Prohlášen za spravedlivého jako Boží přítel
„ ‚Abraham uvěřil Jehovovi a bylo mu to počítáno za spravedlnost‘, a byl nazván ‚Jehovovým přítelem‘.“ — JAKUB 2:23.
1, 2. Jak jsou „věci v nebesích“ a „věci na zemi“ smiřovány s Bohem?
„BŮH uznal za dobré, aby v něm [v Kristu] přebývala všechna plnost a aby skrze něho opět smířil se sebou všechny jiné věci, ať již jsou to věci na zemi nebo věci na nebesích.“ (Kol. 1:19, 20) Toto božské předsevzetí, totiž smíření, se blíží ke svému vyvrcholení.
2 „Věci na nebesích“ nejsou duchovní tvorové, protože andělé nejsou vykoupeni Kristovou krví. Beránkovou krví jsou vykoupeni lidé, aby byli „královstvím a kněžími“ s Kristem v „nových nebesích“. Ti již byli plně prohlášeni za spravedlivé skrze Kristovu krev. Kromě toho Jehova nyní už asi 50 let uzavírá mír s „věcmi na zemi“, a to s lidmi, kteří budou patřit k spravedlivé „nové zemi“. (Zjev. 5:9, 10; 2. Petra 3:13) Toto ‚shromažďování všech věcí‘, jak věcí pozemských, tak i věcí nebeských, je „podle jeho [Jehovova] zalíbení, které sám v sobě zamýšlel“. — Ef. 1:9, 10.
Boží předsevzetí s jeho synem Adamem
3, 4. Jaké bylo Adamovo postavení před Bohem, ale v jakém ohledu měl ještě být prohlášen za spravedlivého?
3 Adam byl stvořen jako dokonalý, spravedlivý lidský Boží syn. (Luk. 3:38) Spravedlnost mu nebyla připsána nebo připočtena. Byla mu vlastní. Pokud jde o nevinnost před Jehovou, Adam nepotřeboval být „prohlášen“ za spravedlivého. Pokud se podřizoval Božímu oprávněnému panství, zachovával si dobré postavení před svým stvořitelem.
4 Ještě však neprokázal, že zachovává ryzost, a nebyl ještě shledán hodným práva na věčný život na zemi. K tomu musel nějaký čas prokazovat věrnost Jehovovi a lásku ke spravedlnosti. Kdyby tak byl ve zkoušce dokázal svou ryzost, získal by právo na věčný život na zemi. Bylo by to tak, jako kdyby Bůh prohlásil nebo vyjádřil, že si Adam zaslouží nekonečný život. Jako symbol toho by jej byl Jehova jistě přivedl ke „stromu života“ a dovolil by mu jíst z jeho ovoce. — 1. Mojž. 2:9, 16, 17; 3:22.
5. a) Co ztratil Adam pro sebe i pro své potomstvo? b) Jakou naději na vysvobození z hříchu a smrti dal Jehova lidským tvorům?
5 Adam však ve zkoušce selhal a ztratil tím dokonalost, spravedlnost i synovství jak pro sebe, tak i pro své potomstvo. (Řím. 5:12) Proto se všichni Adamovi potomci narodili jako odcizení Bohu, od narození nespravedliví. (Ef. 2:3; Řím. 3:10) Tak bylo lidské stvoření „podrobeno nicotnosti“, ale „na základě naděje“, a tato naděje na osvobození od hříchu a smrti byla poskytnuta bezprostředně po vzpouře v Edenu. — Řím. 8:20, 21; 1. Mojž. 3:15.
Prohlášeni za spravedlivé již před Kristem — Jak?
6, 7. a) Do jaké míry byli někteří lidé prohlášeni za spravedlivé před Kristovou obětní smrtí? b) Uveď některé příklady Jehovových předkřesťanských služebníků, kteří obdrželi spravedlivé postavení.
6 Naděje lidstva na osvobození z hříchu a smrti závisela na příchodu zaslíbeného „semene“, Božího jednozplozeného Syna. (Jan 3:16) Před Kristovou výkupní smrtí nemohli lidé nijak získat „ospravedlnění a život“ neboli ‚prohlášení za spravedlivé k životu‘. (Řím. 5:18, „EP“; „Překlad nového světa“) Ale někteří muži a ženy uvěřili v Boží zaslíbení a doložili tuto víru skutky ještě dříve, než Kristus zaplatil výkupné za osvobození člověka. Proto jim Bůh laskavě prominul jejich hřích a přijal je za své služebníky. S láskou je považoval za relativně nevinné ve srovnání s většinou lidstva odcizeného Bohu. (Žalm 32:1, 2; Ef. 2:12) Poskytl jim spravedlivé postavení, neboť je prohlásil za spravedlivé v té míře, jak to odpovídalo době.
