevěděli také předem, že toto zákonné právo na království bude pokračovat prostřednictvím Davidova syna Šalomouna. Také nevěděli, kdy a jak Mesiáš přijde. Kdyby tento rodokmen byl dokonale průhledný, bez obtíží, bez případů zákonné adopce atd., mohli bychom právem mít silné podezření, že to je rodokmen „zfalšovaný“. A tak některé těžkosti při rozplétání rodokmenu poskytují větší důkaz o tom, že jde o nefalšovanou zprávu.

Proto je nutné, abychom uvažovali o tomto nejdůležitějším rodokmenu a abychom viděli, jak je úžasně přesný a rozsáhlý, protože jde do větších podrobností a je obsažnější než jakýkoli rodokmen v lidských dějinách. Přesvědčíme se, že Bůh bedlivě střežil tuto řadu potomků a postaral se o to, aby o ní byly vedeny pravdivé záznamy, někdy rukou mužů, kteří netušili o tom, jak budou tyto záznamy důležité.

ZÁZNAMY O RODOKMENU POTVRZUJÍ, ŽE JEŽÍŠ BYL MESIÁŠ

Existují čtyři základní soupisy Kristova rodu, z nichž tři začínají od Adama a vyskytují se v Bibli na dále uvedených místech: (1) 1. Mojžíšova a Rút; (2) 1. Paralipomenon, kapitoly 1–3; (3) Matouš 1; a (4) Lukáš, kapitola 3 (Lukáš ve skutečnosti postupuje od Ježíše k Adamovi). S jedinou výjimkoua souhlasí přesně od Adama až po Šalomouna, syna Davidova. Potom Lukáš uvádí paralelně se Šalomounem Nátana, jiného Davidova syna. K tomuto místu sleduje Lukáš Ježíšův rodokmen od Héliho, otce Marie, manželky Josefovy, a tak dokazuje Ježíšovo přirozené právo na mesiášství, protože byl synem Davidovým, neboť Ježíš neměl pozemského otce, ale byl na základě zázraku skutečným Božím Synem Božím a nevlastním synem Josefovým. — Luk. 1:34, 35.

PŘÍČINY ROZDÍLŮ V SEZNAMECH PŘEDKŮ

Matoušova zpráva sleduje Ježíšův původ v rodu Šalomounově, na jehož základě měl zákonné právo na Davidův trůn. Proto se Matoušova a Lukášova záměrně liší od rodokmenu potomků od Davida k Ježíši. Je však pozoruhodné, že oba pisatelé pečlivě objasňují, že Ježíš ve skutečnosti nebyl synem Josefovým, ale že byl přirozeným synem Marie. Matouš říká: „Jákob se stal otcem Josefa, manžela Marie, z níž se narosil Ježíš, který se nazývá Kristus.“ (Mat. 1:16) Lukáš říká: „Ježíši samotnému, když začínal své dílo, bylo asi třicet let a, jak se domnívali, byl synem Josefa.“ — Luk. 3:23.

Ve zprávě Paralipomenon jsou jména odlišná od zprávy Matoušovy, která sleduje Šalomounův rodokmen stejně jako Paralipomenon. Tato jména se vyskytují v Zorobábelovi, který byl devatenáctým po Šalomounovi. Tento rozdíl je možno snadno vysvětlit tím, že v mnohých biblických rodokmenech jsou některé články vynechány. Dobrým příkladem je rodokmen Ezdrášův, v němž Ezdráš ukazuje, že je knězem. (Ezd. 7:1–5) V jeho seznamu je vynecháno několik jmen, která se vyskytují v souběžném seznamu v 1. Paralipomenon 6:3–14. Proč Ezdráš vynechal tato jména? Pravděpodobně to učinil proto, aby se vyhnul zbytečnému opakování a aby zkrátil dlouhý seznam. Uvedl také možná nejznámější jména, stejně jako i dnes člověk, který chce dokázat, že je potomkem nějakého slavného muže, jako byl na příklad George Washington, by potřeboval jmenovat jen několik nejznámějších a nejuznávanějších potomků onoho známého muže a ukázat, že jeho vlastní otec nebo děd byl jedním z nich. Ezdráš použil jen ta jména, která potřeboval k dosažení svého cíle. Tento způsob se vyskytuje i v některých jiných biblických rodokmenech.

