Naprosto vítězní skrze víru
„Ze všech těchto věcí vycházíme naprosto vítězně skrze toho, který nás miloval.“ — Římanům 8:37.
1. Proč můžeme očekávat obtíže, a to zejména v této době?
JEŽÍŠ řekl svým učedníkům: „Kdybyste byli částí světa, svět by měl rád to, co je jeho. Protože však nejste částí světa, nýbrž já jsem vás vyvolil ze světa, proto vás svět nenávidí. Mějte na mysli slovo, které jsem vám řekl: Otrok není větší než jeho pán. Jestliže mne pronásledovali, budou pronásledovat i vás.“ (Jan 15:19, 20) Můžeme očekávat v tom ohledu potíže, a to zejména v čase „skonávání systému věcí“. — Mat. 24:3, 9.
2. a) Proč můžeme důvěřovat, když trpíme pronásledováním? b) Jaký prospěch z toho mají ti, kteří vytrvávají?
2 Možná, že budeme zkoušeni pronásledováním, ale bude-li to zapotřebí, Bůh nám dá „sílu, která převyšuje to, co je obvyklé“, abychom vydrželi. Ano, „jsme pronásledováni, ale nejsme ponecháni na holičkách; jsme přemáháni, ale ne zničeni“. (2. Kor. 4:7–9) Jak často to svědkové Jehovovi v nové době zakusili! Ale vytrvá-li se, může mít pronásledování velmi blahodárný výsledek. Dodává křesťanské víře schopnost zotavit se, dodává jí sílu, důvěru a váhu, jež prozařují celou osobnost a jakoby říkají: ‚Zde je vyzkoušený, osvědčený a věrný služebník všemohoucího Boha Jehovy.‘ Ježíš nám řekl, abychom se radovali při pronásledování: „Šťastni jsou ti, kteří jsou pronásledováni pro spravedlnost, protože jim patří nebeské království.“ — Mat. 5:10–12.
3. a) Jaké povzbuzení nám dává Petr, pokud jde o pronásledovaní? (Viz též 1. Petra 4:12–14.) b) Jaké zkoušky vytrpěli svědkové Jehovovi v nové době a s jakým výsledkem?
3 Apoštol Petr se na to díval stejně, když psal křesťanům, kteří jsou „chráněni Boží mocí prostřednictvím víry“: „Z této skutečnosti se velmi radujete, ačkoli jste byli nyní na chvilku, musí-li to být, zarmouceni rozmanitými zkouškami, aby vyzkoušená jakost vaší víry, mnohem cennější než zlato, jež pomíjí, přestože je zkoušeno ohněm, byla shledána jako příčina ke chvále a slávě a cti při zjevení Ježíše Krista.“ (1. Petra 1:5–7) Svědkové Jehovovi v nové době jsou stále „zarmouceni rozmanitými zkouškami“. Příčinou těchto zkoušek jsou neutralita, nacionalismus, modlářské obřady nebo odpor nevěřících členů rodiny, spolupracovníků či spolužáků a jiných. Jak podivuhodně vydrželi mnozí tyto zkoušky! Byli „chráněni Boží mocí“, když dále pokračovali ve své cestě s přesvědčením o šťastném výsledku a odměně.
4. Jaké povzbuzení dostáváme, ‚abychom se nebáli‘?
4 Pán Ježíš Kristus ujišťoval pomazané křesťany ve Smyrně: „Neboj se toho, co máš vytrpět. Hle, ďábel bude uvrhovat některé z vás do vězení, abyste byli plně vyzkoušeni a abyste měli soužení deset dnů. Prokaž se věrným až do smrti a dám ti korunu života.“ (Zjev. 2:10) A stejně tak ti z „velkého zástupu“, kteří zachovávají svou neposkvrněnost, mohou se těšit na „korunu“ věčného života na rajské zemi. — Jak. 1:12.
5. Jaké ujištění můžeme mít, když se postavíme proti ďáblovi?
5 I když ďábel ve svém odporu k Božímu království může na sebe vzít podobu tak strašnou jako „řvoucí lev“, nemusíme se jej bát, zůstaneme-li při smyslech a budeme-li bdělí. V boji s pronásledováním nejsme sami. Jsme zváni, abychom na Jehovu uvrhli všechnu svou úzkostlivou starost, ‚protože o nás pečuje‘. „Postavte se však proti němu [ďáblovi] pevni ve víře, protože víte, že se tatáž utrpení dovršují v celém společenství vašich bratrů na světě.“ — 1. Petra 5:7–9.
