Krása křesťanské osobnosti
„Máte obléci novou osobnost, která byla stvořená podle Boží vůle v pravé spravedlnosti a věrné oddanosti.“ — EFEZANŮM 4:24.
1. Jakou krásu chceme zde popisovat?
ŘÍKÁ se, že ‚krása je v očích hledícího‘. Tím se myslí, že krása je něco relativního. V čem tedy spočívá krása křesťanského muže nebo křesťanské ženy? O tom chceme nyní hovořit.
Definice krásy křesťanského muže
2. Proč tělesné znaky samy o sobě nevytvářejí Božího člověka?
2 Začněme úvahou o vlastnostech, které dávají křesťanskému muži příjemný vzhled, jenž způsobí, že druhým bude příjemně v jeho společnosti. Tělesné vlastnosti samy o sobě netvoří „Božího člověka“. (1. Tim. 6:11) Vnější vzhled muže, i kdyby byl pěkný, znamená málo, jestliže má muž prázdnou hlavu. Jestliže je pyšný, hrubý, neotesaný a nevědomý, nepřitahuje, ale odpuzuje. Jestliže svým chováním dává najevo, že nemá ocenění, rozhodně se může stát kamenem úrazu pro druhé. Jestliže se stará jen o sebe a o to, jak vypadá a jak působí na druhé, nebude typem osoby, s níž chtějí mít druzí společenství.
3, 4. a) Jmenuj některé vlastnosti Božího člověka, jehož příkladem byl člověk Ježíš Kristus. b) Jak bys popsal některé příznačné rysy Božího člověka?
3 Boží člověk naopak bude pěstovat vlastnosti jako smysl pro právo, milosrdenství, lásku a laskavost. Ježíš Kristus nebyl známý svým dokonalým tělem, ale svou věrnou oddaností zásadám a pravdě. Jeho způsob vyučování ho označoval jako toho, kdo mluví s autoritou od Boha. (Mat. 7:28, 29; Jan 7:46) Boží člověk se nedá zkazit touhou po moci nebo po vyniknutí. Nedá se koupit výhodami jistého postavení. Je to muž, který ví, co chce. Miluje pokoru a nebude lhát. Projevuje zdravou bázeň před Jehovou. (Přísl. 22:4) To jsou některé vlastnosti, jež má Boží člověk.
4 Boží člověk má svědomí, dobré srdce a správnou pohnutku. (1. Tim. 1:5; Přísl. 4:23) Nebude dělat věci, které znásilňují jeho svědomí a přehlížejí spravedlivé zásady. Protože má dobré srdce a správnou pohnutku, nebude používat v jednání s druhými pokřivených metod. (Žid. 13:18) Nenechá si podkopat své dobré pohnutky nečistým chováním nebo nečistými činy. (Oz. 4:11) Soustavně se ukázňuje, aby uchránil své srdce před proradností. Slovem i skutkem vyniká jako zásadový člověk. — Žalm 15:1, 2.
5. Jakou úlohu hraje v životě Božího člověka soucit?
5 Boží člověk má soucit s druhými, odpouští a je laskavý. Soucitný člověk má pro lidi porozumění. Umí se vcítit do postavení druhého a je chápavý, když jiní mají problémy, s nimiž je těžké se vypořádat a jež působí úzkostlivou starost. Navíc dokáže odpouštět, když mu někdo ukřivdí. Dokáže se přenést přes instinktivní touhu oplatit křivdu křivdou a urážku urážkou. Opravdu, vyhovuje slovům 1. Petra 3:8, 9. Tím, že raději žehná, než proklíná, ukazuje, že je laskavý a že ovládá nižší žádosti, kterými se vyznačuje malicherný člověk, člověk neschopný soucitu, odpouštění a laskavosti k druhým. — Ef. 4:31, 32.
6. a) Jaké jiné význačné vlastnosti Božího člověka existují a co znamenají? b) Jaký názor na takového muže bude mít jeho manželka a děti?