JEŽÍŠOVI ODPŮRCI NEMOHLI POPÍRAT VEŘEJNÉ ZÁZNAMY

Matouš a Lukáš zřejmě získali pro záznamy Ježíšova rodu seznamy z veřejné matriky v městě Betlémě Judově, kde se Ježíš narodil. (Luk. 2:1–5; Mich. 5:2; Mat. 2:1–6) Existuje pozoruhodná okolnost, která by mohla odstranit všechny pochybnosti o tom, zda ježíš je přirozeným dědicem Davidovým, tak i dědicem se zákonným právem na Davidův trůn, protože byl prvorozeným synem (ve skutečnosti nevlastním synem) muže, jenž byl potomkem, krále Šalomouna. Je o skutečnost, že nikdo z Ježíšových nepřátel mezi Židy nikdy nepopíral jeho původ z rodu Davidova, jak ze strany matky, tak i ze strany jeho nevlastního otce. Víme také, že farizeové a saduceové se jako smečka vlků dychtivě snažili najít nějaký způsob, jak poškodit Ježíšovu pověst. Nemohli však popírat pravdivost oficiálních matrik, které lidé dobře znali a které mohl kdokoli zkoumat. Ani pohanští nepřátelé nepopírali Ježíšův rodokmen, dokud nebyly židovské záznamy zničeny, když Římané napadli a zničili Jeruzalém. Potom ovšem již nikdo nemohl porovnávat jejich nepravdivá tvrzení s veřejnými záznamy.

Ježíš jako dlouho očekávaný Mesiáš naplnil a uzavřel biblický rodokmen. Získal Davidův trůn, na němž má sedět bez nástupců. (Luk. 1:31–33) Bůh je použil k založení nového kněžství, a Ježíš je nyní v nebi jako „‚velekněz po způsobu Melchisedechově‘ navždy“, a ne ze židovského levitského kněžstva. . (Žid. 6:20; 7:11–14, 23, 24) Biblická zpráva o Ježíšově rodokmenu zůstává v Bibli jako část základu pro naši víru a jako svědectví o tom, že Boží slovo a jeho sliby jsou jisté.

[Poznámky pod čarou]

[Tabulka na straně 419, 420 a 421]

BIBLICKÉ ZÁZNAMY O JEŽÍŠOVĚ RODOKMENU

1. Mojžíšova 1. Paralipomenon Lukáš kap. 3

a Rút kap. 1, 2, 3

Adam Adam Adam

Set Set Set

Enos Enos Enos

Kainan Kainan Kainan

Mahalaleel Mahalaleel Mahalaleel

Járed Járed Járed

Enoch Enoch Enoch

Matuzalém Matuzalém Matuzalém

Lámech Lámech Lámech

Noe Noe Noe

Sem Sem Sem

Artaxad Artaxad Artaxad

Kainan

Sále Sále Sále

Heber Heber Heber

Peleg Peleg Pálek

Réhu Réhu Ragau

Sárug Sárug Sáruch

Matouš

Náchor Náchor Náchor kap. 1

Táre Táre Táre

Abram Abrahám Abrahám (Abrahám)

Izák Izák Izák Izák

Jákob Jákob Jákob Jákob

(Izrael)

Juda Juda Juda Juda

(a Támar) (a Támar)

Fáres Fáres Fáres Fáres

Ezron Ezron Ezrom Ezrom

Ram Ram Aram Aram

Aminadab Aminadab Aminadab Aminadab

Názon Názon Názon Názon

Salmon Salmon Salmon Salmon (a Raab)

Bóz Bóz Bóz Bóz (a Rút) (a Rút)

Obéd Obéd Obéd Obéd

Izai Izai Jesse Jesse

David David David David (a Betsabé)

Šalomoun Nátanb Šalomoun

Roboám Matatan Roboám

Abiam Ménam Abiáš

Aza Melea Aza

Jozafat Eliachim Jozafat

Joram Jónam Joram

Ochoziáš Josef

Juda

Joas Simeon

Amaziáš Lévi

Azariáš (Uziáš) Matat Oziáš

Jotam Jórim Joátam

Achas Eliezer Achas

Ezechiáš Jóse Ezechiáš

Menasses Er Manasses

Amon Elmódam Amon

Joziáš Kozam Joziáš Addi Joakim Melchi Jekoniáš Neri Jekoniáš

(Joachin)

Salatiel (Pedai)c Salatield Salatiel

Zorobábele Zorobábel Zorobábel

Resa Chananiáš Johann Abihud

Izaiáš Juda

Josef Eliakam

Refaim Semei

Arnan Matatiáš Azor

Mahat

Abiáš Nagge Sádoch

Esli

Sechania Naum Achim

Semaiáš Ámos Eliud

Matatiáš

Neariáš Josef Janna Eleazar

Elioenai Melchi

Lévi Mátan

Matat

Heli Jákob (otec Marie)

Josef Josef (zeť)

Ježíš Ježíš

(Mariin syn) (nevlastní syn)

[Poznámky pod čarou]