Spolupracovat při žni
„[Ježíš] řekl svým učedníkům: ‚Ano žeň je veliká, ale dělníků je málo. Proto proste Pána žně, aby vyslal dělníky na svou žeň.‘ “ — Matouš 9:37, 38.
1. Jak se můžeme dívat na mocný odpor k našemu dílu?
ŽEŇ nepostupuje vždy za příznivých a lehkých podmínek. Často vyžaduje vytrvalost. Na některých místech narážejí svědkové Jehovovi na mocný odpor, ale přesto shromažďovací dílo pokračuje. Zkušenost dokonce ukazuje, že často právě odpor způsobí, že lidé, kteří dříve nechtěli nic slyšet o svědcích Jehovových, jsou ochotni situaci blíže poznat. Na konci zprávy v Ročence svědků Jehovových 1978 je uvedeno 18 zemí, kde je odpor zvlášť silný. A v těchto 18 zemích bylo jen v posledním roce pokřtěno 9 673 osob!
2. S jakým odporem se setkali Jehovovi služebníci v Nehemiášových dnech a jak byl přemáhán?
2 Pracovat, a přes mocný odpor tvrdě pracovat, to není pro Jehovovy služebníky nic nového. Dnes je tomu jako za dnů Nehemiáše, když pilně stavěli jeruzalémské hradby a sousední národy zesílily svůj odpor tak, že se spojily, aby bojovaly proti městu. Nehemiáš podává zprávu: „Pokud jde o stavbaře na zdi a o ty, kteří nosili břemeno, jaké nosí nosiči nákladů, každý byl jednou rukou činný v díle, zatímco druhá ruka držela vrhací střelu. A stavbaři byli opásáni, každý s mečem po boku, zatímco stavěli; a ten, který měl troubit na roh, byl vedle mne.“ — Neh. 4:17, 18.
3. a) Jak byl tehdy Boží lid ‚srdcem při práci‘? b) Jakým podobným způsobem nás dnes povzbuzuje Izaiášovo proroctví?
3 V téže kapitole v 6. verši se říká, že ‚lid byl srdcem při práci‘. Známe tajemství tohoto dobrého postoje srdce? U Nehemiáše 8:10 se říká: „Radost Jehovova je vaše pevnost.“ Není tomu tak i dnes? Nepřipomíná nám to slova, která řekl Jehova skrze svého proroka Izaiáše, aby ukázal rozdíl mezi pravým a falešným služebníkem? „Hle, moji služebníci se budou radovat, ale vy budete zahanbeni. Hle, moji služebníci budou radostně volat pro dobrý stav srdce, ale vy budete křičet pro bolest srdce a výt pro naprosté zhroucení ducha.“ Pak Jehova pokračuje a říká: „Neboť hle, tvořím nová nebesa a novou zemi. . . Ale jásejte a radujte se navždy z toho, co tvořím. Protože já tvořím Jeruzalém pro radost a jeho lid k jásání.“ — Iz. 65:13–18.
RADOSTNĚ PRACOVAT S BOŽÍM SLOVEM
4. Co vše nám Jehova dal, abychom byli radostnými pracovníky?
4 Máme opravdu všechny důvody, abychom byli radostnými pracovníky. Máme Jehovovo požehnání. Máme jeho ducha, a „radost“ patří k ovoci ducha. (Gal. 5:22) Máme také „meč ducha, to je Boží slovo“. (Ef. 6:17) Jaká je to radost, používat je při kázání „dobrého poselství“! Následující zážitky to potvrzují.
5–7. V čem se projevilo Jehovovo požehnání ve zkušenosti s knihou Pravda?