6 Jinou význačnou vlastností, podle níž se pozná Boží člověk, je štědrost. A pokud je ženatý, je věrným manželem a poctivým otcem. Jako ženatý má Boží člověk velikou příležitost vykonávat vliv a být dobrým vzorem jak pro svou manželku, tak pro své děti. (Kol. 3:19, 21) V otázce štědrosti se takový muž řídí znamenitou radou Pána Ježíše Krista, který řekl: „Zvykejte si dávat, a lidé vám budou dávat. Budou vám sypat do klína znamenitou míru, stlačenou, setřesenou a překypující. Jakou měrou totiž měříte vy, takovou budou na oplátku měřit vám.“ (Luk. 6:38) Ve svých rodinných vztazích se takový muž bude starat o členy své domácnosti. Bude se však také řídit znamenitou radou v Efezanům 4:28, aby konal „dobrou práci, aby měl co rozdávat někomu potřebnému“. Jako pravý manžel bude zachovávat věrnost v manželském uspořádání. Jeho manželka v něj bude moci mít úplnou důvěru a bude se na něho spoléhat jako na muže, který je s ní skutečně jedno v manželském svazku. (Přísl. 5:18, 19) Navíc, jestliže mají děti, projevuje se jako poctivý otec, nešidí ani není nečestný v jednání s druhými. Tak vštípí svým dětem zásady poctivosti. (Přísl. 4:1–5) Jak znamenitým příkladem je takový muž pro vnímavou mysl svých dětí! Budou k němu moci vzhlížet jako k věrně oddanému člověku, k tomu, kdo zachovává ryzost. — Přísl. 11:3, 4.
7. Jaký vyrovnaný názor na dluhy bude mít Boží člověk?
7 V tomto ohledu také bude Boží člověk dbát, aby on a jeho rodina nenahromadili tíživé dluhy, protože ví, že mohou vést k trýznivým problémům. To samozřejmě znamená, že nedovolí sobě ani rodině žít nad poměry. Je tím, kdo počítá náklady, než se vydá nějakou cestou. (Luk. 14:28–30) Dokáže si v přítomnosti odpírat kvůli budoucnosti a je schopen vzdát se viděného pro neviděné. (Srovnej Židům 11:8–10.) Když Boží člověk žije tímto způsobem, pomůže mu to, aby se držel své křesťanské svědomitosti v každodenním životě.
8. Jak bude takový muž čelit nepříjemným okolnostem ve svém životě?
8 V životě všech lidí je vlivem hříchu a nedokonalosti někdy nutné čelit nepříjemným okolnostem. Ale Boží člověk bude v takových situacích odvážný a zásadový podle vzoru, který dal Ježíš. (Jan 16:33) V síle svého Boha, Jehovy, se postaví těžkým problémům s odvahou a bude vzhlížet k Jehovovi o pomoc a vedení. — Přísl. 18:10.
9. Jak bys popsal mravní život muže, který se chce líbit Jehovovi?
9 Pravý Boží člověk je pánem svého těla. To jest ovládá své touhy a vášně, je si vědom, že jeho tělo je vhodným služebníkem, ale velmi špatným pánem. Stále si připomíná inspirovaná slova apoštola Pavla: „Tluču do svého těla a vedu je jako otroka.“ (1. Kor. 9:27) Proto se vždy snaží pěstovat ono ovoce „ducha . . . sebeovládání“ a vyhýbá se věcem, které by ho mohly zkazit. (Gal. 5:22, 23) Je moudrý, ví totiž, že poddat se nemravným myšlenkám může vést k nemravnému činu. Opět spoléhá na svého Boha, Jehovu, a na sílu, kterou on dává. — Fil. 4:13.
10, 11. a) Jaká vlastnost se projeví u Božího muže, když udělá chybu v úsudku? b) Čím se bude řídit hlava rodiny vzhledem k rodinnému studiu?
10 A konečně dovede Boží člověk přiznat své chyby, říci, že ho to mrzí, vyjádřit lítost své manželské družce a jiným, které snad nějak urazil nebo jim ublížil ve své nedokonalosti. Dokáže jít k Jehovovi s čistým srdcem a žádat o odpuštění hříchů, protože již požádal o odpuštění svou manželku, svého bližního, své děti. Schopnost říci: „Mrzí mě to, mýlil jsem se“ je vskutku znakem pravého muže, zejména Božího muže. — Mat. 18:21, 22; Mar. 11:25.
11 Neřekl bys, že muž, manžel a otec takových hodnot bude dostávat pomoc od Jehovy? (Žalm 54:4) Vskutku bude vybaven, aby se mohl vyrovnat s problémy, které nám působí tento moderní svět díky satanovým úkladům a jeho záměru mařit všechno dobré včetně manželství a šťastné rodinné jednotky. Bude se starat o duchovní smýšlení členů rodiny, povede je při pravidelném studiu Božího slova a při modlitbě po vzoru věrných Božích služebníků v biblických dobách. — 5. Mojž. 11:18–21; Přísl. 7:1–3.
