Bible — je opravdu od Boha?

JEDNO je jisté, má-li být nějaké knize přisouzeno autorství od Boha, musí být pravdivá a přesná ve všem, co říká. Lidé a místa o nichž hovoří, by měli skutečné kdysi existovat. Souhlasíš? Jak je to v tomto ohledu s Biblí?

Vezměme si jen jediný příklad. Bible označuje Piláta Pontského jako judského místodržitele v době pozemské služby Ježíše Krista. (Luk. 3:1, 2) Žil však Pilát opravdu, a pokud ano, byl skutečně panovníkem v Judeji?

Dlouho to nebylo nijak potvrzeno. Pak došlo roku 1961 v Cesareji k pozoruhodnému objevu. Byl odhalen kámen s nápisem, který býval původně součástí chrámu k poctě císaře Tiberia. Latinský nápis říká: „Pilát Pontský, prokurátor judský, věnoval cesarejskému lidu chrám na počest Tiberia.“ Historická přesnost Bible byla potvrzena! A existuje mnoho a mnoho jiných příkladů, které ukazují, že Bible je historicky i zeměpisně přesná.

‚Ne tak rychle!‘ řekneš snad. ‚To, že nějaká kniha je přesná, ještě nedokazuje, že je od Boha!‘ Ano. Přesnost Bible sama o sobě nedokazuje božskou inspiraci. Bible však obsahuje důkazy, které potvrzují, že je něčím mnohem víc než jen přesnou historickou knihou. Tak dospěli mnozí upřímní badatelé Bible k přesvědčení, že Bible je skutečně od Boha. Zasloužíš si, abys věděl, co je k takovému přesvědčení vedlo. Zkoumejme tedy pět různých skupin důkazů.

VNITŘNÍ SOULAD

Představ si, že bylo požádáno 40 lidí, aby napsali úseky jedné knihy. Jejich zázemí se lišilo. Někteří byli vzdělaní, zatímco jiní byli prostými rolníky nebo pastýři. Navíc se ani všichni navzájem neznali. Ve skutečnosti většina z nich žila v různých historických dobách a na různých místech. Jaká by byla podle tebe pravděpodobnost, že všechny jejich spisy budou navzájem v souladu, a to i v nejmenších podrobnostech? Říkáš ‚vyloučeno‘? A přitom právě takové okolnosti provázely psaní Bible.

Uvažuj nyní alespoň o jediném příkladu takového souladu mezi pisateli — o tom, jak shodně představují Jehovu Boha. Jak si můžeš přečíst v Bibli, její různé části poskytují harmonický popis Jehovy Boha jednak jako osoby, ale též jako osobnosti. Je neomezený v čase, nekonečný. (Žalm 90:2; Abak. 1:12; Zjev. 10:6; 15:3) Je lidským očím neviditelný. (2. Mojž. 33:20; Jan 1:18; 1. Tim. 1:17) Když se biblickým pisatelům dostalo vidění jeho přítomnosti, popisují velkou důstojnost a majestát, a také poklid, jas, řád a krásu. (2. Mojž. 24:9–11; Ezech. 1:26–28; Zjev. 4:1–3) Jako Boží převládající vlastnosti jsou v celé Bibli opětovně ukazovány láska, moudrost, smysl pro právo a moc.

Vnitřní soulad Bible — vzdor tomu, že ji psalo mnoho lidí — jistě naznačuje, ze je z vyššího než lidského zdroje.

VĚDECKÁ PŘESNOST

Uvažujme nyní o jedné či dvou biblických poznámkách vědeckého rázu, Proč jsou tak významné? Z několika důvodů: 1. Souhlasí s vědeckými skutečnostmi; 2. Zrcadlí poznání, které přesahovalo znalosti dostupné lidem v době, kdy byly napsány; a 3. jsou zcela neovlivněny mylnými názory těch dob.

