Jak blízký je ti Bůh?
TŘÍLETÝ Rafael začal svou modlitbu jednoduše: „Jehovo, jak se ti daří?“ U dospělých bychom sice takový přístup nepodporovali, ale dětská upřímnost tohoto chlapce v nás vyvolá úsměv. Je zřejmé, že Rafael se cítí Bohu velmi blízký. Bůh pro něj znamená daleko více než jen nějakou abstraktní sílu. Je skutečnou osobou. Je i pro tebe Bůh stejně skutečný a blízký?
Je zvláštní, že mnozí lidé, kteří tvrdí, že v Boha věří, se nikdy nesnaží dovědět se o něm víc nebo přiblížit se k němu. Někteří se nemohou přiblížit k Bohu, protože zaujímají povýšený postoj. Král David řekl, že Boží „oči jsou proti domýšlivým“. (2. Sam. 22:28) Jiní jsou příliš skromní a neodvažují si pomyslet, že by bylo možné mít spojení s Bohem. Domýšliví lidé musí pěstovat dětskou vnímavost. Ježíš řekl: „Vpravdě vám říkám: Jestliže se neobrátíte a nestanete se jako malé děti, rozhodně nevejdete do nebeského království.“ (Mat. 18:2–4) A těm, kteří jsou příliš skromní, by snad prospělo, kdyby měli trochu více onoho dětského postoje, který dovoluje Rafaelovi, aby se přibližoval k Bohu bez rozpaků.
Správný postoj je sice dobrým začátkem, ale máme-li se cítit Bohu opravdu blízcí, potřebujeme daleko víc. Především si jej musíme uvědomovat. Když se díváš na Boží nádherná stvořitelská díla, nepodněcuje tě to, abys na něho myslel, chválil jej a děkoval mu stejně jako žalmista David? Ten si položil otázku: „Když vidím tvá nebesa, dílo tvých prstů, Měsíc a hvězdy, které jsi připravil, co je smrtelný člověk, že ho chováš v mysli, a syn pozemského člověka, že se o něho staráš?“ (Žalm 8:3, 4; 8:4, 5, „KB“) Věnuješ-li čas tomu, abys s oceněním uvažoval o Božím stvoření, určitě se posílí pouto lásky mezi tebou a Bohem.
„Přibližte se k Bohu“
Jsou-li dva magnety správně orientovány, vzájemně se přitahují. Čím jsou si blíž, tím je přitažlivost větší. Něco podobného se může stát v našem vztahu k Bohu, jak říká učedník Jakub: „Přibližte se k Bohu a on se přiblíží k vám.“ — Jak. 4:8.
Jedním ze způsobů, jak se můžeme k Bohu ‚přibližovat‘, je učit se o něm. (Jan 17:3) Jedině studiem Božího slova, Bible, může člověk poznat jeho jméno, Jehova, a pravdu o jeho předsevzetích se Zemí a též jeho vlastnosti, jako je láska, moudrost, spravedlnost a moc. (Žalm 83:18; 83:19, „KB“) Snad řekneš: ‚Ale já už vím, že Bůh je všemohoucí, naprosto spravedlivý a plný moudrosti a lásky.‘ Ale je to samo o sobě důkazem pravého a dostatečného poznání o Bohu? Možná, že ne.
Pouhé výroky o Bohu a o jeho vlastnostech se mohou samy o sobě zdát bezvýznamné, zejména nemůžeš-li je uvést do souvislosti s vlastní zkušeností. Jak může například od narození hluchý člověk chápat, co znamená „hlasitý“ a „tichý“? Jak může poznat rozdíl mezi cvrlikáním vrabce a vrkáním holuba, jestliže nemá možnost je porovnat? Podobně i výrok „Bůh je láska“ může vypadat jen jako chladná skutečnost. (1. Jana 4:8) Máme-li však plně pochopit Boží lásku, jak rozumově, tak i citově, musíme uvažovat o tom, jak se projevila jeho láska vůči lidstvu. (Jan 3:16) Musíme umět také rozpoznat Boží lásku v tom, co sami prožíváme. Žalmista řekl: „Ochutnejte a uvidíte, že Jehova je dobrý.“ (Žalm 34:8; 34:9, „KB“) Když to člověk činí, musí se cítit k Bohu jedině přitahován.