„PEVNI VE VÍŘE“
6, 7. a) Jak ukazuje život našich bratrů v jižní Africe, že uposlechli dobré rady v 1. Tessalonicenským 5:8, 11? b) Jak se na našich bratrech splnilo Jeremiášovo proroctví?
6 Jak dobře popisují tato slova naše bratry na celé zemi, kteří zachovávají ryzost! ‚Vyzkoušená jakost jejich víry‘ vzala na sebe zářivý lesk, když bojují se zbraněmi duchovní výzbroje proti zkouškám a utrpení, jimiž je ďábel napadá. Zprávy z celé země naznačují, že ďábel rozhojnil svůj odpor. V Africe stále planou plameny pronásledování a krutosti. Jedna jihoafrická země podává zprávu:
„Bylo mnoho problémů, kterým museli naši bratři čelit. Někteří byli biti a nejméně pět bylo během roku usmrceno. Sály království byly spáleny a zvěstovatelé rozehnáni, což mělo za následek, že přestaly existovat některé sbory. Několika bratrům spálili literaturu, jiní museli uprchnout, aby si zachránili život. V některých územích již není možné dílo dům od domu, i když se bratři věrně a všemožným způsobem podílejí s druhými o ‚dobré poselství‘. Vzdor těmto okolnostem Jehovův lid zůstává stálý ve své víře a dále poskytuje útěchu těm, kteří jsou sklíčeni světovými poměry. Věrní svědkové si nalezli způsob a prostředky, jak se scházet a dělit se o ‚dobré poselství‘ s druhými. Jeden zvláštní průkopník napsal: ‚I když se lidé drží hesla: „Pryč s církvemi a ať žije válka“, naši bratři projevují plnou víru v Jehovu.‘ “
7 Když se nová vláda připravovala uchopit moc v této zemi, byl na bratry činěn nátlak, aby si koupili legitimaci politické strany. Zpráva však končila v důvěřivém tónu: „Víra a vytrvalost našich bratrů dokazuje nad každou pochybnost, jak pravdivý je roční text [1978]: ‚Nepřemohou tě, neboť „já jsem s tebou,“ je Jehovův výrok, „abych tě osvobodil.“ ‘ — Jer. 1:19.“
8. a) Jaká je situace poblíž hranic Malawi, ale co dělají milující „pastýři“? b) Jak se podobají apoštolům ve snášení pronásledování? (1. Kor. 4:9, 11–13)
8 Z Mozambiku přichází zpráva, že 12 000 našich bratrů z Malawi je uvězněno v táborech města Milange, poblíž východních hranic Malawi, a že 3 000 až 5 000 našich mozambických bratrů je rovněž zajištěno v táborech na tomto území. Cestující dozorci jako milující pastýři pokračují ve svých budujících návštěvách u sborů. (1. Petra 5:2, 3) Někteří z nich však byli uvězněni, a to částečně vinou zrádného jednání vyloučených odpadlíků a vzpurných dětí svědků, kteří byli až příliš ochotni prozradit odpovědné bratry příslušníkům Frelimo. Zpráva zní:
„Dva krajští dozorci byli uvězněni a posláni do ‚převýchovných středisek‘ ve snaze vštípit jim tzv. praním mozků komunistické doktriny. Jeden z nich byl nedávno propuštěn, ale druhému, který byl zadržen na delší dobu, se podařilo poslat následující zprávu o svých zkušenostech:
‚Byli jsme přivázání s vodorovně roztaženýma rukama na kůl, takže jsme vypadali jako ukřižovaní. Nylonovými provazy jsme měli pevně přivázané paže od konečků prstů jedné ruky ke konečkům prstů druhé ruky, tedy přes celé tělo. To vše proto, aby nás přinutili porušit Jehovovy zákony. Způsobilo to, že já a dva bratři jsme měli téměř ochrnuté paže, oteklé až ke konečkům prstů. Když mě rozvázali, měl jsem tak opuchlé ruce, že jsem v nich nic neudržel. Teprve nyní, po 15 dnech, jsem schopen uchopit pero.‘ “
9. Jak můžeme podporovat pronásledované bratry a s jakým ujištěním? (1. Petra 5:10, 11)
9 Po zprávě o vzrůstajících potížích bratrů, krajský dozorce uzavírá: „Nezapomeňte, prosím, na nás ve svých modlitbách.“ Pamatujme tedy na tyto věrné bratry a ‚buďme snaživí v modlitbách k Bohu‘ v jejich prospěch, a to v plné důvěře, že „ten, který vyslýchá modlitby,“ je zachová v lásce a zprostí je jejich břemene ve vhodném čase a vhodným způsobem. — Řím. 15:30–32; Žalm 65:2; 65:3, „KB“.
