Proč se můžeme radovat a jásat v Bohu
1. Proč dnes ostatek duchovních izraelitů překypuje radostí, čímž se splňuje Izaiáš 61:10?
JE nevýslovně radostné, jestliže je někdo osvobozen ze zajetí Velikého Babylóna, světové říše falešného náboženství, a z jeho pout. Je důvodem k jásání, jestliže někdo opět získá přízeň a dobrou vůli Boha, který je původcem pravého náboženství. Když pomazaný ostatek duchovních izraelitů dnes uvažuje o svém osvobození a o tom, jak jej Bůh obnovil, překypuje radostí. Inspirovaný prorok Izaiáš vkládá slova do jejich úst, když říká: „Zcela jistě budu jásat v Jehovovi. Má duše se bude radovat v mém Bohu, protože mě oblékl oděvem záchrany, zahalil mě pláštěm spravedlnosti, jako ženich, který si kněžským způsobem nasazuje pokrývku hlavy, a jako nevěstu, která se pokrývá svými ozdobnými věcmi.“ — Iz. 61:10.
2. Nosí pomazaný ostatek stále „oděv záchrany“ a proč nebudou nikdy vyhoštěni z duchovního ráje?
2 Od poválečného roku 1919 Jehova způsobil pomazanému ostatku duchovních izraelitů „záchranu“ tím, že je vysvobodil ze zajetí Velikého Babylóna a jeho světských milovníků. Pomazaný ostatek sice od té doby trpěl náboženské pronásledování, ale přece shledává, že je oblečen „oděvem záchrany“. Ostatek je rozhodnut stále nosit tento oděv, který poukazuje na jeho osobnost, až do doby, kdy Veliký Babylón a jeho nemravní milovníci budou zničeni v přicházejícím „velkém soužení“. Za to nikdy nebudou vyhnáni a vyhoštěni z duchovního ráje, do něhož je Jehova uvedl od roku 1919.
3. Proč bylo zapotřebí, aby pomazaný ostatek byl zahalen „pláštěm spravedlnosti“?
3 „Plášť spravedlnosti“ je něco, co bylo připojeno k „oděvu záchrany“, jímž Jehova oděl svůj pomazaný ostatek. V očích světa se ostatek duchovních izraelitů jevil v náboženském ohledu nespravedlivý; takové nesprávné světlo bylo na něj uvedeno obzvláště duchovenstvem křesťanstva. Byli označováni jako kacíři, jako falešní proroci, falešní kristové, podvodníci, děti ďáblovy. Byli učiněni cílem celosvětového pronásledování, které mělo potvrdit taková obvinění, která proti nim vznášelo obzvláště křesťanstvo. Ale jak se na ně díval Jehova?
4. Jak Jehova ukázal, že kající se ostatek, který hledal Boha, považoval za spravedlivý a že jej ospravedlnil?
4 Velký soudce všech je neodsoudil a nedal jim vězeňské šaty a nevypudil je ze své organizace. Kající ostatek jej hledal a hledal jeho Slovo, a proto je Bůh uvedl opět do své přízně. Poskytl jim čestnou přednost, aby byli jeho svědky, jeho vyslanci, aby kázali „toto dobré poselství o království. . . po celé obydlené zemi“, aby bylo vydáno mezinárodní svědectví, dříve než skončí špatný systém věcí. Způsobil, že je nad nimi vzýváno jeho jméno, Jehova. (Mat. 24:14; Iz. 43:10) Potom je mocným způsobem použil k tomu, aby bylo na všechny světové strany rozhlášeno jeho jméno a jeho záměry. To znamenalo pro ostatek ospravedlnění!
5. Jak se obrazně řečeno změnilo roucho ostatku a jakou radost to vyvolalo?
5 Ukázalo se, že tím byl ostatek ospravedlněn, prohlášen před celým světem za spravedlivý. Bylo to, jako by byli symbolicky zahaleni „pláštěm spravedlnosti“. Tak bylo změněno jejich roucho, místo pošpiněného dostali ozdobné. (Iz. 52:1, 2) Jejich radost z toho byla brzy vyjádřena v hlavním, šestistránkovém článku ve vydání Strážné věže z 1. února 1925 (angl.) pod názvem „Plášť spravedlnosti“, na základě Izaiáše 61:10. Jejich radost byla taková jako je radost ženicha a nevěsty v jejich svatebním dnu!
6. Jak dlouho již jásá ospravedlněný ostatek, kdo se s ním raduje a jak to dávají prakticky najevo?
6 Pokud jde o jásání, potvrdila se dřívější slova Izaiášova proroctví: „Dostane se jim radost na neurčitý čas.“ (Iz. 61:7) Dnes, kdy uplynulo od roku 1935 již 43 let, zachráněný a ospravedlněný ostatek se skutečně dále raduje, ale co více, raduje se s nimi také „velký zástup“ jeho pomocníků. Přijali biblický názor a dívají se na pomazaný ostatek jako na „kněze Jehovovy“ a „služebníky našeho Boha“. Poznávají, že pomazaná třída je oblečena „oděvem záchrany“ a zahalena „pláštěm spravedlnosti“. Vyjadřují svou vlastní radost z toho tím, že slouží Jehovovi Bohu spolu s tímto schváleným ostatkem kněžských, veřejných služebníků. Ačkoli „velký zástup“ tvoří „cizinci“ a jsou přirovnáni k pastýřům, zemědělcům a vinařům, přinesli pomazanému ostatku nesmírnou úlevu a pomoc. Duchovní ráj má velký užitek z jejich přítomnosti. — Mat. 25:31–46.
7. Proč musel přijít tento zázrak ve dvacátém století, stejně jako pravidelně přichází v Palestině jaro?
7 Celý tento zázrak dvacátého století musel přijít jako splnění biblického proroctví právě tak jistě, jako přichází v palestinské zemi pravidelně jaro. Nikdy nemělo zklamat proroctví z Izaiáše 61:11: „Jako totiž země vydá svůj výhonek a jako zahrada dává vzejít tomu, co do ní bylo zaseto, stejně sám Jehova způsobí, že vzejde spravedlnost a chvála před všemi národy.“
8. Proč Jehova nikdy neponechá věci bez nápravy a do jaké míry dal svým služebníkům jejich „mzdu“?
8 Jak přesně Jehova Bůh jednal podle svého vlastního slova! Nikdy nemohl nechat věci nenapravené. On je Bůh, který ‚miluje právo a nenávidí loupež spolu s nespravedlností‘. (Iz. 61:8) V době, kdy měla být vyplacena mzda, musel dát svým těžce pracujícím služebníkům „jejich mzdu v pravosti“. Uzavřel se svými pomazanými služebníky „novou smlouvu“ a z té má užitek také „velký zástup“. (Jer. 31:31–34) Své křesťanské svědky již ospravedlnil jako své schválené služebníky a ještě dále je ospravedlní „před všemi národy“. Tak vzejde jeho vlastní spravedlnost, aby ji mohl vidět celý vesmír. Také proto mu bude zaznívat chvála z úst všech, kteří milují pravdu, spravedlnost a čisté uctívání.
9. Podle jakého pláště bychom měli být vždy poznáni?
9 Ať proto zmizí „sklíčený duch“! Ať můžeme být vždy poznáni podle „pláště chvály“ a jásání v Jehovovi Bohu prostřednictvím jeho pomazaného velekněze, Ježíše Krista. — Iz. 61:1–3.