Boží slovo je živé

Řešit těžkosti s láskou

JAN Marek odchází domů do Jeruzaléma, kde žije jeho matka Marie. Je to v době první misionářské cesty Pavla a Barnabáše. — Sk. 13:13; 12:12, 25.

Za rok nato se Pavel a Barnabáš chystají na druhou misionářskou cestu. Barnabáš chce vzít opět s sebou svého bratrance Marka. Pavel ho však s sebou vzít nechce. Říká: ‚Posledně, když jsme Marka vzali, odešel.‘ Ale Barnabáš trvá na tom, aby mu dali další příležitost.

Jelikož se lišili v názoru, „došlo k ostrému výbuchu hněvu, takže se od sebe oddělili“. Barnabáš vzal s sebou Marka. Nastoupili na člun a plavili se na ostrov Kypr, aby tam kázali. Pavel si zase vybral jiného křesťana, Silu, a na své kazatelské cestě se nejprve dostali do Sýrie. — Sk. 15:36–41.

Co lze říci o tomto problému mezi Pavlem a Barnabášem? Kdybys tam byl a viděl bys tento „ostrý výbuch hněvu“, byl bys z toho vyvozoval, ze Pavel a Barnabáš nepatří k Božímu lidu, protože se tak chovali?

To by nebylo moudré. Měli bychom si uvědomit, ze jsme všichni zdědili po svých prarodičích Adamovi a Evě nedokonalost. (Řím. 5:12) Všichni také „mnohokrát klopýtáme“, jak říká Bible. (Jak. 3:2; Řím. 3:23) Ale praví křesťané se navzájem nehněvají dlouho ani vůči nikomu nepěstují špatné pocity. Dbají biblického příkazu: „Snášejte se dále navzájem a ochotně si vzájemně odpouštějte, jestliže má někdo proti jinému důvod ke stížnosti. . . Kromě toho všeho si oblékněte lásku, neboť je dokonalým poutem jednoty.“ — Kol. 3:13, 14.

Nuže, vyřešili tito dva význační křesťané, Pavel a Barnabáš, své těžkosti s láskou? Ano, vyřešili a opět byli spolu! (1. Kor. 9:5, 6) A později napsal Pavel Timoteovi: „Vezmi Marka a přiveď ho s sebou, neboť je mi užitečný pro službu.“ — 2. Tim. 4:11.

První křesťané sice někdy měli mezi sebou těžkosti, ale řešili je s láskou. Jistě můžeme napodobovat jejich příklad.