5 „Při kazatelské službě dům od domu jsme — moje partnerka a já — jednou přišly k mladé ženě, která naše biblické výklady sledovala s určitým zájmem a vzala si knihu Pravda, která vede k věčnému životu. Měla různé otázky, které jsme jí zodpověděly pomocí Bible. Vyslechla si pozorně to, co Bible o těchto otázkách říká. Protože ona a její manžel právě chtěli odjet, smluvili jsme se, že je navštívíme po jejich návratu. V okamžiku, kdy jsme opouštěly dům, předjel její manžel. Chvíli jsem zaváhala, ale pak jsem si myslela, že by bylo lepší promluvit s ním teď hned a snad zabránit pozdějším problémům. Vysvětlily jsme krátce účel své návštěvy a zmínily jsme se, že jeho manželka přijala biblickou učebnici a že bychom se později rády vrátily, abychom s ní více mluvily o Bibli. Jeho odpověď byla velmi srdečná a řekl, že on i jeho manželka nevědí mnoho o Bibli, ale rádi by ji poznali!
6 Když můj manžel a já jsme je opět navštívili první sobotu v červnu, byli jsme srdečně přivítáni a měli jsme velmi krásnou rozmluvu. Při další návštěvě v následujícím týdnu jsme se dozvěděli, že oba přečetli knihu Pravda, a měli připravený velký list s otázkami. O týden později navštívili poprvé veřejnou přednášku a studium Strážné věže. Krátce nato začali navštěvovat studium knihy a v následujícím měsíci se dali zapsat do teokratické školy. Dříve než začali navštěvovat všechna shromáždění, učinili radikální změny ve svém způsobu života; přestali kouřit a vzdali se svých světských styků. Naučili dvouleté dítě klidně sedět při shromážděních a měsíc nato, co začali navštěvovat všechna shromáždění, zúčastnili se s námi kazatelské služby. O tři měsíce později byli oba pokřtěni a od té doby mají stále více předností ve sboru.
7 Většina z nás již zažila, že takový spontánní zájem po krátké době zase zhasl, a i my jsme na to již brzy mysleli. Ale když jsme po druhé návštěvě zjistili, že mají oba opravdu hluboké přání sloužit Bohu, došli jsme s manželem k závěru, že není pochyby, že Jehovovo dílo řídí andělé pod Ježíšovým dozorem. Když jsme se obou ptali, co způsobilo, že tak rychle reagovali na náš výklad ‚dobrého poselství‘, odpověděli: ‚Bible.‘ Když prý viděli, že to vše je v Bibli, byli si jisti, že to je pravda. Proto si mysleli: ‚Proč ještě čekat?‘ Také chtěli něco dělat, a proto neztráceli čas. Ježíš řekl: ‚Znám své ovce a moje ovce znají mne.‘ “
OBRACET POZORNOST NA HLAVNÍ NÁMĚT BIBLE
8, 9. Jak můžeme při vydávání svědectví dobře používat Bibli?
8 „Při kazatelské službě dům od domu jsme byly — má průvodkyně a já — pozvány jednou ženou do bytu. Začaly jsme s ní mluvit o ‚dobrém poselství‘ a prosily jsme ji, aby si přinesla vlastní Bibli. Protože se zmínila, že již vícekrát přečetla Bibli a chodí do kostela, ptaly jsme se jí, zdali zná hlavní námět Bible. Četly jsme spolu Izaiáše 9:6, Daniela 2:44, Matouše 6:10 atd. Pak jsme se jí zeptaly, zda nyní poznala, jaký hlavní námět Bible sleduje. Odpověděla: ‚Ano, je to království!‘ Pak jsme četly biblické texty, z nichž bylo vidět, jak bude působit vláda království na zemi. Musely jsme tam být více než hodinu. Když jsme ji pozvaly na nedělní přednášku, řekla, že rozhodne-li se jít, může přijít sama.
