Rozjímáš, nebo jen sníš?

POMINUL sluneční žár nad Negebem a nadešel svěží večer. Mladý muž jménem Izák opustil svůj stan a vyšel se projít, „aby rozjímal na poli“. O čem přemýšlel, to Bible neříká. Můžeme si však být jisti, že to nebylo nějaké marné, romantické sněni. Izákův nadcházející sňatek znamenal nové a závažné odpovědnosti. Dítě, které se mělo narodit z tohoto spojení, mělo být pokračováním rodové linie, jež povede k zaslíbenému „semeni“ neboli Mesiášovi. Není tedy divu, že Izák potřeboval čas, aby si věci v mysli urovnal. Z jeho úvahy ho však vytrhl pohled na blížící se karavanu. Jak se mu asi rozbušilo srdce! Na jednom z velbloudů totiž seděla jeho nevěsta, Rebeka. — 1. Mojž. 24:62–67; 22:17, 18.

Tato zpráva zdůrazňuje něco, co by mělo patřit ke každodenní činnosti křesťana: ROZJÍMÁNÍ. Je pravda, že výraz „rozjímat“ se objevuje v Bibli jen několikrát. Ale Boží slovo často zdůrazňuje, že je nutné hluboce přemýšlet. Apoštol Pavel radil: „Uvažuj [„rozjímej“, „Autorizovaný překlad“] o tom, zaber se do toho, aby tvůj pokrok byl zjevný všem.“ — 1. Tim. 4:15.

Zaměřit mysl určitým směrem

Rozjímání je zřejmě užitečné, ale pro většinu z nás je obtížné. Většina lidí dá pravděpodobně přednost prostému snění — nechají mysl prostě bez jakéhokoli úsilí bezcílně bloumat, jako když se člun nechá unášet proudem. V době odpočinku to může přinášet uvolnění. Ale při křesťanských shromážděních, v době studia nebo při práci se může snění podobat zbytečnému spouštění automobilového motoru — promarní se palivo a člověk se nikam nedostane.

Jak můžeš zaměřovat svou mysl určitým směrem? Zjistíš možná, že je dobré jíst před křesťanským shromážděním jen lehké jídlo, protože těžké jídlo působí ospalost. K lepšímu soustředění také pomáhá, děláme-li si poznámky. Ale snad nejdůležitějším činitelem je myšlenková kázeň. Myslíme daleko rychleji, než může řečník vyslovit slova. Místo abys tedy poslouchal jen jedním uchem a druhým opět slova vypouštěl, snaž se předvídat, co řečník řekne dále. Sleduj jeho směr uvažování. Všímej si, jakých biblických důkazů užívá. Později uvažuj o myšlenkách, které zdůraznil, umožňuj jim, aby zůstaly v tvé duchovní zásobárně připravené pro budoucí použití. Ježíš totiž řekl: „Dobrý člověk vynáší dobré z dobrého pokladu svého srdce,. . . neboť z hojnosti srdce mluví jeho ústa.“ — Luk. 6:45.

Stává se ti možná, že tvá mysl při čtení snadno „vypne“. Jestliže je tomu tak, zkus věnovat studiu kratší čas, ale častěji. Velice důležité ovšem je ocenění pro to, co se učíš. Jestliže tvá mysl bloumá, protože nemáš dost ocenění, uvažuj o tom, co říká náš nebeský Otec v Příslovích 4:20–22: „Můj synu, věnuj přece pozornost mým slovům, nakloň ucho k mým řečem. . . Uchovej je uprostřed svého srdce. Jsou totiž životem pro ty, kteří je nalézají, a zdravím pro celé jejich tělo.“

Na tom, zda věnujeme bedlivou pozornost Jehovovým výrokům, závisí náš život nebo smrt. A tyto výroky musí vniknout hluboko do našeho srdce, mají-li nás podněcovat ke správnému jednání. Proto je důležité rozjímat. Číst Bibli bez rozjímání se podobá prudkému lijáku, který rychle pomine a brzo vyschne — přináší okamžité osvěžení, ale užitek není trvalý. Rozjímání je jako soustavný déšť, který se vsakuje a podněcuje růst. Jak se tedy můžeme naučit hluboce uvažovat?

