Zvěstovatelé království vyprávějí

Z úst malých dětí

JEŽÍŠ řekl, že „z úst nemluvňat a kojenců jsi opatřil chválu“. (Mat. 21:16) To se potvrdilo na tříletém děvčátku v Quadeloupe, jehož matka patří ke svědkům Jehovovým. Malá holčička zůstávala často s babičkou, když byla matka v práci, a dítě vydávalo své babičce svědectví.

Matka řekla: „Dcerka stále chodila za babičkou a prosila ji, aby s ní studovala ‚Moji knihu biblických příběhů‘.“ Obvykle slyšela odpověď: „Je mi líto, ale teď spěchám a nemám na to čas, protože musím dělat práci tvojí maminky.“ Ale jednoho dne tříletá trvala na tom, že chce mít studium, otevřela knihu a začala babičce vysvětlovat biblické obrázky. Žena byla překvapena tím, co její vnučka ví, vzala si knihu a začala ji číst. Brzy si uvědomila, že to, co jí holčička vyprávěla, je správné. Její zájem rostl a četla stále víc.

Později řekla babička mamince děcka: „V minulosti jsem nevěnovala příliš velkou pozornost tomu, co jsi mi říkala o Božím slovu. Ale teď už to nemohu říci, protože nyní čtu Svaté písmo.“

Dítě naléhalo na babičku, aby šla na shromáždění svědků Jehovových, a žena šla, jen aby způsobila děcku radost. To, co slyšela, na ni hluboce zapůsobilo. Dnes je babička oddanou, pokřtěnou svědkyní Jehovovou.

Je pravda, že z úst malých dětí opatřil Jehova chválu. Všechny tři se nyní opravdu radují, že společně slouží Jehovovi!

Další zkušenost o dítěti pochází z Nigérie. Biblické studium se vedlo s jednou rodinou, která se skládala z otce, matky a dvou malých holčiček. Otec zemřel a matka ztratila zájem a vrátila se ke své dřívější církvi. Naléhala na děvčátka, kterým bylo sedm a dvanáct let, aby chodila s ní. Dívenky vedly tvrdý boj za víru, dokonce diskutovaly s církevními představiteli, včetně pastora. Ten byl biblickými pravdami poražen a přestal navštěvovat jejich domácnost. Sedmiletá holčička nechtěla doprovázet maminku do kostela, a proto žena nedávala děcku nic k jídlu.

Jednoho dne šla holčička do sálu království svědků Jehovových, ale nikdo tam nebyl, protože svědkové odjeli na sjezd. Ona si však zpívala, modlila se a studovala, jako by byla na pravidelném shromáždění.

Ten večer doma vůbec nebyla neuctivá vůči matce. Takové chování na matku zapůsobilo a pomohlo jí oživit zájem o pravdu. Obnovila biblické studium se svědky, začala chodit na shromáždění a pokračovala v poznávání Bible. Dnes je matka oddanou a pokřtěnou služebnicí Jehovy a sedmiletá holčička dobře pokračuje v pravdě.

Jehova rozhodně požehnal té sedmileté, která zachovávala ryzost. Jakou radost teď má, když vidí, že její matka je pokřtěným svědkem! A jak vděčná je matka, že její dítě zachovalo ryzost vůči Jehovovi!