12. O jaké důležité úloze budeme uvažovat nyní?
12 Ale je třeba uvažovat ještě dále. Jde také o úlohu manželky při řešení problémů v rodině. Věnujme nyní pozornost těm vlastnostem, které bude chtít pěstovat ve svém životě ona. — Přísl. 19:14.
Definice krásy křesťanské ženy
13, 14. Jaké kroky může učinit žena, aby získala Jehovovo schválení, a jestliže je vdaná, schválení své rodiny? Co radil apoštol Petr v 1. Petra 3:1–5 ženám?
13 Kniha Přísloví nám říká o Boží ženě: „Půvab může být falešný a krása může být marná; ale žena, která se bojí Jehovy, ta si opatří chválu.“ (Přísl. 31:30) Jak tedy žena získá vlastnosti, jimiž se stane drahou svému manželovi a dětem, anebo jiným, jestliže je svobodná, a které z ní dělají osobu, v jejíž blízkosti jsou lidé rádi? Za prvé Boží žena má srdce na dlani, to znamená, že je štědrá, touží pomáhat druhým, jak jen může, hmotně nebo duchovně. Když je někdo v nouzi, je mezi prvními, kteří chtějí pomoci, a opravdově se zajímá o potřeby druhých. Drží ovšem takový zájem v rovnováze s péčí a pozorností, kterou musí věnovat vlastní rodině, je-li vdaná. — Tit. 2:3–5.
14 Taková žena má dále pokornou mysl, není povýšená, je laskavá, ne mrzutá, je pořádná, ne zanedbaná, je soucitná, ne bojovná. A jestliže je vdaná, snaží se řídit radou, kterou dává apoštol v 1. Petra 3:1–5.
15. a) Jaký cíl by měla mít Boží žena a jak ho může dosáhnout? b) Jak podporuje svého manžela? c) Proč je stále milována ve svém rodinném kruhu?
15 Navíc není Boží žena světsky moudrá, ale snaží se pěstovat duchovní smýšlení. Je vážnou čtenářkou Bible a zajímá se o uplatňování jejích zásad ve svém životě. (Žalm 119:66) Nedělá to ze sobeckého zájmu, aby získala poznání jen pro sebe, ale spíše má na mysli, že se bude dělit o dobré věci, kterým se učí, jak v křesťanské službě, tak v každodenních stycích se sousedy, příbuznými a přáteli. Křesťanský manžel má radost z manželky, s níž může rozmlouvat o duchovních věcech jako se svým doplňkem, z někoho, kdo také oceňuje duchovní věci a chce se s ním podílet na lepším poznávání Jehovy. (Přísl. 9:9, 10) Boží žena má tedy rozlišovací schopnost a porozumění. Podporuje svého manžela v duchovním poučování dětí, zejména když manžel není doma. (Srovnej 2. Timoteovi 1:2, 5; 2. Jana 1, 2.) V rodinném kruhu bude stále milující a milovaná dlouho potom, co snad krása mládí uvadne. Její manžel může počítat s jejími dobrými a přiléhavými postřehy, zdravými názory a upřímným povzbuzením, protože je přívětivá a rozumná. (Přísl. 25:11) Když Abigail jednala s rozlišovací schopností a pohotovostí, řekl David: „Buď požehnaná tvá rozumnost.“ — 1. Sam. 25:32, 33.
16. Podle jakého druhu slov a činů se pozná Boží žena?
16 Skromný vliv k dobrému, který vyvíjí manželka na podporu svého manžela, se nebude projevovat ostrými, trpkými nebo sarkastickými slovy. Přízeň se získává vlídnými pohledy, vhodně vyřčenými slovy, něžnými skutky lásky, pracovitostí, jemnou laskavostí a hlubokým porozuměním. (Srovnej Přísloví 25:11; 31:10–28; 1. Tesaloničanům 2:7.) Mírnost, víra, skromnost, to jsou věci, pro které je Boží žena trvale drahá. — Žalm 37:11; Žid. 11:11, 31, 35; Přísl. 11:2.
17. Jakou hodnotu má pro Boží ženu vlastnost lásky?
17 Jinou význačnou vlastností Boží ženy je její schopnost projevovat sympatii a náklonnost. (Řím. 12:10) Její nejkrásnější ozdobou je láska, která jí zabrání být nepříjemná v maličkostech. Jak krásně je tato láska popsána v 1. Korinťanům 13:4–7! Podle „Ekumenického překladu“ tam stojí: „Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.“
A co my?