Uč se rozjímat

Už jsi někdy zkoumal nějakou droboučkou divoce rostoucí květinku a podivoval ses nad její souměrností a krásou? Vzhlédl jsi někdy k hvězdám a pocítil jsi vzrušení nad jejich nádherou? Nuže, to jsou jednoduché způsoby rozjímání, jež mohou zvýšit tvou posvátnou úctu k našemu stvořiteli, Jehovovi, a mohou v tobě vyvolat vřelou vděčnost a ocenění. (Žalm 8:3, 4; 8:4, 5, „KB“) Proč by ses v mysli nezabýval takovými zdravými úvahami, když k tomu máš příležitost?

Můžeme však rozjímat ještě na mnohem vyšší úrovni. Díval ses někdy, jak kráva přežvykuje? „Přežvýkat“ také znamená důkladně něco probrat. Kráva však nemůže přežvykovat, má-li prázdný žaludek, stejně jako my nemůžeme o ničem rozjímat, máme-li prázdnou mysl. Studium Bible má tedy velkou cenu, protože čím více studuješ, tím více máš duchovních myšlenek, jimiž se můžeš zabývat. A i když si myslíš, že neumíš dobře studovat, zjistíš, že studium bude pro tebe stále snadnější a budeš z něho mít stále větší radost, když se mu věnuješ. Nové myšlenky se spojí s myšlenkami starými. Zdánlivě nesouvislé myšlenky se začnou organizovat v souvislé celky. A jak řekl Šalomoun, „pro toho, kdo má porozumění, je poznání snadná věc“. (Přísl. 14:6) Vyžaduje to však čas. A jestliže studium Božího slova nepatří k tvým hlavním životním potěšením, proč bys nepřemýšlel, proč nerozjímat právě teď?

Polož si otázku: ‚Proč mám tak ochablou duchovní chuť? Dovoluji si snad konzumovat příliš mnoho podřadné duševní potravy, jako jsou romantické příběhy a televizní a rozhlasové seriály? Pěstuji zbytečně společnost, která duchovně oslabuje?‘ Zahloubáš-li se nyní nad tím, může ti to pomoci, abys podnikl potřebné změny.

Křesťané v raných dobách neměli tak snadný přístup ke kopiím Bible, jako my dnes. A přece zběhle zacházeli s Božím slovem. (Povšimni si například Štěpánova zasvěceného biblického výkladu ve Skutcích 7:2–53.) Když slyšeli čtení ze svatého Písma při shromáždění, a čas od času si z něho sami četli, bezpochyby se snažili naučit se nazpaměť co nejvíce z toho, co poznali.

Snažil ses i ty podobně si zapamatovat alespoň základní biblické texty? Ve skutečnosti to není příliš obtížné, jestliže se na to ve své mysli zaměříš. Jednoduchou zkouškou bude, zda si můžeš vzpomenout na tyto známé biblické texty: Matouš 24:14, 1. Mojžíšova 3:15, Zjevení 21:3, 4, Žalm 83:18; 83:19, „KB“, Jan 17:3 a 2. Timoteovi 3:1–5.

„Za nočních hlídek“

Žalmista poukazuje na to, že naučit se biblické texty má nejméně jednu výhodu: „Když jsem na tebe vzpomínal na svém lůžku, rozjímám o tobě za nočních hlídek.“ (Žalm 63:6) Když člověk nemůže spát, často snadno upadá do snění. Oč je však lepší modlit se jako David: „Ať se výroky mých úst a rozjímání mého srdce stanou tobě příjemnými, Jehovo.“ (Žalm 19:14) Kdo zná biblické texty zpaměti, může snadněji jednat podle této modlitby.