10. a) Jak poskytli naši bratři v srdci Afriky živý důkaz z dopisu Filipenským 1:27–29? b) Proč je důležité uvažovat o poslušnosti rady u Jozue 1:8?
10 Jedna země v srdci Afriky oznamuje:
„Přes zákaz nám Jehova v minulém roce bohatě žehnal. V jednom malém městě byla zatčena skupina 41 bratrů, sester a dětí, když se shromáždili v soukromém domě. Sestry a děti byly brzy propuštěny, ale 25 bratrů bylo odsouzeno k vězení od dvou do šesti měsíců pro činnost v zakázaném náboženství. Příkladné chování bratrů — když vězeňská četa pracovala venku — dalo všem místním lidem pěkné svědectví toho, jak biblické pravdy mohou ovlivnit denní život. Bratři se často těšili pro své důvěryhodné jednání ze zvláštních výhod; různé autority, včetně starosty, příznivě komentovaly jejich chování.
Po dobu těchto dvou měsíců neměli bratři ve vězení žádnou biblickou literaturu, ale přece si stále předávali ‚vzájemné povzbuzení‘. V každé ze tří různých cel, kde byli umístěni, byl vždy jiný bratr pověřen, aby určil a promyslil biblický text na každý den. Potom, za vedení staršího nebo služebního pomocníka ve skupině, měl dát každý bratr komentář k určenému dennímu textu. Když četa pracovala venku, měli bratři dosti příležitosti ke zpěvu písní království, protože vězeňské pracovní čety v této zemi často při práci zpívají. Oblastní dozorce, jediný z 25 bratrů odsouzený na šest měsíců vězení, později vypravoval, jak velmi pomáhá v takové zkoušce víry znalost mnoha různých biblických veršů a písní království.“
11, 12. a) Proč je praktické uplatnění Židům 10:24, 25 velmi užitečné při zkouškách víry? b) Jak se dá uplatnit 1. žalm na naše pronásledované bratry?
11 Tato země, kde je dílo zakázané, podává zprávu, že byl sice zaznamenán úbytek v počtu zvěstovatelů království, ale zato vzrůst v kvalitě jejich služby. Zpráva pokračuje:
„Jedna věc je zcela zřejmá: Ti, kteří mají dobré duchovní zvyky a hluboké ocenění pravdy, nemají problémy, aby zůstali pevní, když přijde zkouška; ale ti, kteří v ‚příznivé době‘ zanedbávají shromáždění, jsou nepravidelní ve službě a v malých věcech dělají kompromisy, často se dostanou do ‚ohnivé‘ zkoušky. Od doby zákazu se kvalita vedených studií velmi zlepšila a mnozí dělají rychlý pokrok.
Šest mladých členů jedné rodiny začalo po zákazu studovat; neprojevili strach a zůstali pevní přes velký odpor rodiny. Od začátku navštěvovali všechna shromáždění, což mělo za následek jejich rychlý pokrok. Tři jsou nyní pokřtění a jeden se připravuje ke křtu. Dva další si vzhledem ke křtu upravují svá manželství. Jejich důvěra v Jehovu a píle v osobním studiu byly příkladem druhým ve sboru.“
12 Tito věrní mají i při zákazu bohaté požehnání, když činí „Jehovův zákon“ svým potěšením. To potvrzuje dopis uvězněného svědka z jiné africké země, kde je Jehovovo dílo zakázané:
„Mučení je zde ustavičné. Devět bratrů bylo z naší skupiny přemístěno do jiné cely a bylo pět dní ustavičně trestáno. Někteří jsou v noci buzeni a biti; je-li to den po dni, trest se tím jakoby zvětšuje. Dostáváme jednou denně jídlo, pokud si ovšem vzpomenou a přinesou je. Potkalo nás mnoho těžkostí, ale ty zase pominuly. Zařídili jsme, že máme svá shromáždění. . . Jsme velmi opatrní. . . To je dnes všechno od 75 bratrů, kteří vás zdraví.“
Bez ohledu na to, jak tvrdé je pronásledování, tito drahocenní lidé mohou mít útěchu z žalmistových slov: „Jehova totiž bere na vědomí cesty spravedlivého, ale cesta zlých pomine.“ — Žalm 1:1–6.
