První Královská — zpráva o slávě i hanbě
IZRAELSKÉ království dosahuje své největší slávy, potom je politickou a náboženskou vzpourou rozděleno a pak si obě království vždy znovu dělají hanbu. Tato zpráva o slávě i hanbě je zachována v První knize Královské. Podle židovské tradice sestavil tuto zprávu Jeremiáš. Kniha sama jmenuje některé prameny, jichž k tomu bylo použito — ‚knihu záležitostí Šalomounových‘, ‚knihu záležitostí ze dnů izraelských králů‘ a ‚knihu záležitostí ze dnů judských králů‘. — 1. Král. 11:41; 14:19; 15:7, 23; 16:14.
Zpráva První Královské začíná pohledem do posledních dnů života krále Davida. Král, který je upoután na lůžko, nemůže se zahřát, a proto je zařízeno, aby o něj pečovala krásná panna Abizag. Mezitím Adoniáš, zřejmě nejstarší z Davidových žijících synů, využívá toho, že jeho otec tak zeslábl. Za podpory Joába a kněze Abiatara Adoniáš pořádá obětní slavnost, aby se dal prohlásit za krále.
POMAZÁNÍ ŠALOMOUNA A JEHO VLÁDA
Rychlý zásah proroka Nátana kříží Adoniášův plán. Když Adoniáš hoduje se svými podporovateli, je za krále pomazán Davidův syn Šalomoun. Obyvatelé Jeruzaléma se radují tak hlasitě, že halas je slyšet až na místě, kde hoduje Adoniáš se svými přívrženci. Když jim Abiatarův syn Jonata přináší zprávu o tom, co znamená vzrušení ve městě, všichni se ve strachu rozprchnou a Adoniáš utíká ke svatyni. Tam se drží rohů oltáře zápalných obětí a nechce odejít, dokud mu Šalomoun s přísahou neslíbí, že jej nezabije. Šalomoun souhlasí, že jej nechá naživu, pokud se Adoniáš nestane zlým intrikánem.
Krátce před svou smrtí David radí Šalomounovi, aby zůstal věrný Jehovovi Bohu a aby podnikl kroky proti Joábovi a Semeiovi. Po Davidově smrti Adoniáš, zřejmě na podněty Joába a Abiatara, žádá Betsabé, aby mu její syn Šalomoun dal za manželku krásnou Abizag. Šalomoun to chápe jako část spiknutí k uchvácení trůnu, a proto přikazuje, aby byli Adoniáš a Joáb usmrceni. Pokud jde o kněze Abiatara, Šalomoun si váží toho, že Abiatar trpěl spolu s jeho otcem Davidem, a proto jej nedává popravit, ale zbavuje jej kněžského úřadu. Později je popraven Semei, protože nedbá omezení, jimiž byla ohraničena jeho činnost. Šalomoun tak očišťuje říši od nebezpečného vlivu Adoniášova, Joábova, Abiatarova a Semeie, a tak zajišťuje své kralování.
Šalomoun si uvědomuje své nedostatky, a proto žádá od Jehovy moudrost. Je mu udělena vynikající moudrost, a zároveň i bohatství a sláva. Tuto moudrost projevuje při řešení právního případu, při němž každá ze dvou prostitutek prohlašuje, že je matkou téhož malého chlapce. Šalomoun přikazuje, aby dítě bylo rozpůleno a rozděleno mezi obě ženy, a tím se vzbouří city skutečné matky. Tak ji Šalomoun může poznat a může jí dát děťátko.
Za Šalomounovy vlády lid užívá pokoje a blahobytu. Celý královský dům žije velkolepě. Výrobky pro jeho udržování jsou zajišťovány ze dvanácti okrsků. Z množství jídla, které se denně připravovalo, by se dalo soudit, že na královském dvoře sloužilo asi 15 000 lidí nebo více. Šalomounova vláda se také vyznačovala pozoruhodnými architektonickými díly, z nichž nejvýznamnější byla stavba Jehovova chrámu na hoře Moria. Při zasvěcení tohoto chrámu se Šalomoun modlí nanejvýš dojemným způsobem. Později dostává božské zjevení, z něhož poznává, že Jehova příznivě vyslyšel jeho žádost. Vládcové přicházejí z dalekého okolí, aby si vyslechli královu moudrost. Mezi nejvýznačnějšími hodnostáři je královna ze Sáby. Do Jeruzaléma se neustále dostává příliv příspěvků ve formě zlata, stříbra a jiných cenných věcí. Blahobyt Izraele za vlády Šalomounovy je tak veliký, že ‚stříbro se stává něčím tak běžným jako kameny v Jeruzalémě‘. Izraelské království skutečně prožívá svůj zlatý věk.
HANBA V PODOBĚ ROZDĚLENÉHO KRÁLOVSTVÍ
Slavná vláda však končí katastrofou. Šalomoun nedbá Božího zákona, že si člověk nemá brát mnoho žen, a to se stává jeho neštěstím. Manželské svazky s ženami, které neuctívají Jehovu, vedou Šalomouna k tomu, že trpí modlářství ve velkém měřítku. Proto Jehova dává výnos o tom, že izraelské království bude rozděleno a že pouze kmen Juda a Benjamín zůstanou věrně oddány domu Davidovu. Šalomoun zatím ztratil Jehovovo požehnání a rostou jeho těžkosti ze strany záškodnických tlup.
Prostřednictvím proroka Achiáše se Efraimita Jeroboám dovídá, že jej Jehova vybral, aby se stal králem nad deseti kmeny Izraele. Jeroboám dostává pokyn, aby zůstal věrný Jehovovi, a dostává také ujištění, že se mu pak bude dobře dařit. Šalomoun se pokouší zabít jej, a proto Jeroboám utíká do Egypta.