7 Vírou například Abel „obdržel svědectví, že je spravedlivý“. (Žid. 11:4) Noe se „stal . . . dědicem spravedlnosti, která je podle víry“. (Žid. 11:7) O Jobovi bylo i přes jeho nedostatky řečeno, že je „bezúhonný a přímý“. (Job 1:1, 22; 7:21) Pinechas projevil horlivost pro čisté uctívání a „bylo mu to počítáno za spravedlnost“. (Žalm 106:30, 31; 4. Mojž. 25:1–13) „Vírou“ a svými skutky laskavosti vůči Božímu lidu získala neizraelská nevěstka Raab spravedlivé postavení neboli byla prohlášena za spravedlivou. — Žid. 11:31; Jak. 2:25.
Jak byl Abraham počítán za spravedlivého
8, 9. a) Čí spravedlnost je hlavním námětem Pavlova dopisu Římanům? b) V jakých ohledech převyšuje ospravedlnění „svatých“ ospravedlnění Abrahamovo?
8 Zvláštní pozornost si zasluhuje případ Abrahamův. O tom, že byl prohlášen za spravedlivého, se zmiňují dva pisatelé Křesťanských řeckých písem a oba psali křesťanům v prvním století, kteří byli povoláni mezi 144 000 členů duchovního Izraele. — Řím. 2:28, 29; 9:6; Jak. 1:1; Zjev. 7:4.
9 Pavel prohlašuje ve svém dopise Římanům, že ti, kteří byli „povoláni, aby byli svatí“ (1:7), jak Židé, tak pohané (1:16, 17), jsou prohlášeni za spravedlivé „z víry odděleně od skutků zákona“. (3:28) Na podporu svého dokazování zahajuje dlouhý výklad (4:1–22) a cituje 1. Mojžíšovu 15:6, když říká: „Abraham projevoval víru v Jehovu, a to mu bylo počítáno za spravedlnost.“ Potom v závěrečných verších čtvrté kapitoly říká Pavel, že Ježíš „byl vydán kvůli našim přečinům a byl vzbuzen, abychom [to jest „svatí“ (Řím. 1:7)] byli prohlášeni za spravedlivé“. Tento výrok se nemůže vztahovat na Abrahama, protože ten zemřel dávno před Kristovou smrtí a vzkříšením. Když tedy mluví Pavel v dalších kapitolách o těch, kteří mají ‚vládnout jako králové‘ a jsou prohlášeni za spravedlivé „k životu“ s nadějí, že se stanou „Božími syny“ a „spoludědici s Kristem“, mluví zjevně o něčem docela jiném než o tom, že Bůh přiřkl spravedlnost Abrahamovi. — Řím. 5:17, 18; 8:14, 17, 28–33.
10. Jaké světlo vrhá Jakub na rozsah Abrahamova prohlášení za spravedlivého?
10 Jakub se také zmiňuje o Abrahamovi jako o příkladu toho, že víra musí být podložena zbožnými skutky. Nejprve Jakub říká, že Abraham byl prohlášen za spravedlivého, pak cituje 1. Mojžíšovu 15:6 a dodává komentář, který nám pomáhá pochopit rozsah Abrahamova ospravedlnění. Píše: „Splnil se text Písma, který říká: ‚Abraham uvěřil Jehovovi a bylo mu to počítáno za spravedlnost‘, a byl nazván ‚Jehovovým přítelem‘.“ (Jak. 2:20–23) Ano, na základě své víry byl Abraham prohlášen za spravedlivého jako přítel Jehovův, nikoli jako syn s právem na dokonalý lidský život nebo na kralování s Kristem. Robert Girdlestone píše ve svém díle „Synonyma Starého zákona“ (angl.) zajímavě o Abrahamově spravedlnosti: „Tato spravedlnost nebyla absolutní, to jest taková, která by Abrahama doporučovala Bohu jako právoplatného uchazeče o dědictví [v podobě] synovství.“
Jehovova pamětní kniha
11. Čí jména jsou zapsána v Jehovově pamětní knize a proč?