13. Jaké rozhodnutí projevili naši bratři v severovýchodní Africe v souladu s jinými žalmy?
13 Ze severovýchodní Afriky přicházejí zprávy o zatýkání ve třech různých zemích. V jedné z nich bylo 5 procent bratrů a sester uvězněno a někteří jsou dosud ve vězení. Mnozí byli mučeni a tři byli zabiti; další dva prý obdrželi rozsudek smrti. Misionáři Strážné věže byli požádáni, aby opustili Seychely. Na celém tomto ohromném území velká většina bratrů a sester zůstala věrná a jsou rozhodnuti, jak zkoušky pokračují, učinit Jehovu svým útočištěm. (Žalm 34:7, 8; 34:8, 9, „KB“; 84:11, 12; 84:12, 13, „KB“; 94:17–23) Někteří mohou pokračovat v kazatelské činnosti plným časem a všichni říkají, že oceňují modlitby, které jsou za ně vznášeny společenstvím bratrů na celé zemi.
14. a) Jaká podivuhodná zpráva přišla z jiné země, kde je dílo zakázané? b) Které biblické příklady nám připomíná víra těchto bratrů? (Skutky 4:18, 19; 5:28, 29; 8:1b, 4)
14 Obraťme nyní pozornost k zemi na jiném kontinentě, kde rovněž bratři projevují při zákazu díla podivuhodnou věrnost. Nedávná zpráva hlásí:
„Že naši bratři nepřestanou mluvit o dobrém poselství o království, je dokázáno vzrůstem tohoto roku. Dosáhli jsme vrcholu všech dob před zákazem. Mnozí noví přišli do organizace, neboť [během dvou let] od zákazu bylo pokřtěno 1 788 osob. Jsou sbory, které mají za tu dobu více než stoprocentní vzrůst. Bratři nejsou zastrašeni vězením.
Když došlo k zákazu díla, jeden ze sborů měl 17 zvěstovatelů; nyní jich hlásí 48. Deset lidí bylo tento rok pokřtěno; 11 zvěstovatelů tam vykonávalo pomocné průkopnické dílo, včetně obou starších ve sboru. Čtyři bratři byli uvězněni a 14 dní drženi v samovazbě, ale to neovlivnilo jejich činnost a horlivost pro Jehovovu službu. Duch těchto bratrů a mnoho jiných v zemi nám připomíná Pavlovu horlivost pro ‚dobré poselství‘. — 2. Kor. 4:7, 16–18.“
A nepřipomíná nám to také činnost a horlivost nově vytvořeného křesťanského sboru, jak je popsán ve Skutcích, v kapitolách 4 až 8?
15. a) Jak bychom měli reagovat na tyto zprávy? b) Jakou úlohu v tom hraje modlitba?
15 Podobné zprávy přicházejí z mnoha jiných zemí po celé zeměkouli, kde jsou svědkové Jehovovi omezováni nebo zakazováni. Jak máme reagovat na takové zprávy? Především jsou jasným důkazem, že žijeme v „konečné části dnů“, v nejnaléhavějším čase, a že se musíme opásat, abychom ‚stáli pevně‘ ve zkouškách víry. (Iz. 2:2; Ef. 6:14) A stejně jako se horlivě modlíme, aby Jehova bděl nad našimi bratry, kteří právě nyní podstupují pronásledování, měli bychom se modlit, aby nebeský Otec osvobodil nás, naše rodiny a naše sbory — všechny nové, kteří právě přicházejí k poznání pravdy — od každého úskoku „toho zlého“. — 1. Tess. 1:2; Mat. 6:13.
16. a) Jak souvisí ryzost se získáním vítězství skrze víru? b) Jaký jiný příval hrozí zaplavit Boží lid? (Srovnej Lukáše 8:14.)