9 A hle! Nevěřila jsem svým očím, když jsem ji toho rána viděla na shromáždění. Musela jít pěšky ze svého domova do sálu království více než čtyři kilometry. Zůstala po celý program a přála si další rozmluvu. Smluvily jsme s ní studium knihy Dobré poselství, které tě učiní šťastným. Ale to nejzajímavější na této ženě bylo, že dosud velmi odporovala pravdě. Když jsme šly k jejímu domu, vzpomněla si sestra, která byla se mnou, jak tato žena v minulosti odporovala poselství. Lidé se tedy mohou změnit!“
S POMOCÍ BOŽÍHO DUCHA
10. Co říká Bible o Jehovově moci? (Iz. 46:9–11)
10 Jehovův duch působí dynamicky. Když Bůh mluví o sobě jako o stvořiteli všeho, co vidíme, pozdvihneme-li oči k nebi, říká: „Pro hojnost dynamické energie a protože je silný co do moci, ani jedna z nich nechybí.“ Také apoštol Pavel mluví o ohromném rozsahu Jehovovy moci: „Je to podle působení moci jeho síly, kterou působil v Kristově případě, když jej vzkřísil z mrtvých [z neexistence] a posadil po své pravici v nebeských místech, vysoko nad. . . [všechno ostatní], nejen v tomto systému věcí, ale také v tom, který má přijít.“ — Iz. 40:26; Ef. 1:19–21.
11. Jak popisuje Zjevení 11:7–12 podivuhodnou a neočekávanou událost, která se splňuje v našich dnech?
11 Přenesme se nyní do naší doby! V časném létě roku 1918 politické „divoké zvíře“, o němž mluví Zjevení 11:7, zasadilo smrtelnou ránu pomazanému ostatku znázorněnému „dvěma svědky“ a ukončilo jeho organizované svědecké dílo. Čelní představitelé vedoucího sboru svědků Jehovových byli odsouzeni k dvaceti letům vězení a převezeni do trestnice. V očích nepřátel byli jako nepohřbené mrtvoly. Co se však stalo? Něco zcela neočekávaného! Na jaře 1919, po symbolických „třech a půl dnech“, „vstoupil do nich [do dvou svědků] duch života od Boha [tentýž duch života, který vzkřísil Krista z mrtvých] a postavili se na nohy. . . A slyšeli silný hlas z nebe, který jim řekl: ‚Pojďte sem nahoru.‘ A vystoupili do nebe.“ To znamená, že opět získali Boží přízeň a byli před očima všech opět duchovně živí a také činní. — Zjev. 11:7–12.
12. Na co se mohou Jehovovi služebníci spolehnout a jak to působí?
12 Boží svatý duch neboli účinná síla byla vždy s Jehovovými věrnými služebníky. Ježíš řekl, že jeho nebeský Otec je ochoten dát „svatého ducha těm, kteří jej žádají“, a tento duch nám pomáhá, abychom dále působili jako „radostní pracovníci“. (Luk. 11:13) Ježíš řekl: „Žádejte a dostanete, aby vaše radost byla dovršena.“ (Jan 16:24) Spolupracujme s tímto svatým duchem a důvěřujme mu! Pavel napsal: „Ke všemu jsem silný skrze toho, který mi propůjčuje sílu.“ (Fil. 4:13) Mysleme také na jeho slova v dopise Římanům 8:11: „Jestliže ve vás přebývá duch toho, který vzkřísil Ježíše z mrtvých, pak ten, který vzkřísil z mrtvých Krista Ježíše, oživí také vaše smrtelná těla svým duchem, který ve vás přebývá.“ Jaké je to podivuhodné ujištění!
13. Kdo se může účastnit Jehovovy služby a radovat se z ní kromě těch, kteří mají nebeskou naději? (Iz. 61:5–7)
13 Je sice pravda, že některé z těchto textů se vztahují hlavně na osoby s nebeskou nadějí, duchovní izraelity, avšak Boží slovo mluví o „velkém zástupu“, jehož členové jsou označeni jako „cizinci“, ale jsou stejně tak zváni, aby byli radostnými pracovníky. „A cizinci, kteří se připojili k Jehovovi, aby mu sloužili a aby milovali Jehovovo jméno, aby se stali jeho služebníky [a pracovali pro něj]. . . ty také přivedu ke své svaté hoře a způsobím, že se budou radovat uvnitř mého domu modlitby. . . Můj vlastní dům bude totiž nazván i domem modlitby pro všechny národy.“ — Iz. 56:6, 7.