Slyšel jsi možná, že Bible říká, že naše Země visí na ničem a že je kulatá. (Job 26:7; Iz. 40:22) ‚Co je na tom zvláštního?‘ můžeš se zeptat. Avšak uvědom si, že tyto biblické poznámky souhlasí s prokázaným vědeckým faktem a že jsou v rozporu se starověkými mýty o tvaru Země a o tom, čím je podepřena. Vždyť ještě před několika málo stoletími většina lidí, i těch, kteří se zabývali vědou, věřila, že Země je plochá. Je tedy zvláštní, že bibličtí pisatelé tyto skutečnosti o Zemi znali o celá tisíciletí dříve a bez moderních vědeckých přístrojů.

Nebo jiný příklad. v Mojžíšově době bylo v Egyptě zvykem užívat lidských nebo zvířecích výkalů jako léku na určité choroby. Mojžíš byl navíc v Egyptě vychován a byl „poučován ve vší egyptské moudrosti“. (Sk. 7:22) Ale poznámky, které napsal v 5. Mojžíšově 23:12, 13, nejsou vůbec ovlivněny mylnými — a vlastně škodlivými — lékařskými zvyklostmi Egypta. Podle těchto slov měly být ve starověkém Izraeli považovány lidské výkaly za nečisté, měly být zahrabávány stranou od obydlených míst a vodních zdrojů. Jak jistě víš, novodobá lékařská věda s tím souhlasí.

Nenaznačují také tyto příklady, že informace, které zaznamenali bibličtí pisatelé, musely pocházet ze zdroje vyššího, než byli oni sami?

UPŘÍMNOST

Další věcí, která ukazuje, že Bible pochází od Boha, je upřímnost jejích pisatelů. Proč? Protože je v rozporu s padlou lidskou přirozeností, aby člověk přiznával své chyby, a to navíc písemně. V tom se Bible liší od ostatních starověkých knih. Kromě toho nás upřímnost jejích pisatelů ujišťuje o jejich celkové poctivosti. Nebylo by přece pravděpodobné, že by poctivě odhalovali své vlastní slabosti a pak tvrdili nepravdy o jiných věcech. Kdyby chtěli něco falšovat, nebyly by to především nepříznivé informace o nich samotných? Upřímnost biblických pisatelů tedy dodává váhu jejich tvrzení, že psali pod Božím vedením. — 2. Tim. 3:16.

Příkladem takové upřímnosti byl Mojžíš. Třebaže byl vůdcem izraelského národa, prostředníkem smlouvy Zákona, prorokem a soudcem, neuvedl Izrael do Zaslíbené země. Proč ne? Podle 4. Mojžíšovy 20:1–13 se Mojžíš dopustil vážné chyby. Přečti si sám, jak ‚zanedbal povinnost‘ a „začal mluvit svými rty zbrkle“, když nevyvýšil Boží jméno. Kdo zapsal zprávu v biblické knize 4. Mojžíšova? Byl to sám Mojžíš, který upřímně učinil trvalý záznam o svém vlastním selhání! — 5. Mojž. 32:50–52; Žalm 106:32, 33.

Dále uvažuj o nedostatcích apoštolů Ježíše Krista. Občas pomalu chápali (Mat. 16:5–12), projevovali malou víru (Mat. 17:18–20) a odhalovali, že mají snahu usilovat o přední postavení. (Mat. 18:1–6; 20:20–28) Vždyť dokonce Ježíše opustili v tu noc, kdy byl zatčen! (Mat. 26:56) Povšiml sis, že všechny tyto nedostatky zaznamenal Matouš, jeden z dvanácti apoštolů?

Nesouhlasíš snad, že upřímnost biblických pisatelů je dalším důkazem, že Bible je něčím víc než pouhou lidskou knihou a že zjevně neobsahuje ‚lidské slovo, ale Boží slovo‘? — 1. Tes. 2:13.

ZACHOVÁNÍ PÍSEM

Zachování Písem také naznačuje, že Bible je skutečně od Boha. Uvažuj o dvou důvodech:

1. Bibličtí pisatelé psali původně na materiál, který snadno podléhá zkáze, a proto musela být Písma během staletí mnohokrát ručně opisována, aby se zachovala pro budoucí generace. Proč je to pozoruhodné? Nejen proto, že zde bylo nebezpečí lidských omylů, ale také protože existovaly záměrné snahy zasahovat do textu. Přesto se nám Bible dochovala s ohromující přesností, jak potvrzuje objev starověkých biblických rukopisů.a

2. Zachování Bible je ještě úžasnější, když uvážíš, že přetrvala období zuřivého odporu. Byly doby, kdy papežové a koncily zakazovali čtení Bible pod trestem exkomunikace. Mnozí, kteří milovali Bibli, byli upáleni na hranici. Bible však přetrvala všechen tento odpor a stala se světovým bestselerem.