16 Jehova, který vyslýchá modlitby, posilnil naše bratry ve východní Evropě, v Orientě, v Africe a Latinské Americe, aby zvítězili pod přívalem krutého pronásledování, které stále postupuje v tolika částech světa. ‚Vyzkoušená jakost jejich víry přispěla k jejich vytrvalosti‘, a když zachovali ryzost, dokázali, že ďábel je lhář. (Srovnej Joba 1:9–12; 2:9, 10; 27:5; Jak. 5:10, 11.) Avšak je ještě jiný druh přívalu — a je záludnější — který se rozlévá všemi částmi země, a to zejména v hospodářsky vyvinutých zemích. Je to světový příval, který staví do popředí hmotný zisk, zábavu a rekreaci, nemravnost a zásadu ‚starej se jen sám o sebe‘. Je smutné, musíme-li konstatovat, že tento satanský příval, jak se zdá, zaplavil větší část Božího lidu než přímé pronásledování!
17. a) Vzhledem k jaké naléhavosti musíme zůstat bdělí a proč? (Srovnej Matouše 24:36–39.) b) Jak můžeme následovat příkladu uvězněných bratrů, pokud jde o moudré využití času k rekreaci? (Ef. 5:15, 16)
17 Musíme zůstat bdělí vzhledem k naléhavosti „kritických časů“, ke skutečnosti, že opravdu žijeme v „posledních dnech“ tohoto zlého systému. (2. Tim. 3:1–5, 13) Zatímco čtete tato slova, stovky vašich křesťanských bratrů po celé zemi trpí uvězněním. Jejich snad jedinou rekreací je chůze po bezútěšném vězeňském dvoře, možná s krátkou příležitostí promluvit slovo o Božím království. Jaká je to jistě pobídka pro nás, kteří máme větší svobodu používat svého času k rekreaci, abychom dělali to, co by chtěli dělat oni — volně oznamovat druhým „toto dobré poselství o království“! Jistě ti z nás, kteří žijeme v bohatých zemích, bychom nechtěli, aby nás svět zeslabil do té míry, že bychom trávili víkendy v zábavách, vzdáleni od sboru a Boží služby! Není bez důvodu, že zpráva o Ježíšově velkém proroctví o konci systému věcí obsahuje varování — ne před nebezpečím pronásledování, ale — před nebezpečím, které hrozí těm, jejichž srdce jsou „obtížena“ světskými požitky. — Luk. 21:34–36.
18. a) Jaká situace se zřejmě rychle blíží? (2. Tess. 1:6–8) b) S jakou jistotou můžeme odpovědět na Ježíšovu otázku u Lukáše 18:8?
18 Pamatujme si: „Jehovův den přichází přesně jako zloděj v noci. Kdykoli řeknou: ‚Mír a bezpečnost!‘, tehdy na ně okamžitě přijde náhlé zničení.“ (1. Tess. 5:2, 3) Světské národy se zřejmě rychle blíží této situaci. Jak se víc a více rozšiřuje pronásledování Jehovova lidu na celé zemi, nutí nás to také klást si otázku, kterou kdysi položil Mistr: „Což Bůh nezjedná spravedlnost svým vyvoleným, kteří k němu hlasitě volají dnem i nocí?“ Ježíš dal odpověď: „Pravím vám, že jim rychle zjedná spravedlnost.“ Věříš, že tomu tak bude? Měl bys věřit, protože Ježíš současně řekl: „Až přijde Syn člověka, nalezne skutečně víru na zemi?“ — Luk. 18:7, 8.
19. a) Jaké by mělo být naše rozhodnutí tváří v tvář k odporu? b) K čemu povede naše pevná víra?
19 Buďme tedy rozhodnuti stát pevně ve víře. Ať „stojíte pevně v jednom duchu a jako jedna duše zápasíte bok po boku za víru v dobré poselství a v žádném ohledu se nelekáte svých protivníků“. (Fil. 1:27, 28) Víme, že máme Jehovu na své straně a že nás chrání, a proto můžeme říci s apoštolem Pavlem: „Je-li Bůh při nás, kdo proti nám?“ Můžeme být jisti, že nic — ani příval pronásledování nebo hmotařství — „nebude nás moci oddělit od Boží lásky, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu“. Pro takovou pevnou víru a činnost založenou na této víře vyjdeme „naprosto vítězně skrze toho, který nás miloval“. — Řím. 8:31–39.