SPOLUPRACOVAT S BOHEM A KRISTEM
14. Je třeba, abychom někdy měli pocit, že pracujeme sami?
14 Jak je povzbudivé vědět, že nepracujeme sami! Ježíš pronesl slova pozvání: „Pojďte ke mně všichni, kteří se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho [postavte se se mnou pod mé jho, NS 1971, pozn. p. č.] a staňte se mými učedníky, neboť já jsem mírné povahy a pokorný v srdci, a naleznete občerstvení pro své duše. Vždyť mé jho je jemné a můj náklad je lehký.“ — Mat. 11:28–30.
15. V jakém ohledu mají dozorci Božího lidu předcházet dobrým příkladem?
15 Všichni bychom měli mít takového ducha a spolupracovat s Jehovou a jeho Synem. Starší pozorují příklad, který dal Ježíš Kristus; měli by se ujmout vedení ve spolupráci s druhými zvláště v kazatelské službě. Jak je radostné, když se projevuje takový duch! Pavel se obrátil na Filippany se slovy: „Naplňte mou radost tím, že [všichni] budete téže mysli, budete mít tutéž lásku. . . Neuděláte nic ze svárlivosti nebo ze sobectví, ale s pokorou mysli budete považovat jiné za vyšší než sami sebe.“ Měli být mírní a pokorní. — Fil. 2:2, 3.
16, 17. Jaké povzbuzení můžeme najít, i když sloužíme za horkého dne?
16 Když Boží služebníci projevují stejné sebeobětování jako Ježíš, je jim bohatě požehnáno. Stanou se skutečně radostnými pracovníky. To potvrzují následující příklady.
ZA HORKÉHO DNE
17 „Moje manželka a několik jiných svědků byli za horkého dne v kazatelské službě. Má manželka šla ještě do posledního domu. Řekla mladé dívce, která přišla ke dveřím, něco o přítomných světových poměrech a zeptala se jí, zda věří, že někdo bude moci vyřešit problémy světa. Mladá dívka odpověděla, že je to zvláštní, že manželka jí dává takovou otázku, když právě o tom mluvila se svou matkou. Má manželka okamžitě zavedla studium, ale protože jsme byli pouze na návštěvě, předala je jiné svědkyni. Nedávno jsme slyšeli, že nejen tato dívka, ale čtyři další osoby, s nimiž byla ve spojení, oddaly své životy Jehovovi. K tomu tedy vedlo poslední svědectví jednoho horkého odpoledne!“
RADOST Z PRŮKOPNICKÉ SLUŽBY
18–22. Z jakých předností se těší služebníci plným časem a jaké musí mít především vlastnosti? (Fil. 3:16)
18 „Musím vám jen napsat, že jsem zvláště v posledních několika měsících jako průkopnice zažila mnoho radosti ve službě dům od domu. Považuji [změnu v požadovaném počtu hodin] za velké požehnání od Jehovy. . . Mnozí přátelé si zařídili věci tak, že můžeme spolupracovat ve službě. Již si nedělám starosti s časem. Raduji se, když myslím na své dodatečné návštěvy a biblická studia.
19 Jehova mi ještě požehnal tím, že jsem mohla začít biblické studium, které dělá dobré pokroky. Chtěla bych vám sdělit tuto zkušenost. Pracovala jsem jednoho červencového sobotního rána. Byla jsem pozvána dále a když jsme mluvily o Bibli, šla kolem sousedka Carol. Když se dozvěděla, že jsme svědkové Jehovovi, chtěla vědět, čemu věříme, protože — jak řekla — hledá pravé náboženství a ještě je nenašla. Když jsem viděla, že je upřímná, slíbila jsem jí, že jí ukáži, jak se studuje Bible.