11 Jestliže byla mužům a ženám víry před Kristem připočtena relativní spravedlnost, byl to náznak skutečné, opravdové spravedlnosti a dokonalosti spojené s věčným životem, který budou moci získat, až budou patřit k Boží nové zemi. Vzhledem k tomu, jaké mají vyhlídky na život, je možné říci, že jejich jména byla zapsána do pamětní knihy. (Srovnej Malachiáše 3:16; 2. Mojžíšovu 32:32, 33.) Obsahuje jména těch, na něž se Jehova dívá jako na „spravedlivé“, kteří projevili svou víru spravedlivými skutky a mají obdržet věčný život na zemi. — Žalm 69:28; 69:29, „KB“; Hab. 2:4.
12. Co budou muset činit „spravedliví“, kteří budou vzkříšeni, aby byla jejich jména zachována v Jehovově pamětní knize?
12 Ale taková jména ještě nejsou zapsána v Jehovově „knize života“. (Zjev. 20:15) Až přijdou takoví věrní muži a ženy minulosti při „vzkříšení spravedlivých“ opět na zem, jistě s vírou přijmou Jehovovo opatření pro život prostřednictvím Kristovy vykupující oběti. (Sk. 24:15) Tak budou patřit k Ježíšovým „jiným ovcím“ společně s „velkým zástupem“, který přežije „velké soužení“. (Jan 10:16; Zjev. 7:9, 14) Tak zůstanou jejich jména zachována v Jehovově pamětní knize.
Jako přátelé počítáni za spravedlivé pro přežití
13. Koho nyní přivádí znamenitý pastýř a jak budou tito lidé zapsáni v Jehovově pamětní knize?
13 Znamenitý pastýř, Ježíš Kristus, nyní přivádí „jiné ovce“, které nepatří k „malému stádu“ 144 000 „svatých“, jimž je dáno nebeské království. (Luk. 12:32; Dan. 7:18) Tyto „jiné ovce“ naslouchají hlasu znamenitého pastýře. (Jan 10:16) Vykonávají víru v Jehovu a v jeho Syna. Oddávají svůj život Jehovovi na základě Kristovy vykupující oběti. Jsou pokřtěni „ve jménu Otce i Syna i svatého ducha“ a uznávají, že musí pěstovat „ovoce ducha“. (Mat. 28:19, 20; Gal. 5:22, 23) Jejich jména jsou zapsána v Jehovově pamětní knize.
14. Co poskytuje „jiným ovcím“ čisté postavení před Jehovou, ale oč musí ještě prosit Boha?
14 Tyto „jiné ovce“ shromážděné v tomto čase konce budou tvořit „velký zástup“, který viděl Jan ve vidění, když předtím viděl 144 000 členů duchovního Izraele. (Zjev. 7:4, 9) Popsal „velký zástup“, jehož členové „vyprali svá roucha a vybílili je v Beránkově krvi“. (Verš 14) Mají víru v Beránkovu prolitou krev, a proto jim je připsána určitá míra spravedlnosti. To bylo znázorněno jejich symbolickými bílými rouchy. Mají čistý postoj před Jehovou, a „proto“ jim Bůh dovoluje, aby ‚mu prokazovali dnem i nocí svatou službu v jeho chrámu‘. (Verš 15) Každý den však musejí Jehovovi vyznávat své hříchy a prosit ho za odpuštění skrze Ježíše Krista. — 1. Jana 1:9–2:2.
15. a) Jak ukazuje podobenství o ovcích a kozlech, že „jiné ovce“ mají spravedlivé postavení před Bohem? b) Do jaké míry jsou prohlášeni za spravedlivé již dnes?
15 Že „jiné ovce“ jsou Božími přáteli a mají již dnes relativně spravedlivé postavení před ním, to objasnil i Ježíš ve svém proroctví o ‚znamení své přítomnosti‘, k němuž patří podobenství o ovcích a kozlech. Ti, kteří patří k „ovcím“, činí dobře ostatku 144 000 Kristových „bratrů“, který je dosud na zemi, mají požehnání Ježíšova Otce a jsou označeni jako „spravedliví“. Jsou podobně jako Abraham považováni neboli prohlašováni za spravedlivé jako Boží přátelé. Jejich spravedlivý postoj pro ně také bude znamenat přežití, až „kozlové“ odejdou do „věčného odříznutí“. (Mat. 24:3–25:46) ‚Vyjdou‘ z velkého soužení, jež bude vyznačovat konec přítomného zlého systému věcí. — Zjev. 7:14.