Malý Larry se jednou upřeně zadíval na svého otce a řekl: „Vím, že bych měl milovat Jehovu nade všechno, ale jak ho mohu milovat víc než tebe? Tebe mohu vidět, a také tě miluji, ale Jehovu nemohu vidět.“ Otec děcko uklidnil, když mu vysvětlil, že takový pocit je na začátku docela normální. A chlapec dostal ujištění, že pocítí silnější lásku k Jehovovi než ke všem ostatním, až pozná, co říká Bible o Jehovových obdivuhodných vlastnostech a skutcích, a až osobně zakusí Boží milující péči. (Mat. 22:37, 38) A totéž může pocítit každý z nás, kdo věnuje čas, aby se o Jehovovi Bohu poučil.
Co znamená „znát“ Boha
Slovo „znát“ často používáme, když chceme říci, že jsme se s někým krátce seznámili nebo že ho prostě poznáme. Snad někdy řekneš: ‚Myslím, že ho znám.‘ To dokonce možná řekneme i tehdy, když jsme někoho jen někde zahlédli nebo jsme mu byli jen stručně představeni.
Apoštol Jan nám však pomáhá pochopit, že „poznání“ znamená více, než se s ním jen povrchně seznámit. Uvažuj o některých myšlenkách z Janova prvního Bohem inspirovaného dopisu. Krátce řečeno: Znát Boha znamená Boha milovat. Znát a milovat Boha znamená dodržovat jeho přikázání. Znamená to přestat chodit v temnotě a uvést pravdu do každodenního života. Znamená to dát se vést Božím slovem a duchem a lpět na pravdě. Známe-li Boha, bez zábran se mu přibližujeme v modlitbě, s přesvědčením, že nás slyší a odpoví nám tím, že nám poskytne všechno, co potřebujeme, abychom mohli konat jeho vůli. — 1. Jana 1:5–7; 2:3, 4, 13, 14; 3:19–24; 4:6–8, 13; 5:3, 14, 15.
Znát Boha tedy zřejmě není nic pasívního. Chceme-li Jehovu Boha poznat a těšit se z blízkého vztahu k němu, musíme vynaložit velké úsilí. Jistě je třeba víc než jen vykonávat nějaké náboženské obřady. Poznání Boha také není nějaké náhlé citové vzrušení, o jakém mluví mnozí, kteří se považují za ‚křesťany, kteří se narodili znovu‘. Žalmista řekl: „Dej mi poznat své cesty, Jehovo; vyučuj mne svým stezkám. Přiměj mne, abych chodil v tvé pravdě, a vyučuj mne, vždyť jsi mým Bohem záchrany. V tebe jsem doufal po celý den.“ (Žalm 25:4, 5) „Znát“ Boha je tedy životní cesta.
A když nás žalmista vybídl, abychom ‚ochutnali a viděli, že Jehova je dobrý‘, říká: „Odvrať se od toho, co je špatné, a čiň, co je dobré; snaž se najít pokoj a usiluj o něj.“ (Žalm 34:8, 14; 34:9, 15, „KB“). V některých případech je nutné radikální jednání, máme-li se ‚odvrátit od toho, co je špatné‘.
Například Mari, dívka, která žila v šedesátých letech jako hippie, měla silný návyk na užívání drog. To pak vedlo ke krádežím, nemravnosti, potratu, dokonce i k prostituci. Ale časem se dostala do styku se svědky Jehovovými a začala chápat, že musí učinit změny, chce-li se přiblížit k Bohu. „Přestala jsem kouřit, a to jsem kouřila denně dva až tři balíčky, přestala jsem užívat všechny drogy a v srdci jsem se rozhodla, že se budu řídit Jehovovým příkazem ohledně smilstva. Vyhodila jsem všechny knihy o snech, astrologii a spiritismu a zbavila jsem se všech modlářských sošek, svíček a obrazů.“ Nakonec se oddala Bohu a slouží mu dodnes.
Chceš však ty vynaložit úsilí, jež je nutné k poznání Boha? I když tvůj způsob života snad není tak výstřední jako u Mari, přesto budeš muset učinit skutečné změny. Ale můžeš být ujištěn, že Bůh nezklame ty, kteří ho upřímně a pokorně hledají a dětsky dychtivě touží poznat ho a konat jeho vůli.