Boží slovo je živé

Bůh užívá prostých lidí

DOMOVEM Ámosovým je Tekoa, město vzdálené asi 16 kilometrů jižně od Jeruzaléma. Na východ odtud je judská pustina, s oblými, neúrodnými pahorky, mezi nimi jsou údolí a strže. V deštivém období je v této krajině skrovná vegetace. Zde je zaměstnán Ámos jako prostý chovatel ovcí. Zabývá se také sezónní prací jako nařezávač fíků ze smokvoní. Přitom napichuje ovoce, aby se zrychlilo zrání a aby plody byly větší a sladší. — Ámos 1:1; 7:14, 15.

Při této pastýřské práci je Ámos povolán, aby sloužil jako Jehovův prorok. Podněcován Božím duchem vydává se na sever do území desetikmenného království izraelského. Odvážně zde oznamuje poselství záhuby, jež se týká královské linie Jeroboáma, syna Joasova, a také předpovídá, že Izrael bude odveden do zajetí. — Ámos 6:7; 7:9, 11.

V Bethelu, kde bylo středisko uctívání telete, Ámosovo prorokování velmi znepokojuje modlářského kněze Amaziáše. Ten se snaží zastrašit Jehovova proroka a říká mu: „Jdi, vizionáři, běž si do judské země a tam jez chléb, a tam můžeš prorokovat. Ale v Bethelu už dále prorokovat nesmíš, protože je to svatyně králova a je dům království.“ — Ámos 7:12, 13.

Boží duch dodal Ámosovi odvahy, a on proto trvá na svém: „Nebyl jsem prorok a nebyl jsem ani synem proroka,“ říká, „ale byl jsem pastýřem a nařezávačem fíků ze smokvoně. A Jehova přistoupil k tomu, aby mě vzal od stáda drobného dobytka, a Jehova mi dále řekl: ‚Jdi prorokuj mému izraelskému lidu.‘“ Potom Amaziášovi oznamuje rozsudek, který jej postihne za to, že odporoval Božímu poselství: „Pokud jde o tvou manželku, stane se prostitutkou ve městě [bude znásilněna vojáky dobyvatelské armády]. A pokud jde o tvé syny a dcery, padnou mečem. A pokud jde o tvou půdu, bude rozdělena měrným lanem [což učiní ti, kteří přijdou a obsadí zem]. A pokud jde o tebe samého, zemřeš na nečisté půdě [mimo zemi izraelskou].“ — Ámos 7:14–17.

Ámos byl vybrán v devátém století př. n. l. jako Jehovův prorok, a to důrazně znázorňuje, že Všemohoucí není závislý na tom, aby jeho dílo vykonávali lidé moudří ve světě. I dnes dobře slouží jeho předsevzetí jeho lidé, kterých užívá a kteří jsou ochotni podvolit se jeho duchu. A jak nebojácně si počínají při oznamování jeho jména a království! Tak jsou moudří lidé zahanbeni. Jehova Bůh tím dokazuje, že jejich moudrost nepotřebuje. Ukazuje se, že schopnosti, jimiž se pyšní, nemají žádnou cenu. — 1. Kor. 1:26–31.