20 Teprve za více než měsíc jsem ji zastihla; tentokrát v obchodě s potravinami. Nabídla jsem se, že ji doprovodím domů, a zeptala se jí, chce-li stále ještě studovat Bibli, a jestliže ano, kdy ji mohu zastihnout doma. Za několik týdnů jsem ji našla doma a studovaly jsme dvě hodiny. Měla mnoho otázek. Po několika dalších studiích pozvala ji má průvodkyně do sálu království a od 10. října nechyběla Carol na žádném shromáždění. . . Cítí nutnost mít úzký vztah k Jehovovi a patřit k jeho lidu. Říká, že pravda způsobila, že se sblížila se svými dětmi. Proto se stala klidnější a šťastnější. Říká, že ví, že je to pravda, protože všechno dokazujeme z Bible.
21 Nemohu Jehovovi dosti děkovat za přednost, že smím studovat s takovým člověkem a vidět, jaké dělá pokroky v pravdě. Poznala jsem, jak je cenné vést biblické studium. Jsem ještě více rozhodnuta pokračovat v průkopnické službě, abych měla ještě více příležitostí najít lidi, kteří žízní po pravdě.“
RADOST ZE ZAVÁDĚNÍ NOVÝCH BIBLICKÝCH STUDIÍ
22 „Byla jsem pokřtěna v srpnu 1960. Nyní jsem pátý rok v pravidelné průkopnické službě a měla jsem přednost pomoci více než 50 lidem poznat pravdu. Mám průměrně šest biblických studií, ale v tomto měsíci budu moci hlásit osm. Zjistila jsem, že nejlepší způsob jak začít studia, je ve službě dům od domu. Nejprve najdete zájem, pak učiníte dodatečnou návštěvu a zavedete biblické studium.“
ŽEŇ POKRAČUJE
23. V jakém smyslu jsou Ježíšova závěrečná slova u Matouše 28:19, 20 jak varováním, tak povzbuzením?
23 Jsou v této době žně stále ještě lidé, kteří musí být shromážděni? Zprávy z celého světa ukazují, že jsou. Co proto budeme dělat? Budeme dále společně pracovat s Kristem Ježíšem pod jeho jhem? Máme ujištění, že bude s námi až do skonání systému věcí. Proto pracujme všichni radostně s Kristem, až bude žeň zcela dokončena! To je Jehovovým dílem určeným pro jeho dnešní lid.
24, 25. a) Proč máme ještě více důvodů k radosti než Pavel? b) Co by nás mělo zvláště pobízet, abychom se účastnili Jehovova díla? (1. Kor. 3:9)
24 Pavel se radoval, protože mu bylo svěřeno ‚slavné dobré poselství šťastného Boha‘. (1. Tim. 1:11) Jistě máme ještě více důvodů, abychom se radovali, protože nám bylo svěřeno dobré poselství o zřízeném království, aby bylo „kázáno po celé obydlené zemi na svědectví všem národům“, než přijde konec. (Mat. 24:14) Jestliže Ježíšovo narození bylo pro anděly příležitostí, aby oznamovali „dobré poselství velké radosti, kterou budou mít všichni lidé“, pak je jeho dosazení na trůn v nebi důvodem k ještě větší radosti, když „království světa se stalo královstvím našeho Pána a jeho Krista a bude vládnout jako král po celou věčnost.“ (Luk. 2:10; Zjev. 11:15) Oznamování tohoto dobrého poselství je Jehovovým dílem pro jeho dnešní lid. Když zaujmeme pevné stanovisko na straně tohoto království a budeme oddaně pracovat pro jeho zájmy, potěšíme Jehovovo srdce. „Buď moudrý, můj synu, a rozvesel mé srdce, abych mohl dát odpověď tomu který se mi vysmívá.“ — Přísl. 27:11.
25 Jakou tedy máme přednost! Jaké je to povzbuzení spolupracovat s Ježíšem Kristem na Jehovově díle!