Přivedeni k dokonalosti
16. Jak víme, že velký zástup nebude prohlášen za spravedlivého k životu před „velkým soužením“?
16 Ti, kteří tvoří „velký zástup“ a přežijí „velké soužení“, nejsou ještě prohlášeni za spravedlivé k životu. Poznáváme to z dalších slov, jež jsou o nich řečena v uvedené kapitole: „Beránek, který je uprostřed trůnu, je bude pást a povede je k pramenům vod života.“ (Zjev. 7:17) I když je tedy Jehova již předtím považoval ve srovnání s lidstvem za spravedlivé a za své přátele, potřebují další pomoc, aby mohli být prohlášeni za spravedlivé k životu.
17. a) Co je míněno slovy „léčení národů“? b) Čí jména budou muset být zapsána do „knihy života“?
17 Na trůn dosazený Beránek, Kristus Ježíš, bude společně se svými 144 000 spolukráli a spolukněžími uplatňovat po tisíc let program duchovního i tělesného „léčení národů“. (Zjev. 22:1, 2) Tyto „národy“ budou sestávat z lidí, kteří přežili velké soužení, z dětí, které se jim narodí po Armageddonu, a z těch, kteří se vrátí zpět při „vzkříšení spravedlivých i nespravedlivých“. (Sk. 24:15) Jména všech, kteří věří v Kristovu krev a konají „skutky“, jež tomu odpovídají, budou nakonec zapsána v „knize života“. — Zjev. 20:11–15.
18. Do jakého stavu budou přivedeni obyvatelé země do konce tisíciletí?
18 Do konce Kristova tisíciletého panství budou ti z obyvatel země, kteří dokázali, že přijímají Kristovo výkupné a že chtějí žít podle Jehovových měřítek, přivedeni k dokonalosti. (Zjev. 20:5) Budou jako Adam předtím, než zhřešil. Podobně jako on, budou vyzkoušeni v poslušnosti.
„Slavná svoboda Božích dětí“
19. a) Co se stane ihned po skončení tisíciletí? b) Co se stane s těmi, jejichž jména nebudou nalezena zapsaná v „knize života“?
19 Ihned po tisíci letech předá Kristus svému Otci dokonalé lidstvo. (1. Kor. 15:28) „Satan bude uvolněn“ k rozhodující zkoušce lidstva. (Zjev. 20:7, 8) Jména těch, kteří ve zkoušce neobstojí, nebudou ‚nalezena zapsaná v knize života‘. Budou symbolicky ‚vrženi do ohnivého jezera‘, které znamená „druhou smrt“. — Zjev. 20:15; 21:8.
20. a) Koho prohlásí Jehova za spravedlivého k životu a proč? b) Jak splní svůj účel Jehovovo milosrdné opatření v podobě ospravedlnění?
20 Jména těch, kteří dokáží, že jsou Jehovovi věrně oddáni, budou nesmazatelně zapsána „v knize života“, protože budou dokonalí v ryzosti a hodni práva na věčný život na zemi. Sám Jehova je pak prohlásí za spravedlivé v úplném smyslu. (Řím. 8:33) Budou ospravedlněni k věčnému životu. Bůh je přijme za své pozemské syny a oni vejdou do slíbené „slavné svobody Božích dětí“. (Řím. 8:20, 21) Ve vesmíru bude obnoven pokoj a soulad. „Věci na zemi“ i „věci na nebesích“ budou plně smířeny s Bohem. (Kol. 1:20) Jehovovo milosrdné opatření v podobě ospravedlnění poslouží svému účelu. Na otázku „Jsi vyrovnán s Bohem?“ bude moci každý tvor v nebi i na zemi odpovědět Ano, a bude moci dodat: „Tomu, který sedí na trůnu, a Beránkovi buď požehnání a čest a sláva a moc po celou věčnost.“ — Zjev. 5:13.
Otázky v souvislosti s postavením „jiných ovcí“ před Bohem
◆ Proč nebyl Adam prohlášen za spravedlivého?
◆ Do jaké míry byli Abraham a jiní muži a ženy před Kristem prohlášeni za spravedlivé?
◆ Čí jména byla zapsána v Jehovově „pamětní knize“?
◆ Do jaké míry mají „jiné ovce“ spravedlivé postavení v dnešní době? Kdy budou přivedeni k dokonalosti?
[Praporek na straně 31]
Na základě víry v „Beránkovu krev“ dostávají „jiné ovce“ schválené postavení před Jehovou. Jsou tak prohlášeni za spravedlivé, aby mohli být jeho přáteli a přežít „velké soužení“. Do konce tisíciletí dosáhnou dokonalosti. Po závěrečné zkoušce budou prohlášeni za spravedlivé k životu.