Také se může stát, že se někdo probudí uprostřed noci s pocitem velké stísněnosti. Jestliže však pomalu a s oceněním opakuje některá inspirovaná slova z Bible, například slova ze 2. Mojžíšovy 34:6, může to okamžitě zapůsobit osvěživě a užitečně: „Jehova, Jehova, Bůh milosrdný a milostivý, pomalý k hněvu a hojný v milující laskavosti a pravdě.“ Nebo nemůžeš-li spát, protože pociťuješ velkou úzkost, snaž se vzpomenout si na tato potěšující slova: „O nic se úzkostlivě nestarejte, ale ať jsou ve všem vaše prosebné žádosti známé Bohu modlitbou a úpěnlivou prosbou spolu s díkůvzdáním; a Boží pokoj, který převyšuje všechno myšlení, bude střežit vaše srdce a vaše myšlenkové síly prostřednictvím Krista Ježíše.“ — Fil. 4:6, 7.

Pomoc při řešení problémů

Dnes je mnoho problémů. Například rodiče musí stále činit závažná rozhodnutí. Výchova dítěte, jeho zdraví, oblečení, pokroky v křesťanském sboru, volba přátel — to jsou jen některé ze sfér, jimiž se musí zabývat. Jak se má člověk vyznat ve zdánlivě nespočetném množství možností a vybrat ten nejlepší způsob jednání? Okamžitých rozhodnutí člověk často později lituje. Bible proto říká: „Srdce spravedlivého rozjímá, co odpovědět.“ — Přísl. 15:28.

Člověk musí znát skutečnosti, o nichž má rozjímat, a publikace Společnosti Strážná věž jsou bohatým zdrojem takových skutečností. Uvažování o radách zkušených křesťanských rodičů anebo sborových starších také může pomoci, abys uvedl věci do správného vzájemného vztahu.

Rozjímání ti může pomoci ve zkouškách víry. Občas například dochází ke změnám v našem pochopení některých biblických pasáží nebo proroctví. V Příslovích 4:18 říká Bible: „Stezka spravedlivých je jako jasné světlo, které svítí stále více, dokud nebude pevně založen den.“ Někteří však jsou takovým tříbením znepokojeni. Ale „spravedliví“ věnují čas rozjímání a vstřebají tyto nové biblické pravdy, místo aby docházeli k ukvapeným závěrům, že se ‚věrný otrok‘ mýlil.

Pomoc k vytrvalosti

Ježíš varoval: „Ďábel bude uvrhovat některé z vás do vězení, abyste byli plně vyzkoušeni.“ (Zjev. 2:10) Být náhle uvržen do špinavého vězení, nemít Bibli ani možnost obrátit se na spolukřesťany — to může být opravdu otřes.

Před několika lety byla skupina mladých svědků v Jižní Africe mnoho měsíců v samovazbě, protože trvali na křesťanské neutralitě. Naštěstí směli mít Bibli, a jeden z nich připustil: „Bez Bible bych byl v zoufalé situaci, protože jsem předtím znal jen málo míst zpaměti.“ Ale jiný, který se věnoval čtení Bible — nicméně o něm nerozjímal — zakrátko zjistil, že duchovně slábne. Proto začal více uvažovat o tom, co čte. Za čas poznal, jak může být povznášející začít s modlitbou k Jehovovi, potom číst biblické verše a přemýšlet: ‚Jak to mohu uplatnit, nebo jak se mohu tomuto nebezpečí vyhnout? Jak mi to pomáhá poznat Jehovu? Které jiné biblické texty se k tomu vztahují?‘ A tak dále. K čemu to vedlo? Ačkoli jeho situace byla neutěšená, říká: „Byl to zážitek, který v mém životě nejvíce upevnil mou víru!“

„Celý den“

Ať již jsou Jehovovi věrní služebníci ve zkouškách víry, nebo jen prožívají každodenní strasti, měli by mít stejný postoj, jaký měl žalmista: „Jak miluji tvůj [Boží] zákon! Celý den se jím zabývám.“ (Žalm 119:97) Okolnosti nám možná nedovolují, abychom uvažovali „celý den“. Ale stále bychom se měli zabývat tím, jak se máme řídit Božím slovem.

Vezmi si poučení z jednání Ježíše Krista, který hledal příležitosti, aby se mohl modlit a aby mohl rozjímat. (Mat. 14:13) Jestliže on cítil, že to potřebuje, a vyhradil si pro to čas, neměli bychom to učinit i my dnes?