Po Šalomounově smrti nastupuje na trůn jeho syn Roboám. Ten ignoruje radu starších mužů, přijímá radu mladších a prohlašuje, že národu uloží těžké břemeno. Dochází ke splnění Jehovova slova, které dal skrze Achiáše, deset kmenů se bouří a činí Jeroboáma svým králem. Roboám se chystá k válce, aby si těchto deset vzpurných kmenů podmanil, ale pak od svých plánů upouští, protože poslouchá Jehovovo slovo dané prostřednictvím Šemaiáše.
NEVĚRNOST VEDE K HANBĚ PRO CELÉ KRÁLOVSTVÍ
Jeroboám nedůvěřuje Jehovovu slibu, že království bude v bezpečí, pokud on zůstane věrný, a zavádí uctívání telete. Chce tak zabránit svým poddaným, aby nechodili uctívat do Jeruzaléma. Nemá víru a domnívá se, že politická nezávislost musí být spojena s nezávislostí náboženskou. Jehova prostřednictvím svých proroků prohlašuje, že nakonec Judejec jménem Joziáš násilím skoncuje s modlářským uctíváním a že Jeroboámův dům utrží ostudu a zahyne.
Dvoukmenné království také nezůstává věrné Jehovovi. K ponížení dochází v pátém roce vlády Roboámovy, když egyptský vladař Sesák napadá Judeu a zmocňuje se drahocenných jeruzalémských pokladů. Obě izraelská království kromě toho bojují za vlády Roboáma a jeho syna Abiáma proti sobě navzájem. Abiám, stejně jako jeho otec, není věrně oddán Jehovovi. Ale Abiámův syn Aza, který se po něm ujímá vladařství ve dvoukmenném království, podniká správné kroky, aby z říše odstranil modlářství. Ale když jej ohrožuje severní království vladaře Bázy, Aza se nevěrně obrací o pomoc k syrskému králi Benadadovi.
Izraelský král Báza se zmocnil trůnu, když zničil dům Jeroboámův včetně vládnoucího monarchy Nádaba. Tak se splnilo Achiášovo proroctví proti Jeroboámovi. Ale Báza neodstranil modlářství, které zavedl Jeroboám. Zpráva o něm také dokazuje, že nebyl věrně oddán Jehovovi. A tak Jehova prostřednictvím Jéhua, syna Chananiho, oznamuje Bázovi a jeho domu záhubu. Proroctví se splňuje tehdy, když Zamri osnuje spiknutí proti Bázovu synu Elovi a působí vyhlazení celého Bázova domu. Zamriho úspěch je však krátkodobý, protože Izraelité činí králem vojenského velitele Amriho. Zamri vládl pouze sedm dnů a pak spáchal sebevraždu. Potom je zabit další soupeř, který usiloval o trůn, totiž Tebni. Amri dále činí to, co je špatné v Jehovových očích, a nakonec po něm nastupuje jeho syn Achab.
Po Achabovi zůstává ta nejhanebnější památka. Achab nejen pokračuje v uctívání telete, které zavedl Jeroboám, ale snáší ve velkém měřítku uctívání Baala, aby se zalíbil své sidonské manželce Jezábel. Jehova vyjadřuje svou nelibost, když prostřednictvím proroka Eliáše oznamuje, že přijde hrozné sucho. V době sucha se Jehova stará o svého proroka a Achab se snaží marně Eliáše najít. Nakonec však Eliáš přichází sám před nevěrného krále a ukazuje mu, že sucho a hlad zavinil Achab tím, že podporoval uctívání Baala. Podle Eliášova návrhu dochází na hoře Karmel ke zkoušce, při které se má poznat, zda skutečným Bohem je Jehova, nebo Baal. Výsledky této zkoušky jsou rozhodující a Eliáš přikazuje, aby Baalovi proroci byli pobiti. Krátce na to přichází veliký liják a tím končí sucho, které přivodil Bůh. Když se Jezábel dovídá, co se stalo, ohrožuje Eliáše na životě, takže Eliáš prchá na horu Oréb.
Eliáš však dostává práci. Jehova jej posílá zpět, aby vykonal svůj úkol v Izraeli, a dává mu pokyn, aby pomazal neboli pověřil Hazaela jako krále nad Sýrií, Jehua jako krále nad Izraelem a Elizea jako svého nástupce.
Když je na podnět Jezábel zavražděn Nábot, je Achabův osud zpečetěn. Jehova říká Eliášovým prostřednictvím králi, že Jezábel bude pohlcena psy, kteří se krmí zdechlinami, a že celý Achabův dům neslavně skončí. Tato zpráva velmi těžce dopadá na Achaba, takže se pokořuje. Potom dostává ujištění, že k tomuto neštěstí nedojde v jeho dnech.
Za vlády Achaba se na základě sňatku vytváří spojení s královským domem judským. Jeho dcera Atálie se stává manželkou Joráma, prvorozeného syna krále Jozafata. Později, když byl Jozafat na přátelské návštěvě v Samaří, král Achab jej přemluví, aby s ním táhl do boje proti Syřanům, aby se znovu zmocnili Rámot Galádu. Splňují se slova Jehovova proroka Micheáše a Achab se nevrací v pokoji. Ačkoli Achab učinil opatření a přestrojil se, přece umírá na smrtelné zranění šípem. Po Achabovi nastupuje Ochoziáš, který po sobě také zanechá špatnou památku.
Inspirovaná zpráva První Královské skutečně ukazuje, že bez věrné služby Bohu nemůže nikdo mít skutečnou slávu. Všichni, kteří opustí čisté uctívání, sklidí hanbu. Vezměme si to k srdci a snažme se sloužit Jehovovi Bohu celým srdcem.