18. Před jakými osobními otázkami teď stojí každý z nás a k čemu povede sebezkoumání?
18 Velkou otázkou nyní je: může být v každém z nás rozpoznána křesťanská osoba, ať už jsme v manželství, nebo svobodní? Jsou oblasti, v nichž vidíme potřebu dalšího přizpůsobování, když se snažíme líbit se Jehovovi a svému bližnímu? Je víc než pravděpodobné, že každé sebezkoumání, jež podnikneme, ukáže oblasti, v nichž se můžeme zlepšit. Jaká radost však je, když u sebe pozorujeme takové zlepšení! A oč více se radujeme, když si jiní všimnou změn, které činíme, protože se těsně držíme Božího slova a jeho nauk, a když to komentují! — 2. Kor. 13:5; 1. Tim. 4:15, 16.
19. Jak bychom měli řešit problémy, kterým čelíme, když usilujeme o pokojný, zbožný život?
19 Žije-li někdo jako svobodný, může se snažit pěstovat tyto vlastnosti. (1. Kor. 7:32) A až snad přijde den, kdy se rozhodne uzavřít manželství, poslouží takové vlastnosti jistě dobře tomu, kdo je pěstoval. Mezi partnery v manželství povede další pěstování křesťanských ctností ke štěstí a k radosti. (Fil. 4:8, 9) Řešení problémů vyžaduje úsilí od obou partnerů v manželském uspořádání. Ochota uznat a změnit vlastní nepříjemné návyky může velmi přispět k oblékání příjemné křesťanské osobnosti. (Kol. 3:8–10) Pamatuj také, že znakem křesťanského muže nebo křesťanské ženy je schopnost říci: „Je mi to líto, prosím, odpusť mi.“ Všichni děláme chyby. Když je přiznáváme, dokazujeme, že pěstujeme cenné vlastnosti skromnosti a pokory. — Mich. 6:8; Jak. 3:2.
20. Jaká vhodná slova apoštola Pavla v Kolosanům 3:12–17 pomáhají a náleží všem?
20 Jak vhodná jsou tato Pavlova slova sboru v Kolosech: „Jako vyvolení Boží, svatí a milovaní, oblečte milosrdný soucit, dobrotu, skromnost, pokoru a trpělivost. Snášejte se navzájem a odpouštějte si, má-li kdo něco proti druhému. Jako Pán odpustil vám, odpouštějte i vy. Především však mějte lásku, která všechno spojuje k dokonalosti. A ve vašem srdci ať vládne mír Kristův, k němuž jste byli povoláni v jedno společné tělo. A buďte vděčni. Nechť ve vás přebývá slovo Kristovo v celém svém bohatství: se vší moudrostí se navzájem učte a napomínejte a s vděčností v srdci oslavujte Boha žalmy, chválami a zpěvem, jak vám dává Duch. Všechno, cokoli mluvíte nebo děláte, čiňte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci.“ — Kol. 3:12–17, „EP“.
21. Jak může naše chování a činnost povzbudit druhé?
21 Znamenité příklady v Bibli a také v křesťanském sboru v tomto století by všem měly být povzbuzením, aby dál pracovali na nové osobnosti. (Ef. 4:22–24) Když to budeme dělat, staneme se požehnáním pro všechny, s nimiž máme společenství. Navíc na mnohé jiné, jimž přinášíme dobré poselství o království, zapůsobí a povzbudí je nejen naše slova, ale také horlivost a dobré chování, které vidí v celosvětové rodině svědků Jehovových. — Jan 13:34, 35.
Co bys řekl na shrnutí shora uvedeného?
◆ Jaké vlastnosti by měl pěstovat Boží muž?
◆ Jak se bude křesťanský muž starat o svou manželku a rodinu?
◆ Jakými ctnostmi se vyznačuje křesťanská žena?
◆ Jak mohou svobodné osoby moudře budovat svou osobnost pro budoucnost?
[Obrázek na straně 12]
Duchovní člověk projevuje vlastnosti, které k němu přitahují druh.
[Obrázek na straně 13]
Zbožná manželka miluje a je milována
[Obrázek na straně 15]
Svobodní křesťané mohou pěstovat novou osobnost pro plný a radostný život