Žádná jiná kniha v lidských dějinách nepřetrvala se svou přesností opakované přepisování rukama nedokonalých lidí a staletí rozhořčených útoků nepřátel. Není to přesvědčivý důkaz, že Bible obsahuje „Jehovův výrok“, který „trvá navždy“? — 1. Petra 1:24, 25.

PROROCTVÍ

Snad nejsilnějším důkazem, že Bible je od Boha, je splnění mnoha jejích proroctví. Který člověk může předpovědět budoucnost s neselhávající detailní přesností stovky, ba tisíce let předem? Pro lidi je obtížné předpovědět počasí na více než pár hodin dopředu!

Snad se zeptáš: ‚Jak to víme, že biblická proroctví byla skutečně zapsána předem?‘ Pro odpověď se obrať k Izaiášovi 13:19, 20 a přečti si proroctví o zničení starověkého Babylóna. Všimni si, že Izaiáš předpověděl nejen samotné zničení Babylóna, ale že také řekl: „Nikdy nebude obydlen.“ Babylón je dodnes pustý. Jak by asi mohl Izaiáš napsat své proroctví po splnění?

Dále, ačkoli byl Babylón dobyt Médy a Peršany v roce 539 př. n. l., nesplnilo se tehdy Izaiášovo proroctví zcela. Ve skutečnosti v Babylóně žili lidé až do prvního století n. l. (1. Petra 5:13) Babylón byl zřejmě opuštěn teprve ve čtvrtém století n. l., a tehdy se zcela naplnila Izaiášova slova. Není pochyb, že Izaiáš napsal svou knihu dříve, protože i svitky od Mrtvého moře (biblické rukopisy nalezené teprve v roce 1947) obsahují opis Izaiáše z prvního nebo druhého století př. n. l.

Bible obsahuje množství jiných dlouhodobých proroctví, která se splnila. Studium Bible navíc odhaluje, že tato kniha obsahuje proroctví, jejichž splňování vidíš právě dnes. (Uvažuj o údajích v připojeném rámečku.) Mohou být nějaké pochybnosti, že pisatelé mluvili z Boha?

K jakému závěru dospíváš, když si opět projdeš všechny důkazy? Nezaslouží si Bible přinejmenším tvé zkoumání? Existuje pádný důvod, abys ji zkoumal. Ještě nikdy v dějinách nebylo tak zapotřebí spolehlivého vedení v lidských záležitostech. Bible obsahuje zásady, které ti mohou pomoci, uplatníš-li je, aby ses vyrovnal s hospodářskými těžkostmi, abys žil pokojně s druhými lidmi a vybudoval si šťastný rodinný život. A celosvětové problémy, které lidé nemohou zvládnout? Bible popisuje trvalé řešení, jehož se dosáhne v blízké budoucnosti prostřednictvím Božího království v čele s Kristem.

Chtěl by ses o tom dozvědět více? Proč bys nenavázal styk se svědky Jehovovými nebo nenapsal vydavatelům tohoto časopisu? Můžeš získat to nejcennější v životě.

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček na straně 5]

Biblická proroctví, jejichž splnění vidíme

1. Světové války (Zjev. 6:3, 4)

2. Vážný nedostatek potravin a jejich prudce stoupající ceny (Zjev. 6:5, 6; Mat. 24:7)

3. Rostoucí bezzákonnost a zločinnost (Mat. 24:12; 2. Tim. 3:1–5)

4. Vzrůstající počet zemětřesení (Luk. 21:11)

5. Ničení Země, například smrtonosným znečišťováním (Zjev. 11:18)

6. Světaširé kázání dobrého poselství o Božím království, které provádějí svědkové Jehovovi (Mat. 24:14)