Náboženství vytvořené lidmi — Může přinést skutečné uspokojení?

VÍCE než 450 000 000 lidí se hlásí k hinduismu. Hinduistický filozof dr. S. Rádhakrišnan řekl: „Náboženství není ani tak zjevení, jehož bychom mohli dosáhnout vírou, jako spíše úsilí odhalit nejhlubší sféry lidské bytosti.“ Dodává: „Člověk je bezpochyby měřítkem všech věcí.“

Stoupenci hinduismu nejsou vedeni žádnou centrální organizací. Neexistuje žádná pevně stanovená forma uctívání ani žádná zvláštní kniha, jako je Bible, jež by sloužila jako pramen jejich víry. Během staletí vznikla ohromná sbírka hinduistické literatury a vyvinulo se šest různých škol hinduistické filozofie: njája (logika), vaišéšika (učení o rozdílech v látkách), sánkhja (syntéza prvků), jóga (jednota s božstvem), karmamímánsa (dotazování) a védánta (naplnění védy).

Tyto filozofie rozvíjeli mnozí hinduističtí učitelé, kteří žili v různých dobách a v různých historických epochách, a každá z nich užívá jiného přístupu k uctívání. Například njája používá komplikovaného systému logiky a dokazuje Boží existenci na základě vyvozování závěru. (Například ze šumění stromů je možné usuzovat na vítr.)

Tato metoda je zřejmě v určitém ohledu naprosto spolehlivá, protože i Bible říká velmi podobně: „Jeho neviditelné vlastnosti jsou totiž jasně patrné od stvoření světa, protože je lze postřehnout z učiněných věcí, dokonce i jeho věčnou moc a božství, takže jsou neomluvitelní.“ (Řím. 1:20) Je však možné opravdu poznat stvořitele pomocí logiky? Může nějaký logický systém odhalit jeho jméno? Může vysvětlit, jak vznikl vesmír nebo proč bylo připuštěno zlo a utrpení? Může poskytnout nějakou uspokojující naději do budoucnosti? Podívejme se, které náboženství dává na tyto otázky uspokojivější odpověď — zda náboženství založené na zjevených pravdách, nebo náboženství vytvořené lidmi.

Lidské nauky ve srovnání s Biblí

Hinduisté velmi přemýšlejí o povaze Boha. Například filozofie védánta se opírá o náboženské spisy, jež se jmenují Upanišady. Tyto spisy se zabývají povahou Boha a jeho vztahem k lidem.

Bible se naproti tomu vyznačuje tím, že poskytuje poučení o Bohu zřetelně a bez rozporů. Je uznáván jako stvořitel všech věcí. (Zjev. 4:11) Není však představován jen jako bezejmenná síla. „Ať chválí Jehovovo jméno, vždyť jedině jeho jméno je nedosažitelně vysoko. Jeho důstojnost je nad zemí a nebem,“ říká Bible v Žalmu 148:13. Je popsán jako „Bůh milosrdný a milostivý, pomalý k hněvu a hojný v milující laskavosti a pravdě“. (2. Mojž. 34:6) Zve i dnes nedokonalé lidi, aby jej poznali a vytvořili si k němu osobní vztah. (Žalm 34:8; 34:9, „KB“) Nezískáváme z toho, co říká o Bohu Bible, daleko větší uspokojení než z filozofických bádání?

Upanišady se zabývají také podstatou lidské duše. Bible naproti tomu zcela jasně říká, že Jehova Bůh „přistoupil k vytvoření člověka z prachu půdy a vdechl do jeho chřípí dech života, a člověk se stal živou duší“. (1. Mojž. 2:7) Člověk tedy je duší — nepřebývá v něm žádný stínový duch, který by se neustále nově rodil. Duše také rozhodně není nesmrtelná. Bible říká: „Duše, která hřeší ta zemře.“ — Ezek. 18:4.

Upanišady zkoumají podstatu toho, co je vlastní osoba a já. Ale pouze Bible poskytuje klíč, který nám pomáhá porozumět člověku, protože poukazuje na to, že je hříšný. „Vždyť všichni zhřešili a nedosahují Boží slávy.“ (Řím. 3:23) Proto musí člověk stále bojovat proti nesprávným sklonům. — Řím. 7:20, 25.

Upanišady se také zabývají otázkami skutečného zla a odplaty. Bible však říká jasně, že zlo na této zemi nastalo proto, že se člověk rozhodl pro nezávislý způsob jednání. „Podívej se, zjistil jsem pouze to, že pravý Bůh učinil lidstvo přímé, ale oni sami si vyhledali mnohé plány.“ (Kaz. 7:29) O odplatě za zlo Bible říká: „A on odplatí každému podle jeho skutků: věčným životem těm, kteří hledají slávu a čest . . . ; ale na ty, kteří jsou svárliví a kteří neposlouchají pravdu, ale poslouchají nespravedlnost, přijde zloba a hněv, soužení a tíseň . . . Bůh totiž není stranický.“ — Řím. 2:6–9, 11.

Upanišady se sice snaží vysvětlit cestu k záchraně, ale Bible říká jasně: „Záchrana patří Jehovovi.“ (Žalm 3:8; 3:9, „KB“) Těm, kteří jdou po Jehovových cestách, je dán slib: „Spravedliví budou vlastnit zemi a budou na ní přebývat navždy.“ — Žalm 37:29.

Bible poskytuje jednoduché, nekomplikované a srozumitelné odpovědi na otázky, jimiž se stále zabývají přemýšliví lidé. Tyto odpovědi nemohl nikdy vymyslet sám od sebe žádný filozof.

Bible — Zjevení od Boha?

Je však z toho možné vyvodit závěr, že se můžeme na Bibli spoléhat jako na zjevení od Boha? Je k tomu opravdu mnoho důvodů.

Především je jedině rozumné předpokládat, že se Bůh člověku nějak zjevil. Co by sis myslel o otci, který by přivedl na svět děti, ale pak by odešel a opustil je? Co by sis o takovém člověku myslel, kdyby svým dětem o sobě vůbec nic neřekl, a dokonce by jim ani nedal své jméno? Nebylo by to podle tvého názoru jednání proti všem pravidlům slušnosti? Není tedy jedině logický závěr, že se milující stvořitel svým pozemským dětem nějakým způsobem zjevil?

„Proč by to však měl učinit prostřednictvím nějaké knihy?“ zeptáš se snad. „Nemohl by se všemohoucí Bůh zjevit nějakým mnohem dramatičtějším způsobem — například hlasem z nebe?“ Bůh opravdu mluvil z nebe při několika příležitostech, například když dal Desatero přikázání. Bylo to spojeno s takovými přírodními projevy, že lidé prosili Mojžíše: „Bůh ať s námi nemluví, abychom nezemřeli.“ Stáli proto opodál, zatímco Jehova mluvil k Mojžíšovi. (2. Mojž. 20:18–22)a. Ale i Mojžíš mohl zapomenout slova, která mu řekl Bůh. Proto Jehova moudře rozhodl, aby Mojžíš a později i jiní věrní mužové zapsali jeho slova, aby byla uchována. (2. Mojž. 34:28) A tak mohou lidé dnes pohodlně číst Boží myšlenky. Mohou o Božích slovech uvažovat, mohou je studovat a hloubat v nich. — Viz Jozue 1:8; též 1. Timoteovi 4:15.

Je pravda, že Bibli napsali lidé, stejně jako napsali lidé i hinduistické spisy. Ale muži, kteří psali Bibli, byli pod vlivem svatého ducha od Jehovy Boha. (2. Petra 1:21) Jejich spisy nebyly pouhé filozofické úvahy. A Bible nese znaky Božího vedení. Jak by mohlo být bez Božího vedení uvedeno v Bibli přesné pořadí, v jakém se na Zemi objevil život? (1. Mojžíšova, kapitola 1) Jak by bylo možné, že by byla bez Božího vedení již před více než 2 700 lety v Bibli uvedena přesná zpráva, že Země je nejen kulatá, ale že je ‚zavěšena na ničem‘? (Job 26:7; Iz. 40:22) Mohla by Bible bez božského vedení obsahovat tak přesná a spolehlivá proroctví, jako je například proroctví u Izajáše 44:28, kde je uvedeno jméno perského dobyvatele Cyra Velikého asi 130 let před jeho narozením? Mohl by nějaký člověk před 2 500 lety předpovědět vývoj obou soupeřících bloků supervelmocí, které jsou ve středu světového dění v dnešní době? — Dan. 11:27, 36–40.

Jsou tedy dostatečné důvody, proč můžeme věřit, že Bible je zjevením Boží vůle. Zveme tě, abys bez předsudků zkoumal, co nám říká. Svědkové Jehovovi ti při tom rádi pomohou. Tak nebude tvé uctívání jen marnou cestou za lidskou moudrostí. (Mat. 15:9) Nestane se ti, že bys jako starověcí Samaritáni uctíval to, ‚co neznáš‘. (Jan 4:22) S pomocí Božího ducha můžeš opravdu poznat „i hluboké Boží věci“. (1. Kor. 2:10) Jestliže jej totiž ‚budeš hledat, dá se ti nalézt‘. — 2. Par. 15:2.

[Poznámka pod čarou]